2 Ad 68/2011
č. j. 2 Ad 68/2011-29
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
2Ad 68/2011-29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce P.D., bytem Č.O. 90, S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 5.10.2011, č.j. X, takto:
Výrok
Žaloba se zamítá. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 9.12.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumával rozhodnutí žalované ze dne 5.10.2011, č.j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25.7.2011, č.j. X, a toto rozhodnutí potvrzeno. (2) Žalobce namítal, že nebyly v jeho případě posouzeny dostatečně a komplexně veškeré okolnosti tak, jak stanoví ust. § 39 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Žalobce poukázal na svůj zdravotní stav, kdy trpí především vysokým krevním tlakem, cukrovkou, stavem po operaci pravého kyčelního kloubu, prodělal dvě operace tlustého střeva a operaci Pokračování - 2 - 2Ad 68/2011 žlučníku, léčí se s urologickým onemocněním, má kýlu a onemocnění očí. Rovněž trpí bolestmi břicha, které jej omezují v běžném životě a častěji dochází k vyprazdňování útrob. Prodělal i infarkt, což jeho zdravotní stav zhoršilo. Pravidelně užívá řadu léků. Je vyučený truhlář a jinou kvalifikaci nemá. Již v roce 2007 mu bylo sděleno Okresní správou sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci, že těžká práce pro něho není vhodná. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se jeho pracovní schopnost snížila nejméně o 70 %. Žalovaná však jeho zdravotní stav neposoudila komplexně. Nevzala v úvahu kritéria stanovená v § 39 odat. 3 ve vztahu k jeho kvalifikaci a zkušenostem a podcenila jeho zdravotní poruchy. Na výzvu soudu žalobce při jednání upravil svůj žalobní petit tak, že navrhuje, aby soud rozhodnutí žalované zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. II. Vyjádření žalované (3) Česká správa sociálního zabezpečení navrhla žalobu zamítnout, neboť rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného lékařského posouzení zdravotního stavu žalobce a nelze v jeho intencích požadovanou dávku přiznat. III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem (4) Z připojeného spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci dne 21.6.2011, který při konstatované diagnóze stav po levostranné hemikolektomii a resekci sigmoidea pro vertikulózu s divetikulitou GERD s esophagitidou I. stupně, stav po CHCE, steatosa jater, volná insicionální kýla k operaci 06/11, akutní non QIM minimálního rozsahu 05/11, hypertenzní nemoc II.st., hyperlipidemie, oboustranná koxartróza, II. až III. st., vpravo st. p. implantaci tep 02/04, DM 2. typu kontrol. dietou PAD obezita I. stupně, urolothiáza v anamnéze, určil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI. oddíl C položka 6b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v platném znění, což je postižení tenkého střeva, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Procentní míra v poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen jako invalidita I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 25.7.2011, č.j. X rozhodla tak, že se žalobci jeho žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 psím. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů zamítá. Žalobci náleží invalidita I. stupně. Žalobce podal proti rozhodnutí dne 12.8.2011 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobce vydané rozhodnutí, vypracovala nový posudek o invaliditě dne 14.9.2011, z něhož vyplynulo, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který jej omezuje ve fyzických schopnostech a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Pokles jeho pracovní schopnosti byl hodnocen shodně s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení na 35 %, přičemž nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti má divertikulóza tlustého střeva s opakovanou operací v anamnéze. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivém stavu se podílí jen v menší míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá funkční dopad, aby sama o sobě zdůvodnila přiznání invalidity vyššího stupně. Je uváděno, že srdeční Pokračování - 3 - 2Ad 68/2011 infarkt léčený plastikou věnčité tepny byl důvodem pouze pro dočasnou pracovní neschopnost, není objektivizováno snížení kardiální výkonnosti při hypertenzní nemoci a neprojevuje se orgánové selhávání. Efekt totální endoprotézy kyčelního kloubu je dobrý, hybnost v druhém kyčelním kloubu při artróze není podstatně omezena, při diabetu nejsou doloženy orgánové komplikace. Ostatní poruchy zdravotního stavu nejsou posudkově významné. (5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 7.2.2012 uvedla, že výsledek posouzení je shodný s posudkovým závěrem Okresní správy sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení oddělení námitkové agendy. K datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobce jednalo o invaliditu I. stupně. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stav po resekci esovité kličky tlustého střeva (18.1.1995) a chirurgickém odstranění poloviny tlustého střeva (27.5.2009) pro opakované masivní krvácení při divertikulóze s následným poresekčním syndromem se zejména častější stolicí. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XI. oddíl C položka 6b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v platném znění v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovená na 25 – 35 %. Komise tento pokles stanovila na 35 %. Komise zvolila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení a přihlédla přitom k tíži výše uvedených zdravotních postižení žalobce. Pokud by nezohlednila další zdravotní postižení žalobce a jeho profesi, volila by pracovní pokles při dolní hranici rozpětí. Komise uvedla, že v žádném případě nelze zvolit položku vyšší, neboť nebylo u žalobce zaznamenáno snížení stavu výživy, poruchy při krvácení, opakovaných zánětech nebo zúžení střeva se značným ztížením celkové výkonnosti. Komise stanovila i pracovní rekomandaci, že žalobce je schopen pracovního zařazení s vyloučením těžké fyzické práce zvedání a přenášení břemen, kupříkladu by byl schopen práce umožňující dietní opatření, práce lehčího charakteru, například obsluhy jednoduchých strojů či přístrojů, kontroly výrobků, pomocné administrativní práce apod. Byl by rovněž schopen i rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti. Svůj závěr komise vyslovila na základě zpráv odborných lékařských vyšetření, a to vyšetření žalobce v komisi odbornou revmatoložkou MUDr. V. dne 7.2.2012, ortopedického vyšetření primářem MUDr. A. ze dne 15.2.2011, zprávy obvodního lékaře MUDr. V. Jindřichův Hradec ze dne 29.3.2011, urologického vyšetření primáře MUDr. R. ze dne 2.5.2011, chirurgického vyšetření MUDr. M. Jindřichův Hradec ze dne 11.5.2011, z hospitalizace na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice MUDr. Š. od 30.5. do 31.5.2011, z gastroenterologického vyšetření MUDr. P. ze dne 10.6.2011, zprávy MUDr. L. internistky ze dne 13.7.2011 a ze zprávy z interního vyšetření MUDr. S. ze dne 18.11.2011. IV. Právní názor soudu (6) V dané záležitosti soud postupoval podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce 2 téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto jí zamítl. Pokračování - 4 - 2Ad 68/2011 (7) Podle ust. § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. ve znění platném od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce 2., jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) o 35 %, avšak nejvíce o 49 % jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3., pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4., při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5., téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6. je stabilizovaný zdravotní stav, takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (8) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 25.7.2011, č.j. X, kterým mu byla zamítnuta jeho žádost o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Bylo uzavřeno, že zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Námitky žalobce byly rozhodnutím ze dne 5.10.2011, č.j. X zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25.7.2011 bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 35 %, což je hodnocení shodné s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 21.6.2011. Bylo uzavřeno, že zdravotní stav žalobce byl posouzen správně a odůvodňoval přiznání a ponechání invalidity I. stupně. (9) Ke shodnému závěru dospěla posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 7.2.2012, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. Nejednalo se však o invaliditu II. či III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý stav žalobce tak, že odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI. oddíl C položka 6b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 25 – 35 % a komise tento pokles stanovila na 35 %. Uvedla, že horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti zvolila s ohledem na tíži potíží žalobce a Pokračování - 5 - 2Ad 68/2011 při zohlednění jeho profese. Bez tohoto zohlednění by volila dolní hranici rozpětí, neboť nebylo prokázáno snížení stavu výživy, nebyly prokázány laboratorní či klinické známky anémie. Nelze proto volit položku vyšší tedy 6c, neboť v hodnoceném období nebylo zaznamenáno snížení stavu výživy, poruchy pasáží, anemie při krvácení, opakovaných zánětech nebo zúžení střeva se značným ztížením celkové výkonnosti. Žalobce je dle názoru komise schopen rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti nebo je schopen pracovního zařazení s vyloučením těžké fyzické práce, zvedání a přenášení břemen. Výsledek posouzení byl shodný se závěrem posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci i se závěrem posudku pracoviště pro námitkové řízení. (10) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 o.s.ř. důkazy provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Žalobce v řízení před krajským soudem namítal, že podle jeho názoru není rozhodnutí správné a náleží mu vyšší stupeň invalidity. Toto tvrzení však žádnými důkazy nedoložil, naopak veškerými důkazy, které měly k dispozici lékařské orgány, a které byly v posudcích hodnoceny, vyústily ve vyslovení závěru, že zdravotní stav žalobce odpovídá I. stupni invalidity. Lékařské závěry vyslovené v posudcích, jak lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, tak pracoviště pro námitkové řízení i posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích byly shodné v tom smyslu, že zdravotní stav žalobce neodpovídal II. ani III. stupni invalidity, naopak zdravotní stav žalobce odpovídal I. stupni. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla hodnocena podle kapitoly XI. oddíl C položka 6b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí a bylo komisí uzavřeno, že pokles činil 35 %. Soud proto uzavřel, že na základě podkladů, které jsou k dispozici, lze vyslovit závěr, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobce zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Komise se vypořádala se všemi dokládanými zdravotními postiženími. Na základě posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, soud vyslovil závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, avšak invaliditě II. či III. stupně neodpovídá, neboť pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě I. stupně. To však nevylučuje, pokud by došlo v současné době či do budoucna ke zhoršení zdravotního stavu podání nové žádosti o předmětnou dávku, případně vydání nového správního či soudního rozhodnutí. V. Závěr, náklady řízení (11) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobce zabývaly, dospěly totiž shodně k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činila 35 %, tudíž invaliditě I. stupně, nikoliv jím požadované invaliditě II. či III. stupně. (12) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl v řízení úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodové zabezpečení, nemocenského pojištění, nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl, a proto soud rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Pokračování - 6 - 2Ad 68/2011
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 12. března 2012 Samosoudkyně: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.