2 Ad 69/2011
č. j. 2 Ad 69/2011-32
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Rubrum
2Ad 69/2011-32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce J.V., bytem M. X, Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 1.11.2011, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 1.11.2011, č. j. X, se pro vady řízení z r u š u j e a věc se v r a c í České správě sociálního zabezpečení v Praze k dalšímu řízení. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 12.12.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 1.11.2011, č.j. X, kterým bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.8.2011, č.j. X tak, že žalobci náleží podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 4 820,- Kč měsíčně od 24.9.2011. (2) Žalobce namítal, že rozhodnutí považuje za nesprávné, neboť Česká správa sociálního zabezpečení odůvodnila své rozhodnutí tím, že pracovní schopnost žalobce Pokračování - 2 - 2Ad 69/2011 poklesla o 40 %, a tudíž je invalidní pro invaliditu prvního stupně. Nebylo vzato v úvahu, že se zdravotní stav stále zhoršuje. Z vyšetření MUDr. B. uskutečněného 10.11.2011 vyplývá, že není schopen trvalé fyzické zátěže a je nutná pneumologická léčba. Za tohoto stavu má za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem a navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Vyjádření žalované (3) Žalovaná k věci uvedla, že se v předmětné věci jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí závislé na odborném lékařském posouzení. Ve věci byl navržen důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, která věc objektivně posoudí a na jejím základě je pak rozhodnutí ponecháno na úvaze soudu. III. Obsah správních spisů, včetně důkazu doplněného soudem (4) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích dne 1.8.2011, který při konstatované diagnóze CHOPN s omezenou plicní ventilací při obstrukci středně těžkého stupně se sníženou vitální kapacitou, polytrauma 7.3.07 – zlomenina pravé klíční kosti s dislokací, sériová zlomenina žeber vpravo s dislokací, traumat. pneumohemathorax vpravo s atelaktázou plic, dislokovaná zlomenina levého předloktí – léčena OS dne 8.3.07 s přetrvávajícím omezením hybnosti pravého ramenního kloubu určil, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídá stavům uvedeným v kapitole X, oddíl B, položka 1, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Podle hodnocení lékaře okresní správy sociálního zabezpečení zdravotní stav žalobce neodpovídal žádnému stupni invalidity. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 10.8.2011 odňala žalobci invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, a to od 24.9.2011, neboť jeho zdravotní stav dle hodnocení lékaře neodpovídal žádnému stupni invalidity. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobce vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že se rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.8.2011 č.j. X mění tak, že žalobci náleží od 24.9.2011 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 4 820,- Kč měsíčně, neboť pokles pracovní schopnosti žalobce činí 40 %. (5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 20.3.2012 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení chronická obstrukční plicní nemoc s až těžkým funkčním postižením. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla komisí zařazena do kapitoly X, oddíl B, položka 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v platném znění, v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 40 – 60 % a komise tento pokles stanovila na 50 %. Komise zvolila střed rozpětí procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži všech postižení a profesi žalobce. Jinak by komise volila dolní hranici rozpětí, neboť těžké funkční Pokračování - 3 - 2Ad 69/2011 postižení bylo zaznamenáno až na konci hodnoceného období, tedy v hodnoceném období až do data vydání napadeného rozhodnutí došlo k zaznamenání těžkého funkčního postižení až při plicním vyšetření pro posouzení lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení, neboť předtím bylo opakovaně zjišťováno středně těžké funkční postižení. V hodnoceném období nebyla zaznamenána nutnost hospitalizace, tato nutnost nebyla ani konstatována po datu vydání napadeného rozhodnutí. Komise uvedla, že žalobce byl schopen vykonávat po vzniku invalidity druhého stupně výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Byl schopen rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, nejednalo se o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, který však nedosahoval více než 69 % . Vznik invalidity druhého stupně byl komisí stanoven na 18.8.2011. (6) Svůj závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobce v komisi dne 20.3.2012 plicím lékařem MUDr. Z. R., na základě interního předoperačního vyšetření MUDr. A. ze Š. ze dne 27.4.2009, zprávy z vyšetření odd. úrazové a plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice MUDr. F. ze dne 12.5.2010, plicního vyšetření v Nemocnici České Budějovice, spirometrické vyšetření MUDr. Š. ze dne 2.3.2010, 30.3.2011 a MUDr. Š. ze dne 1.6.2011, dále na základě RTG vyšetření plíce, srdce MUDr. A. České Budějovice ze dne 30.5.2011, plicního vyšetření MUDr. F. České Budějovice ze dne 13.6.2011, CT + HRCT hrudníku ze dne 2.8.2011, z kardio-perfusního scinti vyšetření myokardu s fyzickou zátěží Dr. K. z 8.8.2011, ortopedického vyšetření MUDr. R. ze dne 18.8.2011, z plicního vyšetření MUDr. V. B. Ph.D. ze dne 13.7.2011 a ze dne 18.8.2011 a 10.11.2011 a 10.2.2012. IV. Právní názor soudu (7) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s.ř.s.), a při přezkoumání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil. (8) Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce třetího, pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce, doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o Pokračování - 4 - 2Ad 69/2011 zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce šestého, je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost ze zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své pracovní postižení, jestliže nabyl, popř. znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (9) Žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 10.8.2011, č.j. X, kterým mu byl odňat podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, invalidní důchod a to od 24.9.2011, neboť podle posudku okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 1.8.2011 ztráta pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činila pouze 30 %. V námitkovém řízení byl vypracován posudek dne 12.10.2011, ve kterém byl vysloven odlišný názor, žalobce byl uznán invalidním pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, neboť celkově činila míra poklesu jeho pracovní schopnosti 40 %. (10) K odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociální věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 20.3.2012, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, nejednalo se o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Vznik invalidity druhého stupně byl stanoven na den 18.8.2011. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídal zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole X, oddíl B, položka 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 40 – 60 %. Komise tento pokles stanovila na 50 %. Zvolila střed rozpětí procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži všech postižení a profesi žalobce. Bez tohoto zohlednění by komise volila dolní hranice rozpětí, neboť těžké funkční postižení bylo zaznamenáno až na konci hodnoceného období, tj. v hodnoceném období až do data vydání napadeného rozhodnutí došlo k zaznamenání těžkého funkčního postižení až při plicním vyšetření po posouzení lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. Předtím bylo opakovaně zjišťováno pouze středně těžké funkční postižení kupříkladu dne 2.3.2010 se jednalo dokonce o lehké postižení. V hodnoceném období nebyla zaznamenána nutná hospitalizace a nebyla nutnost hospitalizace konstatovaná ani po datu vydání napadeného rozhodnutí, byť dle doložených záznamů i přes maximální úpravu medikace na pražském pracovišti stav stále progreduje. Období léčby v Nemocnici v Českých Budějovicích a prvotní vyšetření v Medicon a.s. Praha 4 bylo, byť s menší medikamentozní léčbou, zjištěním středně těžkého funkčního postižení jen s dlouhodobě namáhavou dušností – bez zaznamenání dušnosti při minimální zátěži. Ještě dne 8.8.2011 byl žalobce při zátěžovém testu na bicyklovém ergometru schopen stupňovité Pokračování - 5 - 2Ad 69/2011 zátěže, která byla ukončena pro dušnost předčasně až při 135 W. Při následném kontrolním vyšetření dne 18.8.2011 tj. 18 dní po posouzení lékařem okresní správy sociálního zabezpečení byla diagnóza stanovena jako CHOPN III. stupně s těžkou obstrukční poruchou, na periferii velmi těžká. Stav byl vyhodnocen jako těžká obstrukce, na periferii výrazná, byly zaznamenány vysoké odpory v dýchacích cestách a redukce vitální kapacity. Plicní lékař uvedl, že pacient s těmito hodnotami ventilace není schopen trvalé fyzické zátěže. Při další kontrole dne 10.11.2011 po datu vydání napadeného rozhodnutí je již uváděno zadýchávání po několika krocích nebo při minimální fyzické zátěži. Na RTG srdce a plic byl popsán stav po sériové zlomenině žeber vpravo s dislokací žeber, stav po zlomenině pravého klíčku, nerovná bránice, jemné adheze oboustranně, více vpravo, srdce a mediastinum byly nezvětšené, pravý hemithorax byl výrazně zmenšen. Zachyceno bylo jemné zastření parakardiálně vlevo, nejspíše se jednalo o plastické a adhezivní změny, dále byla patrná zesílená kresba v dolních plicních rovinách. Na bodytestu byly zaznamenány i přes upravenou medikaci zcela identické hodnoty jako při kontrole dne 18.8.2011. Vzhledem k těmto zdravotním zjištěním komise uzavřela, že žalobce byl od data 18.8.2011 invalidní, přičemž jednalo se o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. (11) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není správné a to pro vady řízení. Česká správa sociálního zabezpečení v Praze odňala žalobci prvostupňovým rozhodnutím invalidní důchod. V námitkovém řízení bylo toto rozhodnutí změněno a žalobci byla přiznána invalidita pro invaliditu prvního stupně. Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociální věcí ČR v Českých Budějovicích, která v tomto posudku určeném pro krajský soud vyslovila jiný závěr a to, že pokles pracovní schopnosti žalobce činil celkem 50 %, což odpovídá ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., v platném znění, invaliditě druhého stupně. Z toho důvodu byl nesprávný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly sice námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odnětí invalidního důchodu žalobci uznány, avšak pouze v částečném rozsahu, neboť žalobci byla přiznána invalidita prvního stupně. Zdravotní stav žalobce však na základě zjištění doloženého posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích odpovídal invaliditě stupně druhého. Z toho důvodu bylo rozhodnutí žalobou napadené nesprávné a vydáno na základě vad řízení. V. Závěr, náklady řízení (12) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěru, že zdravotní stav žalobce k datu 18.8.2011 odpovídal invaliditě druhého stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. (13) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci úspěšný, avšak s ohledem na to, že soud rozhodl ve věci bez nařízeného jednání, Pokračování - 6 - 2Ad 69/2011 žalobci náklady řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 23. dubna 2012 Samosoudkyně: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.