2 Ad 69/2014
č. j. 2 Ad 69/2014-38
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
2Ad 69/2014 - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně N.B., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21. 8. 2014, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 21. 8. 2014, č.j. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 23.10.2014 domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 20.5.2014, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona o důchodovém pojištění, neboť nezískala potřebnou dobu pojištění ke dni 11.3.2014, k němuž byla podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích uznána invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a na obtíže, kterými trpí. Namítala, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezískala před vznikem invalidity žádnou hodnotitelnou dobu pojištění, neboť její zdravotní postižení trvá od dětství a jde o stav trvalý. Proto žalobkyně žádala o přiznání invalidního důchodu v mimořádných případech, tedy o tzv. invaliditu z mládí podle § 42 zákona č. 155/1995 Sb., kdy na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla alespoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla Pokračování - 2 - 2Ad 69/2014 před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění pro potřebnou dobu. Žalobkyně tedy požadovala přiznání invalidního důchodu v mimořádných případech dle § 42 zákona o důchodovém pojištění, tedy o tzv. důchod z mládí, přičemž žalovaná rozhodla o jiném druhu dávky, a to o invalidním důchodu dle § 38 zákona, a proto je žalobkyní navrhováno zrušení napadeného rozhodnutí. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 1.12.2014 učinila diagnostický souhrn, dle něhož trpí žalobkyně DMO diparetickou formou s lehkou levostrannou převahou, mikrocefalií, těžkou immaturitas s retinopatií nedonošených v anamnéze, těžkou kombinovanou vadou sluchu, celkovou ztrátou dle Fowlera 62%, trvale binaurálně naslouchadla. Dále trpí lehkou mentální retardací se zhoršenou adaptabilitou a poruchou exekutivních funkcí na podkladě organického postižení CNS, bez poruch chování, specifickou poruchou školních dovedností v anamnéze, myopií levis oc. dx., astigmatismem myopicus comp. oc. sin. Amblyopií oc. sin. (slabozrakostí PO, praktickou nevidomostí LO – korekce brýlemi), komocí mozkovou po pádu z koně v roce 2013, recid. otitidou, bronchitidou a KHCD v dětství. U 18leté žalobkyně se jedná o vrozené velmi těžké zdravotní postižení, které spočívá v těžké immaturitas s retinopatií nedonošených, mikrocefalii, DMO, jde o diuretickou formu s lehkou levostrannou převahou; dále byla prokázána středně těžká kombinovaná vada sluchu, celková ztráta dle Fowlera 62%, žalobkyně má trvale binaurálně naslouchadla. Její lehká mentální retardace je se zhoršenou adaptabilitou a poruchou exekutivních funkcí na podkladě organického postižení CNS, specifická porucha školních dovedností v anamnéze, vykazuje globální opoždění rozvoje intelektových schopností, není schopna adekvátním způsobem vyhodnocovat situace a není schopna přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí. Další komorbiditou je praktická nevidomost levého oka, slabozrakost pravého oka je korigována brýlemi (myopie). Pracovní potenciál má žalobkyně tudíž omezený. Posudková komise MPSV České Budějovice dospěla jednomyslně k závěru, že u 18leté žalobkyně s výše uvedeným těžkým vrozeným zdravotním postižením, které má povahu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jde o takové omezení tělesných, smyslových a duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Stanovení data vzniku je před dosažením 18. roku věku – jde o invaliditu ve smyslu § 42 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 42 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o takové omezení tělesných, smyslových a duševních schopností, které mělo za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, Pokračování - 3 - 2Ad 69/2014 s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Komise učinila závěr, že u osmnáctileté žalobkyně se jedná o těžké vrozené zdravotní postižení, které má povahu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění s tím, že datum vzniku byl stanoven před dosažením 18 roku věku, tedy, že se jedná o invaliditu z mládí ve smyslu § 42 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že žalobkyně je pouze hraničně schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, přičemž u žalobkyně se jednalo o invaliditu třetího stupně podle § 42 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., kdy se jednalo o takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které mělo za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Z posudku posudkové komise vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, přičemž se jednalo o invaliditu třetího stupně podle § 42 odst. 1 zákona, tedy že u žalobkyně se jedná o invaliditu z mládí a má jí být přiznán invalidní důchod v mimořádných případech. U žalobkyně vznikla invalidita prokazatelně před dosažením 18 let věku, jde o takové omezení tělesných, smyslových i duševních schopností, které mělo a má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Proto žalobkyně splňuje zákonné předpoklady pro nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle § 42 ost. 1 zákona o důchodovém pojištění. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu se zákonem o důchodovém pojištění, proto jej soud zrušil pro vady řízení podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť u žalobkyně jsou zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu z mládí dle § 42 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobkyně, která byla v řízení úspěšná, by nárok na náhradu nákladů řízení měla, ale náklady řízení nepožadovala.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Pokračování - 4 - 2Ad 69/2014 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. prosince 2014 Samosoudkyně: Mgr. Helena N u t i l o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.