2 Ad 7/2015
č. j. 2 Ad 7/2015-32
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 2 Ad 7/2015-32
- NSS 9 Ads 184/2015-37
Citované zákony (6)
Rubrum
2Ad 7/2015 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce V.T., bytem X. t.č. ve Věznici Valdice, nám. Míru 55, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12. 1. 2015, čj. X : takto:
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 29. 1. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12. 1. 2015, čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. V žalobě se uvádí, že žádost o invalidní důchod žalobce podal pro psychické postižení popsané v znaleckém posudku znalců MUDr. G. a PhDr. V.L.. Posudek je založen v trestním spisu žalobce vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Psychiatrická diagnóza žalobce byla tudíž známa a mohla o ní být doplněna zdravotní dokumentace žalobce, neúplná dokumentace byla zdravotním střediskem věznice postoupena posudkovému lékaři Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín. Žalobce vyjadřuje nesouhlas s posouzením psychického Pokračování - 2 - 2Ad 7/2015 postižení žalobce právě se zřetelem k tomu, co uvedl znalec PhDr. V.L.. S touto diagnózou si lze jen obtížně představit, jakou práci by žalobce mohl vykonávat, když každé povolání obsahuje určitou míru psychické zátěže. Při jejím nezvládnutí hrozí u žalobce nekontrolovatelné explozivní a agresivní vybití. Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěru posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce žádal o invalidní důchod opakovaně. Poprvé byl pro účely projednávání žádosti o invalidní důchod posouzen v roce 1998, kdy posudkový lékař uzavřel, že po stavu po operaci levého ramenního kloubu pro luxaci se nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Takový závěr byl učiněn též Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Rozhodnutí žalované, jímž byla žádost žalobce o plný invalidní důchod zamítnuta, bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 5. 1999. Pro účely projednání žádosti žalobce o invalidní důchod byl zdravotní stav žalobce a jeho vliv na pracovní schopnost posouzen lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Jičíně. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo označeno postižení podle kapitoly VII., položka 1 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. způsobující 15% pokles pracovní schopnosti. Tento posudek byl rozhodujícím podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 30. 9. 2014, jímž byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta pro nedodržení zákonných podmínek pro přiznání invalidního důchodu. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky, ve kterých poukázal na to, že v minulosti mu byla nařízená ochranná protialkoholní léčba. Poukázal na znalecký posudek vyhotovený pro účely trestního řízení proti žalobci. Toto postižení žalobce podstatně omezuje v pracovním a společenském zařazení. Posouzení zdravotního stavu žalobce a jeho dopadu do pracovní schopnosti bylo vydáno na základě neúplné zdravotnické dokumentace žalobce. V námitkovém řízení byl pořízen posudek zdravotního stavu žalobce lékařskou posudkovou službou žalované, která označila za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce oboustrannou myopatii s presbyopií. Uvádí se, že žalobce má dále benigní hypertrofii prostaty a jde o stav po osteosyntéze fraktury levé klíční kosti. Dále bylo reagováno na námitky podjatosti posudkového lékaře a dodatečně doložený odborný nález z psychiatrické léčebny Červený Dvůr. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce byl hodnocen podle kapitoly VII., položka 1 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven ve výši 15 %. Důvod k úpravě míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 a 4 vyhlášky shledán nebyl. Dne 12. 1. 2015 vydala žalovaná napadené rozhodnutí, které se opírá o nové posouzení zdravotního stavu žalobce a jeho vlivu na pracovní schopnost. Z toho posudku se vychází a uzavírá se, že podmínky stanovené § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění pro vznik invalidity dodrženy nejsou. Pokračování - 3 - 2Ad 7/2015 Žalobce předložil soudu potvrzení Vězeňské služby České republiky z 12. 1. 2015 dokládající , že žalobce je ve výkonu trestu odnětí svobody pracovně zařazen. V potvrzení se dále uvádí počátek výkonu trestu dne 3. 8. 2008 a konec výkonu trestu dne 3. 8. 2023. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise popsala lékařské nálezy obsažené v dokumentaci zdravotního střediska Věznice Valdice, k dispozici měla oční vyšetření, ortopedický a urologický nález, dále zprávu o pobytu na ochranné protialkoholní léčbě v psychiatrické léčebně Červený Dvůr Chvalšiny a výpis ze znaleckého posudku z oboru klinické a forenzní psychologie PhDr. L.. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen disociální poruchou osobnosti s omezenou autoregulací a tendencemi k nekontrolovanému explozivnímu a agresivnímu vybití v afektu pod vlivem alkoholu, uvádí se subnormní intelekt, oboustranná dalekozrakost s vetchozrakostí, nezhoubné zbytnění předstojné žlázy, obezita, závislost na alkoholu a stav po sebevražedném pokusu v 18 létech věku a po operačně řešeném zranění levého ramene z roku 1997 – t.č. bez následků. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla označena disociální porucha osobnosti s omezenou autoregulací a tendencemi k nekontrolovanému explozivnímu a agresivnímu vybití v afektu pod vlivem alkoholu. Toto postižení posudková komise podřadila kapitole V., položka 7 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovila ve výši 10 %. Na horní hranici procentního rozmezí se tak stalo se zřetelem k opakovaným trestním činům v afektu pod vlivem alkoholu. Důvod pro aplikaci § 3 vyhlášky zjištěn nebyl. V posudkovém závěru se uvádí, že o psychopatické explozivní nezdrženlivé osobnosti se závislostí na alkoholu se hovoří již v propouštěcí zprávě o pobytu na ochranné protialkoholní léčbě v psychiatrické léčebně Červený Dvůr. Současně se uvádí, že žalobce měl dobrý přístup k plnění úkolů, vystupoval velmi slušně, režim se snažil dodržovat, plnil jej a spolupracoval. V pracovní terapii hodnocen jako spolehlivý a samostatný pracovník nevyžadující kontroly. V psychoterapii méně aktivní, ale s verbálním náhledem na nutnost abstinence. Po dobu léčby abstinenci neporušil, udržoval kontakt s rodinnou, na vycházky jezdil pravidelně, snažil se vyřídit si základní podmínky pro další život, především otázku bydlení. K výbuchům a nekontrolovatelnému jednání charakteru trestních činů včetně vraždy docházelo u žalobce vždy pod vlivem alkoholu, jak vyplývá ze znaleckého posudku z roku 2008, na který se žalobce v žalobě odvolává. To znamená, že při absenci alkoholu byly psychopatické rysy osobnosti kompenzovány. Jde o závažný stav, ale na pracovní schopnost nemá větší dopad. Jde spíše o to, že po propuštění z výkonu trestu bude špatně hledat práci a proces resocializace bude velmi obtížný. Během pobytu ve výkonu trestu není ve zdravotní dokumentaci žádný záznam o psychiatrické léčbě. K vadě zraku se uvádí, že jedná se o oboustrannou dalekozrakost s vetchozrakostí, podle přílohy jde o lehkou slabozrakost obou očí, kde se předpokládá pokles pracovní schopnosti 5 až 15 %. Není uvedena porucha barvocitu, ani porucha adaptace na tmu, proto na rozdíl od lékaře posudkové služby žalované v námitkovém řízení se toto postižení hodnotí mírou poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 5 %. Důvod k navýšení této míry shledán nebyl. O další komorbiditě se uvádí, že není posudkově významná. Pokračování - 4 - 2Ad 7/2015 Posudková komise vyjadřuje souhlas s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Jičíně a lékařem lékařské posudkové služby žalované v tom smyslu, že u žalobce se nejedná o žádný stupeň invalidity. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu však nepovažuje oční vadu, kterou nahlíží jako banální, ale psychické postižení, poruchu osobnosti, jak uvádí se v posudku. Uzavírá se, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí neodpovídal žádnému stupni invalidity. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem. Soud při svém rozhodování vycházel především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vycházela z objektivních lékařských nálezů, především nálezů očního lékaře, ortopedického a urologického vyšetření. Měla zprávu o pobytu žalobce v ochranné protialkoholní léčbě v Červeném dvoře a podklady doplnila o znalecký posudek PhDr. L.z oboru klinické a forenzní psychologie, kterého se žalobce ve své žalobě dovolával. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je disociální porucha osobnosti s omezenou autoregulací a tendencemi k nekontrolovanému explozivnímu agresivnímu vybití v afektu pod vlivem alkoholu. Toto postižení podřadila kapitole V., položka 7 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto postižení stanovila na horní hranici ve výši 10 %. Učinila tak se zřetelem k důsledkům, kterými se toto postižení projevuje, přičemž poukázala na opakované trestné činy, kterých se žalobce dopustil v afektu právě pod vlivem alkoholu. Posudková komise poukázala na to, že o psychopatické explozivní nezdrženlivé osobnosti se závislostí na alkohol se hovoří již v propouštěcí zprávě o pobytu na ochranné protialkoholní léčbě z roku 1989. Současně se však v této zprávě uvádí, že žalobce měl dobrý přístup k plnění úkolů, slušně vystupoval, dodržoval režim. V pracovní terapii byl hodnocen jako spolehlivý, samostatný pracovník nevyžadující kontroly. Nutnost abstinence chápal. Po dobu léčby abstinenci neporušil, snažil se udržovat kontakt s rodinnou. K výbuchu a nekontrolovanému jednání, při kterých se žalobce dopustil trestných činů, včetně vraždy, došlo vždy pod vlivem alkoholu, což dokládá znalecký posudek. Z toho se dovozuje, že při abstinenci byly psychopatické rysy osobnosti kompenzovány. Tento stav je hodnocen jako závažný, ale bez většího dopadu na pracovní schopnost. V této souvislosti Pokračování - 5 - 2Ad 7/2015 soud poukazuje na zprávu věznice o tom, že žalobce je ve výkonu trestu pracovně zařazen. Posudková komise se zabývala dále problémy, které žalobci vzniknou po propuštění z výkonu trestu, kdy bude obtížně hledat práci a proces resocializace bude pro něho obtížný. Posudková komise se zabývala očním postižením žalobce, přičemž oční vadu označila za nevýznamnou s dopadem do pracovní schopnosti v rozsahu 5 %. O ostatních postižených uvedla, že zůstávají posudkově nevýznamná. Důvod pro aplikaci některého z korekčních faktorů podle § 3 vyhlášky posudková komise nehledala, čemuž odpovídá skutkové zjištění o tom, že další komorbidita nemá posudkový význam, při abstinenci jsou psychopatické rysy osobnosti žalobce kompenzovány. K předpisu o korekčních faktorech soud poznamenává, že pro takové důvody lze zvýšit rozsah ztráty pracovní schopnosti při dodržení stanovených podmínek nejvýše o 10% bodů. V reakci na žalobní námitky posudková komise doplnila podklady pro posouzení zdravotního stavu žalobce a jeho dopadu do pracovního potenciálu znaleckým posudkem z oboru klinické a forenzní psychologie PhDr. V.L., který byl vypracován pro účely trestního řízení. Právě na základě tohoto posudku a zprávy o pobytu v ochranné protialkoholní léčbě posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce není onemocnění oční, ale postižení psychiatrické. Toto postižení, stejně jako postižení oční, není však takové intenzity, že by mělo za následek vznik invalidity. K výhradám žalobce k posudku posudkové komise soud uvádí, že posouzení postižení žalobce a jeho hloubky je odbornou otázkou skutkové povahy, která je na posudkové komisi a ta se postižením žalobce zabývala a svůj závěr dostatečně odůvodnila. Tento závěr o tom, že postižení žalobce při abstinenci nelimituje jeho pracovní schopnost v rozsahu odpovídajícímu invaliditě je v souladu s potvrzením věznice o pracovním zařazení žalobce ve výkonu trestu. Je-li klinická diagnóza správně, pak právě na žalobcovu diagnózu položka přílohy k vyhlášce uvedená posudkovou komisí byla vztažena zcela správně a takový úsudek posudkové komise hodnotí soud jako věcně správný. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností jeho pracovního zařazení, učinila úsudek o aplikaci předpisu o korekčních faktorech, podklady pro své rozhodování doplnila o žalobcem navrhovaný důkaz, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 10% rozsah ztráty pracovní schopnosti. K žalobní argumentaci o možném pracovním zařazení žalobce při psychiatrickém postižení poukazuje soud jednak na úsudek posudkové komise o tom, že při abstinenci alkoholu jsou psychopatické rysy žalobce kompenzovány, jednak na skutečnost, že ve výkonu trestu je žalobce pracovně zařazen. Napadené rozhodnutí vychází ze skutkového stavu, který tu byl právě v době vydání tohoto rozhodnutí. Ze stejného skutkového stavu ve smyslu § 75 odst. 1 s.ř.s. vychází též soud v době svého rozhodování. Posudková komise připouští, že žalobce bude po ukončení výkonu trestu obtížně hledat zaměstnání, avšak tento stav nelze řešit k datu vydání napadeného rozhodnutí. V současné době, kdy žalobce se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, tam je pracovně zařazen, nelze učinit spolehlivý úsudek o tom, jaký bude žalobcův stav v době ukončení výkonu trestu. Na základě hypotetického úsudku o Pokračování - 6 - 2Ad 7/2015 možném budoucím zdravotním stavu žalobce nebylo možno v době vydání napadeného rozhodnutí posuzovat, jsou-li dodrženy podmínky pro vznik invalidity. Jak již bylo uvedeno znalecký posudek, kterého se žalobce v posudku dovolával, posudková komise opatřila. Právě tento posudek pak vedl ke změně označení dominantního postižení, které způsobuje žalobcův dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Podmínky pro vznik invalidity upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Tento předpis předpokládá vznik invalidity tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro chronické onemocnění činí 10 %, pak žalobce invalidní není. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 2 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pokračování - 7 - 2Ad 7/2015 Krajský soud v Českých Budějovicích dne 13. července 2015 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.