2 Ad 70/2015

Rubrum

2Ad 70/2015 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou v právní věci žalobce M. V., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2015, č. j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 15. 10. 2015, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 8. 2015, č. j. X, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o invalidní Pokračování - 2 - 2Ad 70/2015 důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 20. 11. 2015 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalobce v žalobě uvedl, že mu na jeho žádost nebyl přiznán invalidní důchod a že pokles jeho pracovní schopnosti byl stanoven pouze o 25%. Žalobce s rozhodnutím správních orgánů nesouhlasí, neboť podle jeho názoru jeho zdravotní stav odpovídá poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35%, tj. jedná se o invaliditu prvního stupně. Podle žalobce byl nedostatečně zjištěn jeho zdravotní stav, který se s přibývajícími lety zhoršuje. Žalobce doložil ambulantní zprávu ohledně jeho zdravotního stavu z ortopedické ambulance Nemocnice České Budějovice ze dne 2. 9. 2015 a ze dne 12. 11. 2015. Žalobce uvádí, že jeho zdravotní stav mu nedovoluje vykonávat pracovní činnost na celý úvazek. Žalobce navrhl, aby byl znovu posouzen jeho zdravotní stav a aby soud obě správní rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí pro nedůvodnost. Žalovaná uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 6. 10. 2015, vypracovaného pro účely řízení o námitkách s tím, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, avšak nejde o invaliditu podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25 %. Žalovaná navrhla, aby byl ve věci vypracován posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“) a byl jím proveden důkaz. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Dne 18. 5. 2015 žalobce uplatnil nárok na invalidní důchod. Dne 19. 8. 2015 byl vypracován posudek o invaliditě podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o organizaci sociálního zabezpečení, a to posuzujícím lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice MUDr. J. D. Posudek obsahuje výčet rozhodujících podkladů pro posouzení zdravotního stavu žalobce. Po skutkové stránce byla shledána extrémní obezita – III. stupně – hyperalimentační, počínající artroza nosných kloubů při nadváze, úplavice cukrová na PAD, hypertenzní nemoc obtížně korigovatelná při nedostatečné spolupráci léčeného, polytoptní VAS páteře bez kořenového dráždění, stav po zhmoždění dolní poloviny zad následkem úrazu. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění, ale že žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 10 %. V odůvodnění posudku bylo konstatováno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav u posuzovaného polymorbidního šedesátiletého muže – řidiče nákladního auta, přičemž porucha zdraví je způsobena hyperalimentační obezitou, pro kterou nebyl léčen na odborném pracovišti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IV., položce 14a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena v rozsahu 10 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Pokračování - 3 - 2Ad 70/2015 Na základě tohoto posudku vydala Česká správa sociálního zabezpečení dne 28. 8. 2015 pod č. j. X rozhodnutí, kterým pro nesplnění podmínek § 38 zákona o důchodovém pojištění žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítla. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 4. 9. 2015 námitky. Přitom přiložil lékařskou zprávu ortopedické ambulance Nemocnice České Budějovice ze dne 2. 9. 2015. Dne 6. 10. 2015 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě podle § 8 odst. 9 zákona o organizaci sociálního zabezpečení, a to lékařem České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice, MUDr. V. M. Posudek obsahuje výčet rozhodujících podkladů, mimo jiné též vyšetření ortopedické ze dne 24. 8. 2015 a 2. 9. 2015 včetně žádanky na CT vyšetření páteře. Po skutkové stránce byl shledán diabetes mellitus II. typu od listopadu 2014 na PAD, středně těžký syndrom karpálního tunelu bilat. nasedající na distální smíšenou lehkou až středně těžkou polyneuropatii (EMG v dubnu 2015) bez poruchy motorických funkcí, hypertenzní nemoc obtížně korigovatelná při nedostatečné spolupráci léčeného, hyperlipidemie, extrémní hyperalimentační obezita III. stupně, počínající artróza nosných kloubů, polytopní VAS páteře bez kořenového dráždění, zhmoždění dolní poloviny zad v srpnu 2014 anam. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění, ale že žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnosti pouze o 25%. V odůvodnění posudku bylo konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu je metabolický syndrom, který je komplikován bolestmi pohybového aparátu při jeho přetěžování chronickou extrémní obezitou a akcentací symptomaticky (bolestí páteřových) úrazem v srpnu 2014. Na rozdíl od prvního posudku OSSZ České Budějovice bylo v posudku ČSSZ České Budějovice postižení žalobce stanoveno podle přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, kapitoly IV., položky 2b s horní hranicí taxace 25 % poklesu pracovní schopnosti, kdy jde o diabetes mellitus – lehké funkční postižení. Tuto míru pokládal lékař za plně odpovídající celkovému postižení pracovního potenciálu a zároveň za maximálně možnou. Další navýšení není důvodné. Podle § 3 vyhlášky se stanovená procentní míra nemění. K datu posouzení v rámci námitkového řízení neodpovídal zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žádnému stupni invalidity. Na základě tohoto posudku bylo dne 15. 10. 2015 pod č. j. X žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 8. 2015 bylo potvrzeno. Novým posudkem o invaliditě ze dne 6. 10. 2015 bylo zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti o 25%. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole IV. (poruchy endokrinní, výživy a přeměny látek), položce 2 (diabetes mellitus), písm. b) (lehké funkční postižení, uspokojivá kompenzace nebo občasné metabolické kolísání, případně incidentní diabetické komplikace) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 15 – 25 %, přičemž lékař ČSSZ zvolil horní hranici taxace 25 %, kterou dále nezměnil podle § 3 vyhlášky. Další navýšení nebylo důvodné, neboť žádná z komorbidit nemá funkční dopad, aby sama o sobě zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá vyšší procentuální taxaci poklesu pracovní schopnosti. Posudkové kritérium pro diabetes mellitus se středně těžkým funkčním postižením (rozmezí taxace 30 – 45 % poklesu pracovní schopnosti) nelze u žalobce použít s ohledem na dosavadní průběh onemocnění i terapie, ale i s ohledem na jeho dokladovaný životní styl. Pokračování - 4 - 2Ad 70/2015 Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Českých Budějovicích (dále jen “Posudková komise MPSV”) dne 7. 4. 2016, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. První jednání se za přítomnosti žalobce konalo dne 10. 2. 2016. Bylo konstatováno, že žalobce prodělal meningoencefalitidu v 17 letech. V roce 1989 podstoupil operaci hlasivek pro polypy. V srpnu 2014 utrpěl poranění zad po pádu z nákladního automobilu. Od listopadu 2014 má zjištěn diabetes mellitus 2. typu s lehkou až středně těžkou distální smíšenou polyneuropatií. Trpí těžkou obezitou. Hypertenze zjištěna před čtyřmi lety. V dubnu 2015 mu bylo provedeno EMG vyšetření se závěrem lehká až středně těžká distální smíšená polyneuropatie, na kterou nasedá oboustranně středně těžký syndrom karpálního tunelu. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen neurologem. Jednání komise bylo odročeno z důvodu toho, že k objektivizaci zdravotního stavu bylo nutné doplnění spiroergometrického vyšetření. Dne 7. 4. 2016 se konalo další jednání posudkové komise již v nepřítomnosti žalobce (s jeho předchozím souhlasem). Požadovanou lékařskou zprávu obdržela posudková komise dne 23. 3. 2016. Následně se posudková komise usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 zákona o důchodovém pojištění, neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: úplavice cukrová 2. typu od listopadu 2014 s lehkou až středně těžkou distální smíšenou polyneuropatií, těžká obezita III. stupně – hyperalimentační, počínající artrosa nosných kloubů končetin, esenciální hypertenze, chronický polytopní VAS páteře bez kořenového dráždění, úrazem způsobené zhmoždění dolní poloviny zad – pád z výšky v srpnu 2014. Při svém posuzování posudková komise vycházela z posudkové spisové dokumentace, zapůjčené zdravotnické dokumentace praktického lékaře, z vlastního zjištění při jednání a z lékařských nálezů, mezi jinými i z neurologického nálezu MUDr. H. ze dne 21. 4. 2015, ortopedického nálezu MUDr. E. ze dne 12. 11. 2015, z nálezu z oční ambulance MUDr. H. ze dne 8. 1. 2016 a ze spiroergometrického vyšetření ze dne 9. 3. 2016. Z objektivního nálezu při jednání MUDr. T., odborné neuroložky, se podává, že k jednání komise žalobce přišel samostatně, bez opory a opěrných pomůcek, byl orientován a dobře spolupracoval. Posudková komise zhodnotila, že subjektivně si šedesátiletý žalobce stěžuje na to, že měl úraz zad, přičemž má bolesti. Řídí nákladní automobil a používá krunýř. Před časem upadl a narazil si rameno. Posudková komise zhodnotila, že u posuzovaného muže se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Jeho rozhodující příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí dne 15. 10. 2015 úplavice cukrová 2. typu od listopadu 2014 s lehkou až středně těžkou distální smíšenou polyneuropatií. Ostatní komorbidity výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobce a nemají podstatný vliv na jeho pracovní schopnosti. Žalobce je plně adaptován na své zdravotní postižení. Jeho zachovalé tělesné schopnosti mu umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost. Posudková komise se přiklonila k závěru námitkového řízení o tom, že příčinou poklesu pracovní schopnosti žalobce je diabetes mellitus – úplavice cukrová, a nikoliv zjištěná hyperalimentační obezita III. stupně. Obezita totiž dosud nebyla léčena na odborném pracovišti a doplňující spiroergometrické vyšetření prokázalo velmi dobrou tolerovanou zátěž. Funkční dopad těžké obezity žalobce je tudíž lehký. Podstoupená ortopedická vyšetření nevykazují žádné podstatné funkční omezení (kolenní klouby, bederní páteř). Podle posudkové komise rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole IV., položce 2c vyhlášky o posuzování invalidity, ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 30 – 45 %. Posudková komise stanovila tento pokles na 30 %. Posudková komise zvolila dolní hranici procentní míry poklesu pracovní neschopnosti pro toto zdravotní postižení Pokračování - 5 - 2Ad 70/2015 s přihlédnutím k tíži obtíží, dopadu na celkovou výkonnost a neprokázaným ostatním komplikacím diabetu. Pro využití § 3 citované vyhlášky neshledala posudková komise důvod. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání, konaném dne 8. 8. 2016. Krajský soud provedl dokazování protokoly o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise ze dne 7. 4. 2016. Krajský soud neprovedl důkazy lékařskými zprávami Nemocnice České Budějovice, které žalobce přiložil k žalobě na č. l. 5a, ze dne 2. 9. 2015 a ze dne 12. 11. 2015, neboť tyto lékařské zprávy byly zhodnoceny posudkovou komisí MPSV v rámci soudem zadaného posudku o invaliditě. Žalobce na jednání předložil další důkaz lékařskou zprávou Nemocnice České Budějovice ze dne 4. 11. 2015. Tento důkaz krajský soud na jednání provedl. Žaloba není důvodná. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, Pokračování - 6 - 2Ad 70/2015 a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ v Českých Budějovicích, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 7. 4. 2016. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání komise vyšetřen a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s žalobcem udávanými zdravotními potížemi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakých důvodů se posudková komise přiklonila k výsledku námitkového řízení, a sice že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je diabetes mellitus, a nikoliv obezita III. stupně, jak vyzněl posudek o invaliditě OSSZ České Budějovice. Obezitu jako příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce Pokračování - 7 - 2Ad 70/2015 vyloučila posudková komise MPSV na základě doplňujícího spiroergometrického vyšetření. Na rozdíl od námitkového řízení však posudková komise MPSV dospěla k závěru, že v případě diabetu mellitu jakožto rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce jde o lehkou až středně těžkou distální smíšenou polyneuropatii, která se projevuje počínajícími diabetickými potížemi. Postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, tak posudková komise podřadila pod kapitolu IV, položku 2c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, na rozdíl od námitkového řízení, v němž bylo postižení žalobce podřazeno pod písm. b) zahrnující toliko lehké funkční postižení. Posudková komise zhodnotila i ostatní komorbidity (ostatní zdravotní potíže) – tj. těžkou obezitu III. stupně, počínající artrózu nosných kloubů z jejich přetěžování, esenciální hypertenzi, chronický polytopní VAS páteře bez kořenového dráždění, zhmoždění dolní poloviny zad – a konstatovala, že výrazným způsobem neomezují hybnost žalobce a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost žalobce. U zdravotního postižení podle kapitoly IV, položky 2c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity je stanoveno rozmezí pro stanovení poklesu pracovní schopnosti mezi 30 % až 45 %. Posudková komise náležitě vysvětlila, proč stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na spodní hranici vymezeného rozpětí, tj. na 30 %. Posudková komise MPSV přihlédla k tíži obtíží, k dopadu na celkovou výkonnost a k tomu, že nebyly prokázány ostatní komplikace diabetu. Posudková komise MPSV zdůraznila, že žalobce je plně adaptován na své zdravotní postižení a že jeho zachovalé tělesné schopnosti mu umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost. Posudková komise MPSV též uvedla, že ke korekci podle § 3 citované vyhlášky neshledala důvodu. Posudková komise MPSV zhodnotila i to, že podstoupená ortopedická vyšetření nevykazují žádné podstatné funkční omezení pro žalobce a že funkční dopad těžké obezity žalobce je lehký (dosud nebyla léčena na odborném pracovišti a žalobce má podle spiroergometrického vyšetření velmi dobrou tolerovanou zátěž). Posudková komise MPSV se výslovně vyjádřila i k tomu, že kritéria pro podřazení žalobcova zdravotního postižení pod položku s významnějším poklesem pracovní schopnosti neměla za splněná. Krajský soud tak konstatuje, že má za zjištěné, že zdravotní stav žalobce byl zjištěn v dostatečném rozsahu, a to k datu vydání napadeného rozhodnutí. Rozdíl v hodnocení procentního poklesu pracovní schopnosti totiž nezakládal žádný rozpor z hlediska kvalifikace zjištěného skutkového stavu pod ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, neboť aby žalobce mohl dosáhnout na invaliditu prvního stupně, musela by jeho pracovní schopnost poklesnout o nejméně 35 %. Závěr o tom, že žalobce nebyl v době vydání napadeného rozhodnutí invalidním, byl jednoznačně potvrzen posudkem posudkové komise MPSV, podle něhož k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované poklesla pracovní schopnost žalobce o 30 %, přičemž jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položky 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Krajský soud k tomu doplňuje, že považuje odůvodnění pro nepoužití korekce podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity posudkovou komisí MPSV za dostatečné, neboť z obsahu posudku se nepodává, že by byly zjištěny důvody, v důsledku kterých by měl být pokles pracovní schopnosti hodnocen jako vyšší. Všechny komorbidity zhodnotila posudková komise MPSV již v rámci určování druhu zdravotního postižení a konstatovala, že nemají podstatný vliv na pracovní schopnost žalobce. Potíže z oboru ortopedie podle posudkové komise nemají žádný funkční dopad a těžká obezita má funkční dopad pouze lehký, přičemž žalobce je plně adaptován na své zdravotní postižení, o čemž svědčí jeho zachovalé tělesné schopnosti, které mu umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost. Krajský soud k hodnocení posudku posudkové komise MPSV uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. Pokračování - 8 - 2Ad 70/2015 Pokud žalobce v žalobě tvrdil, že se jeho zdravotní stav s přibývajícími roky zhoršuje, pak je to skutečnost, ke které krajský soud nemůže bez dalšího přihlédnout. Krajský soud je povinen vycházet ze skutkového stavu v době vydání napadeného rozhodnutí, tj. ke dni 15. 10. 2015. Jakékoliv zhoršení zdravotního stavu, které nastalo po tomto datu, nemůže vzít krajský soud v potaz. Žalobce k žalobě přiložil ortopedické zprávy z Nemocnice České Budějovice ze dne 2. 9. 2015 a 12. 11. 2015 a poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku ze dne 12. 11. 2015. Krajský soud zhodnotil, že ortopedická zpráva ze dne 2. 9. 2015 byla přiložena již k námitkovému řízení, tzn. že byla podkladem při zpracování posudku o invaliditě ze dne 6. 10. 2015. Tato zpráva byla součástí posudkové dokumentace, ze které následně vycházela i posudková komise MPSV. Pokud jde o ortopedickou zprávu ze dne 12. 11. 2015, tak tu podle obsahu posudku ze dne 7. 4. 2016, vzala posudková komise MPSV v potaz, ačkoliv byla vystavena až po vydání napadeného rozhodnutí, tj. po datu rozhodném pro posouzení invalidity žalobce. Takový postup je však možný a především žádoucí, neboť i lékařské zprávy vystavené později mohou obsahovat informace a určitým způsobem se vyjadřovat ke zdravotnímu stavu žalobce zpětně ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Obě tyto v soudním řízení předložené lékařské zprávy byly zhodnoceny posudkovou komisí MPSV ve zpracovaném posudku a staly se podkladem posudkových spisů. Krajský soud proto důkaz těmito lékařskými zprávami již samostatně neprováděl. Lékařská zpráva ze dne 4. 11. 2015, kterou žalobce předložil při jednání a kterou krajský soud provedl jako důkaz, neboť svým datem předcházela datu vyhotovení posudku posudkovou komisí MPSV, zhodnotil krajský soud tak, že nemohla mít žádný vliv na výrok tohoto rozhodnutí soudu, neboť se vztahovala k ortopedickému nálezu MUDr. E. ze dne 12. 11. 2015, který měla posudková komise MPSV při zpracování posudku o invaliditě žalobce k dispozici. Zpráva ze dne 4. 11. 2015, kterou žalobce předložil při jednání, se týká popisu nálezu při vyšetření CT páteře; tento nález je plně zahrnut v lékařské zprávě MUDr. E. ze dne 12. 11. 2015 a je citován v posudku posudkové komise MPSV ze dne 7. 4. 2016. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav činí 30 %, pak žalobce není invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovanou, tak té nelze náhradu nákladů řízení přiznat podle § 60 odst. 2 s. ř. s.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 9 - 2Ad 70/2015 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 8. 8. 2016 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka