2 Ad 71/2012
č. j. 2 Ad 71/2012-28
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí o změně stupně invalidity, které bylo vydáno na základě posudku posudkové komise. Soud se opřel o posudek, který stanovil 35 % ztráty pracovní schopnosti kvůli chronickému vertebrogennímu algickému syndromu, což odpovídá I. stupni invalidity podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise podřadila onemocnění příslušné položce vyhlášky a závěr byl považován za úplný a přesvědčivý. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba nebyla úspěšná.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně J. L., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26.10.2012 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 28.12.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně v podstatě blanketární žalobou domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 26.10.2012 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o změnu stupně invalidity a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Na výzvu soudu k upřesnění žaloby žalobkyně sdělila, že s posouzením zdravotního stavu a zařazením do I. stupně invalidity nesouhlasí a požaduje nové posouzení zdravotního stavu podle zdravotní dokumentace. Česká správa sociálního zabezpečení v Praze navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům o stupni invalidity učiněném posudkovou komisí. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně byla uznána od 13.9.2000 částečně invalidní pro chronický vertebrogenní algický syndrom. Shodně byla posouzena při kontrole invalidity a jejím stupni v roce 2001, při další kontrole v roce 2005 došlo od 24.1.2005 k zániku částečné invalidity, kdy pro problémy s páteří byl shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, který způsoboval 25 % pokles míry schopnosti soustavné výdělečné činnosti. K dalšímu posouzení zdravotního stavu žalobkyně a jejího pracovního potenciálu došlo v roce 2009 v řízení o žádosti žalobkyně o invalidní důchod, kdy byl učiněn závěr, že žalobkyně není invalidní ani částečně invalidní. I při této kontrole byl rozsah ztráty pracovní schopnosti pro onemocnění páteře hodnocen 25 %. Další žádost o invalidní důchod žalobkyně podala v roce 2010, kdy postižení páteře bylo podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písmeno c), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena ve výši 35 %. Invalidita žalobkyně vznikla 19.2.2009. Jako invalidní v I. stupni byla žalobkyně posouzena v roce 2011, kdy rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro postižení páteře byl stanoven ve výši 40 % a se zřetelem k dalším zdravotním postižením byla takto stanovená míra poklesu pracovní schopnosti zvýšena o dalších 5 % bodů. V námitkovém řízení byla takto stanovená míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti snížena na 20 % podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a pro další postižení byla zvýšena o 10 % na celkových 30 %. Bylo tak učiněno se zřetelem k tomu, že posudkový závěr lékaře okresní správy sociálního zabezpečení nevycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože nedostatečně vyhodnotil objektivní klinický nález, nález EMG a skutečnost, že není kolerát mezi subjektivními potížemi a nálezem objektivním. Nedostatečně vyhodnotil vliv omezených fyzických schopností zjištěným dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem na pokles pracovní schopnosti. Pro posudkové nadhodnocení při jednání z března 2001 a při prohlídce v květnu 2010 došlo k oduznání invalidity. Žalobkyně podala v roce 2011 opětovně žádost o invalidní důchod, kdy posudkový lékař označil za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vertebrogenní algický syndrom, který podřadil kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písmeno c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a rozsah míry poklesu pracovní schopnosti stanovil ve výši 35 %. Invalidita žalobkyně v I. stupni vznikla od 16.8.2011. Při kontrole v roce 2012 byla žalobkyně posouzena jako invalidní v I. stupni, kdy rozsah ztráty pracovní schopnosti pro stejné onemocnění jako je uvedeno v předchozí pasáži rozsudku byl stanoven pokles pracovní schopnosti ve výši 40 %. Dne 6.8.2012 bylo vydáno rozhodnutí, jímž byla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu pro zhoršení zdravotního stavu zamítnuta. Bylo tak učiněno s odkazem na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Prachaticích ze dne 25.7.2012. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky, kdy žádala přiznání vyššího stupně invalidity pro zhoršení zdravotního stavu. V námitkovém řízení byl opatřen posudek lékařské posudkové služby žalované, ve kterém se poukazuje na výsledky zobrazovacích vyšetření, klinická vyšetření, vyšetření neurologická a psychiatrická, rehabilitační, psychologické vyšetření. Popisují se důsledky postižení páteře, pro které se stanoví rozsah ztráty pracovní schopnosti o 35 %. O ostatních postiženích obezitě a psychických potížích se uvádí, že nejsou takového rozsahu, aby měly vliv na pokles pracovní schopnosti žalobkyně. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno právě zjištěními vyplývajícími z posouzení invalidity žalobkyně. Poukazuje se na odborná lékařská vyšetření, klinický nález a zdůrazňuje se, že podle lékařské zprávy z Rehabilitačního zařízení v Kladrubech dochází u žalobkyně k postupnému zlepšení zdravotního stavu. Uzavírá se, že na základě tohoto podkladu nejsou dodrženy podmínky pro zvýšení stupně invalidity ve smyslu § 39 odst. 1 a 2 zákona. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření neurologické, neurochirurgické, psychiatrické a rehabilitační povahy a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným psychiatrem a odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižena chronickým vertebrogenním algickým syndromem L úseku páteře, má reakci na chronickou bolest, dominuje depresivní symptomatologie. Uvádí se anxiosně depresivní porucha středně těžkého stupně, sekundární při chronické bolesti a obezita. Posudková komise shledala u žalobkyně dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož příčinou je chronický vertebrogenní algický syndrom bederního úseku. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písmeno c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně stanovila ve středu rozmezí pohybujícího se od 30 – 40 % ve výši 35 %. Střední hranice procentní míry poklesu pracovní schopnosti zvolila vzhledem k tíži obtíží a profesi žalobkyně. Současně uvedla, že nejedná se o těžké funkční postižení, které by bylo podřaditelné položce 1 písmenu d), protože žalobkyně nemá závažné parézy ani svalové atrofie či poruchy hybnosti končetin nebo závažné poruchy funkce svěračů. O ostatních postiženích, konkrétně o obezitě a reakci na chronickou bolest, kde dominuje depresivní symptomatologie posudková komise uvedla, že tato komorbidita výrazným způsobem neomezuje aktivní hybnost žalobkyně a nemá podstatný vliv na pracovní schopnost. Dále se uvádí, že žalobkyně je schopna rehabilitace. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o invaliditě a jejím stupni je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů neurologa a psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické, neurochirurgické, rehabilitační a psychiatrické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy pak označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je vertebrogenní algický syndrom. Toto zdravotní postižení pak podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písmeno c) vyhlášky č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 35 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení žalobkyně projevuje. Poukázala především na obtíže, které jí toto zdravotní postižení přináší a vzala zřetel k profesi žalobkyně, která je vyučena kuchařkou. Učinila úsudek o tom, že zdravotní postižení žalobkyně není podřaditelné další položce vyhlášky, protože nejsou přítomny závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů. O ostatní komorbiditě se uvádí, že zůstává bez podstatného vlivu na pracovní schopnost. Současně posudková komise zhodnotila, že žalobkyně je schopna rekvalifikace. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení, to podřadila příslušné položce vyhlášky, svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a učinila úsudek o možnosti rekvalifikace žalobkyně, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jí činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 35 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Jednotlivé stupně invalidity jsou upraveny v § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. O invaliditu I. stupně se jedná tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti nejméně 35 % a nepřesahuje 49 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy dosahuje 35 %, nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, který by měl dopad do pracovní schopnosti v takovém rozsahu, že by vyžadoval zvýšit stupeň invalidity. Invalidita žalobkyně podle posudku posudkové komise odpovídá I. stupni a v tomto smyslu byla vydána rozhodnutí v první i druhé instanci. Protože ke změně stupně invalidity nedošlo, je napadené rozhodnutí věcně správné a odpovídá požadavkům § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového zabezpečení právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 15. dubna 2013 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.