Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

2 Ad 73/2014

č. j. 2 Ad 73/2014-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2015-03-23 · ECLI:CZ:KSCB:2015:2.Ad.73.2014.22

Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil rozsah ztráty pracovní schopnosti na 15 %. Zdravotní postižení páteře bylo podřazeno příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kapitola XIII, oddíl E, položka 1 písm. b), což odpovídá maximálně 15 % poklesu pracovní schopnosti. Protože podmínka pro invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění nebyla splněna, žaloba byla zamítnuta. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně D.Ch., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10. 10. 2014 čj. X, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

: Žalobou doručenou dne 5. 11. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10. 10. 2014 čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. V žalobě se poukazuje na to, že zdravotní problémy žalobkyně nebyly adekvátně posouzeny, v nových nálezech se uvádí někdy zlepšení, jindy zhoršení zdravotního stavu. Ke zhoršení zdravotního stavu se nepřihlíží. Žalobkyně je léčena kortikoidy, užívá léky proti bolesti. Zdravotní stav žalobkyně je posuzován podle tabulek, ale pro své problémy neobejde se bez pomoci manžela. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkových spisů soud zjistil, že žalobkyně byla pro účely rozhodování o přiznání důchodu pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav posuzována v roce 2007, kdy bylo uzavřeno, že žalobkyně částečně invalidní není, protože rozsah ztráty pracovní schopnosti pro chronickou bronchitidu činí 20 %. Zdravotní stav žalobkyně byl pro účely projednání žaloby soudem přezkoumán posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která stejné onemocnění označila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto postižení stanovila ve výši 15 %. Se stejným výsledkem byla žalobkyně posouzená v roce 2009 pro účely řízení o žádosti o invalidní důchod. I v tomto roce byl rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro prve uvedené postižení stanoven ve výši 15 %. Dalšímu posouzení zdravotního stavu se žalobkyně podrobila v roce 2010, kdy pro plicní onemocnění bronchitidou byl stanoven pokles pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 20 %. Žalobkyně nebyla posouzená jako invalidní v námitkovém řízení a podle posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pořízeném pro účely řízení soudního byl rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven ve výši 20 %, kdy za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byly označeny chronické obtíže krční páteře. V roce 2011 byla žalobkyně posouzená jako invalidní v I. stupni, kdy za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byla označena porucha srdečního rytmu, pro kterou byla míra poklesu pracovní schopnosti stavena ve výši 30 %. Pro další zdravotní postižení byla tato hodnota zvýšena o dalších 5% bodů na celkových 35 %. Při další kontrole v roce 2012 posudkový lékař shledal, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je daný jednak poruchou srdečního rytmu nevýznamnou a astmatem bronchiale bez omezení spirometrických funkcí a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně stanovil ve výši 10 %. V námitkovém řízení bylo pak určeno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně činí 20 %. Se shodným výsledkem byl posouzen rozsah ztráty pracovní schopnosti v řízení vedeném před soudem pod sp. zn. 2Ad 18/2013. V souvislosti s tímto posouzením dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a jeho vlivu na pracovní schopnost žalobkyně byl invalidní důchod odejmut. V roce 2014 žalobkyně uplatnila novou žádost o invalidní důchod a pro účely tohoto řízení se podrobila zjišťovací lékařské prohlídce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s největším dopadem do pracovní schopnosti bylo označeno postižení páteře, které bylo podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 15 %. Posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích byl stěžejním důkazem, na základě kterého žalovaná žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítla. Proti zamítavému rozhodnutí žalobkyně podala námitky, ve kterých vyjádřila nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu. V námitkovém řízení byl pořízen posudek o invaliditě lékařskou posudkovou službou žalované, kdy v posudku se podává výčet zdravotnické dokumentace a odborných lékařských nálezů, na základě kterých byla stanovená klinická diagnóza. Postup posudkového lékaře byl posouzen jako správný. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl označen bolestivý páteřní syndrom krčního úseku páteře s iritacemi nervů horních končetin při funkčních poruchách páteře a prokázaných degenerativních změnách bez zánikového kořenového postižení. O ostatních zdravotních postiženích se uvádí, že nejsou takového stupně závažnosti a rozsahu a podílí se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu v menší míře. O subjektivních potížích se uvádí, že nejsou v souladu s chudým objektivním nálezem popsaném při odborných vyšetřeních. Rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně byl stanoven podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. ve výši 20 %, nebyl shledán důvod pro použití § 3 a § 4 vyhlášky. O tento posudek se opírá napadené rozhodnutí, kdy zdravotní stav žalobkyně byl posouzen komplexně i nad rozsah námitek uplatněných žalobkyní. Posudkový nález lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení byl potvrzen. Proto bylo vycházeno z toho, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 20 %, v důsledku čehož není žalobkyně invalidní podle § 39 odst. zákona o důchodovém pojištění. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala odborné lékařské nálezy, především revmatologické, neurologické a plicní povahy, členem posudkové komise byl odborný plicní lékař a odborný neurolog. Právě těmito odborníky byla žalobkyně v posudkové komisi vyšetřena a výsledek vyšetření se v posudku uvádí. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižena vertebrogenním algickým syndromem páteře, na horních i dolních končetinách bez zánikové kořenové léze, v klinickém obraze je porucha dynamiky krční páteře, astma bronchiale je s lehkou obstrukcí v malých dýchacích cestách. Dále žalobkyně trpí AV blokádou II. stupně bez hemodynamické významnosti má epicondylitidu radialis st ulnaris vlevo, periartritis humeroscapullaris bilaterárně, koxartrosu bilaterárně bez omezení hybnosti a syndrom karpálního tunelu lehký oboustranný. V posudkovém nálezu se uvádí, že na krční páteři byly zjištěny minimální k věku přiměřené degenerativní změny, objektivní klinický je nález malý, zjišťuje se jen lehce omezená funkce krční páteře a mírná palpační citlivost ulnárního nervu vlevo, funkce rukou není porušena. Syndrom karpálního tunelu není s narušením motoriky, ale pouze citlivých vláken nervu medianus a to hraničního stupně. Jedná se o lehké funkční postižení pouze krční páteře s lehkou poruchou dynamiky. EMG na obou horních i dolních končetinách je bez zánikové kořenové léze. Nejedná se o funkčně významný neurologický nález, proto ho nelze podřadit pod položku 11, písmeno c) kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, přílohy k vyhl. č. 359/2009Sb. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí bylo označeno postižení páteře bez zánikové kořenové léze, v klinickém obraze porucha dynamiky C páteře. O astmatu bronchiale se uvádí, že způsobuje lehkou obstrukci v malých dýchacích cestách. Toto onemocnění je pod dobrou kontrolou. Ostatní zdravotní postižení uvedená v diagnostickém přehledu aktivní schopnost žalobkyně neomezují a nemají podstatný vliv na tuto schopnost. Postižení páteře odpovídá kapitole XIII. oddíl E položka 1, písmeno b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění, kde se předpokládá míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 až 15 %. Posudková komise zvolila střed této položky ve výši 15 %, přičemž přihlédla k tíži obtíží žalobkyně, dalším zdravotním postižením a její dělnické profesi. Důvod pro zvýšení takto stanovené míry poklesu pracovní schopnosti shledán nebyl. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud při svém rozhodování vycházel především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů neurologa a plicního lékaře. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel, jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především revmatologické, neurologické povahy a plicního, označila vyšetření. Na základě takto stanovené klinické diagnózy rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je postižení páteře. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII. oddíl E položka 1, písmeno b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 15 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala na rentgenologické vyšetření páteře a výsledek vyšetření magnetickou rezonancí, které prokazují minimální věku přiměřené degenerativní změny, klinický nález je malý, bylo zjištěno jen lehké omezení funkce krční páteře. U krční páteře byla zjištěna lehká porucha dynamiky. Takto stanovená míra poklesu pracovní schopnosti zahrnuje podle posudku též další zdravotní postižení. Konkrétně se posudková komise zabývala astmatem bronchiale, o němž uvedla, že je pod dobrou kontrolou. Posuzována byla citlivost nervů na rukou, syndrom karpálního tunelu, jakož i další postižení uvedená v klinické diagnóze, přičemž u všech těchto postižení posudková komise uvedla, že významným způsobem neovlivňují aktivní hybnost žalobkyně a zůstávají bez vlivu na pracovní schopnost. Posudková komise dále vysvětlila, že rozhodné postižení, onemocnění páteře, nelze podřadit pod XIII. oddíl E položka 1, písmeno c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. protože tu není funkčně významný neurologický nález. Dále posudková komise řešila, je-li tu důvod pro aplikaci některého z korekčních faktorů podle § 3 vyhlášky, uvedla, že rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 15 % zahrnuje též dělnickou profesi žalobkyně. Soud poznamenává, že procentní zvýšení rozsahu ztráty pracovní schopnosti nejvýše o 10% bodů přichází v úvahu výlučně tehdy, byla-li míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na horní hranici dané položky vyhlášky, což se v souzené věci nestalo. Horní hranice, této položky činí 20 %, kdežto posudková komise shledala rozsah pracovní schopnosti ve výši 15 %. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a učinila úsudek o možnosti aplikovat předpis o korekčních faktorech, považuje soud posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 15% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti nejméně 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 15 %, pak žalobkyně invalidní není. Z toho důvodu jí nevznikl nárok na invalidní důchod. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 2 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 23. března 2015 JUDr. Věra Balejová v. r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.