2 Ad 76/2014
č. j. 2 Ad 76/2014-26
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu. Soud se opřel o posudek posudkové komise MPSV ČR, který stanovil 30 % poklesu pracovní schopnosti. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění není pojištěnec invalidní, pokud je míra poklesu pracovní schopnosti nižší než 35 %. Soud považoval posudek za úplný a přesvědčivý, protože zohlednil klinickou diagnózu, lékařské nálezy a dopad onemocnění na pracovní výkon. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla zamítnuta.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně L. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12. 9. 2014, čj. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: Žalobou doručenou dne 13. 11. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12. 9. 2014, čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti odnětí invalidního důchodu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se poukazuje na to, že pro povahu onemocnění žalobkyně je vyloučeno, aby zdravotní stav žalobkyně se zlepšil. K zlepšení může docházet pouze dočasně, přičemž takové zlepšení není trvalé. Žalobkyně trpí séronegativní revmatoidní artritis I. – II. stupně a chronickou lymfocytární thyeroditidou. To jsou nemoci, které se s věkem zhoršují. Není zřejmé, proč míra poklesu pracovní schopnosti je nižší, než tomu bylo při předchozím posouzení zdravotního stavu. Nebyl zhodnocen dopad zdravotního stavu na celkovou výkonnost. Žalobkyně je vyučená švadlenou, pro recidivy nemoci a vedlejší následky dlouhodobé léčby, kdy je snížená imunita, trpí průjmovými a kožními onemocněními, nebudou žalobkyni chtít nikde na plný úvazek zaměstnat. Odnětím důchodu ztrácí šanci na lehčí práci ve Výrobním družstvu invalidů nebo u firem zaměstnávajících zdravotně omezené občany. Česká správa sociálního zabezpečení v Praze navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům posudku posudkové komise MPSV ČR. Z posudkových spisů soud zjistil, že žalobkyně byla od 2. 4. 2007 shledána částečně invalidní pro séronegativní revmatoidní artritis I. stupně, střední aktivity a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 35 %. Jako částečně invalidní byla posouzena při kontrole v roce 2008, v roce 2011 bylo uzavřeno, že žalobkyně je invalidní v I. stupni při shodně stanovené míře poklesu pracovní schopnosti ve výši 35 %. Při kontrole v roce 2014 bylo vycházeno z nálezů revmatologického ústavu v Praze a praktické lékařky. Bylo shledáno, že žalobkyně trpí séronegativní revmatoidní artritis I. – II. stupně a má chronickou lymfocytární thyreoditidu bez terapie. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu způsobujícího dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byla označena séronegativní revmatoidní artritida I. až II. stupně s postižením především drobných ručních kloubů, ramen a kolen. Biologická léčba má dobrý efekt. Označené postižení odpovídá postižením podle kapitoly XIII, oddíl A, položka 2, písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 15 %. Tento posudek byl podkladem pro rozhodnutí žalované ze dne 17. 6. 2014, jímž byl žalobkyni invalidní důchod I. stupně podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění odejmut. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně uplatnila námitky v podstatě obdobné žalobním bodům. Zdravotní stav žalobkyně a jeho vliv na pracovní schopnost byl předmětem posouzení lékaře lékařské posudkové služby žalované. V posudku se podává výčet objektivních lékařských nálezů a stanoví se klinická diagnóza, která se shoduje s diagnózou určenou lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku. V posudku se uvádí, že zdravotní stav žalobkyně je dostatečně zhodnocen 30 % poklesu pracovní schopnosti a k oduznání invalidity dochází na základě zlepšení zdravotního stavu žalobkyně spočívajícího v remisi onemocnění na biologické léčbě a dlouhodobé stabilizaci stavu. Další vývoj onemocnění nelze předvídat. K dopadu zdravotního stavu se uvádí, že onemocnění revmatoidní artritidou na celkovou výkonnost žalobkyně včetně jejích pohybových schopností při remisi má dopad minimální, při zvýšené aktivitě lehký až středně těžký a tak také byla žalobkyně posouzena. Uzavírá se, že postižení žalobkyně odpovídá postižením podle kapitoly XIII, oddíl A, položka 2, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti činí 30%. Důvod k úpravě procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 a 4 vyhlášky shledán nebyl. O prve uvedený důkaz opírá se napadené rozhodnutí a činí se zjištění o tom, že je-li prokázán rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve výši 30 %, pak žalobkyně invalidní není a nejsou splněny podmínky § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Proto postupem podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona byl důchod žalobkyni odňat. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především revmatologické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným internistou v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižena revmatoidní artritidou séronegativní od roku 2006, biologická léčba od roku 2008, stupně I. – II., kolísavé aktivity, funkční klasifikace b). V posudkovém závěru se uvádí, že žalobkyně je vyučena švadlenou, v oboru pracovala do roku 2006, dále působila jako uklizečka ve zkráceném pracovním úvazku, vrací se ke své profesi a plánuje úvazek 6 hodin denně. Posuzována byla k profesi švadleny. Kloubní potíže nastaly od roku 2006, kdy byla diagnostikována revmatoidní artritida séronegativní, od roku 2007 je v péči Revmatologického ústavu v Praze. Bazální terapie selhává, má vedlejší účinky, proto byla indikována biologická léčba. Při biologické léčbě je aktivita převážně nízká, trvají algie, známky artritidy jsou zcela mírné nebo žádné. Zánětlivé markery a biochemie jsou v normě, v objektivním nálezu je výrazná palpační bolestivost drobných ručních kloubů, bolí ji pravé koleno, tč. bez artritidy. Při chůzi lehce šetří pravou dolní končetinu, konstatuje se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující tělesné schopnosti významné pro pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je revmatoidní artritida séronegativní I. – II. stupně, funkční klasifikace b). Revmatoidní artritidu lze považovat za formu pomalu progredující s lehkou poruchou funkce s občasným vzplanutím. Při dobrém efektu biologické léčby je aktivita převážně nízká. Nejsou orgánová poškození, ani systémové projevy. Jedná se o postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl A, položka 2, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Protože zařazení pod položku b) je hraniční s položkou a), nelze použít maximální ohodnocení, ale ohodnocení pouze dolní. Komise do hodnocení zahrnuje pracovní kvalifikaci žalobkyně, která je švadlenou, a používá hodnotu střední, tj. 30 %. Pod položku 2 písm. c) postižení podřadit nelze, protože progrese choroby je kontrolována biologickou léčbou a aktivita onemocnění je převážně nízká, střední je jen v období nečetných a krátkých relapsů, nejsou přítomny kloubní deformity, ani svalové atrofie. Síla rukou je vydatná, výkonnost není snížena podstatně. K žalobním výhradám posudková komise uvedla, že v konkrétní funkční klasifikaci choroby je zohledněna aktivita a její průběh. Řada nežádoucích účinků léčby vedla k nutnosti terapii měnit a některé léky bazální terapie vysadit, čímž byl vyloučen jejich negativní vliv. Od roku 2008 je žalobkyně na biologické léčbě s dobrým efektem, při kterém je onemocnění v remisi nebo jen s nízkou aktivitou. Pouze v krátkodobém období nečetných relapsů je aktivita maximálně střední. Po selhání předchozí léčby bylo nutno změnit preparát biologické léčby opět s dobrým efektem. Pro konkrétní hodnoty jde o lehkou až střední poruchu funkce, obtížný výkon některých denních aktivit, ale zcela hraničně lze zařadit pod položku 2 písm. b) kapitoly XIII, oddíl A, přílohy k vyhlášce. Protože toto zahrnutí je hraniční, nelze použít maximální ohodnocení 35 %. Dopad na pracovní schopnost u profese švadleny je zohledněn použitím hodnoty 30 % poklesu pracovní schopnosti. Použitá položka počítá s pomalou progresí onemocnění i při zavedené léčbě. Oproti posouzení v předchozích letech se uplatnil příznivý efekt současné léčby na klinické projevy a aktivitu onemocnění, obtíže i porucha funkce jsou mírnější. Autoimunní thyreoiditida nemá na pracovní schopnost žádný vliv. Komise se zabývala i v posudku označenými lékařskými doporučeními. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře internisty. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaných žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů především revmatologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy posudková komise označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, jímž je revmatoidní artritida séronegativní I. – II. stupně funkční klasifikace b). Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII, oddíl A, položka 2 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala na to, že revmatoidní artritida má formu pomalu progredující s lehkou poruchu funkce s občasným vzplanutím. U žalobkyně byl shledán dobrý efekt biologické léčby, který způsobuje, že aktivita onemocnění je nízká, nejsou prokázána orgánová poškození, ani systémové projevy. Současně uvedla, že postižení nelze podřadit pod další položku č. 2 písm. c), protože progrese choroby je kontrolována biologickou léčbou, aktivita onemocnění je nízká, střední jenom v obdobích nečetných krátkých relapsů, nejsou přítomny kloubní deformity ani svalové atrofie, síla rukou je vydatná, výkonnost není snížena podstatně. Dále se poukazuje na to, že položka b) je hraniční s položkou a), což odůvodňuje, že nelze použít maximální ohodnocení, ale pouze ohodnocení dolní. Střed položky byl zvolen se zřetelem k pracovní kvalifikaci žalobkyně, která je švadlenou. Kdyby toho nebylo, pak by přicházelo v úvahu stanovení rozsahu ztráty pracovní schopnosti při dolní hranici dané položky, která činí 20 %. Posudková komise se dále zabývala thyreoiditidou žalobkyně o níž uvedla, že nemá na pracovní schopnost žádný vliv. V pasáži posudku vztahujícímu se k žalobním námitkám se pak vysvětluje, v čem spočívá rozdíl mezi stavem, kdy žalobkyně byla uznána částečně invalidní a stavem současným. Poukazuje se právě na dobrý vliv biologické léčby zavedený v roce 2008, při kterém je onemocnění v remisi, nebo má nízkou aktivitu. Pouze od srpna 2014 bylo nezbytné preparát biologické léčby změnit, přičemž stalo se tak opět s dobrým efektem. Laboratorní hodnoty dokládají, že jedná se o lehkou až středně těžkou poruchu funkce, obtížný výkon některých denních aktivit hraničně umožňují zařadit postižení pod položku 2, písm. b) kapitoly XIII, oddíl A, přílohy k vyhlášce. Právě protože jde o hraniční stav, nelze použít maximální ohodnocení dané konkrétní položkou vyhlášky ve výši 35 %. Tato položka počítá s pomalou progresí onemocnění i při zavedené léčbě. Oproti dřívějšímu posouzení se uplatnil právě příznivý efekt současné léčby na klinické projevy a aktivitu onemocnění, kdy obtíže i porucha funkce jsou mírnější. Dále posudková komise poukázala na to, že dopad onemocnění na pracovní schopnost žalobkyně u profese švadleny byla zohledněna právě použitím střední hodnoty rozpětí vyhlášky, tedy 30 %. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení žalobkyně způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalším zdravotním postižením žalobkyně, vysvětlila rozdíl mezi původním posudkovým zhodnocením a současným nálezem a reagovala na námitky žalobkyně, zabývala se vlivem onemocnění na výkon profese žalobkyně jako jedním z korekčních faktorů, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 30 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky trvání nároku na invalidní důchod upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 30 %, pak žalobkyně invalidní není a nárok žalobkyně na invalidní důchod I. stupně zanikl. Proto bylo povinností žalované respektovat ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákona a odejmout důchod, na který nárok zanikl. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. února 2015 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v . r . Za správnost vyhotovení : Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.