2 Ad 76/2015
č. j. 2 Ad 76/2015-29
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o invalidní důchod, protože bylo v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který prokázal ztrátu pracovní schopnosti ve výši 35 %. Tento rozsah odpovídá podmínkám pro vznik invalidity I. stupně. Rozhodnutí bylo zrušeno kvůli významnému procesnímu omylu, věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věra Balejovou v právní věci žalobce J.Š., bytem X zast. JUDr. Pavlem Marťánem, advokátem v Českém Krumlově, Lantrán 193, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 2, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 13. 10. 2015 čj. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Praha ze dne 13. 10. 2015 čj. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2.600 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
: Žalobou podanou dne 10. 12. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2015 čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se poukazuje na postižení kloubů žalobce, které jej omezují ve výdělečné činnosti a významnou měrou znemožňují vykonávat zaměstnání. Žalobce nemá žádné výhrady proti obsahu lékařských zpráv, ze kterých bylo při podání posudku vycházeno, zdravotní postižení uvedená v lékařských zprávách pak mají za následek značné omezení zdravotního stavu, což se projevuje při výkonu práce. Přiměřené proto bylo použití kritérií podle podmínek uvedených v kapitole XIII, oddíl A, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění. Žalovaná ponechala rozhodnutí na soudu. Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobce se podrobil zjišťovací lékařské prohlídce pro účely rozhodování o žádosti žalobce o invalidní důchod. Lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově uvedl, z jaké dokumentace a odborných lékařských nálezů bylo vycházeno, stanovil klinickou diagnózu, na základě které za postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav označil postižení kloubů. Některé problémy s klouby označil za stav, který není dostatečně stabilizován a je důvodem pro pracovní neschopnost. Postižení žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti podřadil kapitole XIII, oddíl A, položka 1 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovil ve výši 10 %. Se zřetelem k dělnické profesi žalobce byla tato hodnota zvýšena o dalších 10% bodů na celkových 20 %. O tento posudek datovaný dne 22. 6. 2015 se opírá rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2015, kterým byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí žalobce včas podal námitky, ve kterých poukázal na svá zdravotní postižení a lékařské nálezy především ortopedické povahy a dovodil, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byl určen podle nesprávné položky přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění. V námitkovém řízení byl proveden důkaz posudkem o invaliditě ze dne 6. 10. 2015. V posudku se podává výčet podkladů, na základě kterých byl posudek vypracován, stanoví se klinická diagnóza a uzavírá se, že žalobce je stižen lehkým funkčním postižením s lehkým dopadem na funkci kloubů a končetin, proto jedná se o postižení odpovídající postižením podle kapitoly XIII, oddíl A, položka 1 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění, u které je pokles pracovní schopnosti stanoven ve výši 10 %. Se zřetelem k profesi žalobce byla tato míra poklesu pracovní schopnosti zvýšena o dalších 10% bodů. Nebylo shledáno, že jedná se o středně těžké postižení, protože není prokázáno funkčně významné postižení dvou a více velkých kloubů nebo těžké postižení většiny malých kloubů rukou nebo nohou. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které z posudku vychází, protože posouzení je nahlíženo jako úplné, zabývá se všemi námitkami uplatněnými žalobcem. Zdravotní stav byl posouzen komplexně. Podmínky pro vznik invalidity a jednotlivé její stupně upravuje § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Pojištěnec je invalidní tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Posudkem podaným v námitkovém řízení je prokázán rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v rozsahu 20 %, proto žalobce invalidní není. Z toho důvodu byly námitky zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především ortopedické a neurologické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným revmatologem a odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen polyartrózou akrálních částí horních i dolních končetin, oboustranně pokročilým artrotickým procesem karpu v úrovni karpálních kůstek, dále trpí syndromem karpálních tunelů oboustranně, chronickým bolestivým syndromem bederní páteře a má malou volnou hiátovou hernii. Posudkový nález vyznívá v tom smyslu, že žalobce je posuzován jako absolvent střední průmyslové školy strojní, od roku 1990 pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná v několika oborech. V roce 1984 prodělal operaci slepého střeva, v roce 1989 byl diagnostikován syndrom kubitálního kanálu vpravo. Dále v prosince 2006 utrpěl kontuzi levého hemithoraxu a zlomeninu devátého žebra vlevo. V červenci 2014 byl léčen pro lumbalgie. Byl zjištěn posun L4 ventrálně o 4 mm a diskopatie L4-5, L3-4, středně pokročilá spondylóza s těžkou artrózou na intervertebrálních kloubech L3-S1. Významné známky kořenové léze či parézy nebyly prokázány. V květnu 2015 byla popsána malá volná hiátová hernie, duodenogastrický reflux, antrumgastritida a ložisková bulbitida. Tato postižení zůstávají bez podstatných posudkových dopadů. Od roku 2013 žalobce udává progredující bolesti kloubů rukou a nohou, byla diagnostikována polyartróza akrálních částí horních i dolních končetin, postižení kloubů jsou v posudku popsány. Na EMG vyšetření z října 2014 byl zjištěn oboustranný syndrom karpálního tunelu lehkého stupně. Poslední ortopedické nálezy potvrdily rozvoj artrotických změn a bolesti v oblasti I. karpometakarpálního kloubu oboustranně až lehce subluxaci daného kloubu oboustranně, dále pokročilý artrotický proces karpu v úrovni karpálních kůstek, těžkou rhizartrózu IV. stupně oboustranně, zdokumentována byla artróza s artritidou MP III vlevo se známkami reaktivní synovitidy. Špičkovými odbornými pracovišti bylo navrženo operační řešení, o němž se uvádí, že by nemuselo splnit požadovaná očekávání. Posudková komise shledala, že u žalobce jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je polyartróza akrálních částí horních i dolních končetin. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII, oddíl A, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 35 %. Volba horní hranice rozmezí daného konkrétní položkou je zdůvodněna povahou postižení s přihlédnutím k profesi žalobce. Kdyby tyto okolnosti zohledněny nebyly, byl by důvod stanovit rozsah ztráty pracovní schopnosti ve středu procentního rozpětí, protože u žalobce se nejedná o významné omezení většiny malých kloubů rukou nebo nohou, ale o omezení funkce především obou prvních prstů na obou rukou, hybnost druhého a pátého prstu oboustranně nejevila významné omezení. Nejedná se o těžké postižení většiny malých kloubů rukou s významným postižením úchopu. Rozdíl mezi hodnocením postižení lékařem žalované je odůvodněn objektivizací zdravotního stavu, jímž je doloženo, že jedná se o středně těžké postižení, nikoli o jeho lehkou formu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů revmatologa a neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů především ortopedické a neurologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je polyartróza akrálních částí horních i dolních končetin, přičemž toto postižení posudková komise označila za postižení středně těžké. Toto postižení žalobce pak podřadila kapitole XIII, oddíl A, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 35 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje a vzala rovněž zřetel k profesi žalobce. Zabývala se též dalšími postiženími žalobce, o nichž uvedla, že zůstávají bez posudkových dopadů. Jestliže posudková komise stanovila klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce, pak považuje soud posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR za úplný a přesvědčivý, je-li jim činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 35% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky pro vznik invalidity stanoví § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, činí-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Jednotlivé stupně invalidity upravuje § 39 odst. 2 zákona, kdy první stupeň invalidity předpokládá se tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce 35 až 49 % (§ 39 odst. 1 písm. a) zákona). Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro onemocnění chronické povahy činí 35 %, pak je žalobce invalidní, přičemž jedná se o invaliditu I. stupně. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. V dalším řízení bude žalovaná vycházet ze zjištění posudkové komise o tom, že invalidita žalobce vznikla od 15. 6. 2015. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch, proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 2.600 Kč, představující odměnu advokáta za 2 úkony právní služby po 1.000 Kč a 2x režijní paušál po 300 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. května 2016 JUDr. Věra Balejová v. r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.