2 Ad 77/2014
č. j. 2 Ad 77/2014-37
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
2Ad 77/2014 - 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobkyně J.K., bytem X , proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2014 čj. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
: I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 18. 11. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2014 čj. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 6. 2014 čj. X, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žalobkyni žádost o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, neboť podle posudku lékaře Okresní lékařské posudkové služby žalobkyně je Pokračování - 2 - 2Ad 77/2014 nadále invalidní ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Rozhodnutí orgánu I. stupně bylo z toho důvodu potvrzeno. (2) Žalobkyně v žalobě namítla, že s rozhodnutím nesouhlasí, neboť bylo nesprávné a podle lékařské dokumentace a závěru lékaře specialisty je její zdravotní onemocnění páteře středně těžké až těžké s postupující progresí obtíží a jako rozhodující příčinu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu však lékařka hodnotila nález pouze jako středně těžký a pokles pracovní schopnosti mezi 30 až 40 %. Nebylo vzato v úvahu, že nemůže vykonávat práci v chladu, vlhku a má zakázáno zvedání předmětů, dlouhou chůzi, stání a sezení. Zdravotní stav žalobkyně nepovažuje za stabilizovaný, neboť stále trvá ambulantní léčba. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalobkyně k žalobě připojila ambulantní zprávu Nemocnice Písek ze dne 16. 10. 2014 MUDr. L.H. z urologické ambulance, zprávu neurologické ambulance Polikliniky Písek ze dne 3. 11. 2014 MUDr. T.V. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (3) Žalovaná k věci uvedla, že rozhodnutí bylo vydáno na základě dostatečně posouzeného zdravotního stavu, což je zřejmé z posudků, které byly k dispozici. Při svém rozhodování byla žalovaná vázána odborným lékařským posudkem ze dne 17. 8. 2014, který po přezkoumání doložené zdravotní dokumentace a novém posouzení zdravotního stavu žalobkyně potvrdil pokles pracovní schopnosti ve výši 50 %. Žalovaná považuje posouzení zdravotního stavu žalobkyně za objektivní a komplexní a nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu. III. Obsah správních spisů včetně důkazů doplněním soudem (4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku dne 11. 6. 2014, který zařadil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně pod kapitolu XV., oddíl B, položka 8b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro který se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % na celkových 50 %. U žalobkyně byl diagnostikován VAS polytopní na podkladě degenerativních změn a dextroskoliozy Th úseku, bez neurologického deficitu. Oboustranná postdysplastická koxartróza v anamnéze, stav po TEP vlevo 11.2002 s reoperací pro infekt, vpravo 03.2010, zkrat LDK 1,5 cm dobrá hybnost kloubů ICHS, stav po IM 02.2014, stav po CABG ad RIA (LIMA) et RD+RMS et RIVP 24. 2. 2014, dobrá systolická funkce LKS, bez poruch kinetiky, bez syndromu AP, kardiálně kompenzována, stabilizována, disociativní porucha osobnosti, psychosomatizace v anamnéze, nyní léčena jako afektivní porucha rekurentní s doporučením hospitalizace, obezita II. stupně – BMI 38,59, nodozní struma s regresí nálezu při léčbě, skuzná hiátová hernie, GER, anemie sideropenická kompenzovaná při léčbě, léze ulnárního nervu vpravo v oblasti. kubitálního kanálů v anamnéze s regresí nálezu, hypertenze bez hypertrofie LKS. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 25. 6. 2014 čj. X zamítla žalobkyni žádost o zvýšení důchodu. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 18. 7. 2014 námitky. O námitkách bylo rozhodnuto žalovanou dne 8. 10. 2014 čj. X tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X ze dne 25. 6. 2014 se potvrzuje. V námitkovém řízení bylo provedeno nové posouzení zdravotního stavu žalobkyně vypracováním lékařského posudku dne 19. 9. 2014 v přítomnosti žalobkyně. Jednání bylo odročeno z důvodu vyžádání Pokračování - 3 - 2Ad 77/2014 zprávy z kardiologického vyšetření MUDr. F. Po obdržení odborné zprávy bylo jednání dokončeno dne 29. 9. 2014 již v nepřítomnosti žalobkyně. Žalobkyně byla vyučená jako dámská krejčová, pracovala v dělnických profesích, naposledy jako uklízečka a od roku 2002 již nepracovala. V námitkovém řízení byly doloženy další lékařské zprávy, a to ze dne 18. 4. 2014 Nemocnice Písek, oddělení akutní rehabilitace, ze dne 12. 5. 2014 Nemocnice Písek zpráva z ortopedického vyšetření, ze dne 30. 5. 2014 Poliklinika Písek zpráva z neurologického vyšetření, ze dne 26. 6. 2014 a 7. 5. 2014 Nemocnice Písek zpráva z urologického vyšetření, ze dne 13. 5. 2014 z ambulance léčby bolesti a ze dne 21. 7. 2014 Nemocnice Písek zpráva z kardiologického vyšetření MUDr. F. Novým posudkem o invaliditě ze dne 29. 9. 2014 bylo potvrzeno, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 50 %, neboť rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu z nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo postižení uvedené v kapitole XIII.(postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položka 1 (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výřezy meziobratlových plotének), písmeno c (se středně těžkým funkčním postižením), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 až 40 %, lékař volil 40 % a přihlédl k dalšímu postižení podle § 3, kdy hodnotu zvýšil o 10 % na celkových 50 % poklesu pracovní schopnosti. (5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku ze dne 25. 2. 2015 určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je víceetážový bolestivý páteřní syndrom na podkladě degenerativních změn. Posudkově významné skutečnosti, že v klinickém nálezu není přítomen neurologický deficit, dominuje významná statodynamická porucha, v anamnéze jsou pouze recidivující kořenové iritace ve smyslu CB, CC a LI syndromu. Komise hodnotila žalobkyni identickým posudkovým kritériem, kterým byla hodnocena lékařem námitkového řízení určeným pro dorzopatie na podkladě degenerativních změn se středně těžkým funkčním postižením. Z taxačního rozmezí míry 30 až 40 % komise volila horní hranici taxace s ohledem na další komorbidity a profesní kvalifikaci a zohlednila maximálně možné zvýšení o 10 % na výsledných 50 %. Komise uvedla, že zdravotní postižení žalobkyně nebylo těžké, kde je dána míra poklesu pracovní schopnosti 50 až 70 %, které je určeno pro těžké postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem s těžkým poškozením nervů, s přítomností závažných paréz svalových atrofií s poruchami hybnosti končetin se závažnými poruchami funkce svěračů, s poklesem celkové výkonnosti při lehkém zatížení a se značnými omezeními některých denních aktivit. Taková míra postižení u žalobkyně přítomna není. Nejedná se ani o stav s těžkou deformitou či ztuhnutím rozsáhlých úseků páteře, míra statodynamické poruchy neindikuje hodnocení podle položky určené pro vrozené a získané deformity páteře. K vnímání míry bolesti komise uvedla, že tento stav lze léčebně řešit. Pro hodnocení není nejzásadnější, směrodatný je klinický funkční nález, u kterého je zásadní, že u žalobkyně není přítomna zániková kořenová léze. Komise dále uvedla, že efekt operace kyčelních kloubů je dobrý, porucha zdravotního stavu tohoto typu neindikuje invalidizaci, ale není ani rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Ostatní poruchy zdravotního stavu uvedené v diagnostickém souhrnu pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí jen v menší míře. Žádná z těchto vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě, v případě, že by byla určená jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě požadovaného III. stupně. Komise zdůraznila, že nelze jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro jednotlivá zdravotní Pokračování - 4 - 2Ad 77/2014 postižení sčítat. Vždy se určuje rozhodující příčina, hlavní příčina, podle této se stanoví procento poklesu pracovní schopnosti, které může být zvýšeno, v případě, že bylo využito horní hranice procentního rozmezí o maximálních 10 %. Komise u žalobkyně zdůraznila, že stav kardiálních problémů je velmi uspokojivě kompenzován. Pro psychické postižení zatím nebyla realizována doporučená hospitalizace, jsou zde léčebné rezervy. Míra psychického postižení není ve smyslu platné legislativy, tak jak je popsána v odborné dokumentaci, indikací k invalidizaci III. stupně. Nepříznivou se jeví závažná obezita žalobkyně s nárůstem hmotnosti v poslední době. Tato problematika je řešitelná, ovšem žalobkyně tuto poruchu neléčila na odborném pracovišti. Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, nejednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dosahoval nejméně 50 %, nedosahoval však více než 69 %. (6) Komise měla při posuzování zdravotního stavu žalobkyně za účelem vypracování posudku zprávy z odborných lékařských vyšetření, a to Ortopedie Písek MUDr. S. z 12. 5. 2014, RHB Písek MUDr. K. z 18. 4. 2014, Ambulance bolesti Písek MUDr. R. z 13. 5. 2014, Neurologie Písek hospitalizace 23. 4. – 3. 5. 2014, Ortopedie Písek hospitalizace z 21.– 30. 3. 2013, Neurologie Písek MUDr. V. 3. 5. 2014, zprávy z opakovaných hospitalizací na interním oddělení Písek a kardiochirurgii České Budějovice od 24. 2. 2014 do 7. 4. 2014, Kardiologie Písek MUDr. F. z 16. 4. 2014, Endokrinologie Písek MUDr. O. z 18. 4. 2014, Hematologie Písek z 14. 10. 2013, Urologie Písek MUDr. L. z 7. 5. 2014, Urologie Písek MUDr. H. z 26. 6. 2014 a ze zapůjčené dokumentace praktického lékaře zpráva z Hematologie Písek MUDr. K. z 16. 1. 2015, Gastroskopie z 7. 10. 2014, Neurologie Písek MUDr. V. 3. 11. 2014, z RHB Písek MUDr. K. z 9. 1. 2015. Vyšetření v komisi ze dne 25. 2. 2015 odbornou neuroložkou Nemocnice České Budějovice MUDr. P. a internistou z Českých Budějovic MUDr. H. IV. Právní názor soudu (7) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl. (8) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se Pokračování - 5 - 2Ad 77/2014 bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (9) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí. (10) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. Pokračování - 6 - 2Ad 77/2014 (11) V dané záležitosti žalobkyně podala námitky proti rozhodnutí ze dne 25. 6. 2014 č.j. X, kterým jí byla zamítnuta její žádost o výši invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Námitky žalobkyně byly rozhodnutím ze dne 8. 10. 2014 čj. X zamítnuty. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 6. 2014 čj. X bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 6. 2014 žalobkyně nebyla invalidní ve III. stupni, neboť její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 50 %. Obdobný závěr byl vysloven posudkem o invaliditě ze dne 29. 9. 2014, ve kterém lékař dospěl k závěru, že žalobkyně byla invalidní ve II. stupni z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kdy poklesla její pracovní schopnosti o 50 %. (12) Ke shodnému závěru, který byl vysloven i v novém posudku o invaliditě vypracovaném lékařem České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 9. 2014 dospěla i Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Č. Budějovicích ve svém posudku ze dne 25. 2. 2015. Komise uzavřela, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně shodně jako lékař v námitkovém řízení, kdy vysvětlila, že rozhodující posudkovým kritériem byla dorzopatie na podkladě degenerativních změn se střednětěžkým funkčním postižením, kdy z taxačního rozmezí míry 30 – 40 % komise volila horní hranici taxace s přihlédnutím k dalším komorbiditám a profesní kvalifikaci žalobkyně a zvýšila toto procento maximálně možným navýšením o 10 % na 50 %. Komise výslovně uvedla, že zdravotní postižení žalobkyně nelze hodnotit jako těžké, kde je dána míra poklesu pracovní schopnosti na 50 - 70 %, neboť u žalobkyně se nejedná o stav s těžkou deformitou či ztuhnutím rozsáhlých úseků páteře, míra statodynamické poruchy neindikuje hodnocení dle položky určené pro vrozené a získané deformity páteře. Komise uvedla, že měla k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci, kdy v této dokumentaci nebyly žádné nové posudkově významné skutečnosti. Komise se shodla ve svém závěru s lékařem pracoviště České Budějovice, který vyslovil v posudku ze dne 29. 9. 2014. Dále uvedla, že u žalobkyně nedošlo ke zvýšení stupně invalidity adekvátně, stran kyčelních kloubů bylo možné konstatovat stabilizaci zdravotního stavu, ohledně páteřních potíží míra funkčního postižení žalobkyně invaliditě III. stupně neodpovídala. Dále komise konstatovala, že v minulosti došlo k nadhodnocení zdravotního stavu žalobkyně. Komise vysvětlila, že postižení páteře invalidizaci III. stupně neindikuje, psychické postižení samo o sobě stejně tak. Míru postižení jednotlivých systémů nelze podle platné legislativy sčítat. Po kardiochirugickém výkonu je stav žalobkyně stabilizován. Není dokládáno posudkově významné snížení funkce kardiovaskulárního systému. Těžká porucha statodynamiky páteře je zohledněna v použitém posudkovém kritériu, nelze použít vyšší míru taxace procentního poklesu pracovní schopnosti, neboť není přítomno zánikové kořenové postižení. Nejsou přítomny ani známky míšní léze. Z dokumentace, která byla k dispozici, není patrna ani progrese objektivního nálezu. Ani skutečnost, že ambulantní léčba trvá, není důvodem k invalidizaci III. stupně, neboť se jedná o potíže dlouhodobé, chronické, stabilizované na vyhodnocené míře poklesu pracovní schopnosti. (13) Soud hodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a zhodnoceny před správním orgánem. Z těchto důkazů (především podrobného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Č. Budějovicích, který soud žalobkyni zaslal) bylo zhodnoceno, že se u žalobkyně jednalo o nadhodnocení zdravotního stavu v minulosti a současně ke stabilizaci zdravotního stavu ohledně kyčelních kloubů. Páteřní obtíže, které jsou u žalobkyně přítomny, invaliditě III. stupně dle jejího hodnocení neodpovídaly. Posudek, který hodnotil zdravotní stav Pokračování - 7 - 2Ad 77/2014 žalobkyně, soud považuje za dostačující, srozumitelný, úplný, objektivní a přesvědčivý. Byl vypracován v řádném složení komise za účasti dvou specialistů. Komise vypracovala posudek po studiu a vyhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace, lékařských nálezů a tyto nálezy a zprávy byly v posudku citovány. V posudku vypracovaném na základě požadavku soudu, byl vysloven závěr, že zdravotní stav žalobkyně odpovídal II. stupni invalidity. Soud proto uzavřel, že na základě podkladů, které jsou k dispozici lze vyslovit závěr, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobkyně zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Zdravotní stav žalobkyně je tedy dlouhodobě nepříznivý, avšak odpovídá invaliditě II. stupně tak, jak bylo v dané věci rozhodnuto a nikoliv žalobkyní požadované invaliditě III. stupně. V tomto závěru se shodly všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobkyně zabývaly. Soud z těchto posudků je povinen vycházet a nemůže sám závěry posudkových orgánů měnit. Pokud by v další době (po vydání rozhodnutí žalované) došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, ať již pro onemocnění základní, případně pro jiné zdravotní potíže, lze nárok znovu uplatnit nově podanou žádostí. V. Závěr, náklady řízení. (14) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobkyně zabývaly, dospěly totiž k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně žádnému stupni neodpovídal. (15) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměla. Úspěšné žalované soud ve smyslu výše citovaného ustanovení náhradu nákladů přiznat nemohl. Navíc se poznamenává, že žalovaná ani žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování - 8 - 2Ad 77/2014 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 23. března 2015 Samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.