2 Ad 79/2014
č. j. 2 Ad 79/2014-24
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu, protože zdravotní stav žalobce odpovídal ztrátě pracovní schopnosti ve výši 30 %. Soud se opřel o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil, že zdravotní postižení způsobuje dlouhodobě nepříznivý stav, ale nejde o středně těžké funkční postižení. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl zvýšen o 10 bodů podle § 3 vyhlášky, protože žalobce nemůže využít předchozí zkušenosti v dosavadní profesi. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění není žalobce invalidní, protože ztráta pracovní schopnosti nepřesahuje 35 %.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce P. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 2. 10. 2014 č. j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 5. 12. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 2. 10. 2014 č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Napadenému rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, je vytýkáno, že posudkový lékař nezkoumal podrobněji zdravotní stav žalobce a nemohl si tak učinit odpovídající představu o zdravotním postižení žalobce. Nebyla zhodnocena celková výkonnost žalobce, stav po operaci a po úrazech páteře, její degenerativní změny. Zdravotní stav žalobce se nadále zhoršuje. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkových spisů soud zjistil, že žalobce byl uznán od 28. 7. 2003 plně invalidní v důsledku stavu po operaci oblouku obratle C6 a C7, přičemž zlomenina vznikla při úrazu. Ke změně stupně invalidity na invaliditu částečnou došlo od 6. 6. 2005, kdy bylo zjištěno omezení pohybu v oblasti C páteře a cervikalgie. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 35 %. V roce 2007 se uskutečnila mimořádná kontrola, která byla uzavřena s tím, že žalobce je i nadále částečně invalidní a rozsah ztráty pracovní schopnosti činí 35 %. Se stejným výsledkem byla uzavřena kontrolní lékařská prohlídka v roce 2009, jako invalidní v I. stupni byl žalobce posouzen při kontrole v roce 2012. Poslední kontrolní lékařská prohlídka se uskutečnila v roce 2014, kdy posudkový lékař především na základě neurologických vyšetření označil za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stav po zlomenině oblouku obratle C6 a C7, řešeno operativně, kdy základní onemocnění je bez motorické léze v objektivním obraze, bez známek kořenové léze v EMG, a proto nelze přiznat žádný stupeň invalidity. Rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % byl stanoven s odkazem na kapitolu XIII oddíl E položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a takto stanovená míra poklesu pracovní schopnosti byla postupem podle § 3 odst. 2 vyhlášky zvýšena o dalších 10 % bodů na celkových 30 %. Tento posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 17. 6. 2014, jímž byl invalidní důchod žalobci odňat. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal včas námitky v podstatě z důvodů obdobných žalobním bodům. V námitkovém řízení byl proveden důkaz posudkem lékařské posudkové služby žalované. V posudku se podává výčet podkladů, především neurologické a neurochirurgické povahy, klinická diagnóza, která se shoduje s posudkem lékaře okresní správy sociálního zabezpečení. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je označena dysfunkce krční páteře po úrazu a operaci. Zdravotní postižení bylo podřazeno stejné položce jako učinil prvostupňový lékař. Shodně byl rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšen. Uvádí se, že k oduznání invalidity i při trvajících potížích žalobce došlo vzhledem k posudkovému nadhodnocení při kontrolních lékařských prohlídkách prováděných v minulosti. Není doloženo, že by docházelo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce ani pooperačním komplikacím. Není uvažováno o reoperaci krční páteře. Uzavírá se, že postižení žalobce odpovídá postižením podle kapitoly XIII oddíl E položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 20 %. Takto stanovený rozsah ztráty pracovní schopnosti byl dále zvýšen o 10 % bodů na celkových 30 %. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které o uvedený posudek, který je nahlížen jako úplný, se opírá. Uzavírá se, že podmínky pro trvání invalidity podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění dodrženy nejsou, činí-li míra poklesu pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav 30 %. Proto je povinností žalované postupem podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona důchod odejmout. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurochirurgické, ortopedické a interní povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen cervikobrachiálním syndromem po zlomenině obratle C6 a C7, řešený operací, má syndrom kubitálního kanálu vlevo, esenciální hypertenzi II. stupně a tendinitid bicipitalis vlevo. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce se vyučil modelářem, vystudoval strojní SPŠ, pracoval jako dřevomodelář, truhlář, stavební dělník, v současné době vypomáhá bratrovi v truhlárně. Dne 28. 7. 2003 havaroval jako spolujezdec v autě a utrpěl zlomeninu obratlových oblouků C6, C7. Zlomenina byla řešena operací. Kontrolní rentgen v roce 2007 byl s příznivým nálezem. V roce 2009 byla zjištěna normální trofika i motorika horních končetin, výbavné reflexe, EMG bez kořenové léze. V lednu 2012 byla provedena dekomprese ulnárního nervu v kubitálním kanálu pro epikondylitidu. Kontrolní neurochirurgické vyšetření je objektivně bez motorického oslabení, EMG v normě. Bolesti ramene byly zapříčiněny zánětem šlachy bicepsu a bylo využito konzervativního léčení. U žalobce byl shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl cervikobrachiální syndrom po zlomenině oblouku obratle C6 a C7 s přetrvávajícími cervikalgiemi a výrazným omezením dynamiky C páteře s propagací bolesti do dermatomu C8. O ostatních onemocněních se uvádí, že výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobce a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. Konstatuje se, že zdravotní stav je více jak po 11 letech od operace stabilizován a žalobce je na své zdravotní postižení adaptován. Tomu odpovídá posudkově zjištěný objektivní stav. Zachovalé tělesné schopnosti umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost. Cervikobrachiální syndrom odpovídá postižením podle kapitoly XIII oddíl E položka 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve které se předpokládá rozsah ztráty pracovní schopnosti v rozmezí 10 – 20 %. Posudková komise stanovila rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Kritérium podle položky 1 písm. c) pro středně těžké funkční postižení splněny nejsou. Dále byl rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšen podle § 3 vyhlášky o 10 % bodů na celkových 30 %, což stalo se z důvodu, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav snižuje schopnost žalobce využívat předchozí zkušenosti v dosavadní profesi a pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Žalobce je schopen rekvalifikace. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení, za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické, neurochirurgické a ortopedické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je cervikobrachiální syndrom po zlomenině oblouku obratle C6 a C7. Toto zdravotní postižení podřadila posudková komise kapitole XIII oddíl E položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje, přičemž poukázala na tíži obtíží, kterou toto postižení přináší, ostatní zdravotní postižení žalobce, jakož i dělnickou profesi. Současně uvedla, že postižení nelze podřadit položce 1 písm. c), poněvadž nejedná se o středně těžké funkční postižení. Postupem podle § 3 vyhlášky pak rozsah ztráty pracovní schopnosti byl zvýšen o dalších 10 % bodů, kdy za korekční faktor posudková komise označila skutečnost, že zdravotní postižení snižuje schopnost využít předchozí zkušenosti z dosavadních profesí a pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Současně poznamenává, že žalobce je schopen rekvalifikace. Z posudkových spisů pak vyplývá, že důvodem odnětí důchodu v projednávané věci je nadhodnocení žalobcova postižení při předchozích kontrolních lékařských prohlídkách. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, aplikovala předpis o korekčních faktorech, reagovala na žalobní námitku o tom pod jakou položku přílohy k vyhlášce postižení zařadit, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 30 % pokles míry pracovní schopnosti. Podmínky pro trvání nároku na invalidní důchod upravuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce nejméně 35 % (§ 39 odst. 1 zákona). Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 30 %, žalobce invalidní není. To znamená, že nárok na invalidní důchod žalobci zanikl a na žalované bylo respektovat příkaz plynoucí z ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění důchod odejmout, jestliže na takový důchod zanikl nárok. To se také v souzené věci stalo. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25. května 2015 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.