2 Ad 81/2013
č. j. 2 Ad 81/2013-45
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 2 Ad 81/2013-45
- NSS 5 Ads 158/2014-29
Citované zákony (7)
Rubrum
2Ad 81/2013 - 45 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce M.K., X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30.10.2013. 2013, čj. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: Žalobou doručenou dne 23. 12. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čjX a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobce v žalobě poukazuje na svůj zdravotní stav. Má za to, že jeho zdravotní stav nebyl objektivně posouzen, neboť jeho zdravotní postižení mělo být posouzeno nikoliv jako středně těžké, ale jako těžké postižení uvedené v kapitole II, oddíl A, v položce 1 písm. d) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. o posouzení invalidity, neboť poruchy mají rozsah více než polovinu stupnice úplné poruchy funkčních schopností a výkon některých denních aktivit je podstatně omezen. Zdravotní stav se stále Pokračování - 2 - 2Ad 81/2013 zhoršuje a žalobce nemůže vykonávat ani lehčí fyzickou práci. Má za to, že splňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu III. stupně. Česká správa sociálního zabezpečení navrhovala zamítnutí žaloby, neboť napadené rozhodnutí je věcně správné, odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích v posudku ze dne 19. 3. 2014 a v posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Brně ze dne 1. 8. 2014. Krajský soud doplnil řízení posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských nálezů. U žalobce se jedná zejména o bronchogenní karcinom pravého dolního plicního laloku T1 NO MX po dolní pravostranné lobektomii a mediastinální lymfadenektomii v 1/2010 a v 2/2010 pooperační pneumotorax, stp resekci VII. žebra vpravo dorsálně, bez známek recidivy či generalizace, bez nutné další léčby a dále o CHOPN s recidivujícími respiračními infekty u fumatora s restrikční poruchou ventilační lehkou a OCMP s lehkou pravostrannou symptomatologií a o anxiosně depresivní syndrom lehký, kdy v popředí je zejména otázka sociální. U žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Jeho rozhodující příčinou byl v době vydání napadeného rozhodnutí stav po odstranění nemalobuněčného bronchogenního karcinomu pravého dolního plicního laloku T1 NO MX – po dolní pravostranné lobektomii a mediastinální lymfadenektomii v 1/2010, bez nutnosti další léčby, bez metastáz, bez generalizace procesu. Po lobektomii a při chronické kuřácké bronchitidě s emfysénem prokázána opakovaně lehká ventilační porucha s restrikcí. Jde o zdravotní postižení v uvedené v kapitole II, oddíl A, v položce 1, písm. c) vyhlášky č. 359/20009 Sb., kde se stanoví procesní míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 35-45 %, komise tento pokles stanoví na 45 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice s ohledem na celkovou zchátralost žalobce, další komorbiditu a dělnickou profesi využívá § 3 výše citované vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění a zvyšuje základní míru poklesu pracovní schopnosti o 10 procentních bodů, tj. celková míra je stanovena na 55 %. Nelze posoudit dle položky 1 d), protože nejde o těžké postižení po operaci TU, kde trvalá porucha dosahuje více než polovinu úplné poruchy funkčních schopností (doložena jen porucha lehká). Nelze posoudit dle položky 1 e), protože nejde o zvláště těžké postižení, nejde o probíhající léčbu, nejde o generalizaci stavu, kde je výkon většiny denních aktivit těžce omezen. Ostatní komorbidita, tj. chronický polytopní VAS bez zánikové symptomatologie, drobná skluzná hiátová hernice a gastropatie, hypertrofie prostaty bez poruchy mikce a především stav po mozkové příhodě s minimálním reziduem na pravé dolní končetině výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobce a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. Depresivní projevy byly vždy taxovány jako lehké a artróza v pravé kyčli jako pouze počínající bez podstatného omezení hybnosti v kloubu. Opakované kolapsové stavy byly vyhodnoceny jako kolapsy při nízkém tlaku, bolesti na hrudníku nikdy nebyly způsobeny onemocněním srdce, ale od páteře, rovněž tak bolesti hlavy (CT i MR vyšetření bylo negativní). Po operaci plic je zdravotní stav žalobce stabilizovaný. Tomu odpovídá i posudkové objektivně zjištěný zdravotní stav v komisi odborným pneumologem. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní ve II. stupni (od 17.12.2010). Zachovalé tělesné schopnosti umožňují vykonávat výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzivně, na což se žalobce i cítí, jak sám konstatoval při jednání v komisi. Není schopen práce s velkým fyzickým zatížením, v prašném a jinak dráždivém prostředí. Výsledek posouzení ohledně stupně invalidity i ohodnocení poklesu pracovní schopnosti je shodný se závěrem Okresní správy sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení. Pokračování - 3 - 2Ad 81/2013 Žalobce nesouhlasil se závěry shora uvedeného posudkového zhodnocení, proto soud zajistil vypracování srovnávacího posudku prostřednictvím Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Brně. Tato komise v posudku ze dne 1. 8. 2014 učinila diagnostický souhr : bronchogenní karcinom pravého dolního plicního laloku T1 NO MX pro dolní pravostranné lobektomii a mediastinální lymfadenektomii v 1/2010, 2/2010 pooperační pneumotorax, stp resekci VII. žebra vpravo dorsálně, bez známek recidivity či generalizace, bez nutné další léčby, CHOP s recidivujími respiračními infekty u fumatora s restrikční poruchou ventilační lehkou, 4/2012 CMP s lehkou pravostrannou symptomatologii, t.č. bez reziduální symptomatologie, o anxiosně depresivní syndrom lehký, v popředí otázka sociální, chronický polytopní VAS celé páteře bez radikulopatie, cephalea, drobná skluzná hiátová hernie, antrální gastropatie, hypertrofie prostaty, coxartrosa vpravo I. st., opakované kolapsové stavy při ortostatické hypotensi a učinila posudkový závěr, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o dlouhodobě nepříznivý stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddíl A, položka 1, písmeno c) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kde se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 36-45 %. Jednalo se o onkologické onemocnění v kompletní remisi, po ukončení terapie, stabilizované, kde poruchy mají rozsah do poloviny stupnice úplné poruchy funkčních schopnosti (dokladováno funkčním spirometrickým vyšetřením). Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR hodnotí výše uvedené postižení horní sazbou uvedeného rozmezí % míry poklesy pracovní schopnosti, tj. 45 %. Pro hodnocení horní hranicí stanoveného rozmezí shledal Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR objektivní podklad vyplývající z rozsahu provedené operace (dolní pravostranná lobektomie a lymfadenectomie). Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR shledala objektivní důvody plynoucí z dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a z jeho vlivu na schopnosti využití dosaženého vzdělání, zkušeností a znalostí, na schopnosti pokračování v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnosti rekvalifikace a procentní hodnotu míry poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 odst. 2 citované vyhlášky navýšila o 10 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Brně stanovuje konečnou míru poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu celkem 55 %. Posudkový závěr Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Brně se shoduje s posudkovým závěrem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor pověřeného vypracováním posudku, i s posudkovým závěrem lékaře České správy sociálního zabezpečení – oddělení námitkové a odvolací agendy lékařské posudkové komise. Rovněž se shoduje s posudkovým závěrem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V dané záležitosti soud postupoval podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění /dále jen s.ř.s./ a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí Pokračování - 4 - 2Ad 81/2013 posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedených posudků Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích a v Brně, které přezkoumaly zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru interního lékařství. Posudkové komise stanovily úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzaly zřetel jak k subjektivním potížím udávaných žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů. Na základě takto stanovené klinické diagnózy komise označily rozhodující zdravotní postižení, jímž je stav po odstranění nádoru pravého dolního plicního laloku T1 NO MX, kdy byla u žalobce provedena dolní pravostranná lobektomie a mediastinální lymfadenektomie. Z onkologického hlediska další léčba vzhledem k příznivému stavu nebyla indikována, byla doporučena dispenzarizace. Posudkově byl žalobce hodnocen tak, že se jedná o středně těžké funkční postižení, které zahrnuje stavy v kompletní remisi, kdy po ukončení onkologické léčby je jeho stav stabilizovaný, poruchy mají rozsah do poloviny stupně úplné poruchy funkční schopností. Nejedná se tedy u žalobce o postižení dle položky 1 d) protože nejde o těžké postižení po operaci, kde trvalá porucha dosahuje více než polovinu úplné poruchy funkční schopnosti. Nejde ani postižení dle položky 1 e) protože nejde o zvláště těžké postižení, nejde o probíhající léčbu, nejde o generalizaci stavu, ani o nádor primárně diseminovaný. Pokles pracovní schopnosti byl u žalobce stanoven z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu celkem na 55 %. Dle závěru posudkových komisí stav žalobce umožňuje výkon přiměřeného zaměstnání při dodržování preventivních pracovních a zdravotních opatření, je schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a/ nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně b/ nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c/ nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce třetího pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož Pokračování - 5 - 2Ad 81/2013 ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce šestého je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Na základě lékařských podkladů, posudkové komise shodně učinily závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá II. stupni invalidity, neboť pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí činil 55 %. Pokud by došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, lze tuto záležitost řešit podáním nové žádosti o předmětnou dávku. Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobce zabývaly, dospěly ke shodnému závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídal II. stupni invalidity a tato dávka byla žalobci přiznána. Napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl ve věci úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobce ve věci úspěch neměl, a proto soud rozhodl, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování - 6 - 2Ad 81/2013 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 20. srpna 2014 Samosoudkyně: Mgr. Helena N u t i l o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.