2 Ad 82/2014
č. j. 2 Ad 82/2014-29
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 2 Ad 82/2014-29
- NSS 4 Ads 96/2015-43
Citované zákony (5)
Rubrum
2Ad 82/2014 - 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce J.F., bytem P., SNP 559, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15. 9. 2014, č.j. XX, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 24. 11. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 15. 9. 2014, č.j. XX, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. Žalobce v žalobě poukázal na výsledky vyšetření zdravotního stavu magnetickou rezonancí, kdy dovozuje se, že zdravotní stav se zhoršil. Poukazuje se na názor specialistů o tom, že žalobce měl být již po dobu 10 let v důchodu. Na výzvu soudu žalobce v opravené žalobě uvedl, že posudky byly vypracovány bez ohledu na výsledky vyšetření, z čehož se dovozuje, že posudkoví lékaři nepostupovali správně. Pokračování - 2 - 2Ad 82/2014 Česká správa sociálního zabezpečení v Praze navrhla zamítnutí žaloby, protože rozhodnutí je věcně správné, je-li v souladu se závěry učiněnými posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce byl uznán částečně invalidní v roce 2009 pro postižení páteře, přičemž rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto onemocnění byl stanoven ve výši 40 %. Při kontrolní lékařské prohlídce v roce 2010 bylo toto zdravotní postižení ohodnoceno 30 % ztrátou pracovního potenciálu a stejným způsobem bylo uzavřeno přezkoumání zdravotního stavu a jeho dopadu do pracovní schopnosti v námitkovém řízení. To vedlo k odnětí invalidního důchodu. V roce 2011 podal žalobce žádost o přiznání invalidního důchodu a pro účely tohoto řízení byl podroben zjišťovací lékařské prohlídce, kdy pro vertebrogenní algický syndrom byl stanoven rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 %. Se stejným výsledkem byl žalobce posouzen v námitkovém řízení lékařem lékařské posudkové služby žalované. V roce 2014 žalobce podal žádost o přiznání invalidního důchodu a pro účely vyřízení této žádosti byl posouzen lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Prachaticích, kdy posudkový lékař dne 16. 6. 2014 uzavřel, že žalobce je stižen vertebrogenním algickým syndromem, toto zdravotní postižení podřadil kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovil ve výši 20 %. Postupem podle § 3 odst. 2 vyhlášky zvýšil takto stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 procentních bodů, na celkových 30 %. Tento posudek byl podkladem pro rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2014, jímž byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta. Proti zamítavému rozhodnutí žalobce podal námitky, ve kterých poukázal na nesprávné posouzení zdravotního stavu a poklesu pracovní schopnosti pro svá postižení. V námitkovém řízení byl pořízen posudek lékařské služby žalované, který vyznívá v identickém smyslu, kdy konstatuje se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podmiňující 30 % rozsah ztráty pracovní schopnosti, kdy na postižení páteře a důsledky tohoto postižení připadá 20 %, zbylých 10 % pak znamená zvýšení základní procentní výše pro korekční faktor. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, kdy posudek lékařské posudkové služby je hodnocen jako úplný a pro vydání rozhodnutí zcela postačující při zjištění, že pokles pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se uzavírá, že podmínky pro přiznání invalidního důchodu stanovené v § 39 odst. 1 zákona splněny nejsou. Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. V posudku se uvádí, že žalobce je vyučen ve středním odborném učilišti jako traktorista, mechanizátor, získal kvalifikace seřizovače, řidiče vysokozdvižných vozíků, jeřábníka vazače. V dělnických profesích působil do roku 2009, po uznání částečné invalidity v roce 2009 pracoval v družstvu invalidů, od té doby nepracuje. Proto byl posuzován jako kvalifikovaný dělník. Mezi roky 2001 a 2003 se u žalobce projevily epileptiformní záchvaty, které byly dány do souvislosti s nadměrným užíváním alkoholu. To se projevilo též ve zvýšených hodnotách jaterních testů. Po negativním vyšetření EEG byl žalobci vrácen řidičský průkaz. Obdobné záchvaty, kterými žalobce trpí, nejsou vedeny jako epileptické Pokračování - 3 - 2Ad 82/2014 paroxysmy a neovlivňují pracovní schopnost. Žalobce si v roce 2014 zlomil pažní kost vlevo, v letošním roce žebra vpravo. Je léčen pro vysoký krevní tlak, který je kompenzovaný. Žalobce je neabstinujícím ethylikem s hepatopatií. V krevním obraze byly zjištěny lehčí anémie a trombopénie, interní nález pracovní schopnost neovlivňuje. Bolesti zad byly opakovaně přešetřeny vyšetřením magnetickou rezonancí, poukazuje se na nález z března 2014, kdy se konstatují postscheuermannské změny, protruze L4-5 s lehkou impresí kořene L4 vlevo, žádná změna oproti vyšetření z roku 2011 shledána nebyla. Klinický neurologický nález je minimální, shodně s nálezem při vyšetření v posudkové komisi. Porušené držení celé páteře s omezeným rozvíjením do předklonu je charakterizováno jako funkční porucha lehčího stupně, reflexy na dolních končetinách nevýbavné oboustranně bez iritačních či zánikových jevů, akrálně pohyb bez poruch. Poukazuje se na další konkrétní vyšetření a uzavírá se, že žalobce je stižen dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který omezuje jeho fyzické schopnosti významné pro pracovní schopnost. Její rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem do pracovní schopnosti je chronický bolestivý páteřní syndrom s minimálním klinickým neurologickým nálezem, intermitentní minimální kořenovou iritací pravostrannou při stacionárních postscheuermannských a degenerativních změnách páteře. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., charakterizovala je jako lehké funkční postižení se svalovou disbalancí, poruchou statiky a dynamiky páteře a občasnými projevy kořenového dráždění s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem. Rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto postižení byl stanoven ve výši 20 %. Horní hranice při minimálním klinickém neurologickém nálezu dostatečně postihuje dělnickou profesi žalobce. Navýšení není odůvodněné. Dále se uvádí, že postižení nelze zařadit pod položku pod písm. c), protože neurologický nález není trvalý a funkčně významný, nejsou příznaky poškození nervu, symptomy neurogenního močového měchýře, parézy ani svalové atrofie. Důvod k navýšení horní hranice poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky shledán nebyl. Částečná invalidita byla v roce 2009 uznána podle tehdy platných norem a posudkových kritérií, která jsou od současných odlišná, což se vztahuje ke kapitole pohybových vad. V reakci na žalobní námitky posudková komise uvedla, že v kompetenci klinických pracovníků není posuzovat nárok na invalidní důchod. Závěry vyšetření magnetickou rezonancí z let 2011 a 2014 se nemění. Popsané změny nejsou poúrazové, jedná se o následky Scheuermannovy choroby a změny degenerativní. Závažnost nálezu na magnetické rezonanci není zpochybněna. Pro zhodnocení funkčních schopností je však rozhodující nález klinický. Ten byl popsán neurologem v únoru 2014 a shoduje se s vyšetřením žalobce v komisi. Komise měla k dispozici celou zdravotní dokumentaci vedenou praktickým lékařem, ve které jsou neurologická vyšetření a zprávy z rehabilitace pro bolesti páteře zhruba od roku 2007, kdy byla konstatována disfunkce páteře, bolestivý páteřní syndrom, intermitentně suspekce na kořenovou iritaci pravostranně, intenzita obtíží kolísá. Nálezy ve spisové dokumentaci, vyšetření v komisi i údaje z kompletní zdravotní dokumentace při těchto symptomech svědčí pro lehké funkční postižení páteře, přičemž stav je stacionární. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona Pokračování - 4 - 2Ad 82/2014 č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala v úvahu jak subjektivní potíže udávané žalobcem, tak ty, které vyplývají z objektivních lékařských nálezů především neurologické, ortopedické a chirurgické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy, kterou představuje chronický vertebrogenní algický syndrom LS páteře s minimální intermitentní kořenovou iritací pravostrannou a mírnou funkční poruchou páteře, hypertenze, hepatopatie a abusuz alkoholu, označila rozhodující zdravotní postižení s nejvýznamnějším dopadem do pracovní schopnosti, jímž je postižení páteře. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole VIII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na to, že jedná se o lehké funkční postižení, to je provázeno svalovou disbalancí, poruchou statiky a dynamiky páteře a občasnými projevy kořenového dráždění s lehkým neurologickým nálezem. Současně posudková komise vysvětlila, že toto postižení nelze podřadit pod položku 1 c) přílohy k vyhlášce, protože neurologický nález není trvalý a funkčně významný, nejsou přítomny příznaky poškození nervu, symptomy neurogenního močového měchýře, parézy ani svalové atrofie. Posudková komise dále popsala důsledky dalších zdravotních postižení, tak jak jsou v klinické diagnóze uvedeny a o nich uvedla, že neovlivňují pracovní schopnost žalobce. Posudková komise se dále zabývala tím, jsou-li dodrženy podmínky pro zvýšení rozsahu ztráty pracovní schopnosti postupem podle § 3 odst. 2 vyhlášky, přičemž pro takový postup neshledala důvod a uvedla, že rozsah ztráty pracovní schopnosti postihuje posudková kritéria i dělnickou profesi žalobce. Posudková komise dále reagovala na skutečnost, že žalobce byl v minulých létech uznán částečně invalidní a rozdíl mezi tehdejším a současným nálezem odůvodňuje změnou posudkových kritérií, která se v současné době liší od kritérií stanovených pro rok 2009. Dále bylo reagováno na žalobní bod o tom, že žalobce má nárok na invalidní důchod podle názoru klinických pracovníků. K tomu se výslovně poukazuje na to, že na takových pracovnících není posuzování nároku na invalidní důchod. Posudková komise posoudila nálezy učiněné při vyšetření magnetickou rezonancí v roce 2011 a 2014 a poukázala na to, že popsané změny nemají poúrazový charakter, jedná se o následky Scheuermannovy choroby a degenerativní změny. Zdůrazňuje se, že pro zhodnocení funkční schopnosti je rozhodující klinický nález, kdy neurolog v v únoru 2014 posoudil žalobce shodně jako neurolog přítomný při vyšetření v posudkové komisi. Komise měla k dispozici dokumentaci praktického lékaře, Pokračování - 5 - 2Ad 82/2014 kdy tyto nálezy dokladují, že u žalobce jedná se o lehké funkční postižení páteře, kdy stav je stacionární. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj nález odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími, učinila úvahu o možnosti aplikace předpisu o korekčních faktorech, vysvětlila rozdíl spočívající v uznání invalidity v minulém období a současným posudkovým nálezem a reagovala na žalobní výhrady žalobce, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 20 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro chronické onemocnění činí 20 %, pak žalobce invalidní není. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 6 - 2Ad 82/2014 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 13. dubna 2015 Předsedkyně senátu JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.