22 CO 1459/2020

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno 5 slov , IČO , sídlem adresa , adresa pro doručování: místo anonymizováno obec , ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích z 29. 9. 2020, č. j. 25 C 245/2019-222,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího a dovolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok v odstavci I.), žalobu o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení zamítl (výrok v odstavci II.). Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok v odstavci IV.) a konečně žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích soudní poplatek z žaloby v částce [částka] do tří dnů do právní moci rozsudku (výrok v odstavci V.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky [částka] s tvrzením, že Česká republika je na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (který nabyl právní moci [datum]) vlastníkem pozemků parc. [číslo] [číslo], [číslo] a [číslo], vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Tímto rozsudkem byl vysloven trest propadnutí uvedených pozemků dosavadnímu vlastníkovi [titul] [jméno] [příjmení]. [žalobce] [anonymizováno 6 slov] byl příslušným s pozemky hospodařit až do [datum], kdy příslušnost hospodaření přešla na [státní instituce] [anonymizována dvě slova]. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], bylo obžalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení] povoleno uzavření pachtovní smlouvy k těmto pozemkům s žalovaným, coby pachtýřem. Dříve, než toto usnesení nabylo právní moci, byla dne [datum] v rámci dohody o narovnání uzavřena mezi [titul] [příjmení] a žalovaným za účastni vedlejšího účastníka [právnická osoba] pachtovní smlouva, následně dne [datum] mezi žalovaným jako pachtýřem a [právnická osoba] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podpachtovní smlouva k předmětným pozemkům o celkové výměře 1 084 005 m2. Žalobce se po žalovaném domáhal vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] v žalované částce. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že žalobce není věcně aktivně legitimován k podání žaloby, neboť rozsudek Vrchního soudu z [datum] ve výroku o propadnutí majetku [titul] [příjmení] je nezákonný. Žalovaný není pasivně legitimován, když v rozhodném období předmětné nemovitosti neužíval. Poukázal na to, že zemědělské půdy je podle evidence LPIS přibližně [číslo] ha. Dále uplatnil kompenzační námitky, a to ve výši přesahující [částka] [anonymizováno] s tím, že žalobce jako jedna ze složek státní moci způsobila žalovanému škodu nejméně v této výši za zmaření nápravy nezákonného stavu propadnutí pozemků [titul] [příjmení], a dále ve výši [částka] [anonymizováno] za nezajištění řádné správy pozemků – placení pachtovného. Dle okresního soudu je žalobce aktivně legitimován k podání žaloby, neboť s účinností ke dni [datum] v návaznosti na udělený trest propadnutí majetku [titul] [jméno] [příjmení] přešlo vlastnické právo k předmětným pozemkům na Českou republiku s příslušností hospodařit s majetkem státu [žalobce] [anonymizováno 6 slov]. Ke změně příslušnosti hospodařit s tímto majetkem pak došlo s účinností ke dni [datum] (zápis mezi [žalobce] [anonymizováno 6 slov] jako předávajícím a [státní instituce] [anonymizována dvě slova] jako přejímajícím [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka] z [datum rozhodnutí]). Dále okresní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], bylo obžalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení] povoleno uzavření pachtovní smlouvy k předmětným pozemkům s pachtýřem – žalovaným [příjmení] věřitelů, když výše pachtovného měla být sjednána v obvyklé výši [částka] / ha zemědělské půdy za rok + daň z nemovitostí. Předtím, než toto usnesení krajského soudu nabylo právní moci, došlo mezi [titul] [jméno] [příjmení] jako propachtovatelem a [žalovaný] [anonymizováno] jako pachtýřem za vedlejšího účastnenství [právnická osoba] [anonymizováno] k uzavření dohody o narovnání [datum]. Z této dohody okresní soud zjistil, že namísto dříve mezi nimi uzavřené pachtovní smlouvy z [datum] ve znění dodatku z [datum] uzavřeli pachtovní smlouvu mezi [titul] [jméno] [příjmení] jako propachtovatelem a [žalovaný] [anonymizováno] (zastoupeným předsedou družstva [titul] [jméno] [příjmení]) jako pachtýřem za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba] [anonymizováno] o propachtování předmětných pozemků o celkové výměře [výměra] na dobu určitou v trvání 1 roku. Pachtovní smlouva zahrnutá do dohody o narovnání uzavřená [datum] tak byla uzavřena dříve, než soud v trestním řízení pravomocně vyslovil souhlas s jejím uzavřením. Takové právní jednání je podle okresního soudu absolutně neplatné (viz § 79d odst. 5 trestního řádu, § 580 o.z.). Vzhledem k tomu, že vydání předmětu bezdůvodného obohacení není dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny ve smyslu § 2999 odst. 1 o.z. Obvyklá výše pachtovného byla znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku [číslo] z [datum] ve znění dodatku [číslo] z [datum] ve spojení s výslechem znalce stanovena na částku [částka] / ha a rok, čemuž odpovídá obvyklá výše pachtovného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], celkově [částka]. Podle znalce se v dané zemědělské oblasti v souhrnu jedná o běžné pozemky pro daný způsob jejich užívání s možností zápisu do LPIS, tedy i k následnému čerpání dotací. Ve smluvních ujednáních týkajících se sjednání výše pachtovného s [jméno společnosti] [obec] není obsaženo žádné ujednání, které by z předmětu pachtu vylučovalo pozemky nezařazené do LPIS, proto je pachtovné stanoveno na celou výměru předmětu pachtu [číslo], [číslo] ha. V tomto rozsahu soud uložil žalovanému zaplatit žalobci jako ochuzenému peněžitou náhradu (ve výši obvyklé ceny), ve zbytku žalobu zamítl. V odstavci 27. až 30. rozsudku se okresní soud zabýval kompenzačními námitkami s tím, že ani přes výzvu dle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. žalovaný neučinil vůči žalobci jednoznačný a určitý kompenzační projev, z něhož by bylo možno jednoznačně dovodit existenci a důvody tvrzené pohledávky žalovaného vůči žalobci uplatněné k započtení vůči pohledávce, která je předmětem řízení. Nadto potřeba dokazování předpokladů odpovědnosti žalobce za škodu způsobenou žalovanému by mnohonásobně převýšila rozsah dokazování vztahujícího se k projednávané žalobě. Protože jde o pohledávku neurčitou a nejistou, tudíž nezpůsobilou k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o.s.ř., soud se obranou žalovaného nezabýval. Zároveň přiznal žalobci zákonné úroky z prodlení v návaznosti na jednotlivé výzvy k plnění, jak je zdůvodnil v odstavci 31. rozsudku. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 dost. 2 o.s.ř., o nákladech státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a o přechodu části soudního poplatku z žaloby na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. V závěru zdůvodnil neprovedení důkazů pro nadbytečnost.

3. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci řízení.

4. Žalobce podal odvolání proti výroku v odstavci II. a III., Nesouhlasí s názorem soudu, že žaloba je důvodná toliko do výše [částka]. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný za období od [datum] do [datum] obdržel celkem [částka] od společnosti [právnická osoba] Proto navrhl, aby odvolací soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Dále požadoval plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše plnění závisela na znaleckém posudku [titul] [příjmení] a bylo namístě aplikovat § 142 odst. 3 o.s.ř.

5. Žalovaný podal odvolání proti výrokům v odstavci I., III., IV. a V. napadeného rozsudku. Namítl, že žalobce není aktivně legitimován a žalovaný postrádá pasivní legitimaci. Důvodem je skutečnost, že pachtovní smlouva z [datum] ve znění dodatku [číslo] z [datum] je platná a založila právo žalovaného užívat předmětné nemovitosti. Byla totiž uzavřena předtím, než bylo Krajským soudem v Českých Budějovicích vydáno usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla sjednána s odkládací podmínkou nabytí její účinnosti, a to právě ke dni, kdy nabude právní moci rozhodnutí příslušného soudu o možnosti [titul] [příjmení] nakládat s předmětnými pozemky (čl. 9 pachtovní smlouvy). Okamžikem, kdy byla splněna tato odkládací podmínka, byl den, kdy nabylo právní moci uvedené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích. Nalézacímu soudu dále vytýká, že nevyslechl statutární orgán žalovaného, i když byl výslech navržen. Dále žalovaný jako pachtýř a [titul] [příjmení] jako propachtovatel mezi sebou z důvodu opatrnosti a zachování právní jistoty uzavřeli v říjnu 2016 za totožných podmínek pachtovní smlouvu v ústní formě, což žalovaný soudu sdělil. S tímto tvrzením se však soud nikterak nevypořádal a neposkytl žalovanému žádné poučení. Žalovaný se rovněž neztotožnil se závěry soudu prvního stupně ve vztahu k výměře reálně podpachtovaných pozemků. Ač smlouvu z [datum] prohlásil za neplatnou, vyšel z celé katastrální výměry pozemkových parcel. Užívání se však týkalo pouze výměry uvedené v LPIS, proto žalovaný navrhl výpis z této evidence. Poukázal na to, že jednatel společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] uvedl, že předmětem podpachtu bylo něco pod [číslo] ha, tak [číslo] [anonymizována dvě slova] ha, což koresponduje s tvrzením žalovaného, nikoliv [číslo] ha, jak tvrdí žalobce. Konečně soud prvního stupně rezignoval na prokazování a poučení ohledně žalovaným uplatňovaných kompenzačních námitek. Proto navrhl zrušení věci a vrácení soudu prvního stupně.

6. Žalobce ve vyjádření k odvolání poukázal na to, že žalovanému se dostalo poučení při jednání [datum]. Pokud jde o rozsah užívaných pozemků, žalovaný umožnil jinému od [datum] používat všechny předmětné pozemky, když evidence půdy v tzv. LPIS je v tomto ohledu bezpředmětná. Rovněž poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28.2.2008 sp. zn. 33 Odo 49/2006. Ohledně údajné ústní pachtovní smlouvy v dosavadním řízení žalovaný žádná tvrzení neučinil.

7. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] žalobci zcela vyhověl s tím, že za období od [datum] do [datum] vycházel z částky, jíž žalovaný reálně obdržel jako podpachtovné od [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova]. Jeho právní názor však byl nesprávný. Jako konstatoval Nejvyšší soud v rozhodnutí ze [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], obohacení, jehož se žalovanému dostalo na úkor žalobce, i v tomto případě spočívá v plnění v podobě výkonu práva užívání a požívání cizí věci (k čemuž žalovaný postrádal právní důvod), nikoliv snad v obdržené úplatě za přenechání věci další osobě (jíž lze vypořádat v poměru mezi žalovaným a touto další osobou: [jméno společnosti] [obec]). Plnění v podobě výkonu užívacího a požívacího práva nelze in natura vrátit, pročež má žalobce (ochuzený) právo na peněžitou náhradu, jejíž výše se odvíjí od hladiny obvyklého pachtovného (srov. § 2999 odst. 1 o.s.ř.). Proto rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích z [datum] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Na str. 3 uvedl, že nedůvodná je výtka dovolatele stran neprovedení důkazu pachtovní smlouvu z [datum], neboť tato smlouva je s určitostí zmíněna až v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. I v odkazovaném podání ze dne [datum] (na č.l. 79 až 81 spisu) dovolatel stále argumentuje toliko pachtovní smlouvu z [datum].

8. V dalším odvolacím řízení odvolací soud znovu posoudil odvolání obou účastníků řízení se závěrem o jejich nedůvodnosti (obě odvolání byla přípustná, včasná a podána oprávněnými osobami.).

9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

11. K odvolání žalobce: Je nutno rozlišit plnění, které žalovaný obdržel od [jméno společnosti] [obec] ([částka]), oproti plnění, které obdržel žalovaný od žalobce – spočívalo v možnosti užívání a požívání zemědělských pozemků, tj. plnění, které nelze vrátit. Žalobce má tedy právo na peněžitou náhradu odvíjející se od obvyklého pachtovného (viz § [číslo] odst. 1), jak závazně vyslovil Nejvyšší soud. Takto správně uvažoval okresní soud, viz zejména odst. 17. rozsudku a dále závěr v odstavci 25. rozsudku. Pokud jde o druhou odvolací námitku žalobce, domáhal se plné náhrady nákladů řízení za použití § 142 odst. 3 o.s.ř. V posuzované věci však částečný neúspěch žalobce spočíval v tom, že výši bezdůvodného obohacení odvíjel od částek, které byly žalovaným inkasovány od [jméno společnosti] [obec] (a dovolací soud a nyní odvolací soud mu nedal za pravdu.). Jinak v období, kdy pozemky nebyly předmětem podpachtu, žalobce navrhoval pachtovné [částka] / ha / rok, tj. ve shodné výši, jakou určil znalec [příjmení] [jméno] jako obvyklé pachtovné (viz žaloba). Proto odvolací soud považuje rozhodnutí okresního soudu za správné i ohledně náhrady nákladů řízení v odstavci II.

12. K odvolání žalovaného: Žalovaný v odvolacím řízení navrhl důkaz pachtovní smlouvou z [datum]. Účastníci však byli před vyhlášením rozsudku okresním soudem poučeni dle § 119a odst. 1 o.s.ř. (viz č.l. 209 spisu). Přesto žalovaný navrhl důkaz pachtovní smlouvou z [datum] a ústní smlouvou z října 2016, oběma argumentuje až v odvolacím řízení, kdy nedopadá žádná z výjimek § 205a o.s.ř. Podáním z [datum] (č.l. 79 – 81 spisu) žalovaný argumentuje toliko pachtovní smlouvu z [datum]. V závěru tohoto podání v návrhu důkazních prostředků označil důkaz„ pachtovní smlouvou“ s tím, že ji předloží při jednání, aniž uvedl bližší označení smlouvy. O žádné jiné pachtovní smlouvě než o pachtovní smlouvě z [datum] v tomto podání z [datum] však nepsal. Následně je ve spise založena pachtovní smlouva z [datum] (jako součást dohody o narovnání, a to na č.l. 120). Při jednání [datum] ani při dalších jednáních nebyla předložena pachtovní smlouva z [datum]. Okresní soud tuto smlouvu zmínil v odstavci 9. rozsudku v souvislosti se zjištěním obsahu dohody o narovnání z [datum], podle níž namísto dříve uzavřené smlouvy z [datum] ve znění dodatku [číslo] z [datum] uzavřely smluvní strany pachtovní smlouvu z [datum]. Provedení důkazu samotnou pachtovní smlouvou z [datum] či údajnou ústní smlouvou z října 2016 v odvolacím řízení by bylo nepřípustnými novotami. Proto odvolací soud důkazy k těmto smlouvám neprovedl. Pokud žalovaný okresnímu soudu vytýkal neprovedení výslechu [titul] [jméno] [příjmení], předsedy družstva žalovaného, ten byl navržen k okolnostem sjednání a uzavření pachtovní smlouvy z [datum] (jak vyplývá z podání žalovaného z [datum] na č.l. 79 – 81 spisu). Tato smlouva byla jednoznačně shledána neplatnou a výslech [titul] [příjmení] je nadbytečný, žalovaný na něm při odvolacím jednání již netrval. Pokud žalovaný okresnímu soudu vytýká, že zcela rezignoval na zjištění reálného užívání pozemků žalovaným, a navrhl důkaz evidencí LPIS, i odvolací soud považoval tento důkaz za nadbytečný. Není totiž podstatné, v jakém rozsahu byly pozemky zapsány v evidenci LPIS, tedy ve veřejném registru půdy, ten primárně slouží k jiným účelům. Podle znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti o dotaci, ke kontrolním plněním podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství atd. Podle znalce na základě všech dostupných podkladů a výsledků místního šetření předmětné pozemky o celkové výměře [číslo], [číslo] ha lze považovat za pozemky v místě běžné, vhodné k zemědělskému využití s možností zápisu do LPIS. Podle znalce kvalita, expozice či konkrétní lokace pozemků má na sjednání výše pachtovného zcela zanedbatelný vliv. Znalec dospěl k celkovému obvyklému pachtovnému za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Jak je uvedeno shora, znalec se vyjádřil k evidenci LPIS ve vztahu k posuzovaným pozemkům a dospěl k odbornému závěru o výši pachtovného na jeden hektar a rok [částka] z celkové výměry [číslo], [číslo] ha za situace, kdy kvalita, expozice či konkrétní lokace pozemků je různá, podle znalce má však na výši pachtovného zcela zanedbatelný vliv. Znalecký posudek [titul] [příjmení] je přesvědčivý a ani odvolací soud o odborném závěru nepochybuje. Odvolací soud dodává, že z hlediska bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy není významné, zda ten, komu bylo umožněno nemovitosti – pozemky užívat, nakolik je zemědělsky užíval a zda je užíval sám, či je přenechal do užívání jinému, v jakém rozsahu mu je přenechal a v jakém rozsahu je ten fakticky užíval. (Výpověď [titul] [příjmení] ohledně rozsahu podpachtu tedy není v tomto řízení významná.)

13. Pokud jde o kompenzační námitky, žalovaný ani přes výzvu okresního soudu a po poučení dle § 43 odst. 1 o.s.ř. při jednání [datum] neučil jednoznačný kompenzační projev. Navíc by potřeba dokazování jednoznačně násobně převýšila potřebu dokazování v tomto řízení, proto okresní soud správně pohledávku žalovaného shledal nejistou a neurčitou, tudíž nezpůsobilou k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. Nejednalo se ostatně ani o pohledávku z téhož právního vztahu, viz odstavec 27. rozsudku okresního soudu. Rozhodnutí okresního soudu ve všech výrocích je správné, odvolací soud odkazuje na odůvodnění závislých výroků v odstavci 32. – 34. Z uvedených důvodů odvolací soud za použití § 219 o.s.ř. napadený rozsudek potvrdil.

14. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, žalobce vyúčtoval za předchozí odvolací řízení podání odvolání, přípravu a účast u odvolacího jednání, dále vyjádření k dovolání, přípravu a účast u druhého odvolacího jednání a konečně účast při vyhlášení rozsudku 7 x [částka] podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. celkově [částka]. Podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. po zohlednění částečného neúspěchu bylo žalobci přiznáno 40 % z této částky, tedy [částka].

15. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř.