4 To 383/2005

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3.5.2004 v trestní věci obžalované P. K., nar. , vedené pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 223 tr.zák., o stížnosti státní zástupkyně proti usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 29.3.2005, č.j. 18 T 41/2005-103, t a k t o : Ke stížnosti státní zástupkyně se napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b) tr.ř. z r u š u j e a okresnímu soudu se u k l á d á , aby o věci znovu jednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením rozhodl Okresní soud ve Strakonicích, že podle § 314 odst. 1 písm. a) tr.ř., § 188 odst. 1 písm. f) a § 307 tr.ř. se podmíněně zastavuje trestní stíhání obžalované P. K. pro skutek, že dne ... jako řidička osobního automobilu tov.zn. , majitele , při jízdě po pozemní komunikaci I. třídy č. 20 v km 187,5 v katastru obce Újezd ve směru jízdy od Písku na České Budějovice, zabývající se v rozporu s ustanovením § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů poslechem hudby ze sluchátek na uších, v rozporu s ustanovením § 17 odst. 2, 5 písm. c) výše uvedeného zákona, bez udání změny směru jízdy náhle počala předjíždět před ní jedoucí dodávkový automobil tov.zn. R, SPZ , řízený M. Z., nar. , a to v okamžiku, kdy již byla předjížděna osobním automobilem tov.zn. VW řízeným jeho majitelem poškozeným J. K., nar. , který již v okamžiku předjíždění po řádném ukázání změny směru jízdy vlevo, aby odvrátil boční střet, byl donucen strhnout řízení vlevo, v důsledku čehož vjel na levou krajnici a dále do levého příkopu, přičemž narazil do stromu a havaroval v levém příkopu, když na tuto situaci obviněná vůbec nereagovala, před ní jedoucí automobil předjela a i přes snahu řidiče předjetého automobilu M. Z. ji upozornit zvukovým znamením, za poslechu hudby ze sluchátek pokračovala v jízdě směrem na České Budějovice, když při této nehodě spolujezdec v osobním automobilu tov.zn. VW na pravém předním sedadle, připoutaný bezpečnostním pasem, poškozený M. S., nar. , utrpěl otřes mozku lehkého stupně, tržně zhmožděné rány na čele a kořeni nosu zasahující pravé oční víčko a obočí, podvrtnutí a natažení krční páteře a zhmoždění v oblasti pravého ramene a paže, když tato zranění jsou v závěru znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, hodnocena jako lehká s obvyklou dobou léčby v trvání 3-4 týdnů a s omezením v běžném způsobu života po dobu 1-2 týdnů, když poškozený byl v pracovní neschopnosti do dne 16.8.2004 a další dva spolujezdci ze zadního sedadla tohoto osobního automobilu, připoutaní bezpečnostním pasem, poškozený T. K., nar. , utrpěl pohmoždění bederní krajiny vlevo, pohmoždění a oděrky levého stehna, řezné rány předloktí ruky oboustranně, když toto zranění si vyžádalo trvání pracovní neschopnosti od dne 7.7. do 12.7.2004, a J. K., nar. , utrpěl pohmoždění hrudní a bederní páteře a pohmoždění hrudníku bez nutnosti další léčby a pracovní neschopnosti, když na osobním vozidle tov.zn. VW byla způsobena škoda ve výši 79.194,- Kč. Podle § 307 odst. 2 tr.ř. byla poškozené stanovena zkušební doba v délce 20-ti měsíců. Soud prvního stupně uzavřel, že obžalovaná v projednávané věci zaujala ke svému zavinění korektní postoj, uznala jej, nebyla dosud soudně trestána a dopravní nehoda byla s největší pravděpodobností způsobena její pouhou nepozorností a soustředění na poslech hudby vysvětluje, že neregistrovala zvukové znamení jiného řidiče upozorňující ji na skutečnost, že došlo k dopravní nehodě. Proti tomuto usnesení podala státní zástupkyně v zákonné lhůtě stížnost a namítla, že v projednávané trestní věci nebyly naplněny zákonné podmínky ve smyslu ustanovení § 307 odst. 1 písm. a) tr.ř. Skutečnosti uváděné obžalovanou při výslechu v přípravném řízení nelze posuzovat jako doznání ve smyslu § 307 odst. 1 písm. a) tr.ř., neboť obžalovaná pouze uvedla, že nemůže říci žádnou skutečnost potvrzující její zavinění předmětné dopravní nehody, ale připustila, že takovou situaci bez kontaktu s druhým vozidlem mohla navodit. Ke konkrétnímu předjíždění se nemohla vyjádřit a pouze uvedla, že svého jednání lituje. Z těchto důvodů navrhla státní zástupkyně postup podle § 149 odst. 1 písm. b) tr.ř. Krajský soud podle § 147 odst. 1 tr.ř. přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení i řízení předcházející napadenému usnesení, a dospěl k těmto závěrům. Podle § 307 odst. 1 tr.ř. v řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může soud se souhlasem obviněného podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže obviněný se k činu doznal, nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě, a vzhledem k osobě obviněného s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující. Sama obžalovaná při výslechu dne 21.2.2005 po zákonném poučení podle § 33 a § 92 tr.ř. uvedla, že rozhodného dne se v odpoledních hodinách vracela do Českých Budějovic po trase Klatovy, Horažďovice a objížďkou Vodňan. Za jízdy poslouchala hudbu ze svého diskmenu a nedokázala si uvědomit, zda v okolí Vodňan předjížděla konkrétní vozidla, určitá vozidla však předjížděla. Nedokázala uvést žádné konkrétní skutečnosti potvrzující její zavinění z dopravní nehody, své zavinění však nevyloučila a připustila, že bez kontaktu s druhým vozidlem mohla takovou situaci navodit. Nedokázala se vyjádřit, zda v tomto případě použila ukazatel směru jízdy, a své zavinění nepopřela, pouze uvedla, že kdyby si byla vědoma dopravní nehody, na místě by zastavila a poskytla pomoc. Vyslovila lítost nad svým jednáním s tím, že již nikdy nebude při jízdě poslouchat hudbu z diskmenu. Po obsahové stránce se musí doznání obviněného vztahovat na celý skutek, na všechny jeho skutkové okolnosti naplňující zákonné znaky stíhaného trestného činu, tedy i zavinění a protiprávnost. Čin nesmí být spáchán z hlediska obviněného za podmínek některé okolnosti vylučující protiprávnost, postačí však, že obviněný dozná skutečnosti umožňující závěr o tom, že se trestného činu dopustil, aniž by výslovně uvedl, že je vinen určitým trestným činem. Doznání obviněného musí být učiněno v rámci jeho výslechu a v souladu se všemi procesními předpisy zachyceno v takové podobě, aby bylo v řízení před soudem použitelné jako důkaz. Doznání obviněného se musí vztahovat na všechny znaky skutkové podstaty trestného činu a musí být podporováno i ostatními důkazy. Nepostačuje, pokud se obviněný dozná ke skutkovým okolnostem, ale popře úmyslné nebo nedbalostní zavinění. Podle § 5 tr.zák. je trestný čin spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Při nevědomé nedbalosti se vychází z možnosti znalosti, která se zkoumá na základě objektivních okolností spojených se skutkem a subjektivních dispozic konkrétního pachatele. Podmínky požadované v ustanovení § 307 odst. 1 písm. a) tr.ř. jsou naplněny i tehdy, pokud obžalovaný dozná skutečnosti umožňující závěr o tom, že se trestného činu dopustil aniž by výslovně uvedl, že je vinen určitým trestným činem. Podle závěru krajského soudu nelze v případech, kdy u obžalovaného je shledáváno zavinění ve formě nevědomé nedbalosti podle § 5 písm. b) tr.ř., vycházet ze stanoviska, že obžalovaný se ke svému jednání nedoznal, pokud obžalovaný uvede, že nemůže říci žádnou skutečnost k projednávanému činu, neboť právě díky své nedbalosti určité skutečnosti nepostřehl, ale připouští, že tyto skutečnosti díky jeho zavinění nastaly a nevznáší žádné výhrady vůči své trestní zodpovědnosti. Nalézací soud však pochybil, pokud uzavřel, že s přihlédnutím k dosavadnímu životu a okolnostem případu lze v projednávané trestní věci považovat podmíněné zastavení trestního stíhání za dostačující. Nelze přehlédnout, že obžalovaná, která získala řidičské oprávnění před čtyřmi lety, již dne 26.9.2003 zavinila dopravní nehodu, neboť nedala přednost v Českých Budějovicích dalšímu motorovému vozidlu. Dosud provedené důkazy také prokazují důvodné podezření, že dne 29.6.2004 naprosto nevěnovala pozornost situaci na dopravní komunikaci, bez udání směru jízdy začala předjíždět před ní jedoucí motorové vozidlo v okamžiku, kdy jiným motorovým vozidlem byla předjížděna, zavinila dopravní nehodu, neboť další motorové vozidlo v důsledku jejího pochybení vjelo do levého příkopu, kde narazilo do stromu a obžalovaná na tuto situaci buď úmyslně nebo díky naprosto nepochopitelné a ve svém důsledku i bezohledné nepozornosti nereagovala a pokračovala v jízdě. Tyto skutečnosti neumožňují závěr, že u obžalované jsou dány zákonné podmínky pro postup podle § 307 tr.ř., neboť tento postup nelze považovat za dostačující s přihlédnutím projevům řidičské nekázně u obžalované a zvláště pak k okolnostem projednávaného případu. Z těchto důvodů bylo napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b) tr.ř. zrušeno a okresnímu soudu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl.