4 To 558/2003

Plný text

4 To 558/2003 – KS České Budějovice 7 Nt 39/2003 – OS Jindřichův Hradec Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30.6.2003 v trestní věci obviněného M. G. , nar., státního příslušníka ..., o jeho stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 14.6.2003, č.j. 7 Nt 39/2003-6, t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř. se stížnost obviněného z a m í t á . Z odůvodnění: Napadeným usnesením rozhodl Okresní soud v Jindřichově Hradci podle § 68 odst. 1 tr.ř. z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr.ř. o vzetí obviněného M. G. do vazby. Současně nepřijal jeho písemný slib podle § 73 odst. 1 písm. b) tr.ř., ani nabídku záruky důvěryhodné osoby podle § 73 odst. 1 písm. a) tr.ř. Proti tomuto usnesení podal obviněný ihned po jeho vyhlášení stížnost, kterou prostřednictvím svého obhájce zdůvodnil tím, že společenská nebezpečnost jednání obviněného není až natolik vysoká, aby bylo možno neakceptovat instituty, vazbou nahrazující, to ovšem za předpokladu, že jsou dány konkrétní skutečnosti odůvodňující vazební důvody. Pokud obviněný se nezdržoval na udávané adrese, pak proto, že se skrýval před osobami ... národnosti, od nichž mu údajně hrozilo fyzické napadání. Obviněný nechce opustit přítelkyni se dvěma dětmi, nemá důvod utéci nebo se skrývat. Po poradě s obhájcem a na jeho doporučení, když se dozvěděl o policejním pátrání po své osobě, sám se policii přihlásil. K podané stížnosti přezkoumal krajský soud správnost všech výroků napadeného usnesení i řízení jemu předcházející podle § 147 odst. 1 písm. a), b) tr.ř. Stížnost však důvodnou neshledal. V řízení, předcházejícímu napadenému usnesení, nebylo shledáno pochybení. Obviněný cizí státní příslušník je trestně stíhán pro důvodné podezření z účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr.zák. a nedovolené překročení státní hranice podle § 171a odst. 1, 2 písm. b), c) tr.zák., jichž se měl dopustit v období od října 2001 do konce září 2002 nejméně v 50-ti případech převáděním cizích státních příslušníků bez osobních dokladů z území ČR na území Rakouské republiky. Obviněný byl zadržen Policií ČR, Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu, Službou kriminální policie a vyšetřování, dne 12.6.2003 ve 14.00 hod., návrh na vzetí do vazby byl doručen soudu 13.6.2003 v 11.16 hod. a soud rozhodl o uvalení vazby po výslechu obviněného 14.6.2003 v 11.00 hodin. Byly tak dodrženy zákonné lhůty 48 hodin od zadržení k předání soudu, 24 hodin pro rozhodnutí soudu o vazbě, jak stanoví § 77 odst. 1, 2 tr.ř. Okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí oprávněně konstatoval, že dosud opatřené důkazy nasvědčují, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, použitá právní kvalifikace se jeví přiléhavou, dosavadní zjištění nasvědčují tomu, že trestný čin spáchal obviněný a s ohledem na jeho osobu a závažnost trestného činu nelze účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. Jde o cizího státního příslušníka, zdržujícího se t.č. na území České republiky bez patřičného povolení k pobytu, pohyboval se po území státu, aniž by se na určitém místě dlouhodobě zdržoval tak, aby byl k dispozici orgánům činným v trestním řízení. Současná právní kvalifikace jednání obviněného znamená jeho ohrožení trestem odnětí svobody od dvou do deseti roků. Obviněný je nezaměstnaný, dlouhodobým pácháním trestné činnosti si měl opatřovat finanční prostředky k zajištění své existence. Jeho pobyt na území ČR nebyl legální. Proto i stížnostní soud uzavřel, že tyto konkrétní skutečnosti znamenají důvodnost obavy, že obviněný na svobodě by uprchl nebo se skrýval, aby se vyhnul trestnímu stíhání nebo trestu, který mu hrozí. Dlouhodobým pácháním trestné činnosti si měl opatřovat finanční prostředky k zajištění své existence. Při nelegálnosti jeho pobytu na území ČR lze z výše uvedených skutečností dovozovat, že při propuštění na svobodu by trestnou činnost opakoval, neboť by si jen těžko mohl zajistit zákonnou cestou prostředky k obživě. Proto stížnostní soud přisvědčil okresnímu soudu v tom, že byly oprávněně shledány vazební důvody podle § 67 písm. a), c) tr.ř. Okresnímu soudu nelze vytknout, jestliže za těchto okolností nepřijal písemný slib obviněného podle § 73 odst. 1 písm. a) tr.ř. a nepřijal záruku obhájce obviněného podle § 73 odst. 1 písm. a) tr.ř. K nabídce záruky k nahrazení vazby obhájcem považuje krajský soud za potřebné zdůraznit, že ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) tr.ř. podmiňuje přijetí tohoto institutu schopností důvěryhodné osoby příznivě ovlivňovat chování obviněného, jeho respektování výzvy soudu, státního zástupce nebo policejního orgánu. Z povahy věci vyplývá předpoklad, že osoba, nabízející záruku za další chování obviněného v situaci pro něho osobně velmi nepříznivé, bude schopna účinně ovlivňovat jeho chování. Aby tak mohla činit, měla by obviněného blíže znát, měla by k němu mít vytvořený jistý psychický vztah, znamenající možnost určité stimulace žádoucím směrem. Lze oprávněn pochybovat, že takovou osobou může být obhájce, kterému obviněný den po svém zadržení udělí plnou moc k obhajobě, aniž se on a zvolený obhájce před tím znali. Rovněž zřejmě nelze vyloučit, že v dalším průběhu trestního řízení by mohlo dojít k situaci, hrozící střetem zájmů obhájce a osoby, uvedené v § 73 odst. 1 písm. a) tr.ř.. Protože podaná stížnost nebyla shledána důvodnou, musela být zamítnuta.