5 CO 1402/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a soudců Mgr. Jiřího Straky a Mgr. Kamily Drábkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO , sídlem adresa zastoupené advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovaným: 1) jméno příjmení , datum narození 2) jméno příjmení , datum narození oba bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částky 98 524 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19.8.2021, č.j. 10 C 54/2021-111,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 13 484 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 98 524 Kč spolu s úrokem ve výši 0,05 % denně z částek a od dat specifikovaných ve výroku I. do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. V odstavci II. výroku pak uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 55 695,40 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

2. Vyšel ze zjištění, že předmětem řízení je nedoplatek na plnění poskytovaná s užíváním bytu a na provoz a na správu domu a pozemku, který žalovaní coby vlastníci bytové jednotky žalobkyni nezaplatili. Mezi tyto platby patří příspěvek do fondu oprav, splátky úvěru, příspěvek na správu domu, pojištění domu, náklady na provoz domu, mzdy provozních pracovníků, úklid, výtah, osvětlení domu, rozdělovač topných nákladů, tepelná energie pro otop, tepelná užitková voda a její ohřev, studená voda a odvod odpadních vod. Tyto náklady na provoz a na služby nebyly žalovanými hrazeny od ledna 2020 do července 2021 O tom nebyl spor. Žalovaní coby nespornou skutečnost v řízení uvedli, že dluží žalobkyni právě žalovanou částku. [příjmení] tak byl veden pouze o to, že žalovaní nesouhlasí se zbudováním výtahu a z tohoto důvodu nechtějí hradit položky týkající se splátek úvěru, neboť tento úvěr byl použit právě na vybudování výtahu a nechtějí pak hradit i položku označenou jako výtah. Žalovaní však nehradí ani ostatní položky, a to zejména otop, vodu, ohřev vody, osvětlení domu, úklid atd., i když je jako sporné neuvádějí. Soud prvního stupně pak dospěl k závěru, že žalovaní v předmětném domě žijí na dluh, přičemž ostatní spoluvlastníci bytových jednotek jsou nuceni hradit platby za žalované. Takovému jednání okresní soud odmítl poskytnout právní ochranu.

3. Žalovaní se v řízení bránili tím, že nebylo řádně přijato rozhodnutí o schválení výstavby výtahu a strojoven. Tato skutečnost není předmětem tohoto řízení a byla již řešena v množství ostatních řízení, v nichž žalovaní výstavbu výtahů napadli. Je možné, že žalovaní se závěry, k nimž dospěly soudy v jiných řízeních, nesouhlasí, avšak měli by se jim podrobit, případně se rozhodnout nadále ve společenství vlastníků nesetrvávat.

4. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalovaní. Ve svém odvolání namítají, že věc byla rozhodnuta věcně nepříslušným soudem, neboť předmětný spor měl být posouzen podle § 9 odst. 2 písm. l) o.s.ř. Byť se na první pohled daná záležitost jeví jako spor o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb a byla by tak dána příslušnost okresního soudu, v základu věci a z podstaty problematiky tomu tak není. Vytýkají, že nemůže být rozhodováno pouze o splnění či nesplnění platební povinnosti žalovaných, coby členů společenství, ale jde o rozhodování ve věci jednání společenství vlastníků jako celku prostřednictvím usnesení přijatého v rámci konaného shromáždění. To je svojí povahou rozhodováním o statusové věci týkající se samotné podstaty právního života společenství vlastníků jednotek, coby právnické osoby. V odvolání pak rekapitulují obsah jednotlivých rozhodnutí ze sporů vedených mezi účastníky, citují z odůvodnění těchto rozhodnutí a poukazují na to, že hlasováním o otázce výstavby výtahů se shromáždění a potažmo celé společenství dostalo mimo působnost danou občanským zákoníkem. Namítají, že společenství vlastníků jednotek bylo založeno za účelem správy domu a pozemku, nikoliv za účelem nové výstavby či provádění zásadních změn stavby. To mělo být řešeno smlouvou o výstavbě. Jde o změnu stavby (bytového domu), kdy tato je podmíněna smluvním závazkem, veřejnoprávní smlouvou o výstavbě. Výstavba výtahů se dotýká přídatného spoluvlastnictví společných částí domu, které byly rozhodnutím správního orgánu proti vůli stěžovatele rozšířeny o výtah a strojovnu. Společenství vlastníků jednotek není vlastníkem žádného z bytů, ani spoluvlastníkem společných částí, ani pozemku parc. č. [číslo] [číslo] v k.ú. [část obce] a nemůže tak legitimně vystupovat v pozici stavebníka. Též v odvolání uvádí, že Vrchním soudem v Praze byl vysloven závěr o neplatnosti rozhodnutí o výstavbě výtahů. V případě osazení výtahu a zřízení strojoven měla být přijata změna prohlášení vlastníka budovy a nově upraveno určení společných částí v domě. Dalo by se pravděpodobně určit, že výtah je společné zařízení domu pouze pro některé vlastníky jednotek. Mělo být určeno, že na nákladech výstavby výtahu se budou podílet jen vlastníci některých jednotek v domě. K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby bylo zapotřebí souhlasu všech hlasů. Na základě namítaného neplatného hlasování pak nebylo možno založit správné předpisy záloh na služby spojené s bydlením, správně provést vyúčtování služeb za příslušné období. V případě žalovaných tak byla neoprávněně u předpisu úhrad měsíčních záloh účtována splátka účelového úvěru ve výši 1 079 Kč měsíčně, a to od [datum]. Od [datum] pak položka výtah s částkou 84 Kč měsíčně. Namítají též nepřezkoumatelnost rozsudku okresního soudu. Navrhli napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí.

5. K podanému odvolání se vyjádřila žalobkyně. Ve svém vyjádření vyvrací opodstatněnost odvolacích námitek, rekapituluje též dřívější spory mezi účastníky a poukazuje na to, že při jednání před okresním soudem k přímému dotazu soudu žalovaní žádné námitky k věcné nepříslušnosti soudu nevznesli. Navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné podle § 201 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 202 o.s.ř. bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), projednal věc podle § 212 o.s.ř. a přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.

7. Odvolání žalovaných není důvodné.

8. Podle ust. § 1180 odst. 1 o.z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrů a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklady. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje nebo členů jejích orgánů na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činností se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

9. Podle ust. § 1181 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytů (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovalo.

10. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahů, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů, odvoz komunálního odpadu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

11. Podle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona poskytoval služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytoval služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo nebo společenství.

12. Podle ust. § 5 odst. 1 citovaného zákona způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě nebo o něm rozhodne družstvo anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.

13. Podle ust. § 7 odst. 1 citovaného zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení účtovacího období.

14. Odvolací soud vychází při svém rozhodnutí ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně tak, jak plyne z důkazů provedených právě v řízení před soudem prvého stupně a ztotožňuje se i s právním hodnocením věci tak, jak jej okresní soud uvádí v napadeném rozsudku. S ohledem na odvolací námitky pak odvolací soud pouze dodává: Jak soud prvního stupně pak uvádí v odůvodnění napadeného rozsudku, ohledně předmětu tohoto řízení, tj. zaplacení částky 98 524 Kč s příslušenstvím, byla skutečnost, že v této výši byly za uvedené měsíce žalobkyní platby žalovaným předepsány a tito je nezaplatili, nesporná. Žalovaní pouze brojí dlouhodobě proti tomu, že nechtějí část takto předepsaných plateb hradit (platby týkající se splátek úvěru na stavbu výtahu a v souvislosti s údržbou výtahu), avšak již neříkají nic k tomu, proč nehradí zbývající části plateb týkající se ostatních záloh na služby. I v tomto řízení poukazují žalovaní na podle jejich názoru neplatné hlasování na shromáždění žalobkyně, avšak podle názoru odvolacího soudu v tomto řízení se nelze jejich námitkou zabývat. Nelze totiž přehlédnout, že žalovaní vyvolali spor podle § 1209 o.z., v němž brojili právě proti schválení stavby výtahů a jednání podle nových stanov z [datum], přičemž rozhodoval Krajský soud v Českých Budějovicích dne 12.12.2017, č.j. [číslo jednací] a žalovaní v tomto sporu úspěšní nebyli. Toto rozhodnutí bylo následně Vrchním soudem v Praze coby soudem odvolacím potvrzeno a žalovaní neuspěli ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu ani s ústavní stížností před Ústavním soudem Vedle toho žalovaní napadli stavební povolení Magistrátu města České Budějovice z [datum], jež se týkalo právě stavby výtahů v jejich domě a k jejich odvolání Krajský úřad pro Jihočeský kraj napadené rozhodnutí potvrdil a odvolání žalovaných zamítl. Ani s tímto rozhodnutím se žalovaní nespokojili, přičemž však jejich žaloba proti němu byla Krajským soudem v Českých Budějovicích ze dne 3.10.2018, č.j. [číslo jednací] zamítnuta a jejich kasační stížnost proti němu zamítnuta Nejvyšším správním soudem. Jinými slovy řečeno, v žádném stupni zde citovaných sporů žalovaní neuspěli. Přesto nadále od svého postoje odvíjejí neochotu dostát svým závazkům ve vztahu k žalobkyni.

15. Odvolací soud tak neshledává žádný důvod, proč by žalobkyně neměla být v tomto řízení úspěšná, neboť platby, kterých se domáhá, byly řádně předepsány, žalovaní je neplatí (tuto skutečnost ani nerozporují), a pokud tak soud prvního stupně žalobě vyhověl, jde o věcně správné rozhodnutí.

16. Nedůvodná je pak odvolací námitka spočívající v tom, že tuto věc v prvním stupni rozhodoval věcně nepříslušný soud a že tak měl rozhodovat krajský soud. Věcná příslušnost okresního soudu je dána ust. § 9 odst. 2 písm. l) o.s.ř.

17. Vysloveně nepravdivé je pak tvrzení žalovaných v odvolání, že Vrchním soudem v Praze, jakožto soudem odvolacím byl vysloven závěr o neplatnosti rozhodnutí o výstavbě výtahů. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 24.9.2019 č.j. 6 Cmo 126/2018-74, konkrétně pak z odstavce 39. a odstavce 40. odůvodnění plyne, že sice napadené rozhodnutí přijaté na jednání shromáždění účastníka (žalobkyně) dne [datum] ve vztahu k výstavbě výtahů je neplatné, nicméně [ulice] soud dospěl k závěru, že je dán prostor pro aplikaci ust. § 260 odst. 1 o.z., a proto neplatnost napadeného rozhodnutí nevyslovil. Dále pak odůvodňuje toto své rozhodnutí tak, že nelze přisvědčit představě, že jeden vlastník, který výtah přímo nepotřebuje, neboť patrně bydlí v přízemí či v nižším patře, by mohl zvrátit úmysl ostatních vlastník vybudovat výtah. Odvolací soud dodává, že k vyslovení neplatnosti v souladu s tím, že takový postup platná právní úprava umožňuje, nedošlo.

18. S ohledem na výše uvedené tak byl věcně správný rozsudek soudu prvního stupně potvrzen podle § 219 o.s.ř., a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, v němž rovněž odvolací soud žádné pochybení neshledal.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů i odvolacího řízení. Ty jsou tvořeny paušální odměnou advokáta za dva úkony právní služby po 5 060 Kč (vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání). Vedle této odměny jsou náklady odvolacího řízení tvořeny paušální náhradou hotových výdajů advokáta za šest úkonů právní služby po 300 Kč, cestovními výdaji za cestu advokáta z [obec] do [obec] a zpět při ujeté vzdálenosti 30 km osobním automobilem RZ [číslo] [číslo] [číslo] s průměrnou spotřebou 7,4 l [číslo] km a ceně 37,10 Kč. Celková částka cestovních výdajů právního zástupce žalobkyně tak činí 223,40 Kč Vedle toho má právní zástupce právo na náhradu za promeškaný čas za dvě půlhodiny po 100 Kč. Součástí nákladů odvolacího řízení i 21% DPH z uvedených částek, celková částka nákladů odvolacího řízení tak činí 13 484 Kč O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodováno podle ust. vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, jež cituje ve svém rozhodnutí již soud prvního stupně.