5 CO 1422/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Straky a soudců JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a Mgr. Kamily Drábkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul . se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , zastoupený advokátem titul jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o určení neexistence nájmu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 14.9.2021 j. 5 C 56/2018-1096,

I. Rozsudek soudu prvého stupně se v odstavci I. výroku ve věci samé potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvého stupně se v odstavci II. výroku, o nákladech řízení, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul].

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně určil, že žalovaný není nájemcem pozemku p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], stavba ubytovacího zařízení, pozemků p. [číslo] vše v k. ú. [obec] na základě smlouvy o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k podnikání uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem a datované dne [datum]. Dále bylo rozhodnuto o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka].

2. Soud prvého stupně dovodil, že je pravomocný ve věci rozhodovat, a to zejména již jen proto, že žalovaný nenamítl před soudem prvého stupně v prvém svém vyjádření ve věci samé, že věc má být projednána v rozhodčím řízení (§ 106 odst. 1 o.s.ř.). Dále dovodil, že žalobce má naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, neboť mezi smluvními stranami jsou spory o její platnost a o případné ukončení tohoto nájemního vztahu, přičemž nájemní právo je i zapsáno v katastru nemovitostí (§ 80 o.s.ř.). Soud prvého stupně zjistil, že předmětná nájemní smlouva je antidatovaná, nebyla uzavřena dne [datum], ale nejdříve [datum] ve večerních hodinách. K tomuto dni byli [jméno] [příjmení], který uzavřel za žalobce tuto nájemní smlouvu, a [jméno] [příjmení] jakožto tehdejší jednatelé odvoláni z této funkce. Nájemní smlouva je jen zdánlivým právním jednáním ve smyslu § 554 o.z., neboť u žalovaného při jejím uzavírání nebyl dostatek vážné vůle, žalovaný neprojevoval vážnou vůli založit nájemní vztah, podnikatelské oprávnění mu vzniklo až [datum], sám se staral pouze o údržbu nemovitostí, které dal následně do podnájmu. Ve skutečnosti jednal na popud [jméno] [příjmení], jehož zájmy chtěl chránit, sám neměl v úmyslu s nemovitostmi skutečně podnikat. Toto jednání žalovaného se příčí dobrým mravům a je tak i neplatné dle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z. [jméno] [příjmení] při uzavírání nájemní smlouvy sledoval své osobní zájmy a zájmy své manželky na bydlení v nemovitostech, chtěl chránit své peníze, uzavření nájemní smlouvy byla jeho iniciativa. Porušil zákaz zastoupení společnosti žalobce ve smyslu § 437 odst. 1 a 2 o.z., čehož se žalobce výslovně dovolal. Z toho důvodu je smlouva neplatná. Pro případ, že by smlouva nebyla shledána neplatnou a nicotnou, dovodil soud prvého stupně ještě jeden důvod pro vyhovění žalobě, a to skutečnost, že případně platná smlouva o nájmu byla ukončena nejpozději dnem [datum] (§ 1981 o.z.), k čemuž nebylo potřeba ověření podpisů osob uzavírajících tuto dohodu (§ 541 o.z.). Žalovaný neprokázal své tvrzení o tom, že by jej další jednatel žalobce [jméno] [příjmení] donutil k podpisu pod hrozbou násilí, žalovaný se v obecné tříleté promlčecí lhůtě (běžící od [datum], kdy měla být dohoda reálně uzavírána) relativní neplatnosti dohody o ukončení nájemní smlouvy nedovolal (§ 587 odst. 1 o.z.), což žalobce namítl. Soud prvého stupně nedospěl ani k závěru, že by žalovaný jednal v omylu o rozhodujících okolnostech a byl v omyl uveden druhou stranou, skutečnost, že si obsah dohody nepřečetl, nebo se s ní neseznámil, jde k tíži žalovaného, omylu se také nelze dovolávat za situace, kdy žalovaný tvrdil, že byl k podpisu dohody nucen pod pohrůžkou násilí. O náhradě nákladů řízení soud prvého stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal ve věci plně úspěšnému žalobci právo na náhradu všech nákladů řízení proti žalovanému.

3. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal v plném rozsahu žalovaný. Namítl, že k ukončení smlouvy nedošlo ve smyslu katastrálního zákona, když jsou vyžadovány úředně ověřené podpisy. Je vyloučeno, aby obecný soud mohl přezkoumávat v civilním řízení závěry správního orgánu. Žalovaný zpochybnil závěry o právním zájmu žalobce na určení nájemního práva k nemovitosti. Žalobce se touto žalobou snaží obejít rozhodčí doložku a práva třetích osob ze smlouvy o spolupráci a podnájmu tím, že žaluje pouze jednu ze smluvních stran v řízení, přičemž měl žalovat všechny účastníky právních vztahů k nemovitostem založených dvěma smlouvami. V případě sporu mezi společníky a jednateli ve společnosti je třeba se neplatnosti právního jednání jednatele dovolat, a to dle zákona o obchodních korporacích ve lhůtě 6 měsíců, k čemuž jsou příslušné krajské soudy rozhodující v prvním stupni o obchodních věcech. Takovou žalobu žalobce nepodal. Jednatel žalobce [jméno] [příjmení] není oprávněn jednat v tomto řízení za žalobce, neboť jedná ve střetu zájmů se zájmem zastoupeného žalobce. Při odvolacím jednání z toho důvodu žalovaný navrhl jmenovat žalobci procesního opatrovníka. Žalovaný namítl vady i v průběhu dokazování a hodnocení důkazů, dle jeho názoru žalobce svá tvrzení neopřel o přípustné důkazy (např. e-mailová korespondence, pochybná dohoda o ukončení nájmu). Nesprávně nevyslechl pracovnici katastrálního úřadu k této dohodě o ukončení nájmu, nesprávně byla hodnocena výpověď žalovaného, kdy byla pominuta jeho prvá výpověď, absentuje i hodnocení jednotlivých svědeckých výpovědí, nesprávně nebyl připuštěn opakovaný výslech současných jednatelů. Žalovaný poukázal na jím doložené znalecké posudky a závěry z nich vyplývající. Upozornil na změny provedené v dohodě o ukončení, která byla podepsána žalovaným pod nátlakem žalobce bez data. Argumentaci žalobce o pozdějším vzniku vzájemně uzavřených smluv považuje žalovaný za zavádějící. Předmětná nájemní smlouva byla uzavřena dříve než [datum], jinak by ve smlouvě bylo IČO žalovaného. To však neznamená, že by nebyl oprávněn vstupovat do nájemního vztahu, neboť provozování živnosti lze ohlásit i později. V závěrech soudu nelze vycházet z neautorizované e-mailové korespondence. Přednost by měl mít výklad zakládající platnost a nikoliv neplatnost smlouvy, přičemž strany si ujednaly, že v případě pochybností o smluvním jednání platí jednání konkludentní. Žalovaný ze smlouvy plní, řádně platí nájem, žalobce plnění přijímá, tedy smlouva trvá. Bývalí jednatelé dotčené smlouvy uzavírali z důvodu, že jednatel [příjmení] jednal v rozporu se zájmy společnosti a oni naopak jednali v zájmu dlouhodobé stability společnosti a jejím zájmu. Skutečnost, zda jednatel [příjmení] jednal ve vztahu k uzavřené smlouvě ve střetu zájmů se zájmy žalobce, lze posuzovat jen v již zahájeném řízení vedeném u okresního soudu o náhradu škody způsobené údajným porušením povinností jednatele jednat s péčí řádného hospodáře. Z toho důvodu měl soud prvého stupně své řízení přerušit. Žalovaný nesouhlasí ani s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, neboť žalovaný je přesvědčen, že uzavřel řádný nájemní vztah, jednal v dobré víře v platnost takového jednání, žalobce byl v mnoha jeho tvrzeních neúspěšný, měl tak být aplikován § 150 o.s.ř. Žalovaný navrhl, aby věc byla zrušena a vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobce naopak navrhl rozsudek soudu prvého stupně potvrdit. Dle jeho názoru nájemní smlouva nikdy nevznikla jako platné právní jednání, a to z důvodu absence vážné vůle jejich účastníků založit vážný nájemní vztah. Jejím účelem bylo primárně zbavení žalobce možnosti užívání jeho nemovitostí a vytvoření právního základu pro další následná kvazi podnájemní a kvazi užívací práva třetích osob včetně společníků a bývalých jednatelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] či dalších s nimi spřízněných osob. Nájemní smlouva nemá jediný ekonomický či jiný smysl a účel než pouze formálně legalizovat užívání nemovitostí třetími osobami, které své užívací právo odvozují následně od žalovaného. [jméno] [příjmení] chtěl jen chránit své osobní zájmy a zájmy své manželky [jméno] [příjmení], vůle k uzavření vážného nájemního vztahu je vyloučena i u žalovaného, který se stal ryze vykonavatelem zájmů [příjmení] [příjmení] (bílým koněm), který ani neměl patřičné poznatky o procesu uzavírání smlouvy a jejím obsahu. Uzavření nájemní smlouvy bylo reakcí na odvolání jednatelů [role v řízení] z jejich funkcí a na to, že [jméno] [příjmení] nesouhlasil s navýšením jejich podílů na 50 %. Toto zdánlivé, nicotné jednání nevyvolává žádné právní následky a účastníci z něj nejsou vázáni (§ 554 o.z.) Nájemní smlouva byla uzavřena pouze na oko, za účelem zneužití zákonných následků spojených s nájemním vztahem (znemožnit vlastníkovi užívání jeho věci a umožnění jejího užívání třetí spřízněné osobě) a je tak jen zdánlivým právním jednáním ve smyslu ust. § 552 o.z. [jméno] [příjmení] jednal při uzavírání této nájemní smlouvy v evidentním konfliktu zájmů svých a své manželky na straně jedné a žalobce na straně druhé. Pokud by žalovaný hodnotil jednání [jméno] [příjmení] při uzavírání nájemní smlouvy rozumem průměrného člověka, nutně by toto jednání musel považovat za kolidující se zájmy žalobce (§ 437 odst. 1 a 2 o.z). Uzavřením této nájemní smlouvy [jméno] [příjmení] sledoval své ryze osobní zájmy, žalovaný nájemní smlouvu uzavřel proto, že mu chtěl pomoci. Žalobce se výslovně dovolal neplatnosti této nájemní smlouvy ve smyslu citovaného ustanovení. Žalobce rovněž poukázal na dohodu o okamžitém ukončení této nájemní smlouvy. Žádná z různě měnících se obranných verzí žalovaného nebyla ve vztahu k této dohodě prokázána, žalovaný se ani v tříleté lhůtě relativní neplatnosti této dohody pro tvrzenou hrozbu násilím nedovolal (§ 587 odst. 1 o.z.), a proto žalobce vznesl i námitku promlčení k tomuto dovolání se. I kdyby tak nájemní smlouva byla platně uzavřena, byla nejpozději k [datum] ukončena touto dohodou. Žalobce zmínil, že nájemní smlouva a další s ní související dokumenty byly v podstatné části sepisovány, resp. uzavírány nikoliv v datech na nich formálně uvedených, ale až ex post, a to ve snaze fingovat časový sled jednotlivých právních jednání tak, aby je bylo možné považovat za učiněné ještě před tím, než byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odvoláni z funkcí jednatelů žalobce. Nájemní smlouva a další s ní související dokumenty byly sepisovány až po odvolání [jméno] [příjmení] z funkce jednatele a měly souvislost právě s valnou hromadou konanou dne [datum] v 11.00 hodin. Dle žalobce bylo uzavření nájemní smlouvy také v jednoznačném rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 588 o.z. Žalobce považuje dosavadní dokazování za dostatečné pro rozhodnutí ve věci. Žalobce se nesouhlasně vyjádřil i k další argumentaci žalobce v odvolání a navrhl rozsudek soudu prvého stupně jako věcně správný potvrdit.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně postupem dle § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř.

6. Odvolání žalovaného není důvodné.

7. Odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvého stupně, pro něž žalobě vyhověl. Dle odvolacího soudu bylo řádně a v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci provedeno i dokazování, které jen o listiny níže uvedené odvolací soud doplnil, aniž by se právní závěry soudu prvého stupně tímto dokazováním změnily. Provádění dalšího dokazování již namístě nebylo, rovněž tak nebylo namístě řízení jakkoliv přerušovat či činit jiné procesní úkony.

8. Odvolací soud přitom odkazuje i na své závěry v předchozím zrušujícím usnesení. Soud prvého stupně z něj správně vyšel ve svých závěrech o tom, že projednání věci nebrání žalovaným předložené rozhodčí smlouvy, že žalobce má právní zájem na určení, že žalovaný není nájemcem nemovitostí na základě předmětné nájemní smlouvy, čemuž nebrání rozhodnutí katastrálního úřadu o jejím vkladu do katastru nemovitostí. Jak již uvedeno, není namístě řízení přerušovat (§ 109 o.s.ř.), a to ani do skončení řízení o náhradu škody žalobce proti bývalému jednateli žalobce či do rozhodnutí v rozhodčím řízení o platnosti podnájemní smlouvy (jak žalovaný navrhl v podání doručeném odvolacímu soudu den před odvolacím jednání, kdy v tomto podání žalovaný dále zopakoval námitky vznášené proti žalobě v řízení před soudem prvého stupně a v odvolání proti napadenému rozsudku), neboť soud v projednávané věci řeší určení existence nájmu penzionu dle předmětné nájemní smlouvy a pro posouzení tohoto určení nejsou tato další řízení rozhodná. V projednávané věci se řeší spor žalobce jako pronajímatele a žalovaného jako nájemce a nikoliv spory jednatelů mezi sebou či jejich spory se žalující společností, a proto byl okresní soud věcně příslušný k projednání této žaloby (§ 9 o.s.ř.). Žalobce správně žaloval v tomto sporu jen žalovaného a nikoliv podnájemce či strany dalších závazkových vztahů, jež zmiňuje žalovaný, protože v projednávané věci se skutečně jedná jen o určení existence nájmu dle předmětné nájemní smlouvy, jež měla být uzavřena právě mezi účastníky tohoto řízení.

9. Rovněž není namístě žalobci jmenovat procesního opatrovníka pro žalovaným tvrzený střet zájmů žalobce a jednatele [jméno] [příjmení], který za žalobce v tomto řízení jedná (§ 21 odst. 4 o.s.ř. a § 29 odst. 2 o.s.ř.). Soud prvého stupně, jak již shora řečeno, ve věci samé rozhodl správně a vyhověl této určovací žalobě žalobce. V řízení za žalobce, který byl tedy ve věci plně úspěšný, jednal jmenovaný jednatel (§ 21 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) a již jen z toho důvodu nelze uvažovat při takto úspěšně vedené žalobě o namítaném střetu zájmů, kdy naopak bylo zjištěno protizákonné jednání bývalého jednatele [jméno] [příjmení] proti zájmům žalující společnosti.

10. Co se týče skutkových a dalších právních závěrů, je třeba v prvé řadě přisvědčit soudu prvého stupně v jeho závěrech o tom, že předmětná nájemní smlouva nebyla uzavřena dne [datum], jak byla datována, ale skutečně až nejdříve dne [datum], zjevně v souvislosti s konáním valné hromady žalující společnosti z téhož dne, jejímž programem bylo mimo jiné i odvolání jednatelů [příjmení] a [příjmení], k čemuž uvedeného dne též došlo.

11. Byť žalovaný zpochybňoval doloženou e-mailovou korespondenci, a to jak do zákonnosti jejího opatření (což policie v řízení pod sp. zn. KRPC [číslo] nepotvrdila – Územní odbor policie [obec] pravomocným usnesením ze dne [datum] odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu, jehož se měl dopustit jednatel žalobce [jméno] [příjmení] tím, že měl neoprávněně přistoupit k e-mailové schránce [jméno] [příjmení]) a též co do její autenticity (viz odborné vyjádření [jméno] [příjmení] a znalecký posudek [jméno] [příjmení]), přesto i jen z dalších důkazů k tomu provedených, s nimiž se soud prvého stupně řádně vypořádal, lze dle odvolacího soudu dospět k jednoznačnému závěru o tom, že předmětná nájemní smlouva byla tzv. antidatována a uzavřena až nejdříve dne [datum], kdy zejména je třeba zdůraznit, že až ve večerních hodinách toho dne byl vytvořen návrh na její vklad do katastru nemovitostí. Odvolací soud ve zbytku odkazuje na závěry okresního soudu a závěry ve svém zrušujícím usnesení (bod 14.). Existence soudem prvého stupně popsané e-mailové korespondence jen souladně doplňuje zbylé důkazy, jež pro uvedený skutkový závěr soudu ale postačují. Odvolací soud přitom odkazuje i na níže popsané okolnosti uzavírání předmětné nájemní smlouvy, včetně důvodů tohoto uzavření.

12. I dle odvolacího soudu platí závěr, že strany předmětné nájemní smlouvy neprojevily vážnou vůli uvedenou nájemní smlouvu uzavřít a být jejím obsahem vázáni. Tato smlouva byla uzavřena v době, kdy do té chvíle penzion s přilehlými pozemky provozoval za účelem dosažení zisku žalobce, jakožto svůj jediný významný majetek. Smlouvu za žalobce uzavřel [jméno] [příjmení] zjevně v souvislosti se svým odvoláním z funkce jednatele, tak, aby ochránil své zájmy a zájmy své manželky [jméno] [příjmení], jednak jakožto společníků žalobce a jednak jakožto uživatelů těchto nemovitostí, v nichž jmenovaní bydleli a dosud bydlí. Penzion pronajali žalovanému, svému známému, který v penzionu působil a dosud působí jen jako údržbář a který si jen pro účely uzavření této smlouvy opatřil živnostenské oprávnění, které získal právě až dne [datum] (IČ mu jako podnikateli bylo přitom přiděleno až [datum], přičemž vygenerováno bylo [datum] – viz další rozhodnutí téhož územního odboru policie ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], z čehož vyplývá, že by toto IČ nemohlo být uvedeno v nájemní smlouvě, pokud by byla uzavřena již dne [datum]). Nájemní smlouvu uzavřel žalovaný za účelem provozování ubytovacích služeb a hostinské činnosti, ovšem obratem penzion dal do podnájmu [jméno] [příjmení], osobě spřízněné s bývalými jednateli [příjmení] a [příjmení], a to s podnájemným jen o [částka] vyšším než nájemným, jež měl sám hradit. Obsah této smlouvy, stejně jako proces její tvorby byly známy žalovanému jen minimálně. Z výpovědí žalovaného přitom jednoznačně vyplynulo, že smlouvu podepsal, protože chtěl [příjmení], který měl společenstevní spory s [příjmení], pomoci.

13. I dle odvolacího soudu se tak v případě předmětné nájemní smlouvy jedná ze strany obou jednajících o nevážné, zdánlivé jednání (§ 552 a § 554 o.z.), což znamená, že žalovaný nemůže být nájemcem uvedeného penzionu.

14. I pokud by toto právní jednání (uzavření nájemní smlouvy) bylo vážným, nikoliv zdánlivým jednáním, nebyl by jím žalobce vázán, neboť [jméno] [příjmení] zastupoval žalobce ve zjevném střetu svých zájmů se zájmy žalobce na dalším provozování penzionu žalobcem, o čemž žalovaný věděl (viz shora). Uplatní se zde plně ust. § 437 odst. 1 a 2 o.z. Žalobce se tohoto jednání v konfliktu zájmů dovolal, a jelikož žalovaný netvrdí, že [jméno] [příjmení] o hrozícím střetu zájmů před podpisem předmětné nájemní smlouvy ve smyslu § 54 zák. č. 90/2012 Sb. informoval všechny jednatele společnosti žalobce (mezi něž dle výpisu z veřejného rejstříku patřil i [jméno] [příjmení] a jeho manželka), uplatní se plně závěry popsané v bodě 23. citovaného zrušujícího usnesení odvolacího soudu. Právní jednání [jméno] [příjmení], jímž za žalobce uzavíral předmětnou nájemní smlouvu, tak s odkazem na shora uvedená ustanovení žalobce nemohlo zavazovat (viz doc. JUDr. Ivana Štenglová, Střet zájmů člena statutárního orgánu kapitálové obchodní korporace ve vazbě na principy corporate governance, Bulletin advokacie č. 11/2019). Ostatně i pokud by se mělo jednat o právní následek spočívající v relativní neplatnosti tohoto právního jednání ve střetu zájmů (§ 580 odst. 1 o.z.), žalobce tuto neplatnost namítl (§ 586 odst. 1 a 2 o.z.), přičemž nebyl vázán žádnou šesti měsíční lhůtou, kterou nesprávně zmiňoval žalovaný.

15. Konečně se lze ztotožnit i s dalším závěrem okresního soudu, který též odůvodňuje vyhovění žalobě. I pokud by se v případě předmětné nájemní smlouvy jednalo o vážně projevené, platné a zavazující právní jednání, byl by nájemní poměr ukončen dohodou stran.

16. Odvolací soud zde rovněž odkazuje na závěry okresního soudu i závěry vyslovené již ve svém předchozím rozhodnutí. Lze zdůraznit, že žalovaný v průběhu řízení měnil svou obranu, v níž nejprve dovozoval neuzavření této dohody, poté poukazoval na její podpis v omylu a nakonec pod pohrůžkou násilí. Soud prvého stupně se s touto obranou žalovaného v intencích zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu řádně vypořádal. Lze jen doplnit, že text dohody o ukončení nájmu včetně názvu této dohody je naprosto jednoznačný a vyplývá z něj, že se právě jedná o dohodu o zániku předmětného nájmu (§ 1981 o.z.), s níž se žalovaný mohl a měl před podpisem seznámit, a proto nelze uvažovat o použití ustanovení o omylu ve smyslu § 583 a násl. o.z. Žalovaný přes poučení okresního soudu dále neprokázal své tvrzení, že dohodu podepsal pod pohrůžkou násilí ze strany jednatele [příjmení], což dovodila i policie v další trestní věci KRPC [číslo] (viz odůvodnění druhého citovaného policejního rozhodnutí). Pracovnici katastrálního úřadu k tomuto soud prvého stupně správně nevyslechl, neboť žalovaný netvrdil, že by byla přítomna uzavírání této dohody. Použití násilí žalovaný přitom výslovně nezmiňoval ani ve dvou podáních adresovaných katastrálnímu úřadu – ve vyjádření navrhovatelů z [datum] (č.l. 962 soudního spisu) a v informaci o zahájeném soudním řízení z [datum] (č.l. 950 soudního spisu). Nelze tak uvažovat ani o neplatnosti této dohody ve smyslu § 587 odst. 1 o.z.

17. Žalovaný sice dle odvolacího soudu relativní neplatnost této dohody o ukončení nájmu namítl již v době prvého řízení před soudem prvého stupně (zpochybnil její platnost a necítil se jí být vázán a trval na existenci nájmu), což tedy učinil před uplynutím tříleté promlčecí doby (§ 629 odst. 1 o.z.), avšak s ohledem na shora uvedené nemohl být s touto obranou úspěšný. Odvolací soud přitom souhlasí i s tím, jak se okresní soud vypořádal s námitkami žalovaného o datování této dohody a o její formě (zde jen odvolací soud upřesňuje odkaz na správné ustanovení občanského zákoníku § 561 o.z., namísto okresním soudem uvedeného § 541 o.z.).

18. Argumentoval-li žalovaný protiprávním vedením společnosti žalobce ze strany jednatele [jméno] [příjmení], nebylo třeba tyto skutečnosti dále blíže objasňovat, neboť za shora učiněných závěrů by tato obrana žalovaného nemohla zvrátit rozhodnutí soudu v této věci, nadto ochrana minoritních společníků a současně odvolaných jednatelů [příjmení] a [příjmení] (viz výpis z veřejného rejstříku společnosti žalobce) se, jak již dříve uvedl odvolací soud, měla odehrát zejména uvnitř společnosti při rozhodování o obchodním vedení společnosti, především na valných hromadách, případně uplatněním nároku na náhradu škody vůči jednateli [příjmení].

19. Odvolací soud dále setrvává na svých závěrech o tom, že ani obrana žalovaného o konkludentní formě uzavření smlouvy o nájmu předmětného penzionu nemůže být úspěšná (viz bod 38 zrušujícího usnesení).

20. Totéž platí o nové obraně žalovaného vznesené v rámci odvolacího jednání, při němž žalovaný tvrdil, že se žalobce domáhá vyklizení žalovaného a dalších uživatelů penzionu novou žalobou, kterou mimo jiné opírá o výpověď předmětné nájemní smlouvy ze strany žalobce pro neplacení nájemného. Tuto žalobu a výpověď žalovaný doložil. Žalobce se k tomu vyjádřil tak, že výpověď podal jen tzv. pro jistotu (a vyplývá to i z této žaloby), neboť nedošlo k zaplacení nájemného, ovšem jinak setrvává na své argumentaci v tomto řízení. Dle odvolacího soudu tyto úkony ničeho nemění na závěrech shora popsaných; při neexistenci nájmu nelze ani nájemní vztah vypovědět, a že tak žalobce přesto učinil, nic na rozhodnutí ve věci samé nemění.

21. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně jako správný ve výroku ve věci samé potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

22. Správně soud prvého stupně přiznal s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř. ve věci plně úspěšnému žalobci proti žalovanému právo na plnou náhradu řízení. Podmínky pro použití § 150 o.s.ř. odvolací soud neshledává. Žalovaný nebyl úspěšný hned z několika právních důvodů, kterým se aktivně bránil a které rozhodně nejsou takové, že by svědčily pro odepření náhrady nákladů řízení žalobci. Žalovaný se sám podílel na zdánlivém jednání bývalého jednatele žalobce, nájemní smlouvu podepsal přes vědomí o jednání [příjmení] v rozporu se zájmy žalobce, navíc nájemní vztah žalovaný ukončil dohodou, a přesto se v řízení žalobě bránil. Soud prvého stupně jen nesprávně žalobci připočetl soudní poplatek za odvolací řízení ve výši [částka], který však žalobce neplatil, a proto odvolací soud výrok o náhradě nákladů řízení dle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil, ale jen tak, že jinak správně vyčíslené náklady řízení žalobce o tuto částku ponížil na sumu [částka].

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. V odvolacím řízení byl až na nepatrnou část týkající se nákladového výroku jinak zcela úspěšný žalobce, a proto mu proti žalovanému byla přiznána plná náhrada nákladů odvolacího řízení, která je představována dvěma úkony právní služby advokáta žalobce za podání vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání (§ 11 odst. 1 písm. g/ a k/ advokátního tarifu) po [částka] (§ 7 odst. 5, § 9 odst. 3 písm. a/ advokátního tarifu). Dále odvolací náklady žalobce tvoří 2x náhrada hotových výdajů za tyto úkony po [částka] (§ 13 advokátního tarifu) a dále 21 % DPH z těchto částek, přičemž celkem se jedná o částku [částka].