50 A 22/2018

Rubrum

č. j. 50 A 22/2018 - 50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Věry Balejové a JUDr. Michala Hájka v právní věci žalobce: X, bytem X, zastoupeného advokátem JUDr. Ladislavem Dusilem, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. č. 123/36, České Budějovice, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2018, sp. zn. 2RP16670/2017-202001, čj. 491072/2017, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 15. 3. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2018, sp. zn. 2RP16670/2017- Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 50 A 22/2018 202001, čj. SPU 491072/2017, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, pobočky České Budějovice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 2RP50282/2012-130714, čj. SPU 191572/2017, o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v katastrálním území x, a toto rozhodnutí potvrzeno.

2. V žalobě se uvádí, že žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně namítal porušení procesních předpisů, bylo poukazováno na rozšiřování zastavitelné části obce, kdy není reagováno na rozdíly v cenách a hodnotách pozemků, které se schválením územního plánu dostanou do zastavitelné části obce, čímž vzroste jejich cena. Touto změnou jsou dotčeny i žalobcovy pozemky a se změnou jejich ceny není uvažováno. Tato změna se očekává v blízké budoucnosti. Rozhodnutí žalovaného se s touto námitkou věcným způsobem nevypořádává. Žalovaný pak ve svých úvahách nepostupoval správně a neposoudil poměr veřejného zájmu a ochrany vlastnických práv žalobce, kterého návrh pozemkových úprav poškozuje na jeho vlastnických právech.

3. Při zpracování plánu komplexních pozemkových úprav nebylo možno odhlédnout od zpracovávaného územního plánu obce, který bude schválen, a žalobcovy pozemky zahrnuté do návrhu komplexních pozemkových úprav budou územním plánem dotčeny. V době zpracování plánu pozemkových úprav nový územní plán schválen nebyl. Komplexní pozemkové úpravy se provádějí ve veřejném zájmu a je třeba vážit, na kolik jsou individuální zájmy vlastníků dotčených pozemků veřejnému zájmu podřízeny. Nově schvalovaný územní plán obce reflektován není, proto rozhodnutí nemůže obstát.

4. Žalobce uvedl, že v řízení o schválení komplexních pozemkových úprav v sousedním katastrálním území obce x k jeho odvolání žalovaný svým rozhodnutím ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. 2RP16680/2017-202001, čj. SPU 539948/2017, zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně schvalující pozemkové úpravy v tomto katastrálním území z důvodů procesních vad a nesouladu soupisu nových pozemků se soupisem schváleným rozhodnutím. Týmiž vadami je pak dle žalobcova názoru zatíženo i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v nyní projednávané věci.

5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. S námitkami žalobce, které se vztahují k porušení procesních předpisů, se žalovaný vypořádal. U rozšíření zastavitelné části obce v rámci schvalovaného územního plánu se poukazuje na to, že v řízení o komplexních pozemkových úpravách se vychází z platného územního plánu obce. Postup řešení pozemků v zastavěném území a zastavitelných plochách je dán § 3 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb., zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“). Pozemky se oceňují podle § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách. Při zpracování komplexních pozemkových úprav nelze vycházet z údajů, které nejsou platné a předjímat stav, který nastane v budoucnosti. Při ocenění pozemků se nevychází z ceny tržní. V žalobě není specifikováno, kterých pozemků se připravovaná změna územního plánu týká. Pozemky žalobce vstupují do komplexních pozemkových úprav podle soupisu nároků žalobce a ty se nenacházejí v zastavěném ani zastavitelném území obce. Za jiné vlastníky není žalobce oprávněn jednat.

6. Řízení o komplexních pozemkových úpravách je podle § 2 zákona o pozemkových úpravách vedeno ve veřejném zájmu. Ze samotného cíle a účelu pozemkových úprav je Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 50 A 22/2018 zřejmé, že nelze vždy stoprocentně vyhovět všem účastníkům řízení. Návrh pozemkových úprav lze podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách schválit tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků, které jsou předmětem pozemkových úprav. Návrh nového uspořádání pozemků byl odsouhlasen 99,85 % vlastníků výměry řešeného území.

7. Žalovaný konstatoval, že nynější řízení je odlišné od řízení ve věci pozemkových úprav v katastrálním území obce x, přičemž netrpí stejnými procesními vadami.

8. Ze spisů správních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti.

9. Řízení o komplexních pozemkových úpravách katastrálního území spravovaného obcí x bylo zahájeno dne 26. 11. 2012. Žalobci vlastnicky náležely nemovitosti evidované na listu vlastnictví 250 a výčet pozemků žalobce, které do komplexních pozemkových úprav vstupují, je uveden v seznamu nároků vlastníků. U každého z pozemků se uvádí jeho druh a výměra. V seznamu nároků vlastníků se uvádí popis ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách. U konkrétních nemovitostí se uvádí, je-li daný pozemek zastavěn, nebo jedná se o zastavitelnou plochu. U žádného z pozemků žalobce evidovaných na listu vlastnictví 250 není uvedeno, že pozemek je zastavěn či zahrnut v zastavitelné ploše podle územního plánu.

10. Spis obsahuje aktualizovaný plán společných zařízení z roku 2016, ke kterému se vyjadřovaly příslušné dotčené orgány a učinil tak příslušný orgán územního plánování.

11. Ke stavu územně plánovací dokumentace se vyjadřovala obec a žalovaný pro účely projednávání komplexních pozemkových úprav opatřil územní plán, který byl přijat zastupitelstvem obce usnesením ze dne 29. 6. 2015, č. 24/2015. Územní plán nabyl účinnosti od 16. 7. 2015.

12. Návrh komplexních pozemkových úprav byl vyhotoven v závěru roku 2016 a v době od 27. 12. 2016 do 25. 1. 2017 bylo možno se s návrhem seznámit, přičemž současně byli účastníci řízení poučeni o možnosti vznášet námitky a připomínky ve stanovené lhůtě. Závěrečné jednání se uskutečnilo 13. 2. 2017.

13. Rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav bylo vydáno dne 10. 5. 2017. V odůvodnění rozhodnutí se popisuje průběh řízení. Návrh komplexních pozemkových úprav odpovídá požadavkům vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, a vyhlášky č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav; návrh proto správní orgán prvního stupně schválil. V rozhodnutí se pro každého účastníka připojuje písemná a grafická část návrhu, která se ho dotýká. Jedná se o soupis nových pozemků za jeho list vlastnictví a přehlednou mapu se zákresem umístění nových pozemků. Nový soupis pozemků byl pořízen rovněž pro žalobce. Podává se v něm výčet pozemků v obvodu pozemkových úprav řešených podle § 2 zákona o pozemkových úpravách a připojuje se grafické znázornění těchto pozemků.

14. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání ze dne 15. 6. 2017, které v podstatě obsahově odpovídá shora uvedeným žalobním bodům.

15. Žalovaný následně dne 8. 1. 2018 vydal žalobou napadené rozhodnutí, jímž odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 10. 5. 2017 potvrdil. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 50 A 22/2018 K otázce vztahu návrhu komplexních pozemkových úprav a územního plánu uvedl, že v dané fázi projednávání územně plánovací dokumentace nebylo možno reagovat na plán společných zařízení, neboť obec se zavázala na tento plán reagovat aktualizací územního plánu. Ve smyslu § 9 odst. 15 zákona o pozemkových úpravách je takový plán návrhem na aktualizaci či změnu územního plánu. Při ocenění pozemků v pozemkových úpravách se postupuje podle zákona a toto ocenění nevychází z ceny tržní. Žalovaný porovnal původní a navrhovaný stav žalobcových pozemků, řešených podle § 2 zákona o pozemkových úpravách a shledal, že kritéria přiměřenosti byla splněna. Žalovaný v rozhodnutí odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 21. 3. 2007, čj. 5 A 27/2002-86, a ze dne 13. 2. 2009, čj. 7 As 26/2007-278), která podporuje argumentaci žalovaného týkající se účelu pozemkových úprav a postavení vlastníka v rámci pozemkových úprav.

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v katastrálním území x. Podle výhrad uplatněných v žalobě se v podstatě jedná o to, zda žalobci byly poskytnuty pozemky přiměřené kvality, výměry a vzdálenosti odpovídající jeho původním pozemků.

18. Seznam nároků vlastníků byl pořízen k účinnosti územního plánu schváleného usnesením zastupitelstva obce ze dne 29. 6. 2015 č. 24/2015, který nabyl účinnosti dne 16. 7. 2015. Poloha pozemků všech účastníků řízení byla porovnávána s tímto územním plánem. To je zcela zjevné ze soupisu nároků, jestliže u některých pozemků je vyznačeno, že se vztahuje na tento pozemek ustanovení § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách. Podle tohoto dokumentu se žádný z žalobcových pozemků v zastavěné či zastavitelné části obce nenacházel. K žádné změně nedošlo ani po dobu přípravy změny územního plánu, kterému odpovídá návrh změny územního plánu i jeho změna přijatá pod číslem 1 účinná od 2. 5. 2018 (to ostatně žalobce nikterak nezpochybnil, natož aby opak jakkoli doložil; jedná se tedy o skutečnost, která je mezi stranami nesporná). Zastavitelná část obce nebyla tudíž rozšířena tak, aby zahrnovala původní pozemkové parcely patřící žalobci. Jestliže žalobcovy pozemky nebyly územním plánem zahrnuty mezi pozemky zastavitelné, pak se hodnota jeho pozemků, jak ta, která se stanoví podle předpisů o pozemkových úpravách, tak cena tržní nikterak nezměnila. Odvolací námitka uplatněná žalobcem v tomto smyslu byla v napadeném rozhodnutí projednána, což je zřejmé především ze strany 6 jeho odůvodnění.

19. Ocenění nároků vlastníků upravuje § 8 zákona o pozemkových úpravách, kdy soupis nároků vlastníků se pořizuje podle ceny výměry vzdálenosti a druhu pozemků, přičemž cena se stanoví podle oceňovacích předpisů. Jestliže zákon ukládá ocenit pozemky podle cenových předpisů, pak to znamená, že nelze postupovat jinak a nelze uvažovat s tržní cenou konkrétních pozemků. Pro posuzovanou věc je však podstatné, že žádný ze žalobcových původních pozemků nebyl do zastavitelné části obce zahrnut, v důsledku čehož by se nezvýšila ani tržní cena žalobcových původních pozemků. Jak již bylo uvedeno, rozhodná pro všechny vlastníky pozemků zahrnutých do komplexních pozemkových úprav, je cena zjištěná podle cenových předpisů, jestliže takové stanovení ceny ukládá zákon o pozemkových úpravách. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 50 A 22/2018 20. Žalobcem uváděná očekávatelná změna územně plánovací dokumentace v průběhu řízení nastala ve formě změny č. 1 územního plánu účinného od roku 2015. V průběhu řízení zprávou pořizovatele územního plánu bylo zjištěno, že žalobcovy původní pozemky do zastavitelné části obce zahrnuty nejsou a tomu odpovídá návrh změny územního plánu, který byl pořízen ještě v době před vypracováním návrhu komplexních pozemkových úprav. Při rozhodování o komplexních pozemkových úpravách se vychází ze skutkového stavu, který tu je v době rozhodování a nelze vzít v úvahu změny ve vývoji území, které mohou v budoucnosti nastat.

21. Územně plánovací dokumentaci měl správní orgán prvního stupně k dispozici a vycházel z toho, že původní žalobcovy pozemky nejsou zahrnuty v zastavěné ani zastavitelné části obce, čemuž spisová dokumentace odpovídá. Poznamenává se, že rozhodnutí vydaná v obou stupních řízení představují jeden celek, přičemž právě napadené rozhodnutí se zabývá tím, jsou-li žalobcovy pozemky v zastavitelném území obce zahrnuty a jaký vliv taková skutečnost má, přičemž žalovaný vycházel právě ze zjištění, že žalobcovy původní pozemky do zastavitelné části obce změnou územního plánu zahrnuty nebyly.

22. Do komplexních pozemkových úprav byly zahrnuty pozemky žalobce evidované na listu vlastnictví č. 250, konkrétně se jedná o parcely č. x, č. x a č. x v katastrálním území x. Žalobce sám v žalobě vedle tvrzení, že jeho pozemky podle uvažované změny územního plánu přicházejí v úvahu jako pozemky zastavitelné, sám neuvádí, které z jeho původních pozemků by takto měly být územním plánem zařazeny. Jestliže ze spisové dokumentace vyplývá, že správní orgány pro účely soupisu nároků vlastníků porovnávaly polohu pozemků podle územního plánu, tento seznam v průběhu řízení aktualizovaly a zjišťovaly stav podle návrhu změny územního plánu, pak z takto vedené dokumentace soud vychází, jestliže žalobce sám své tvrzení ničím nekonkretizuje. Z formulace žalobních bodů je patrné, že žalobce proces přijímání změny územně plánovací dokumentace nesleduje, jestliže mu není známo, že změna územního plánu byla přijata. Přitom je to právě vlastník nemovitostí situovaných v obvodu dotčeném změnou územního plánu, aby ochranu svých práv sledoval a využíval pro ten účel předpokládané procesní prostředky.

23. Je-li žalobou namítáno, že schválením návrhu komplexních pozemkových úprav došlo k zásahu do vlastnických práv žalobce a jeho zájmu individuálního, nezbývá než poukázat na § 2 zákona o pozemkových úpravách, kde se výslovně uvádí, že pozemkové úpravy se dějí ve veřejném zájmu tak, aby prostorově a funkčně byly pozemky uspořádány tak, aby byly vytvořeny podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Pozemkovými úpravami jsou sledována ještě další hlediska jako například zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, zlepšení životního prostředí, ochrana a zúrodnění půdního fondu. Z hlediska takto formulovaného veřejného zájmu jsou pak váženy individuální zájmy jednotlivých vlastníků pozemků. To se pak projevuje při rozhodování o schválení návrhu pozemkových úprav podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách, kdy se předpokládá, že ke schválení návrhu je možno přistoupit tehdy, jestliže s návrhem souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků. V projednávané věci projevilo souhlas s návrhem 99,85% výměry pozemků. Za takové situace byl poměr veřejného zájmu a zájmu žalobce hodnocen souladně s ustanovením § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách. V jakém ohledu jsou zájmy žalobce napadeným rozhodnutím poškozovány, v žalobě specifikováno není, vyjma tvrzení, že původní žalobcovy pozemky zahrnuté do komplexních pozemkových úprav mohou být dotčeny územním plánem. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 50 A 22/2018 24. Územní plán obce byl účinný od 16. 7. 2015 a po tomto datu byl pořízen soupis nároků vlastníků. Podle tohoto soupisu žádný ze žalobcových původních pozemků nebyl zahrnut do zastavěné či zastavitelné plochy. Nově přijatá změna č. 1 územního plánu tak jak nabyla účinnosti loňského roku, nepřinesla žádnou změnu ve způsobu využití žalobcových pozemků. Ani změna č. 1 územního plánu nezařadila žádný žalobcův pozemek do zastavitelné plochy. Pro posuzovanou věc je podstatné, že žádný ze žalobcových původních pozemků není změnou územního plánu zařazen do zastavitelných ploch. Na možnost zahrnutí pozemků v zastavěném území, či pozemků v zastavěných plochách do pozemkových úprav míří ustanovení § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách a právě proto, zda konkrétní vlastník takové pozemky má, je v průběhu řízení zjišťováno. Žádný ze žalobcových pozemků uvedených v soupisu nároků vlastníků však takovým pozemkem není, tuto skutečnost pak nelze zjistit jinak, než porovnáním s platnou územně plánovací dokumentací, případně její změnou. Výběr nových pozemků místo pozemků původních se pak řídí kritérii danými § 10 zákona o pozemkových úpravách tak, aby pozemky byly přiměřené kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků. To je pak odbornou otázkou. Nesouhlas s posouzením kritérií pro umístění nových pozemků žalobce spatřuje v tom, že v době rozhodování nebyl schválen nový územní plán.

25. V posuzované věci nebyl projednáván nový územní plán, ale jeho změna a stav podle navrhované změny územního plánu byl zjišťován pořizovatelem návrhu komplexních pozemkových úprav. Je doloženo, že změnou územního plánu nebyl žádný z původních žalobcových pozemků zařazen do zastavitelných ploch obce. Při pořizování a projednávání návrhu komplexních pozemkových úprav nebylo proto postupováno pouze formálně, ale v žalobcově případě bylo zjišťováno, zda některý z jeho pozemků nebyl zařazen právě do zastavitelných ploch. Bylo-li zjištěno, že tomu tak není, pak nebyl důvod postupovat podle § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách.

26. Soud poznamenává, že žalobce se obecně dovolává pořízení nového územního plánu, avšak nikterak v žalobě nespecifikuje, jak se změna územního plánu měla dotknout žalobcových původních pozemků. Pouhé ničím nepodložené přesvědčení žalobce o tom, že návrhem komplexních pozemkových úprav bylo zasaženo do jeho práv, nepostačuje, jestliže je tu doklad o tom, že žádný z původních žalobcových pozemků do zastavitelných ploch územním plánem zařazen nebyl.

27. Žalobou uplatněnou ve správním soudnictví se žalobce může dovolávat výlučně ochrany svých subjektivních práv. Při pořizování soupisu nároku vlastníků bylo zjišťováno, jaké nároky za původní pozemky žalobci vznikly, a to i podle územního plánu, jestliže soupis nároků u konkrétních pozemků obsahuje poznámku o případné zastavěnosti či zastavitelnosti pozemku. Žádný ze žalobcových pozemků takto označen není a k žádné změně nedošlo ani změnou č. 1 územního plánu. S návrhem změny územního plánu ohledně žalobcových nároků bylo uvažováno. Na žalobci pak není obrana zájmů jiných vlastníků pozemků dotčených návrhem komplexních pozemkových úprav.

28. K námitce žalobce týkající se rozdílného postupu žalovaného v katastrálním území x krajský soud dodává, že se jedná o dvě rozdílná řízení, jež nelze bez dalšího vzájemně srovnávat. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně pro katastrální území x trpělo vadami, které se v řízení o katastrálním území x nevyskytují. Ostatně žalobce nikterak nekonkretizoval, v čem přesně měla tato údajná pochybení správního orgánu prvního stupně v nyní posuzované věci spočívat. Nelze tudíž od žalovaného očekávat stejný Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 7 50 A 22/2018 procesní postup, který by vedl ke zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně i v daném případě.

29. Soud proto uzavřel, že pro důvody uvedené v žalobě není napadené rozhodnutí vadné.

30. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

32. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 12. března 2019 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.