50 A 30/2016

Rubrum

50A 30/2016 - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobce: Ing. S.D., bytem X, zast. Mgr. Filipem Toulem, advokátem se sídlem České Budějovice, Lannova tř. 16/13, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, za účasti V.D., bytem X a K.D., bytem X, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 8. 7. 2016, čj. KUJCK 93157/2016, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Zúčastněným osobám se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Netolice ze dne 21. 3. 2016 čj. 2016/330/028, kterým bylo V.Ř., coby vlastníkovi stavby, nařízeno odstranění stavby označené: „terasa, betonová podezdívka se zábradlím, umístěná na pozemku parc. č. 92, 91 a parc. č. 83 v k.ú. Netolice“ v rozsahu přesahujícím původně povolenou stavbu v západní části o 80 cm tak, aby byla provedena v souladu se stavebním povolením, které bylo vydáno dne 24. 10. 1983, a to do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Napadeným Pokračování - 2 - 50A 30/2016 rozhodnutím bylo rozhodnutí stavebního úřadu změněno tak, že označení správního orgánu, který vydal stavební povolení čj. 437/332 ze dne 24. 10. 1983, zmiňované stavebním úřadem dvakrát ve výroku rozhodnutí, tzn. „tehdejší ONV v Netolicích, odbor hospodářskosprávní“ se nahrazuje novým označením: „tehdejší MěNV v Netolicích, odbor hospodářskosprávní“ s tím, že ve změnou nedotčených částech bylo rozhodnutí ze dne 21. 3. 2016 potvrzeno. Žalobce napadl citované rozhodnutí žalobou, neboť trpí vadami a dále, že žalovaný se nevypořádal s námitkami žalobce. V napadeném rozhodnutí se uvádí, že vlastníkovi stavby V.Ř. se nařizuje odstranění části stavby označené : „Terasa, betonová podezdívka se zábradlím umístěná na pozemku parc. č. 92, 91 a parc. č. 83 v k.ú. Netolice“, v rozsahu přesahujícím původně povolenou stavbu v západní části o 80 cm tak, aby byla v souladu se stavebním povolením čj. 437/332, které bylo vydáno dne 24. 10. 1983. Odstraňovaná část uvedené stavby obsahuje část betonové terasy, betonovou podezdívku se zábradlím, přesahující původně povolenou stavbu v západní části o 80 cm a výšky 120 cm tak, aby byla v souladu s původním výše citovaným stavebním povolením. Dle žalobce stavební úřad i žalovaný přehlédli, že stavební povolení neobsahuje stavbu betonové plochy, ale betonové podezdívky pro plot, která měla být realizována před objektem a nikoliv za ním. Vzhledem k tomu stavba by byla v souladu se stavebním povolením pouze za předpokladu, že by byla odstraněna celá betonová plocha umístěná mimo jiné i na pozemku parc. č. 92 v k. ú. Netolice. Je tak zřejmé, že pokud dojde k odstranění stavby „terasy, betonové podezdívky se zábradlím, umístěné na pozemku parc. č. 92, 91 a parc. č. 83 v k. ú. Netolice, v západní části o 80 cm tak tato stavba nebude v souladu se stavebním povolením, neboť dle stavebního povolení neměla být tato stavba realizována a nebyla tímto stavebním povolením ani povolena. Podle žalobce není z rozhodnutí stavebního úřadu zřejmé, v jakém rozsahu má vlastník betonovou plochu odstranit, neboť údaj „v rozsahu přesahujícím původně povolenou stavbu v západní části o 80 cm, aby byla v souladu se stavebním povolením“, je nicotný z důvodu, že uvedené stavební povolení stavbu betonové plochy vůbec neřeší. Tato nejasnost nebyla odstraněna ani napadeným rozhodnutím, přestože žalobce tuto námitku uplatnil. Žalovaný se s touto námitkou žalobce vůbec nevypořádal. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě připustil, že stavební povolení stavebních úprav rodinného domu čp. 147 v Netolicích z roku 1983 neobsahuje skutečně povolení ke stavbě betonové plochy. Součástí tohoto stavebního povolení je však mimo jiné betonová podezdívka pro plot. Tato podezdívka měla být vybudována ve vzdálenosti 150 cm od stěny domu č. 147, což vyplývá z projektové dokumentace. Bylo zjištěno, že podezdívka byla provedena od stěny domu čp. 147 ve vzdálenosti větší, než uvádí vydané stavební povolení, proto stavební úřad správně vyhodnotil, že tato stavba byla provedena v rozporu s povolením, a tudíž nařídil odstranění části stavby, která je v rozporu se stavebním povolením z roku 1983. Předmětem řízení tedy bylo odstranění zjištěného rozporu, tedy části stavby označené jako terasa, konkrétně odstranění betonové podezdívky se zábradlím přesahující povolenou stavbu v západní části o 80 cm s výškou 120 cm. Stavba betonové plochy sama o sobě nevyžadovala povolení či jiné opatření stavebního úřadu, proto se nejedná o stavbu nepovolenou a nemůže být ohledně ní vedeno řízení o nařízení odstranění stavby. Odstranění stavby betonové plochy předmětem přezkoumávaného řízení nebylo. Námitka, že stavba by byla v souladu se stavebním povolením jen za předpokladu, že by byla odstraněna celá betonová plocha umístěná mimo jiné i na pozemku parc. č. 92, je tedy zcela nedůvodná. Nedůvodné jsou rovněž námitky, že se žalovaný nevypořádal s odvolacími Pokračování - 3 - 50A 30/2016 námitkami žalobce. Jednak žalobní námitka uvedená v posledním odstavci čl. I. žaloby v odvolání uplatněna nebyla a jednak se žalovaný s odvolacími námitkami žalobce dostatečným způsobem vypořádal. Betonová plocha předmětem rozhodnutí o nařízení odstranění části stavby není, proto rozsah odstraňované stavby, respektive její části, je z rozhodnutí stavebního úřadu zřejmý. Proto žalovaný nepovažuje žalobu za důvodnou. Žalobce v replice uvedl, že z projektu stavby pro stavební povolení je zřejmé, že stavba betonové podezdívky se nachází na pozemku parc. č. 92 a parc. č. 81 v k. ú. Netolice a nikoliv na pozemku parc. č. 83 v k. ú. Netolice, neboť tato stavba z betonové podezdívky se nachází nejméně 150 cm od budovy umístěné na pozemku parc. č. 83 v k. ú. Netolice. Pokud by se mělo řízení týkat pouze odstranění stavby, nemohlo by se v prvoinstančním rozhodnutí, který žalovaný potvrdil, uvádět, že se nařizuje vlastníkovi stavby odstranění části stavby označené : terasa, betonová podezdívka se zábradlím na pozemku parc. č. 92, 91 a parc. č. 83 k. ú. Netolice v rozsahu přesahujícím původně povolenou stavbu, v západní části o 80 cm tak, aby byla v souladu se stavebním povolením. Odstraňovaná část uvedené stavby obsahuje část betonové terasy, betonovou podezdívku se zábradlím, přesahující původně povolenou stavbu západní části o 80 cm a výšky 120 cm. Stavba betonové podezdívky se vůbec nenachází na pozemku parc. č. 83 v k. ú. Netolice, ale pouze na pozemcích parc. č. 91 a 92 v k. ú. Netolice. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Stavební úřad zahájil dne 7. 3. 2013 řízení o nařízení odstranění stavby – stavba terasy na pozemku parc. č. 92 v k. ú. Netolice, a to dle § 129 odst. 1 stavebního zákona. Dne 22. 1. 2013 se konalo ústní jednání, kdy stavební úřad konstatoval, že horní část stavby terasy o rozměrech 190 cm ve východním směru, 231 cm v západním směru, délky 540 cm a výšky 60 cm byla provedena V.Ř. Žalobce setrval na odstranění stavby terasy a uvedení pozemku parc. č. 92 v k. ú. Netolice do původního stavu. Dne 7. 5. 2013 vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým rozhodl nenařídit odstranění terasy, betonové podezdívky a podezdívky z plných cihel, umístěné na pozemku parc. č. 92 v k. ú. Netolice. Proti tomu bylo podáno odvolání V.D., K.D. a V.D. a rovněž tak žalobcem. Žalovaný uvedené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání, neboť shledal, že se nejedná o stavbu provedenou bez povolení, tedy že nelze nařizovat odstranění takové stavby s tím, že je nutné příslušný závěr náležitě odůvodnit v rozhodnutí, jehož výrokem bude rozhodnuto, že odstranění stavby se nenařizuje. Dne 2. 4. 2014 se konala prohlídka za účelem zjištění celkového stavu věci. Dne 27. 8. 2014 stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým rozhodl o tom, že nenařídil odstranění stavby shora uvedené. Žalovaný dne 27. 8. 2014 rozhodnutí prvostupňové zrušil a věc vrátil k novému projednání, neboť nebyl respektován právní názor odvolacího orgánu uvedený v předchozím rozhodnutí žalovaného. Stavební úřad nedefinoval předmět řízení tak, aby bylo možné seznat, že měl najisto za prokázané, že se v případě této stavby nejedná o stavbu provedenou bez povolení. Stavební úřad následně ověřoval provedení stavby na místě samém a vyzval účastníky řízení, aby se seznámili s podklady pro rozhodnutí. Dne 21. 3. 2016 vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým bylo nařízeno odstranění stavby, a to terasy, betonové podezdívky se zábradlím, umístěné na pozemku parc. č. 92, 91 a parc. č. 83 v k. ú. Netolice v rozsahu přesahujícím původně povolenou stavbu v západní části o 80 cm tak, aby byla provedena v souladu se stavebním povolením ze dne 24. 10. 1983. Pro odstranění stavby bylo stanoveno šest podmínek. Žalobce se proti citovanému rozhodnutí odvolal. V odvolání Pokračování - 4 - 50A 30/2016 namítal, že stavba by byla v souladu se stavebním povolením pouze za předpokladu, že by byla odstraněna celá betonová plocha umístěna mimo jiné na parcele č.

92. Na základě toho bylo dovozeno, že není zřejmé v jakém rozsahu má V.Ř. betonovou plochu odstranit a dále bylo v odvolání poznamenáno, že stavba betonové plochy je navíc opřena o opěrnou zeď umístěnou na pozemku žalobce, přičemž bude-li část betonové plochy, která se o opěrnou zeď opírá, v souladu s napadeným rozhodnutím odstraněna, zřítí se zbylá část betonové plochy, neboť ztratí oporu, nebude ukotvena, opřena o opěrnou zídku a může poškodit nemovitost žalobce. Odvolání žalobce nebylo vyhověno, žalovaný napadeným rozhodnutím změnil výrok rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu Netolice ze dne 21. 3. 2016 ohledně označení správního orgánu, který vydal stavební povolení dne 24. 10. 1983, kdy „tehdejší ONV v Netolicích“ byl nahrazen novým označením „tehdejší Městský národní výbor v Netolicích“. Ve změnou nedotčených částech bylo rozhodnutí potvrzeno s odůvodněním, že se jedná o stavbu realizovanou bez povolení s tím, že V.Ř. nebyla žádost o dodatečné povolení stavby podána. Žalovaný se neztotožnil se žalobcem ohledně toho, že stavební úřad nepřezkoumatelným způsobem vymezil předmět rozhodování a že s ohledem na specifikaci stavby je rozhodnutí nevykonatelné. Rovněž se neztotožnil se žalobcem, že by nespecifikování části stavby označené jako betonová plocha znamenalo důvod pro konstatování nicotnosti rozhodnutí. Tento závěr vychází ze samotné charakteristiky toho, co se pojmem terasa rozumí, tj. jedná se o plochou část stavby opatřenou zábradlím a upravenou pro pobyt osob. Na pozemkové parc. č. 83 u hranice s pozemkovou parc. č. 92 se nachází stavba rodinného domu č. p.

147. I po odstranění předmětné stavby budou zachovány základové poměry domu č. p.

147. Žalovaný připustil, že odstraněním stavby nedojde k zásadnímu zlepšení stavu v místě vlastní opěrné zdi na pozemkové parcele č. 92, která vyrovnává rozdílné úrovně mezi pozemky parc. č. 92 a 83. Ke zlepšení tohoto stavu bude nutné, aby vlastník opěrné zdi na pozemkové parcele č. 92 provedl náležité opravy zdi, při kterých bude nutné řešit situaci vzniklou po odstranění stavby terasy, betonové podezdívky se zábradlím tak, aby nedošlo k ohrožení základových poměrů domu č. p.

147. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad vlastníku stavby odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem nebo v rozporu s ním. Stavbu uvedenou v § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona však lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že dle písm. a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území, nebo dle písm. b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje anebo dle písm. c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu. Podle § 129 odst. 3 stavebního zákona u stavby provedené bez rozhodnutí stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem a nebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. V daném případě bylo předmětem řízení vedeného podle § 129 stavebního zákona o odstranění stavby, respektive její části, která byla provedena v rozporu se stavebním povolením. Stavební úřad zkoumal na základě podnětu, zda stavba terasy, betonová podezdívka a podezdívka z plných cihel umístěná na pozemku parc. č. 92 a parc. č. 83 k.ú. Pokračování - 5 - 50A 30/2016 Netolice, byla provedena bez stavebního povolení. Stavebník nepožádal o dodatečné povolení stavby. Dne 24. 10. 1983 bylo vydáno Městským národním výborem v Netolicích stavební povolení čj. 437/332, kterým byly povoleny stavební úpravy rodinného domu č. p. 147 v Netolicích, a to za podmínky, že budou provedeny dle projektové dokumentace, která byla součástí rozhodnutí. Výkresová část projektové dokumentace řeší podezdívku pro plot v jižní části objektu a v technické zprávě se uvádí, že před objektem bude provedena betonová podezdívka, osazeny železné sloupky pro plot. Stavební úpravy objektu č. p. 147, jejichž součástí byla též stavba betonové podezdívky pro plot, byly tedy provedeny na základě stavebního povolení. Stavební povolení ohledně stavebních úprav rodinného domu č. p. 147 byly povoleny za podmínky, že budou provedeny podle dokumentace. Ve výkresové části dokumentace je patrna podezdívka pro plot v jižní části objektu, před objektem má být betonová podezdívka a železné sloupky pro plot. Z uvedeného vyplývá, že stavba podezdívky pro plot jižní části objektu na pozemku parc. č. 83 v k. ú. Netolice byla povolena rozhodnutím ze dne 24. 10, 1983, kdy výkresová dokumentace řeší umístění podezdívky pro plot ve vzdálenosti 180 cm od obvodu objektu č. p. 147, též na pozemkové parc. č. 92 v k. ú. Netolice. Jestliže bylo v daném případě vydáno stavební povolení, nejedná se v případě stavby terasy, betonové podezdívky a podezdívky z plných cihel, umístěné na pozemku parc. č. 92, 91 a parc. č. 83 k. ú. Netolice, o tzv. černou stavbu, neboť stavba je povolena jako celek na pozemkové parc. č. 83, parc. č. 92 a parc. č.

9. Hranice pozemku parc. č. 92 byly zaměřeny geodetem Ing. Z. dne 24. 8. 2012. Vytýčením hranic pozemku mezi parc. č. 82, 83 a 92 jsou hranice pozemků a projednávané stavby terasy postavené na parc. č. 92 a 83 jasně dané a zřetelné v terénu. Z geometrického plánu č. 1480-125/2015 ze dne 1. 12. 2015 vyplývá, že stavba terasy má rozměry 160 cm x 510 cm x 260 cm, přičemž přesahuje původně povolenou stavbu v západní části terasy o 80 cm na pozemkové parcele č. 92 v k. ú. Netolice. Tuto přesahující část nařídil stavební úřad V.Ř. odstranit s tím, že námitka požadující odstranění celé betonové plochy a oplocení byla zamítnuta, neboť byla provedena na základě stavebního povolení, přičemž v současné době veškeré lhůty, na základě kterých by bylo možné provést přezkumné řízení, uplynuly. Předmětným rozhodnutím bylo V.Ř. nařízeno odstranění části stavby označené: terasa, betonová podezdívka se zábradlím umístěná na pozemku parc. č. 92, 91 a parc. č. 83 v k. ú. Netolice, a to v rozsahu přesahujícím původně povolenou stavbu v západní části o 80 cm tak, aby byla v souladu se stavebním povolením čj. 437/332, které bylo vydáno dne 24. 10. 1983 Městským národním výborem v Netolicích. Soud poznamenává, že terasou se rozumí venkovní část stavby, kdy terasa na rozdíl od balkonu nevystupuje z hmoty architektury, přičemž je umístěna většinou nad úrovní terénu. Terasa bývá určena k pobytu osob za účelem relaxace. Pokračování - 6 - 50A 30/2016 Žalobce namítá nesprávnost uvedeného výroku, protože stavební povolení neobsahuje stavbu betonové plochy, ale pouze betonové podezdívky pro plot, která měla být realizována před objektem a nikoliv za ním, proto stavba by byla v souladu s povolením pouze za předpokladu, že by byla odstraněna celá betonová plocha umístěná mimo jiné i na pozemku parc. č. 92 v k. ú. Netolice. Jestliže by tedy došlo k odstranění stavby v západní části o 80 cm, tak tato stavba nebude v souladu se stavebním povolením čj. 437/332, neboť dle tohoto stavebního povolení neměla být tato stavba vůbec realizována a nebyla tímto stavebním povolením ani povolena. Soud má za to, že výrok je vykonatelný a je zcela konkrétně z něj zřejmo co má být odstraněno. Stavební úřad přezkoumatelným způsobem vymezil předmět svého rozhodování, jestliže v uvedeném výroku je obsažen požadavek na odstranění betonové plochy, neboť v pojmu terasa je betonová plocha terasy obsažena. Betonová plocha terasy je její nedílnou součástí, a proto soud považuje námitku žalobce za zcela nedůvodnou. Soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že by nespecifikování části stavby označené jako betonová plocha ve vymezení odstraňované stavby znamenalo důvod pro konstatování nicotnosti rozhodnutí, kdy uvedený závěr vychází ze samotné charakteristiky toho, co se pojmem terasa rozumí, tedy jedná se o plochou část stavby opatřenou zábradlím a upravenou pro pobyt osob. Podezdívka měla být vybudována ve vzdálenosti 150 cm od stěny domu č. 147, jak je patrno z projektové dokumentace, ovšem podezdívka byla provedena ve vzdálenosti větší, proto je správný závěr stavebního úřadu, že podezdívka byla provedena v rozporu se stavebním povolením, což má za následek nařízení odstranění té části stavby, která je v rozporu se stavebním povolením. Zcela správně pak je v citovaném výroku vymezená část stavby, která má být odstraněna, a to část stavby označená jako terasa – betonová podezdívka se zábradlím přesahující povolenou stavbu v západní části o 80 cm s výškou 120 cm. Pokud se jedná o stavbu betonové plochy, tak v daném případě tato stavba nevyžaduje samostatné stavební povolení, a proto nemohlo být ohledně této stavby betonové plochy být vedeno řízení o nařízení odstranění stavby. Soud proto uzavřel, že námitka žalobce, že stavba by byla v souladu se stavebním povolením jen tehdy, že by byla odstraněna celá betonová plocha umístěná mimo jiné i na pozemku parc. č. 92, je tedy zcela nedůvodná. Nedůvodně je žalobcem namítáno, že se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami, jestliže z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že ze strany žalovaného bylo reagováno na všechny odvolací námitky žalobce. Rozhodnutí je přezkoumatelné. Žalobcem uvedená námitka v žalobě, že jestliže dojde k odstranění stavby, terasy, betonové podezdívky se zábradlím na pozemku parc. č. 92 a 91 a parc. č. 83 v západní části o 80 cm, tak nebude stavba v souladu se stavebním povolením, protože dle stavebního povolení neměla být betonová plocha vůbec realizována a nebyla ani stavebním povolením povolená, nebyla žalobcem v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí vznesena. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zejména na straně 9 až 10 řádně odůvodnil, proč považuje specifikaci odstraňované stavby za správnou. Žalovaný se tedy řádně zabýval rozsahem odstraňované stavby, respektive její části. Jak z rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, tak i z rozhodnutí žalovaného je zcela zřejmo, v jakém rozsahu má být předmětná stavba odstraněna. Zcela nedůvodně je žalobcem namítána nicotnost. Soud opětovně k tomuto žalobnímu bodu poznamenává, že betonová plocha předmětem rozhodnutí o nařízení odstranění stavby není. Citovaný výrok netrpí vadami, které by jej činily zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným a nebo jinými vadami, pro něž Pokračování - 7 - 50A 30/2016 je nelze považovat za rozhodnutí. Soud proto uzavřel, že nezjistil takové vady, které by způsobily nicotnost rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 77 odst. 2 správního řádu. Ze shora uvedených důvodů soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch náklady řízení nepožadoval. Zúčastněným osobám nebyla náhrada nákladů přiznána s odkazem na § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť ze strany soudu nebyla zúčastněným osobám ukládána žádná povinnost. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 26. 4. 2017 JUDr. Věra Balejová v. r. Předsedkyně senátu Pokračování - 8 - 50A 30/2016 Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava