50 A 43/2017

Rubrum

č. j. 50 A 43/2017-131 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Marie Trnkové v právní věci žalobkyně: M.V. zastoupená Mgr. Andrejem Lokajíčkem, advokátem a společníkem JOCH LOKAJÍČEK advokáti s.r.o. se sídlem Jugoslávská 620 /29, Praha 2 proti žalovanému: Městský úřad Jindřichův Hradec se sídlem Klášterská 135/II, Jindřichův Hradec o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2016 č. j. VÚP/26003/16/Ze takto:

Výrok

I. Územní souhlas Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 14. 7. 2016 č. j. VÚP/36003/16/Ze se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 50 A 43/2017

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 40 376 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 8. 5. 2017 domáhal, aby územní souhlas žalovaného ze dne 14. 7. 2016 č. j. VÚP/3268/2016/Ze, č. j. VÚP 36003/16/Ze byl prohlášen za nezákonný. Rovněž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému bylo zakázáno pokračovat v porušování jejích práv a bylo mu přikázáno obnovit stav před nezákonným zásahem tak, že žalovaným souhlas ze dne 14. 7. 2016 sp. zn. VÚP/3268/2016/ZE, č. j. VÚP/36003/16/Ze bude zrušen.

2. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 6. 11. 2018 sp. zn. 50A 43/2017-27 žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu odmítl, neboť žaloba byla podána opožděně, jestliže územní souhlas byl vydán žalovaným dne 14. 7. 2016 a tento územní souhlas byl žalobkyni znám nejpozději k datu 15. 2. 2017 na základě sdělení žalovaného.

3. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 357/2017-66 bylo usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 11. 2017 č. j. 50 A 43/2017-27 zrušeno a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení, neboť krajský soud pochybil, jestliže datum doručení sdělení považoval za datum 15. 2. 2017 na základě doručení tohoto sdělení do datové schránky společnosti a od tohoto okamžiku následně odvíjel i počátek běhu subjektivní dvouměsíční lhůty k podání žaloby.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č. j. 50 A 43/2017-80 opětovně žalobu odmítl pro opožděnost, neboť předmětný územní souhlas byl vydán žalovaným dne 14. 7. 2016, kdy územní souhlas byl žalobkyni znám nejpozději k datu 15. 2. 2017, neboť uvedené sdělení bylo dle detailu datové zprávy žalobkyni, respektive právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 15. 2. 2017, a proto byla podána žaloba opožděně, neboť žalobkyně nedodržela subjektivní lhůtu k podání žaloby proti nezákonnému zásahu.

5. Rovněž toto usnesení bylo Nejvyšším správním soudem, a to rozsudkem č. j. 10 As 170/2019-28 zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení, neboť ze sdělení nebylo patrné, že žalovaný vydal územní souhlas, neboť toto sdělení neposkytovalo jasnou informaci, že územní souhlas, proti kterému se může žalobkyně bránit žalobou proti nezákonnému zásahu, byl vydán. K tomuto zjištění mohla žalobkyně dojít až po nahlédnutí do správního spisu dne 8. 3. 2017, proto žaloba byla podána včas. V rozsudku č. j. 10 As 170/2019-28 bylo zdůrazněno, že nemůže jít k tíži stěžovatelky, jednala-li v dobré důvěře v dosavadní judikaturu. Rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 18. 9. 2012 č. j. 2 As 86/2010-76 dovodil, že souhlasy vydávané dle stavebního zákona zejména dle § 96, které stavební úřad výslovně mlčky činí k ohlášení či oznámení, jsou jinými úkony dle části čtvrté správního řádu, proto tyto souhlasy nejsou rozhodnutími dle § 65 s.ř.s. a soudní ochrana je pak zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem.

6. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018 č. j. 1 As 436/2017-35 byla rozšířenému senátu postoupena věc s otázkou, zda územní souhlas podle § 96 stavebního Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 50 A 43/2017 zákona představuje rozhodnutí přezkoumatelné ve správním soudnictví podle § 65 a násl. s.ř.s.

7. Usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 436/2017 – 46 byl vysloven závazný právní názor spočívající v tom, že souhlasy vydávané stavebním úřadem zejména podle § 96, § 106, § 122, § 127 a § 128 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jsou rozhodnutími správního orgánu dle § 65 odst. 1 s. ř. s.

8. Krajský soud v souladu s uvedeným usnesením rozšířeného senátu vyrozuměl žalobkyni o změně právního názoru ohledně povahy územních souhlasů a současně žalobkyni vyzval dle bodu 34 usnesení rozšířeného senátu 1 As 436/2017 - 46, aby petit žaloby přizpůsobila požadavkům stanoveným soudním řádem správním pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 a § 71 s. ř. s., a to ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.

9. Na základě této výzvy pak žalobkyně přizpůsobila petit žaloby požadavkům stanoveným soudním řádem správním pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu s tím, aby územní souhlas ze dne 14. 7. 2016 byl považován za rozhodnutí ve smyslu § 65 s.ř.s. a navrhovala, aby soud vydal rozsudek, kterým územní souhlas Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 14. 7. 2016 se zruší a věc se vrátí Městskému úřadu Jindřichův Hradec k dalšímu řízení.

10. Žalobkyně byla vydáním nezákonného územního souhlasu zkrácena na svých právech ve smyslu § 65 s.ř.s. Žaloba je projednatelná, a to s odkazem na bod 34 usnesení rozšířeného senátu NSS 1 As 436/2017-46. Žalobkyně má za to, že se odůvodněně domáhá odstranění nezákonně vydaného aktu veřejné správy, neboť územní souhlas byl žalovaným vydán bez toho, aby k žádosti o jeho vydání byly připojeny nutné přílohy zejména pak souhlas vlastníků mezujících pozemků na situačním výkresu záměru. V souvislosti s tím bylo pak i žalobkyní odkázáno na bod 12 citovaného usneseného rozšířeného senátu, dle něhož v případě územního souhlasu stavební zákon v § 96 odst. 3 upravuje náležitosti žádosti o souhlas a výčet povinných příloh, v § 96 odst. 4 se stanoví náležitosti územního souhlasu, které se značně přibližují formálním náležitostem rozhodnutí. Územní souhlas se doručuje žadateli spolu s ověřeným situačním výkresem, s vyznačením účinnosti se doručuje též osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d. stavebního zákona, z čehož pak plyne, že souhlas je doručován osobám, které by v případě vedení správního řízení byly účastníky tohoto řízení. V daném případě je územní souhlas nezákonný, neboť nebyl dodržen zákonem stanovený postup pro jeho vydání, žalobkyně by byla účastníkem správního řízení, kdyby byl dodržen zákonný postup a toto řízení bylo vedeno.

11. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě proti územnímu souhlasu ze dne 14. 7. 2016 odkázal na vyjádření k žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ze dne 16. 6. 2017, ve kterém navrhoval zamítnutí žaloby, kdy z jeho strany nedošlo k žádnému pochybení, když byl vydáván územní souhlas na stavbu s tím, že stavba oplocení žádným způsobem nezasahuje do stavby oplocení žalobkyně, které bylo rovněž provedeno bez toho, aby s touto stavbou byli seznámeni vlastníci sousedních pozemků. Žalobkyně byla informována o charakteru stavby sdělením ze dne 2. 2. 2017, proto se neztotožňuje s argumentací žalobkyně, že až při nahlížení do správního spisu dne 8. 2017 žalobkyně zjistila, že dne 14. 7. 2016 došlo k vydání územního souhlasu na základě žádosti M.I. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 50 A 43/2017 12. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

13. Ze spisového materiálu vyplývá, že Městský úřad v Jindřichově Hradci vydal dne 14. 7. 2016 územní souhlas s umístěním stavby oplocení pozemku u domu čp. x na pozemku parc. č. x v k. ú. x s odůvodněním, že je splněna podmínka podle § 96 odst. 2 stavebního zákona, neboť záměr nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení s tím, že územní souhlas platí 24 měsíců ode dne jeho vydání.

14. Žalobkyně požádala dne 11. 1. 2017 o provedení kontrolní prohlídky nepovolené stavby na sousedním pozemku parc. č. x v k. ú. x, neboť stavebník J.C. a E.C. zřídili oplocení či přední zeď plánované garáže na svém pozemku a jedná se zřejmě dle žalobkyně o nepovolenou stavbu.

15. Městský úřad v Jindřichově Hradci dne 2. 2. 2017 zaslal k žádosti žalobkyně ze dne 11. 1. 2017 sdělení, ve kterém uvedl, že současným vlastníkem pozemku parc. č. x v k. ú. x je M.I. a E.G.. Oplocení pozemku parc. č. x v k. ú. x bylo stavebníkům povoleno jako stavba oplocení sloužící k zamezení přístupu cizích osob na pozemek vlastníka, při pokračování výstavby povolené stavby garáže bude toto odstraněno.

16. Ve správním spise je rovněž záznam z nahlížení do spisu ze dne 8. 3. 2017, kdy se právní zástupce žalobkyně dostavil ke správnímu orgánu za účelem nahlížení do spisu, v rámci kterého požadoval vysvětlení, z jakého důvodu nebyla žalobkyně účastníkem řízení o povolení stavby. Žalobkyně se tedy teprve až při nahlížení do správního spisu zjistila, že dne 14. 7. 2016 došlo k vydání územního souhlasu.

17. Z žádostí vyplývá, že dne 14. 7. 2016 byla doručena Městskému úřadu v Jindřichově Hradci žádost o územní souhlas dle § 96 stavebního zákona, kdy jako údaj záměru je uvedena realizace oplocení stavební desky na pozemku v délce cca 6 m a výšce cca 180 cm za účelem zamezení přístupu na pozemek na adrese N. P. 344, oplocení k ulici J. Součástí této žádosti byl i list vlastnictví a geometrický plán, ve kterém bylo červeně vyznačeno umístění plotu. Ve správním spise je pak územní souhlas ze dne 14. 7. 2016 s umístěním stavby, a to oplocením pozemku u domu čp x, na pozemku parc. č. x v k. ú. x s tím, že se jedná o dřevěné oplocení o výšce cca 1,8 m a délce cca 9 m z důvodu zamezení přístupu na pozemek vlastníka a že stavba svým rozsahem a užíváním nebude mít žádný vliv na životní prostředí, záměr splňuje všechny podmínky uvedené v § 96 odst. 1 stavebního zákona a rovněž tak i odst. 2 stavebního zákona. Tento územní souhlas osobně převzal dne 14. 7. 2016 M.I. i E.G., což je stvrzeno jejími podpisy.

18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

19. V daném případě se žalobce domáhá zrušení územního souhlasu vydaného Městským úřadem Jindřichův Hradec dne 14. 7. 2016 pod č. j. VÚP 36003/16/Ze, neboť žalobkyně nevyslovila se stavbou plotu souhlas.

20. Podle § 96 odst. 3 stavebního zákona oznámení záměru obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb s tím, že k oznámení je oznamovatel připojit mimo jiné dle písm. d) souhlasy osob, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám a sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 50 A 43/2017 společných hranic pozemků menší než 2 m a rovněž tak jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

21. Z uvedeného je zřejmo, že toto ustanovení stanoví náležitosti oznámení záměru, kdy jednak odkazuje na obecné náležitosti stanovené správním řádem a jednak konkrétně uvádí, co musí záměr obsahovat. Dále je zde i stanoveno co musí být obsahem příloh, kdy shora citované ustanovení § 96 odst. 3 stavebního zákona konkrétně stanovuje nutnost předložení souhlasů osob, která mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, pokud tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na němž má být záměr uskutečněn s tím, že souhlas s tímto záměrem musí být vyznačený na situačním výkresu. Proto součástí žádosti o vydání územního souhlasu měl být i souhlas těch, kteří mají společnou hranici s dotčenými pozemky, na nichž se má záměr uskutečnit. V daném případě mají žalobci společnou hranici se stavebním pozemkem, na které má být záměr uskutečněn, proto bylo povinností žalobce, aby předložil současně s žádostí o vydání územního souhlasu rovněž situační výkres záměru, na kterém by byl i souhlas vlastníků mezujících pozemků. Tento situační zákres však přílohou uvedené žádosti o vydání územního souhlasu předložen nebyl, přičemž ani stavební úřad tento doklad nevyžadoval.

22. Z § 96 odst. 3 rovněž vyplývá, že bylo povinností žadatele k žádosti o územní souhlas doložit rovněž stanoviska vlastníků veřejné, dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostním pásem a rovněž tak jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy. Ve správním spise však žádná taková příloha připojena k žádosti o vydání územního souhlasu se nenachází. Absentuje zde jak stanovisko vlastníků veřejné, dopravní a technické infrastruktury rovněž tak i technický popis záměru s příslušnými výkresy, ale zejména nebyl dán souhlas žalobkyní jako jedné z osob, jejichž pozemky mají společnou hranicí s pozemkem, na kterém měl být záměr uskutečněn.

23. Jestliže stavebník nepředložil souhlasy osob, které mají vlastnická práva k pozemkům, kdy tento souhlas měl být vyznačen na situačním výkresu, přičemž ze souhlasu by mělo být zřejmé, kdo jej učinil, s čím souhlasí a kdy svůj souhlas se záměrem dal, pak žádost o územní souhlas nebyla úplná a nebyly tak splněny podmínky pro vydání územního souhlasu. V případě, že žalovaný tento územní souhlas vydal, přestože nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, postupoval nezákonně, a proto soud napadené rozhodnutí dle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Žaloba je důvodná, jestliže žádost žalobce nesplňovala zákonné podmínky dle § 96 odst. 3 stavebního zákona, jestliže k žádosti nepřipojil žadatel souhlas vlastníků mezujících pozemků na situačním výkresu záměru.

24. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

25. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč za řízení před krajským soudem a odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě ve výši 4 x 3 100 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem a sepsání žaloby proti rozhodnutí dle § 65 s.ř.s. a účast na jednání Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 50 A 43/2017 dne 18. 11. 2019) celkem 12 300 Kč a paušální náhradou hotových výdajů 4 x 300 Kč. Za řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem náklady řízení představují 2 x zaplacený soudní poplatek ve výši 2 x 5000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 2 x 3 100 Kč za dva úkony právní služby, a to za sepsání kasačních stížností, celkem tedy 6 200 Kč. Dále náhradu za promeškaný čas za 8 půlhodin á 100 Kč – celkem 800 Kč a 2 x 300 Kč za režijní paušál. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je nutno navýšit odměnu a náhradu za promeškaný čas o sazbu této daně o částku 4 452 Kč. Náhrada cestovních výdajů představuje částku 1 724 Kč včetně DPH za cestu z Prahy do Českých Budějovic a zpět. Celkové žalobcovy náklady řízení činní 40 376 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice dne 13. listopadu 2019 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 50 A 43/2017 Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.