50 A 43/2017

Rubrum

50 A 43/2017 - 27 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Věry Balejové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D., v právní věci žalobkyně Mgr. M. V., zastoupené Mgr. Andrejem Lokajíčkem, advokátem se sídlem Praha 2 - Vinohrady, Jugoslávská 620/29, proti žalovanému Městskému úřadu Jindřichův Hradec, sídlem Jindřichův Hradec, Klášterská 135/II, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácen soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, a to ve lhůtě třiceti dnů k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 8. 5. 2017 domáhá, aby územní souhlas žalovaného ze dne 14. 7. 2016 čj. VÚP/3268/2016/Ze, čj. VÚP/36003/16/Ze byl prohlášen za nezákonný. Žalobkyně se rovněž domáhá toho, aby žalovanému bylo zakázáno pokračovat v porušování práv žalobkyně a bylo mu přikázáno obnovit stav před nezákonným zásahem tak, že žalovaným souhlas ze dne 14. 7. 2016 sp. zn. VÚP3268/2016/Ze, čj. VÚP/36003/16/Ze bude zrušen. V případě žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu soud nejprve musí zkoumat, zda vydáním územního souhlasu dle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů je pojmově naplněn zásah ve smyslu ustanovení § 82 s.ř.s. a je-li tomu tak, lze teprve zkoumat podmínky přípustnosti žaloby dle § 85 s.ř.s. Nejvyšší správní soud v usnesení rozšířeného senátu ze dne 18. 9. 2012 čj. 2 As 86/2010-76 dospěl k závěru, že souhlasy vydané dle stavebního zákona, tedy i územní souhlas vydaný dle ustanovení § 96 stavebního zákona jsou jinými úkony dle IV. části správního řádu. Tyto souhlasy nejsou rozhodnutími ve smyslu ustanovení § 65 s.ř.s. Soudní ochrana práv třetích osob je proto zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 a násl. s.ř.s. Žalobkyně proto zvolila správný procesní postup, když jednání žalovaného vyhodnotila jako nezákonný zásah a podala žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, čímž je vyřešena otázka aktivní legitimace žalobkyně ve smyslu ustanovení § 82 s.ř.s. k podání uvedené žaloby. Pokračování - 2 - 50A 43/2017 S odkazem na závěr usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu je vyřešena i otázka přípustnosti předmětné žaloby dle § 85 s.ř.s. Jelikož vydání územního souhlasu dle § 96 stavebního zákona nemůže žalobkyně napadnout žádnými opravnými prostředky podle správního řádu, či jiné zvláštní právní úpravy, není proto třeba zkoumat, zda žalobkyně bezvýsledně vyčerpala jiné prostředky právní ochrany. Žalobkyně se tedy nemůže ochrany nebo nápravy před nezákonným zásahem domáhat jinými právními prostředky než podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, a proto je dána přípustnost podané žaloby ve smyslu § 85 s.ř.s. Soud se rovněž však musel zabývat otázkou posouzení včasnosti podání předmětné žaloby. Podle § 84 odst. 1 s.ř.s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobkyně dozvěděla o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byla podána předčasně nebo naopak opožděně. Při počítání běhu lhůty pro podání této žaloby je nutno objektivní lhůtu vztahovat k okamžiku, kdy k tvrzenému zásahu došlo a subjektivní lhůtu k vědomosti žalobkyně, kdy se o tomto zásahu dozvěděla. Soud zjistil z předloženého spisového materiálu, že Městský úřad v Jindřichově Hradci vydal dne 14. 7. 2016 územní souhlas s umístěním stavby oplocení pozemku u domu čp. x na pozemku par. č. x v k. ú. J. H. s odůvodněním, že je splněna podmínka podle § 96 odst. 2 stavebního zákona, neboť záměr nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení s tím, že územní souhlas platí 24 měsíců ode dne jeho vydání. Žalobkyně dne 11. 1. 2017 podala žádost k provedení kontrolní prohlídky nepovolené stavby na sousedním pozemku parc. č. x v k. ú. J. H., neboť stavebník (J. C. a E. C.) zřídili oplocení či přední zeď plánované garáže na svém pozemku a jedná se zřejmě dle žalobkyně o nepovolenou stavbu. Proto žalobkyně vyzvala stavební úřad, aby provedl kontrolní prohlídku prováděné činnosti stavebníkem. Městský úřad v Jindřichově Hradci dne 2. 2. 2017 zaslal k žádosti žalobkyně ze dne 11. 1. 2017 sdělení, ve kterém uvedl, že současným vlastníkem pozemku parc. č. x v k. ú. J. H. je M. I. a E. G. Dále bylo žalobkyni sděleno, že oplocení pozemku par. č. x v k. ú. J. H. bylo stavebním úřadem povoleno jako stavba oplocení sloužící k zamezení přístupu cizích osob na pozemek vlastníka a při pokračování výstavby povolené stavby garáže bude toto odstraněno. Stavební úřad vydal povolení dne 14. 7. 2016 pod sp. zn. VÚP/3268/2016/Ze, čj. VÚP/36003/16/Ze na základě žádosti vlastníka pozemku parc. č. x v k. ú. J. H. Toto sdělení bylo žalobkyni, jejímu právnímu zástupci, doručeno 15. 2. 2017. Ve správním spise je dále záznam z nahlížení do spisu ze dne 8. 3. 2017, kdy právní zástupce žalobkyně se dostavil ke správnímu orgánu za účelem nahlížení do spisu, v rámci kterého požadoval vysvětlení, z jakého důvodu nebyla žalobkyně účastníkem řízení o povolení stavby. Žalobkyně má za to, že teprve až při nahlížení do správního spisu dne 8. 3. 2017 zjistila, že dne 14. 7. 2016 došlo k vydání územního souhlasu. Z uvedeného je však zřejmé, že žalobkyně se nejpozději dne 15. 2. 2017, kdy jí bylo doručeno sdělení žalovaného ze dne 2. 2. 2017, že bylo vydáno „povolení dne 14. 7. 2016“ pod shora uvedenou spisovou značkou, tedy že bylo povoleno oplocení sloužící k zamezení přístupu cizích osob na pozemek vlastníka s tím, že při pokračování výstavby povolené stavby garáže bude odstraněno. V návaznosti na zjištěné skutečnosti počátek běhu dvouměsíční subjektivní lhůty pro podání dle ustanovení § 82 s.ř.s. počal běžet právě ode dne 15. 2. 2017, kdy bylo žalobkyni, respektive jejímu právnímu zástupci, doručeno sdělení ohledně vydání územního souhlasu. Jelikož žalobkyně podala žalobu až dne 8. 5. 2017, je třeba žalobu ve vazbě na dodržení subjektivní lhůty dle § 84 odst. 1 s.ř.s. považovat za opožděnou. Pro počátek běhu subjektivní Pokračování - 3 - 50A 43/2017 dvouměsíční lhůty pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem je rozhodný okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o úkonu, v němž spatřuje nezákonný zásah, a to bylo nejpozději dne 15. 2. 2017. Okamžik, kdy žalobkyně nabyla přesvědčení, že tento úkon, tedy vydání územního souhlasu naplňuje znaky nezákonného zásahu, není pro běh uvedené lhůty rozhodný. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. Podle § 84 odst. 1 s.ř.s., žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Z § 84 odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že subjektivní lhůta k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je vždy vázána na vědomost žalobce o nezákonném zásahu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005 čj. 2Afs 144/2004-110). Je proto třeba vždy zodpovědět otázku, které okolnosti vztahující se k určitému úkonu správního orgánu musí být žalobci známy, kdy došlo k počátku běhu této subjektivní lhůty pro podání žaloby. Dle § 84 odst. 1 je třeba počátek běhu subjektivní dvouměsíční lhůty vykládat v tom smyslu, že k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je dán okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl o skutečnostech, v nichž spatřuje nezákonný zásah. Rozhodující je přitom znalost žalobce o skutkových okolnostech, z nichž vyplývá konání či nekonání správního orgánu, v němž je spatřován nezákonný zásah. Soud proto uzavřel, že v daném případě byl předmětný územní souhlas vydán žalovaným dne 14. 7. 2016 a tento územní souhlas byl žalobkyni znám nepochybně nejpozději k datu 15. 2. 2017 na základě sdělení žalovaného, neboť uvedené sdělení bylo dle doručenky žalobkyni, respektive právnímu zástupci žalobkyně, doručeno dne 15. 2. 2017. Žaloba proto byla podána opožděně, neboť žalobkyně nedodržela subjektivní lhůtu k podání žaloby proti nezákonnému zásahu, a proto ji soud na základě § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. odmítl. V důsledku odmítnutí žaloby soud dle § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Soud rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť návrh na zahájení řízení byl před prvním jednáním odmítnut. Za žalobu zaplatila žalobkyně soudní poplatek v kolcích ve výši 2.000 Kč. Soudní poplatek ve stejné výši bude žalobkyni vrácen do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Poučení

o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li Pokračování - 4 - 50A 43/2017 poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 6. listopadu 2017 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: S. B.