50 A 45/2016
č. j. 50 A 45/2016-68
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 7 As 210/2017-41- KS Č. Budějovice 50 A 45/2016-68
- NSS 7 As 210/2017-41
- NSS 7 As 210/2017-46
Citované zákony (5)
Rubrum
50A 45/2016 - 68 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobce: M. M., bytem X, zast. Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b proti žalované: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, Lannova 26, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2016, č.j. KRPC-121278-16/ČJ-2016- 0200DP, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení, a to tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a původní rozhodnutí bylo ponecháno v platnosti. Žalobce v žalobě uvádí, že žádost o obnovu řízení odůvodnil tím, že si není vědom blokového řízení, podpis na příslušném bloku není jeho, policii se jeho doklady zřejmě prokázala jiná osoba. Žalobce tedy zpochybnil udělení svého souhlasu s projednáním přestupku v blokovém řízení, neboť předmětné vozidlo v době uvedené na bloku dne 3. 11. 2014 neřídil. Žalobce svá tvrzení doložil i znaleckým posudkem z oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace grafologie ze dne 22. 8. 2016, ze kterého vyplývá, že pokud Pokračování - 2 - 50A 45/2016 jde o podpis na předmětném pokutovém bloku, s vysokou pravděpodobností se nejedná o písemný projev žalobce. Pokud jde o podpis žalobce na pokutovém bloku, žalobce jej nepovažuje za vlastní, což podložil uvedeným znaleckým posudkem. Z úředního záznamu policisty, který předmětný pokutový blok vypsal, nevyplývá, že by byl na místě přítomen právě žalobce. Policista se vyjadřoval zpětně k události dva roky staré, proto si jen těžko mohl pamatovat konkrétní silniční kontrolu, a proto také jen obecně popsal průběh kontroly. Žalobce dále poukázal na výpověď L.P., která je vlastníkem a provozovatelem vozidla, se kterým se žalobce měl jako řidič dopustit uvedeného přestupku. L.P. uvedla při podání vysvětlení k otázce, zda si mohl někdo hypoteticky bez jejího vědomí vypůjčit klíče od auta a vykonat s ním jízdu, že babička s dědečkem, kteří bydleli v bytě nad ní a přítel M.M., se kterým už asi dva roky bydlí na jiné adrese. Úřední záznam pak doplnila čestným prohlášením, ve kterém výslovně prohlásila, že klíče od svého vozidla předmětný den nezapůjčila a vyloučila i to, že by si je mohl žalobce hypoteticky půjčit bez jejího vědomí. Žalobce má za to, že jsou splněny důvody pro obnovu řízení, neboť z úředního záznamu je zjevné, že si policista na konkrétní blokové řízení nevzpomíná s ohledem na časový odstup. Žalobce tvrdí, že si zapomněl doklady v předmětném vozidle, což je jeho jediným logickým vysvětlením, jak k celé situaci mohlo dojít. Pokud jde o podání vysvětlení L.P., žalobce má za to, že z její výpovědi nelze ničeho dovozovat, ani z původního znění úředního záznamu nelze dovodit, že by vozidlo rozhodného dne řídil žalobce. Žalobce nikdy netvrdil ztrátu či odcizení dokladů. Žalobce nesouhlasí se žalovanou, že nepravost jeho podpisu na pokutovém bloku neprokazuje znalecký posudek s odůvodněním, že se jedná o znalecký posudek nepravdivý. Žalobce rovněž nesouhlasí s tím, že znalec, který vypracoval uvedený posudek, nemá příslušné odborné znalosti. Podle žalobce znalec se specializací grafologie příslušné odborné znalosti o písmu má, na rozdíl od osob, které napadené rozhodnutí vydaly. Žalovaná proto zcela nesprávně uvedla své subjektivní podmínky bez jakékoliv opory v realitě, bez relevantního odůvodnění založeného na odborném posouzení písma. Rovněž soudní znalkyně A. G. ve vyjádření ze dne 27. 10. 2016 uvedla, že ke zkoumání pravosti rukopisu je oprávněn znalec z oboru písmoznalectví, nemá oporu v právních předpisech a je nepřesný. Žalobce proto setrval na tom, že byly dány důvody pro obnovu řízení vzhledem k důvodným pochybnostem, zda se žalobce na místě přestupku vůbec nacházel a dal souhlas s jeho projednáním v blokovém řízení. O této skutečnosti svědčí zejména znalecký posudek o odborném posouzení podpisu na pokutovém bloku, ze kterého vyplývá, že tento podpis s vysokou pravděpodobností neučinil žalobce. Navazující skutečnosti a oprávněnost udělené pokuty má být zkoumána až v obnoveném řízení, nikoli v rámci rozhodování o obnově samotné. Proto žalobce navrhoval, aby rozhodnutí žalované a prvostupňové rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť se žádostí žalobce o obnovu řízení řádně zabývala a neztotožnila se s tvrzením žalobce ohledně neudělení souhlasu s vyřízením přestupku v blokovém řízení, neboť předložený znalecký posudek, který má potvrdit tvrzení žalobce, že předmětný pokutový blok nepodepsal, byl zpracován znalkyní z oboru grafologie. Písmoznalectví neboli grafognózie nebo také expertiza ručního písma je znalecký obor zabývající se zkoumáním a porovnáním písemných projevů za účelem potvrzení nebo vyvrácení identity pisatele. Písmoznalectví je třeba odlišovat od jiné disciplíny, která se také zabývá ručním písmem a tou je grafologie. Posudky týkající se určení autorství podpisu ručně nebo psaného textu jsou oprávněni vypracovávat pouze písmoznaleci, nikoli grafologové. Žalovaná má z úředního záznamu zasahujícího policisty prokázáno, že vyřízení blokového řízení bylo provedeno podle zákona, údaje v pokutovém bloku byly vypsány dostatečně, není pochyb, kdo, kde, jak se dopustil přestupku. Policista při blokovém řízení na základě předloženého řidičského průkazu řidičem vozidla provedl ztotožnění prostřednictvím lustrace Pokračování - 3 - 50A 45/2016 v evidencích Policie ČR, kde byla totožnost řidiče potvrzena za pomoci fotografie z lustračního zařízení. Fotografie se shodovala s řidičem, tedy žalobcem. Podporu ve svém rozhodnutí má žalovaná v tom, že řidičský průkaz žalobce nebyl nahlášen jako odcizený či ztracený. Předložení čestného prohlášení L. P., poté co žalobce nahlédl do spisového materiálu, se jeví jako krajně účelové, neboť je obsahově zcela odlišné od jejího podání vysvětlení. Vyhověním žalobcovým požadavkům by došlo ke zpochybnění smyslu blokového řízení, kdy je žalobcem napadáno ověření totožnosti řidiče podle předloženého dokladu totožnosti a evidencí Policie ČR. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: V bloku o pokutě je uvedeno, že dne 3. 11. 2014 byla žalobci uložena ve výši 300 Kč, neboť porušil ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., tím, že dne 3. 11. 2014 v 15.27 hodin v obci Strakonice, část Podsrp na silnici I. třídy č. 22 řídil osobní vozidlo značky Škoda Fabia, reg. značky ... a v úseku, kde je povolena maximální rychlost 50 km/hod. mu byla po odečtení odchylky naměřena rychlost 62 km/hod., a proto se dopustil přestupku proti plynulosti a bezpečnosti provozu podle § 125c) odst. 1 písm. f) bod 4 silničního zákona. Žalobce byl hlídkou Dopravního inspektorátu Strakonice podroben kontrole. Hlídka provedla ztotožnění řidiče vozidla dle řidičského průkazu č. EI 897849, jímž byl zjištěn žalobce. Žalobce na místě pokutu ve výši 300 Kč zaplatil, na pokutovém bloku je jeho podpis, kterým potvrdil, že s vyřízením přestupku souhlasí. Dne 4. 8. 2016 podal žalobce žádost o obnovu řízení ve věci pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty vydané v blokovém řízení dne 3. 11. 2014. Žalobce žádost odůvodnil tím, že nahlížením do správního spisu dne 2. 8. 2016 zjistil, že s jeho osobou mělo být dne 3. 11. 2014 vedeno blokové řízení o přestupku, přičemž si není vědom tohoto blokového řízení. Podpis na příslušném bloku není jeho, žalobcovy doklady se musela při kontrole prokázat jiná osoba. Žalobce k tomuto svému tvrzení doložil znalecký posudek vypracovaný A.G., znalkyní z oboru školství a kultury, odvětví psychologie, specializace grafologie, která učinila v posudku závěr, že lze konstatovat v rovině vysoké pravděpodobnosti z doložených důkazů a morfologickou metodou, že se nejedná o písemný projev žalobce. Dne 2. 9. 2016 vydal dopravní inspektorát rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení a rozhodnutí č.j. KRPC-121278-7/ČJ-2016-020706-ŠO potvrdil. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že prvostupňový správní orgán vycházel z úředního záznamu ze dne 11. 8. 2016, ve kterém zasahující policista, který příslušný blok vypisoval, konstatoval, že dne 3. 11. 2014 byl žalobce jako řidič osobního vozidla Škoda Fabia, reg. značky ... podroben kontrole, neboť překročil povolenou rychlost. Řidič osobního vozidla byl vyzván k předložení dokladů potřebných pro řízení a následně bylo přistoupeno k lustraci jeho osoby. Po předložení platných dokladů byla provedena lustrace v dostupných evidencích Policie ČR, kdy byl řidič ztotožněn pomocí fotografie z lustračního zařízení, přičemž tato fotografie se shodovala s osobou řidiče na místě řešení přestupku. Věc byla vyřešena v blokovém řízení, neboť řidič s přestupkem souhlasil a byl ochoten zaplatit pokutu. Po sepsání pokutového bloku byl řidič vyzván k podpisu, což učinil a oba díly bloku podepsal. Zasahující policista nezaznamenal, že řidič při podpisu nevyplnil na části B bloku datum převzetí části A, že se pouze podepsal. Pokračování - 4 - 50A 45/2016 Z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla Škoda Fabia, reg. značky ... je L.P. Při podání vysvětlení dne 29. 8. 2016 uvedla, že vozidlo užívala pouze ona, nepamatuje si, že by někdo jiný předmětné vozidlo užíval. K půjčení vozidla uvedla, že si nevybavuje, že by vozidlo někdy žalobci zapůjčila. Hypoteticky si klíče od vozidla bez jejího vědomí mohli vzít děda, babička nebo žalobce. Dopravní inspektorát Strakonice rozhodnutím ze dne 2. 9. 2016 žádost žalobce o obnovu řízení zamítl. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal a namítal, že úřední záznam nemá žádnou vypovídací hodnotu, pouze konstatuje, jak Policie ČR běžně postupuje. Dále poukázal na rozdílný podpis na svém řidičském průkazu a na blokovém bloku ze dne 3. 11. 2014, dále rozporoval podání vysvětlení L.P., vyslovil nesouhlas s argumenty ohledně znaleckého posudku. Žalovaná vydala dne 18. 10. 2016 rozhodnutí o zamítnutí odvolání, neboť žalovaná má z úředního záznamu policisty prokázané, že vyřízení blokového řízení bylo vyřízeno dle zákona s tím, že posudky ohledně určení autorství podpisu ručně nebo psaného textu jsou oprávněni vypracovávat pouze písmoznalci, nikoli grafologové. Proto k uvedenému znaleckému posudku nemohl správní orgán přihlížet. Rovněž předložení čestného prohlášení L.P. bylo považováno žalovaným za krajně účelové. Dále bylo poukázáno na to, že žalobce nikdy neoznámil ztrátu nebo odcizení svého řidičského průkazu. Domněnka o vysoké pravděpodobnosti zanechání dokladů ve vozidle přítelkyně L.P. nepotvrzuje skutečnost, že by řidičský průkaz žalobce použila jiná osoba. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vedení řízení o žádosti o obnovu blokového řízení umožňuje § 100 odst. 2 správního řádu, dle něhož může účastník podat žádost o obnovu řízení, u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, přičemž o obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Přestupky v blokovém řízení projednává příslušný správní orgán pouze v jednom stupni, z čehož vyplývá, že ten správní orgán bude rozhodovat o žádosti obnovu blokového řízení. Tak tomu bylo i v projednávané věci, kdy stejný policejní orgán rozhodoval rovněž o žádosti žalobce o obnovu blokového řízení. Správní orgán rozhodující o obnově řízení se neztotožnil s tvrzením žalobce o neudělení souhlasu s vyřízením přestupku v blokovém řízení a žádost o obnovu blokového řízení zamítl. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, přičemž napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce jako nedůvodné zamítnuto. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení není vyloučeno ze soudního přezkumu (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS čj. 1 As 21/2010-65). Z uvedeného usnesení vyplývá, že obnova řízení v případě přestupku, který byl řešen v blokovém řízení, zásadně nepřichází v úvahu, ovšem je připuštěna pouze v těch případech, kdy žadatel o obnovu řízení (domnělý přestupce) neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení, neboť souhlas ve skutečnosti učinila jiná osoba, eventuálně došlo k falšování podpisu osoby uvedené na pokutovém bloku. O takovou situaci dle soudu se v posuzovaném případě zjevně nejedná, a to z následujících důvodů. V dané věci žalobce v žádosti o obnovu řízení zpochybnil podpis na pokutovém bloku svůj souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení. V případě zfalšování podpisu osoby uvedené na pokutovém bloku je nutné vycházet z toho, že tato osoba neudělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení a v důsledku toho jsou zpochybněna i skutková Pokračování - 5 - 50A 45/2016 zjištění učiněná v tomto řízení. V žádosti o obnovu řízení udávané zfalšování podpisu nebo záměna identity obviněného z přestupku na pokutovém bloku a navrhované důkazy vztahující se k těmto tvrzením je nutné považovat za důvod pro obnovu řízení dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť se jedná o dříve neznámé skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo po právní moci rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení, které existovaly v době původního řízení a které účastník nemohl v původním řízení uplatnit. V případě pravdivosti tvrzení o zfalšování podpisu nebo o záměně identity obviněného z přestupku na pokutovém bloku, se osoba uvedená na pokutovém bloku na místě přestupku vůbec nenacházela, že se tak skutek, o němž bylo vedeno blokové řízení, nestal nebo jej tato osoba nespáchala. Soud poznamenává, že souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení je podmínkou sine qua non. Neudělení takového souhlasu osobou označenou na pokutovém bloku má proto za následek nemožnost vycházet ze skutkových zjištění učiněných v blokovém řízení a pokládat přestupek za spolehlivě zjištěný. Tvrzení o neudělení souhlasu s uložením pokuty v blokovém řízení proto představuje skutkovou novotu, pro kterou lze vést řízení o žádosti o obnovu řízení. To se týká případu i možného zfalšování podpisu na pokutovém bloku obviněného, který nepopírá spáchání přestupku a pouze žádá jeho projednání v běžném správním řízení. V daném případě se soud zabýval tím, zda žalobce při uložení pokuty v blokovém řízení projevil svobodnou a vážnou vůli při udělení souhlasu s vedením tohoto řízení, respektive, zda se na případ žalobce vztahuje usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 3. 2013 čj. 1As 21/2010-65. Otázkou možnosti využití vyřízení přestupku v blokovém řízení se tedy zabýval rozšířený senát NSS v usnesení čj.1As 21/2010-65, dle něhož obnova řízení na žádost účastníka podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 přichází v úvahu u přestupku, který byl vyřízen v blokovém řízení postupem podle § 84a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jen v případě, že žadatel neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení. V daném případě žalobce zpochybňuje svůj podpis na pokutovém bloku. Žalobce doložil skutečnost, že se nejedná o jeho podpis na předmětné blokové pokutě, znaleckým posudkem vypracovaným A.G., znalkyní z oboru školství a kultury, odvětví psychologie, specializace grafologie, dle jehož závěru bylo z doložených důkazů a morfologickou metodou zjištěno, že se nejedná na blokové pokutě o písemný projev žalobce. Toto bylo konstatováno ve vysoké rovině pravděpodobnosti. Žalovaná se neztotožnila s tvrzením žalobce, že předložený znalecký posudek potvrzuje, že žalobce předmětný blok nepodepsal, tedy nedal souhlas k blokovému řízení, neboť byl zpracován znalkyní z oboru grafologie. Proto nemohl tento posudek vyvrátit identitu pisatele. Dále má žalovaná za prokázané, že vyřízení blokového řízení bylo provedeno podle zákona, což vyplývá z úředního záznamu zasahujícího policisty, který uvedl údaje uvedené v bloku řádně, takže není pochyb, kdo kde a jak se přestupku dopustil. Policista při blokovém řízení provedl ztotožnění prostřednictvím lustrace v evidencích Policie ČR, kde byla totožnost řidiče potvrzena za pomocí fotografie z lustračního zařízení, kdy se fotografie shodovala s řidičem, tedy se žalobcem. Soud se zcela shoduje se závěrem žalované, že žalobce v řízení o obnově neprokázal, že se nejedná o jeho podpis na pokutovém bloku, neboť na základě grafologického posudku, který byl předložen, takový závěr učinit nelze. V souvislosti s tím soud poznamenává, Pokračování - 6 - 50A 45/2016 že v daném případě byl předložen posudek z oboru grafologie, kdy se jedná o znalecký obor, který se zajímá o povahu pisatele. Znalecký obor, který se zabývá zkoumáním a porovnáním písemných projevů za účelem potvrzení nebo vyvrácení identity pisatele je však písmoznalectví neboli grafognózie. Mezi písmoznalectvím a grafologií je významný rozdíl, přestože se jedná v obou případech o znalecké obory soudního znalectví. Písmoznalectví se zabývá identifikací pisatele ručně psaného textu, zatímco grafologie se zajímá o povahu pisatele. Posudky týkající se určení autorství podpisu ručně nebo psaného textu jsou tak oprávněni vypracovávat pouze písmoznalci, nikoli grafologové. Otázky řešené písmoznaleckým zkoumáním se tedy týkají pravosti podpisů a identifikace pisatele ručně psaného písma. Správně proto žalovaná nevycházela při hodnocení podpisu žalobce z uvedeného znaleckého posudku. Závěr žalované je proto správný. Soudem bylo z pokutového bloku zjištěno, že žalobce byl jako řidič vozidla registrační značky ... dne 3. 11. 2014 v 15.27 hod. ve Strakonicích v části Podsrp na pozemní komunikaci č. 22 hlídkou Policie ČR podroben kontrole, kdy po předložení svého řidičského průkazu EI 897849, dle něhož byl lustrací v informačním systému ztotožněn. K lustraci bylo přistoupeno po předložení platných dokladů a lustrace byla provedena v dostupných evidencích policie ČR. Řidič byl ztotožněn pomocí fotografie z lustračního zařízení a tato se shodovala s osobou řidiče. Z pokutového bloku vyplývá, že žalobce stvrdil svým podpisem, že s projednáním přestupku v blokovém řízení souhlasí a potvrdil i údaje uvedené na obou částech bloku. Okolnost, že žalobce neuvedl na pokutovém bloku datum převzetí části bloku je irelevantní, jestliže na pokutovém bloku je podpis přestupce (žalobce). Soud proto uzavřel, že v daném případě nejde o případ, kdyby byl podpis na pokutovém bloku zfalšován, neboť je s ohledem na argumentaci žalobce nesporné, že souhlasil s projednáním přestupku v blokovém řízení a svůj souhlas potvrdil podpisem na pokutovém bloku, v němž bylo v souladu se zákonem popsáno jednání i právní kvalifikace předmětného přestupku. Soud považuje za nesporné, s ohledem na úřední záznam pořízený zasahujícím policistou, že byla řádně provedena lustrace žalobce. Jeho totožnost byla ověřena z řidičského průkazu č. EI 897849. Žalobce jako řidič předložil hlídce zelenou kartu od vozidla a následně byl ztotožněn, zkontrolován podle fota na řidičském průkazu a rovněž i dle lustrace. Soud proto nemá pochyb o tom, že žalobce řídil předmětné vozidlo a uvedeného přestupku se dopustil. Zcela nedůvodně žalobce zpochybňuje závěr učiněný v blokovém řízení, že se uvedeného přestupku dopustil. Žalobce nepředložil důkaz o tom, že by blok o pokutě nepodepsal, rozdílnost podpisu rovněž není zřejmá s ohledem na ostatní pokutové bloky. Podle úředního záznamu pořízeného zasahujícím policistou byla totožnost žalobce na místě řádně ověřena. Na základě čestného prohlášení L.P., která prohlásila dne 13. 9. 2016, že dne 3. 11. 2014 nezapůjčila klíče od svého vozidla žalobci a současně vyloučila, že by si žalobce téhož dne klíče od vozidla pouze hypoteticky půjčil, nelze učinit závěr, že by žalobce uvedené vozidlo v předmětnou dobu neřídil. V souvislosti s tím poukazuje soud na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 19/2007-14, dle něhož „k osobě policisty a tím i věrohodnosti o výpovědi Nejvyšší správní soud dodává, že nemá důvod pochybovat o pravdivosti jeho tvrzení, neboť na rozdíl od stěžovatele neměl policista na věci a jejím výsledku jakýkoliv zájem, vykonával jen svoji služební povinnost, při níž je vázán závazkem, aby případný zásah do práv a svobod osob, jímž by v souvislosti s jeho činností mohla vzniknout újma, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo úkonem“. Soud se proto zcela ztotožnil se žalovanou, že grafologický posudek a čestné prohlášení L.P. nelze brát jako věrohodný důkaz, jestliže na rozdíl od policisty, který vykonával svoji služebnost, může mít přítelkyně žalobce L.P. zájem na výsledku. Proto soud na základě pokutového bloku a úředního záznamu policisty nemá pochyb o tom, že vozidlo řídil žalobce. Z úředního Pokračování - 7 - 50A 45/2016 záznamu policisty a rovněž z vyřízení blokového řízení, kde jsou řádně zapsány veškeré údaje, není pochyb o tom, že se žalobce dopustil uvedeného přestupku a souhlasil s jeho projednáním v blokovém řízení. Předmětné čestné prohlášení, které učinila L.P., je nutno hodnotit jako účelové, na základě tohoto prohlášení nelze učinit závěr, že by žalobce v uvedenou dobu předmětné vozidlo neřídil. Obsah čestného prohlášení L.P. je v rozporu s pokutovým blokem i s uvedeným úředním záznamem. Jako zcela nepravděpodobná se soudu jeví skutečnost, že by bylo vozidlo kontrolováno hlídkou, kdy by jiná osoba předložila veškeré osobní doklady na jméno žalobce a souhlasila s blokovým řízením, jestliže ze strany zasahujících policistů byla řádně provedena lustrace řidiče. Grafologický posudek nelze považovat za věrohodný důkaz prokazující, že žalobce se uvedeného přestupku nedopustil, respektive pokutový blok nepodepsal. Výslech zasahujících policistů byl zcela nadbytečný, jestliže jsou veškeré okolnosti ohledně projednání přestupku i totožnosti žalobce zaznamenány v pokutovém bloku a rovněž i v následně pořízeném úředním záznamu. Soud proto uzavřel, že žalobce ve smyslu § 100 správního řádu neosvědčil, že vyšly najevo neznámé skutečnosti a důkazy, které nemohl žalobce v původním řízení uplatnit. Soud neshledal důvody pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a z výše uvedených důvodů žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobce, který neměl ve věci úspěch a žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 8 - 50A 45/2016 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. května 2017 předsedkyně senátu JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová