50 A 51/2019

Rubrum

č. j. 50 A 51/2019 - 50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: T. T. bytem zastoupen JUDr. Radkem Bechyně advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2019, čj. KUJCK-76783/2019 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou krajskému soudu dne 15. 8. 2019 se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 7. 2. 2019, sp. zn. MAU/28700/2018 Ne, jímž Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 50 A 51/2019 správní orgán prvního stupně zamítl námitky žalobce a potvrdil provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 13. 9. 2018.

2. Žalobce požaduje zrušení správních rozhodnutí obou stupňů, když namítá, že žalovaný ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení. Současně se domnívá, že byl zkrácen na svých právech takovým způsobem, že to vedlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Zásadní porušení svých práv žalobce vymezil níže uvedenými žalobními body.

3. Žalobce naříká nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů, současně nesouhlasí s postupem správního orgánu, který posuzuje pouze jednotlivá oznámení o spáchání přestupku od věcně příslušných oddělení policie a ne samotná rozhodnutí (bloky). Dle žalobce není takovéto oznámení dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím. Blokové řízení je sice řízením specifickým, přesto však musí splňovat požadavky kladené na něj zákonem. Žalobce přiložil rozhodnutí v blokových řízeních nesplňující dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nároky na dostatečnou individualizaci skutku a rozhodnutí, kde byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Žalobce se domnívá, že i přes specifičnost daného druhu řízení lze rozhodnutí vydat v souladu se všemi zákonnými požadavky. Z rozhodnutí musí být patrné údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku apod. Nelze argumentovat tím, že přestupce dal souhlas s tímto druhem projednání a jeho správností, neboť za tu žalobce odpovídat nemůže. Po přestupci nelze vyžadovat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit.

4. K tomu žalobce obecně uvádí formulace, které nejsou dostatečným popisem přestupkového jednání odpovídajícím zákonnému rámci ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v účinném znění (dále též „zákon o silničním provozu“). Z rozhodnutí musí být zřejmé místo a čas spáchání přestupku, aby bylo možno vyloučit, že přestupek se stal mimo pozemní komunikaci a žalobce neměl být případně potrestán dle zákona o přestupcích. Žalobce také zdůrazňuje nutnost trvat na čitelném, srozumitelném a přehledném uvádění údajů do rozhodnutí, a to z důvodu jeho přezkoumatelnosti. Jsou-li údaje v rozhodnutí nečitelné, nemůže být podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

5. K jednotlivým pokutovým blokům žalobce konkrétně namítá následující:

6. Pokutovému bloku ze dne 13. 9. 2018 žalobce vytýká nepřesné zjištění osoby přestupce (kolonka 1-4), kdy údaje jsou nečitelné a nepřesně vypsané, např. požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Nedostatečné je též ověření totožnosti dle podpisu.

7. V kolonce č. 5 není přesně zjištěna doba spáchání přestupku, chybí údaje o datu a čase spáchání přestupku, jsou nečitelné, nekompletní. Není rovněž jednoznačně určeno místo spáchání přestupku, označení obce je nesrozumitelné, stejně jako název ulice. Z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení s povinností stanovenou zákonem, která měla být porušena. Zkratovitý je rovněž zápis právní kvalifikace porušené povinnosti, z níž nelze jednoznačně určit, o jakou normu se jedná. Ze zápisu vyplývá porušení § 7, ale chybí zde označení bodu či písmene atd.

8. V kolonce č. 6 je uvedena toliko zkratkovitá kvalifikace přestupkového jednání, chybí zde přesné označení ustanovení, což znemožňuje přesné určení přestupkového jednání, resp. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 50 A 51/2019 odpovědnosti žalobce a oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou rovněž částečně nečitelné, což zakládá formální nesprávnost uvedeného rozhodnutí.

9. V kolonce č. 7 není jednoznačně uvedeno, zda se jednalo o zavinění nedbalostní či úmyslné.

10. V kolonce č. 8 není zcela zřetelná výše uložené sankce, nelze ověřit, zda číselné a slovní označení spolu korespondují. Údaj o výši sankce chybí či není úplný.

11. V kolonkách č. 9-11 není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, včetně jejího podpisu. Přezkoumatelnost znemožňují též data vyhotovení a převzetí rozhodnutí. Zřetelný není ani podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

12. Pokutovému bloku ze dne 21. 8. 2018 žalobce vytýká nepřesné zjištění osoby přestupce (kolonka 1-4), kdy údaje jsou nečitelné a nepřesně vypsané, např. požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Nedostatečné je též ověření totožnosti dle podpisu.

13. V kolonce č. 5 není přesně zjištěna doba spáchání přestupku, chybí údaje o datu a čase spáchání přestupku, jsou nečitelné, nekompletní. Není rovněž jednoznačně určeno místo spáchání přestupku, označení obce je nesrozumitelné, stejně jako název ulice. Z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení s povinností stanovenou zákonem, která měla být porušena. Zkratovitý je rovněž zápis právní kvalifikace porušené povinnosti, z níž nelze jednoznačně určit, o jakou normu se jedná. Ze zápisu vyplývá porušení § 18, ale chybí zde označení bodu či písmene atd.

14. V kolonce č. 6 je uvedena toliko zkratkovitá právní kvalifikace přestupkového jednání, chybí zde přesné označení ustanovení, což znemožňuje přesné určení přestupkového jednání, resp. odpovědnosti žalobce a oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou rovněž částečně nečitelné, což dokládá formální nesprávnost uvedeného rozhodnutí.

15. V kolonce č. 7 není jednoznačně uvedeno, zda se jednalo o zavinění nedbalostní či úmyslné.

16. V kolonce č. 8 není zcela zřetelná výše uložené sankce, nelze ověřit, zda číselné a slovní označení spolu korespondují. Údaj o výši sankce chybí či není úplný.

17. V kolonkách č. 9-11 není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, včetně jejího podpisu. Přezkoumatelnost znemožňují též data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem. Zřetelný není ani podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

18. Pokutovému bloku ze dne 20. 4. 2015 žalobce vytýká nepřesné zjištění osoby přestupce (kolonka 1-4), kdy údaje jsou nečitelné a nepřesně vypsané, např. požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Nedostatečné je též ověření totožnosti dle podpisu.

19. V kolonce č. 5 není přesně zjištěna doba spáchání přestupku, chybí údaje o datu a čase spáchání přestupku, jsou nečitelné, nekompletní. Není rovněž jednoznačně určeno místo spáchání přestupku, označení obce je nesrozumitelné, stejně jako název ulice. Z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 50 A 51/2019 s povinností stanovenou zákonem, která měla být porušena. Zkratovitý je rovněž zápis právní kvalifikace porušené povinnosti, z níž nelze jednoznačně určit, o jakou normu se jedná. Ze zápisu vyplývá porušení § 18, chybí zde označení bodu či písmene atd.

20. V kolonce č. 6 je uvedena toliko zkratkovitá právní kvalifikace přestupkového jednání, chybí zde přesné označení ustanovení, což znemožňuje přesné určení přestupkového jednání, resp. odpovědnosti žalobce a oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou rovněž částečně nečitelné, což dokládá formální nesprávnost uvedeného rozhodnutí.

21. V kolonce č. 7 není zcela zřetelná výše uložené sankce, nelze ověřit, zda číselné a slovní označení spolu korespondují. Údaj o výši sankce chybí či není úplný.

22. V kolonkách č. 8-9 není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, včetně jejího podpisu. Přezkoumatelnost znemožňují též data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem. Zřetelný není ani podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

23. Pokutovému bloku ze dne 24. 1. 2015 žalobce vytýká nepřesné zjištění osoby přestupce (kolonka 1-4), kdy údaje jsou nečitelné a nepřesně vypsané, např. požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Nedostatečné je též ověření totožnosti dle podpisu.

24. V kolonce č. 5 není přesně zjištěna doba spáchání přestupku, chybí údaje o datu a čase spáchání přestupku, jsou nečitelné, nekompletní. Není rovněž jednoznačně určeno místo spáchání přestupku, označení obce je nesrozumitelné, stejně jako název ulice. Z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení s povinností stanovenou zákonem, která měla být porušena. Zkratovitý je rovněž zápis právní kvalifikace porušené povinnosti, z níž nelze jednoznačně určit, o jakou normu se jedná. Ze zápisu vyplývá porušení § 6, ale chybí zde označení bodu či písmene atd.

25. V kolonce č. 6 je uvedena toliko zkratkovitá právní kvalifikace přestupkového jednání, chybí zde přesné označení ustanovení, což znemožňuje přesné určení přestupkového jednání, resp. odpovědnosti žalobce a oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou rovněž částečně nečitelné, což dokládá formální nesprávnost uvedeného rozhodnutí.

26. V kolonce č. 7 není zcela zřetelná výše uložené sankce, nelze ověřit, zda číselné a slovní označení spolu korespondují. Údaj o výši sankce chybí či není úplný.

27. V kolonkách č. 8-9 není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, včetně jejího podpisu. Přezkoumatelnost znemožňují též data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem. Zřetelný není ani podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

28. Žalobce shora uvedeným zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny. Vytýkané nedostatky nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací, k čemuž žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. 4As 127/2014-39.

29. Žalobce se na základě shora uvedených námitek k jednotlivým blokům domáhá soudního přezkumu způsobilosti jednotlivých pravomocných rozhodnutí být způsobilými podklady Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 50 A 51/2019 pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče, a to zejména s ohledem na shora označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vymezující nároky na konkrétnost a individualizaci jednání. Absence konkretizace a individualizace je dle žalobce právě vadou shora označených pokutových bloků.

30. Žalovaný správní orgán ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Odmítl, že by se nezabýval hodnocením pravomocných rozhodnutí, neboť měl k dispozici všechny potřebné podklady splňující zákonem stanovené požadavky. Současně uvedl výčet jednotlivých pokutových bloků a podrobně se vyjádřil k nim vztaženým námitkám. Konstatoval dostatečný popis místa spáchání přestupků i odpovídající označení přestupkového jednání samotného. Bloková rozhodnutí označil za srozumitelná a odpovídající běžným formálním standardům.

31. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Bylo rozhodnuto bez jednání za splnění podmínek § 51 s. ř. s.

32. Žaloba není důvodná.

33. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

34. Žalobci bylo dne 27. 9. 2018 doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce podáním ze dne 2. 10. 2018 uplatnil námitky proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Uvedl, že nesouhlasí s veškerými záznamy bodů v registru řidičů. Prvostupňový správní orgán na základě výpisu z bodového hodnocení řidiče zajistil příslušné podklady vztahující se k záznamu bodů za přestupková jednání, tedy oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, včetně souvisejícího rozhodnutí v blokovém řízení (“bloku“) série a číslo: GE/2014 E1717972 ze dne 24. 1. 2015, GD/2014 D1990189 ze dne 20. 4. 2015, AC/2017 C1692210 ze dne 21. 8. 2018, AC/2017 C1574153 ze dne 13. 9. 2018, rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích, č. j. 32T 207/2015- 233 ze dne 26. 5. 2016. Prvostupňový správní orgán doručil žalobci dne 15. 10. 2018 usnesení, kterým mu určil lhůtu k provedení úkonu - uplatnění procesních práv v řízení. Dne 26. 10. 2018 žalobce doručil správnímu orgánu své vyjádření se k podkladům rozhodnutí a dále žádost o přerušení řízení na dobu 90 dnů či do doby rozhodnutí příslušného orgánu o podaném mimořádném opravném prostředku. Dne 5. 11. 2018 doručil správní orgán žalobci usnesení, kterým řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů do 7. 1. 2019 přerušil. Dne 11. 1. 2019 doručil prvostupňový správní orgán Policii ČR, Krajskému ředitelství Policie ČR, žádost o zaslání výsledků přezkumného řízení k přestupku ze dne 21. 8. 2018. Dne 11. 1. 2019 doručil správní orgán žalobci oznámení o pokračování řízení. Dne 14. 1. 2019 obdržel prvostupňový správní orgán sdělení o prošetření podnětu. Následně doručil žalobci dne 14. 1. 2019 usnesení, kterým mu určil lhůtu k provedení úkonu- uplatnění procesních práv v řízení. Dne 28. 1. 2019 doručil žalobce správnímu orgánu své vyjádření se k podkladům správního spisu. Dne 7. 2. 2019 vyhotovil správní orgán prvostupňové rozhodnutí doručené žalobci dne 11. 2. 2019. Proti němu podal žalobce dne 25. 2. 2019 blanketní odvolání, doplněné dne 11. 3. 2019.

35. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání dle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V rozsáhlém odůvodnění nejprve shrnul odvolací námitky i skutkový stav a zasadil jej do právního rámce. Následně zhodnotil jednotlivé bloky a shledal záznamy bodů za přestupky, které jsou předmětem přezkoumávaných Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 50 A 51/2019 námitek, v souladu se zákonem o silničním provozu. Žalovaný dále konstatoval, že správní orgán disponuje způsobilými podklady, zaznamenaný počet bodů v registru řidičů odpovídá konkrétnímu jednání, jímž byl žalobce pravomocně uznán vinným, přičemž toto je z bloků seznatelné a je obsaženo v příloze zákona o silničním provozu. Žalovaný neshledal v postupu prvostupňového správního orgánu pochybení, která by způsobovala nesoulad jím vydaného rozhodnutí s právními předpisy.

36. Soud neshledal důvodnost žalobcovy námitky vytýkající žalovanému nerespektování odvolacích důvodů, resp. důkazních prostředků. Soud po posouzení obsahu napadeného rozhodnutí ve vztahu k odvolacím námitkám naznal, že žalovaný se řádně vypořádal se všemi námitkami žalobce. Skutečnost, že se žalovaný s odvolacími námitkami neztotožnil, nelze považovat za jejich ignorování. Soud obecným přezkumem nezjistil ani namítané jednostranné upřednostnění některých důkazů v neprospěch žalobce. Sám žalobce přitom konkrétně neoznačil, které z důkazů měly být takto upřednostněny. Nelze ani tvrdit, že žalovaný ignoroval rozhodnutí jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných, čímž měl narušit právní jistotu žalobce, neboť tato námitka nebyla blíže podložena konkrétními rozhodnutími. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnou právní úpravou a s přihlédnutím k aktuální judikatuře. V rámci řízení o námitkách si nalézací orgán vyžádal předmětná rozhodnutí – pokutové (příkazové) bloky a porovnal je s oznámením přestupku. Výše uvedený postup byl tedy správním orgánem dodržen a soud v něm neshledal žádná pochybení. Žalobce byl rovněž řádně informován o dosažení 12 bodů.

37. Žalovanému jednak nepřísluší přezkoumávat správnost či zákonnost aktů jiných správních orgánů, na straně druhé není jejich rozhodnutími vázán. Zásada předvídatelnosti správních aktů se vztahuje k rozhodovací činnosti konkrétního správního orgánu. Po žalovaném ani jiném správním orgánu nelze spravedlivě žádat, aby byl ve svém právním názoru a rozhodovací činnosti vázán rozhodnutími jiných správních orgánů v tom smyslu, jak požaduje žalobce. Nehledě na odlišný skutkový stav, povinností žalovaného je bezesporu rozhodovat v mezích právního rámce a příslušné judikatury a s ohledem na vlastní rozhodovací činnost, nikoli na základě precedentů v podobě jiných správních rozhodnutí.

38. Dle zásady legitimního očekávání vtělené do § 2 odst. 4 správního řádu: „Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly“. Lze ji též charakterizovat jako zásadu oprávněné důvěry v právo úzce související se zásadou nestranného (objektivního) rozhodování každé věci. I když je každá věc, kterou správní orgán řeší, v nějakém aspektu jedinečná, lze mezi rozhodovanými případy nalézt mnohdy řadu společných znaků. Zásada legitimního očekávání vychází z toho, že rozhodl-li správní orgán určitou věc za určitých podmínek určitým způsobem, měl by všechny další obdobné případy rozhodovat způsobem stejným nebo obdobným, tj. předvídatelně. To však rozhodně neznamená, že by všechny krajské úřady v celé republice byly zavázány postupovat podle toho, jak ve stejné nebo obdobné věci rozhodl kterýkoliv jiný krajský úřad. Takový přístup by znamenal zavedení precedenčního systému práva. Nic takového ovšem z daného ustanovení správního řádu nevyplývá a takový přístup by si vyžádal mnohem rozsáhlejší zásahy do právního řádu. Zásada legitimního očekávání se vztahuje vždy k jednomu a témuž správnímu orgánu. Zásady legitimního očekávání by se bylo možné dovolávat v případě, že by žalovaný dříve rozhodoval v obdobné věci jiným způsobem. Nic takového však žalobce netvrdil ani Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 50 A 51/2019 neosvědčil. Jiná pochybení, která by bylo možné označit za nerespektování odvolacích důvodů, žalobce nekonkretizoval a soud je obecným přezkumem napadeného rozhodnutí sám neshledal.

39. Soud se nemůže ztotožnit ani s námitkou zpochybňující způsobilost podkladů pro záznam bodů. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu: „Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je při zaznamenávání bodů vázán přílohou k zákonu, která při tomto nepřipouští žádné správní uvážení. Zákon proto upravuje možnost, jak se může řidič proti zaznamenaným bodům ohradit, tj. písemnými námitkami. Ty jsou de facto žádostí ve smyslu správního řádu (§ 44 a § 45 správního řádu) a úřad je musí vždy náležitě posoudit podle jejich skutečného obsahu. Při posuzování důvodnosti námitek prvostupňovému správnímu orgánu nepřísluší přezkoumávat žádné z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu. V rámci posouzení důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda předmětné rozhodnutí, které bylo podkladem pro záznam bodů, skutečně je v právní moci a zda byly body zaznamenány správné osobě a ve správné výši, přičemž je i nadále vázán pravomocným rozhodnutím, na jehož základě k zaznamenání bodů došlo (viz § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu). Podle § 73 odst. 2 správního řádu zde totiž platí, že pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a pro všechny správní orgány. V průběhu řízení o námitkách se tedy zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, což dokládá i judikatura Nejvyššího správního soudu: „…příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44)“. Jak vyplývá z rozhodnutí prvostupňového správního orgánu i žalovaného, správní orgány si vyžádaly kopie rozhodnutí vydaných v blokovém řízení a tyto prvotní podklady byly porovnávány s oznámeními příslušných orgánů k záznamu v registru řidičů, přičemž nebyl zjištěn nesoulad ve všech jejich podstatných náležitostech. Vzhledem k tomu, že prvostupňový správní orgán nepovažoval po provedeném posouzení námitky za důvodné, postupoval podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu, ve výrokové části rozhodnutí uplatněné námitky zamítl a provedený záznam bodů, vůči němuž námitky směřovaly, potvrdil.

40. Žalobcovo tvrzení, že žalovaný posuzuje pouze oznámení od příslušných oddělení policie, není pravdivé. Jak vyplývá ze shora uvedeného i z napadeného rozhodnutí, žalovaný skutečně posuzoval jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení zákonem předepsaným způsobem, což dokládá i skutečnost, že jejich fotokopie jsou součástí správního spisu. Je třeba rozlišovat mezi řízením o námitkách a řízením o přestupku, potažmo o podaných opravných prostředcích proti rozhodnutí o přestupku, kde lze namítat jiné skutečnosti (nedostatečně zjištěný skutkový stav, zda přestupek spáchal obviněný aj.), než v řízení o námitkách. Řízení o námitkách je tedy řízením samostatným a na řízení o přestupku nezávislým, neboť se v jeho rámci posuzují jiné skutečnosti Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 50 A 51/2019 (provedení záznamů v registru řidičů v souladu se zákonem). Správní orgány tudíž v žádném případě nerezignovaly na přezkum způsobilosti podkladů pro zápis bodů. Soud shledal, že hodnocení prvotních podkladů (bloků) ve vztahu k příslušným oznámením bylo v souladu se zásadou materiální pravdy řádně provedeno. S ohledem na shora uvedené nelze v žádném případě hovořit o riziku zvůle orgánů veřejné moci či chybě lidského faktoru, jak uvádí žalobce.

41. Soud obecně souhlasí s názorem žalobce, že také v případě rozhodnutí vydaných v blokovém řízení je třeba, i přes specifičnost tohoto řízení, trvat na naplnění zákonných požadavků. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, žalovaný zkoumal, zda jednotlivá rozhodnutí zákonné požadavky splňují a dospěl k pozitivnímu závěru. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20: „Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85.“ Nejvyšší správní soud však také upozorňuje na skutečnost, že z hlediska formálních náležitostí nelze mít na pokutový blok stejné nároky jako např. na směnku, což znamená, že i pokud chybí některá z náležitostí, nastávají jeho účinky a může být podkladem pro zápis bodů. „V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby“.

42. Žalobce na podporu svých tvrzení přiložil kopie bloků, které mají být dle názoru Nejvyššího správního soudu nezpůsobilým (série HG/2014, číslo bloku G 1498901; série GF/2013, číslo bloku F 0832677), resp. způsobilým (série FC 2013, číslo bloku C 1404971) podkladem pro vydání rozhodnutí. Žalobce však nikterak blíže nespecifikoval ani nedoložil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, k němuž se měly předmětné bloky vztahovat. Soud vzal předložené dokumenty na vědomí, nemohl se však s nimi s ohledem na chybějící judikát podrobně vypořádat, neboť se nelze spokojit s pouhým tvrzením žalobce o tom, kterak Nejvyšší správní soud předmětné bloky posoudil.

43. Žalobce následně žalovanému vytýká: „Argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí tak, jak uvádí odvolací správní orgán, je dle žalobce naprosto nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu“. K citaci žaloby soud uvádí, že přezkumem napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce konstatování správního orgánu nesprávně pochopil Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 50 A 51/2019 a vytrhl je z kontextu. Žalobci nebylo vytýkáno, že měl posuzovat správnost rozhodnutí, jak chybně uvádí. Žalovaný k odvolacímu důvodu pouze konstatoval, že žalobce měl ve vlastním zájmu uplatnit případné nesrovnalosti v údajích, a to na místě při seznamování se s obsahem pokutového bloku před samotným podpisem, což však neučinil. Podpisem pokutového bloku potvrdil, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí. K tomu též Nejvyšší správní soud: „…okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením a s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována.

44. Blokové řízení a náležitosti pokutového bloku upravuje § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v účinném znění (dále též „zákon o přestupcích“), resp. § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“). K posuzování obsahové stránky pokutových bloků blíže Nejvyšší správní soud: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost,…“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20). Citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu jsou ozřejměny nároky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových bloků. Soud shledal, že žalobcem obecně předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků dalece přesahují míru k tomuto stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

45. Z uvedeného lze dovodit, že rigidní přístup není možno uplatnit ani v nárocích na způsob uvedení místa a času spáchání přestupku, resp. na čitelnost v bloku zaznamenaných údajů. Strohý zápis údajů nemůže mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, resp. na jeho správnost (§ 89 odst. 2 správního řádu), potažmo zákonnost napadeného rozhodnutí. Soud ve spisové dokumentaci ověřil, že údaje na předmětných blocích jsou Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 10 50 A 51/2019 zaznamenány čitelně, srozumitelně a přehledně, bloky jsou datovány a podepsány. Posuzovaná rozhodnutí (pokutové bloky), která jsou součástí správního spisu, současně nebudí pochybnosti ani o tom, že přestupková jednání se stala na silnicích I. - III. třídy, potažmo místní komunikaci, jež dle § 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v účinném znění (dále též „zákon o pozemních komunikacích“) podléhají obecnému užívání. Pokud by žalobce v okamžiku blokového řízení např. považoval přestupek za spáchaný mimo pozemní komunikace, mohl a měl na tuto skutečnost upozornit, vepsat ji do vyjádření na pokutovém bloku, potažmo uplatnit ve správním řízení. Platí, že určitost místa spáchání přestupku je nutno posuzovat individuálně, s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, resp. na formulaci výroku ve vztahu k individualizaci skutku, což žalovaný v napadeném rozhodnutí učinil. Lze oprávněně očekávat, že uvedené údaje budou čitelné. S ohledem na specifika blokového řízení, kdy k vyplňování požadovaných údajů dochází v improvizovaných a nestandardních podmínkách, ručně, často v emočně vypjatých situacích, je nutno posuzovat shovívavě formální krasopisnou, případně i pravopisnou stránku věci. S obecnými námitkami žalobce co do způsobilosti podkladů se soud s ohledem na citovanou judikaturu i příslušné ustanovení zákona nemohl ztotožnit, když svůj postoj opřel zejména o shora uvedený judikát Nejvyššího správního soudu. Vzhledem k tomu, že žalobcovy výhrady byly v tomto ohledu povšechné, musel se s nimi soud vypořádat obdobným způsobem.

46. Žalobce své výhrady konkretizoval v jednotlivých bodech, když specifikoval námitky ve vztahu ke konkrétním pokutovým blokům. Soud namítané posoudil a dospěl k níže uvedeným závěrům.

47. K jednotlivým pokutovým blokům žalobce shodně namítá, že v kolonce 1 – 4 není přesně zjištěna osoba přestupce a údaje jsou částečně nečitelné, nejsou zde přesně vypsány požadované údaje a ověření totožnosti není dle popisu uvedeného v předmětném rozhodnutí dostačující. Tuto námitku soud neshledal důvodnou. Na všech čtyřech shora označených blocích je přesně a nezaměnitelně označena osoba přestupce. Jsou zde uvedeny informace dostačující k nezpochybnitelné identifikaci osoby, která souhlasila s projednáním v blokovém řízení (číslo občanského průkazu, resp. řidičského průkazu, adresa pobytu, datum narození a jméno). Nezanedbatelnou skutečností je pak také samotný podpis osoby, který odvolací orgán posoudil jako totožný na všech výše uvedených pokutových blocích. Není zde pochybnost o tom, že by pokutový blok byl vyplněn s jinou osobou, než se žalobcem.

48. Soud nepřijal ani námitku vytýkající neuvedení doby spáchání přestupků v kolonce č. 5 u shora označených bloků, neuvedení údajů o datu či jeho nečitelnost, absenci vymezení přesného místa, neúplnost názvu obce, resp. označení ulice či jeho nesrozumitelnost. Nelze se rovněž ztotožnit s tvrzením, že z rozhodnutí nevyplývá skutková podstata přestupku a právní kvalifikace povinnosti, kdy je uvedeno porušení § 6, resp. § 7 potažmo §18, bez uvedení bodu či písmene. Soud nepovažuje za zkratovitý ani zápis právní kvalifikace porušené povinnosti, není pravdou, že z ní nelze jednoznačně určit, o jakou normu se jedná. Je předně třeba připomenout, že žalobce nekonkretizoval, co přesně shledává neúplným, nesrozumitelným či nečitelným, soud přezkumem uvedených bloků ničeho závadného v tomto ohledu neshledal. Z popisu přestupkového jednání u předmětných pokutových bloků jednoznačně vyplývá, jakým jednáním žalobce porušil konkrétní a jasně definované ustanovení zákona. Jak již bylo shora řečeno, s ohledem na nutnost úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisům norem, pokud je lze, stejně jako v tomto Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 11 50 A 51/2019 případě, přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení blok také obsahuje. Dané zápisy nejsou chybnou právní kvalifikací, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona.

49. S ohledem na tuto námitku soud konstatuje, že u pokutových bloků ze dne 24. 1. 2015, 20. 4. 2015 a příkazových bloků ze dne 21. 8. 2018 a 13. 9. 2018 jsou čitelně označeny datum i čas spáchání přestupku, jednoznačně je označeno rovněž místo spáchání přestupku. Název obce je u všech bloků čitelný a srozumitelný, nejsou zde zkratky znemožňující identifikaci obce. To samé platí ve vztahu k případnému názvu ulice. Žalobce nekonkretizoval, co přesně shledává neúplným, nesrozumitelným či nečitelným, soud přezkumem uvedených bloků ničeho v tomto ohledu neshledal. Z popisu přestupkového jednání u označených bloků jednoznačně vyplývá, jakým jednáním žalobce porušil konkrétní a jasně definované ustanovení zákona. Jak již bylo shora konstatováno, s ohledem na nutnost úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisům norem, pokud je lze jako v tomto případě přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení blok také obsahuje. Dané zápisy nejsou chybnou právní kvalifikací, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona.

50. Nelze se ztotožnit ani s námitkou, že v kolonce č. 6 posuzovaných bloků je zkratkovitě, tedy nedostatečně, uvedena právní kvalifikace přestupkového jednání. Vytýkanou vadu soud neshledal ani u jednoho z posuzovaných bloků. Pokud dané ustanovení sestává pouze z paragrafu a odstavce, je nesmyslné namítat, že absentuje označení bodu či písmene. Požadavek na současné uvádění názvu zákona by byl s ohledem na jeho dostatečnou identifikaci číselným označením rovněž nadbytečný. Ve všech případech jsou veškeré do bloků zanesené údaje naprosto čitelné a srozumitelné, nevykazují žádných formálních či jiných vad.

51. U bloků ze dne 21. 8. 2018 a 13. 9. 2018 je rovněž v příslušné kolonce č. 7 srozumitelně a čitelně vyznačena forma zavinění, kdy v obou případech bylo shledáno zavinění nedbalostní.

52. Soud nepřijal ani námitku vytýkající, že v kolonce č. 7, resp. 8 není zcela zřetelná výše uložené sankce. Soud takové pochybení u žádného z posuzovaných bloků neshledal. Výše sankce je v kolonce č. 7, resp. 8 u posuzovaných bloků čitelně a srozumitelně označena jak číslicí, tak i slovy, přičemž oba údaje spolu ve všech případech korespondují.

53. Soud se neztotožnil ani s námitkou, že v kolonkách 8-9, resp. 9-11 není zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu zde není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat a to včetně podpisu u této oprávněné osoby. Soud ověřil, že u všech projednávaných bloků je uvedeno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a neabsentuje tu ani označení oprávněné úřední osoby, a to zákonem požadovaným způsobem, tj. minimálně uvedením služebního čísla policisty. Všechny posuzované bloky jsou rovněž datovány a podepsány jak oprávněnou úřední osobou, tak i osobou přestupce, tj. žalobce. Jak vyplývá ze správního spisu, žalobce přistoupil na možnost projednání přestupku v blokovém řízení. Pokutu za přestupkové jednání, které mu bylo kladeno za vinu, uhradil a příkazový (pokutový) blok podepsal, aniž by rozporoval některé údaje, které v něm byly uvedeny. Žalobce nenamítal zkratkovitý popis skutku, uvedení místa a času, kdy k jednání došlo či čitelnost a srozumitelnost údajů v bloku uvedeného, ačkoli tak na místě mohl učinit a věc Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 12 50 A 51/2019 by byla projednána ve správním řízení. K uplatnění takových námitek není ani zapotřebí znalost práva. Žalobce přistoupil na projednání přestupku v blokovém řízení, pokutový blok stvrdil svým podpisem a akceptoval tak výši uložené pokuty i údaje v nich uvedené.

54. Jak už bylo uvedeno výše, zkratkovitost je pro blokové, potažmo příkazní řízení, příznačná. Strohá a zkratkovitá formulace je připuštěna, neboť je z ní v projednávané věci patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Konkrétní jednání konkrétní osoby, tj. žalobce, je zde popsáno natolik jednoznačně a určitě, že není zaměnitelné s jiným jednáním.

55. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a které žalobce porušil. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4As 127/2014-39, je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení mu však v žádném ohledu neodporují.

56. Na základě shora uvedeného se uzavírá, že žalovaný v řízení postupoval v souladu s právními předpisy a napadené rozhodnutí netrpí žádnou vadou. Soud neshledal, že by byl žalobce postupem žalovaného zkrácen na svých právech. Soud na základě výše popsaného uzavřel, že žaloba není důvodná a jako takovou ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

57. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. České Budějovice 6. listopadu 2019 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 13 50 A 51/2019 JUDr. Věra Balejová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.