50 A 52/2018

Rubrum

č. j. 50A 52/2018 - 48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobce: V. Y., X bytem X proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2018, č. j. MV-88677-7/SO-2015 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 8. 4. 2015, č. j. OAM-4693-20/DP-2014, a rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2018, č. j. MV-88677-7/SO-2015 s e r u š í a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2 50A 52/2018

Odůvodnění

1. Výše označeným rozhodnutím žalované bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 8. 4. 2015 č.j. OAM-4693-20/DP-2014, kterým byla dle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a ve spojení s § 37 odst. 2 písm. b) v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění do 23. 6. 2014 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítnuta žádost žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu.

2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 25. 4. 2018 (k poštovní přepravě předána dne 23. 4. 2018) včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji usnesením ze dne 2. 5. 2018, č.j. 62 A 67/2018 – 6 postoupil Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) jako soudu věcně a místně příslušnému.

3. Původní znění takto postoupené žaloby bylo k výzvě krajského soudu ve stanovené lhůtě doplněno, a to podáním doručeným zdejšímu soudu dne 6. 6. 2018.

4. V žalobě je nejprve shrnut skutkový stav věci, žalobce je zaměstnancem družstva Škoda Ekonomy, a to na pracovní pozici „Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů“ s místem výkonu práce Praha. Žalobce v rámci svého výslechu vedeného správním orgánem na základě výsledku pobytové kontroly a za účelem zjištění skutečného stavu věci uvedl, že „v současné době si prostředky na živobytí opatřuji tím, že zdobím stěny. Pracuji jako štukatér dle pokynů zaměstnavatele na stavbách v Praze“. Žalobce v této souvislosti v žalobě namítá, že pojem „štukatér“ použil jako jediný jemu známý pojem, který jej v době výslechu napadl. Tento pojem však neodpovídá faktické práci, kterou žalobce pro svého zaměstnavatele vykonává. Poukázáno bylo rovněž na to, že výslech byl proveden v nepřítomnosti tlumočníka, což v době tohoto výslechu žalobce nepokládal za problém.

5. S ohledem na závěry správního orgánu, který zamítl žádost žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, je žalobou namítán nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, kdy správní orgán neprovedl šetření u zaměstnavatele žalobce a pouze na základě výslechu žalobce konstatoval, že žalobce vykonával nelegální práci na pozici, která nebyla uvedena v pracovním povolení.

6. Další žalobní námitkou je namítána nepřezkoumatelnost žalovaného rozhodnutí, které se dostatečně nevypořádává se skutečnostmi uváděnými v odvolání ani s podklady, které byly k odvolání doloženy. Žalovaný nijak neověřil skutečnosti zjištěné prvostupňovým orgánem.

7. Žalované rozhodnutí je nepřezkoumatelné rovněž z toho důvodu, že žalovaný přesněji nerozvedl úvahy, kterými se řídil při hodnocení důkazů. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 50A 52/2018 8. Žalovaný dále porušil základní zásady správního řízení zakotvené v § 2 odst. 3 a § 3 správního řádu, čímž žalobci způsobil psychickou i finanční újmu.

9. Žalovaný měl rovněž posoudit závažnost jednání žalobce a to, zdali se skutečně jedná o závažnou překážku jeho pobytu na území.

10. Závěrem je žalobou poukazováno na smysl a účel zákona, který nelze odvozovat toliko z dikce zákona, v této souvislosti bylo poukázáno na rozhodování Ústavního soudu stran formalistického přístupu obecných soudů. Vždy je nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého případu.

11. Ze všech uvedených důvodů bylo navrženo napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k novému rozhodnutí.

12. Součástí uvedeného doplnění žaloby byl též návrh na přiznání odkladného účinku, o kterém bylo krajským soudem rozhodnuto usnesením ze dne 28. 6. 2018 č.j. 50 A 52/2018 – 39 tak, že odkladný účinek žalobě přiznán nebyl.

13. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout, bylo poukázáno na totožnost žalobní argumentace s odvolacími námitkami, pročež žalovaná odkázala na odůvodnění svého rozhodnutí.

14. Ze správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žádostí ze dne 4. 2. 2014 požádal žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. Jako zaměstnavatel bylo označeno družstvo ŠKODA ECONOMY, kde měl žalobce vykonávat práci na pozici dělník, a to s místem výkonu práce Praha. Rodina žalobce (manželka s dcerou, matka a sestra) žijí na Ukrajině. V České republice žalobce pobývá v Ž., K. X.

15. Obsahem spisu je předchozí rozhodnutí ze dne 27. 1. 2014, kterým bylo žalobci prodlouženo povolení k zaměstnání, a to u zaměstnavatele Škoda Economy družstvo na pozici Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů (812) s místem výkonu Praha, povolení bylo prodlouženo na dobu od 21. 2. 2014 do 20. 2. 2015.

16. Ve spisu je dále založena kopie nájemní smlouvy ze dne 7. 11. 2013 uzavřené mezi pronajímatelem spol. DETAIL CZ s. r. o. a nájemcem Škoda Ekonomy družstvo, předmětem pronájmu byl určen prostor na adrese K. X, Ž., který měl sloužit k podnikatelské činnosti družstva.

17. Z Dokladu (potvrzení) o zajištění ubytování ze dne 4. 2. 2014 se podává, že ubytovatel – Škoda Ekonomy družstvo potvrdilo poskytování ubytování žalobci v období od 21. 2. 2014 do 20. 2. 2015 na adrese K. X, Ž.

18. Z Výpisu z evidence cizinců s povoleným pobytem na území ČR pořízeném dne 4. 2. 2014 se podává, že žalobce pobývá na území České republiky od roku 2012, účelem jeho pobytu bylo v období od roku 2012 ke dni pořízení výpisu zaměstnání, a to jednak pro družstvo Škoda Ekonomy a jednak pro družstvo Bivas. Do roku 2013 žalobce bydlel v Praze, od 11. 11. 2013 potom na shora uvedené adrese v Ž.

19. Z výpisu z obchodního rejstříku družstva Škoda Ekonomy pořízeného dne 28. 2. 2014 se podává, že předmětem podnikání družstva je činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence; zprostředkování zaměstnání bezplatně i za úhradu. Předmětem činnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 50A 52/2018 základních služeb zajišťujících řádný provoz těchto nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

20. V rámci pobytové kontroly konané dne 14. 2. 2014 v místě žalobcem uváděného pobytu, přítomní sousedé uvedli, že žalobce znají, ten byl rovněž hlídkou zastižen, přičemž uvedl, že zde bydlí od listopadu 2013 a dojíždí pracovat do Prahy.

21. Z protokolu o výslechu žalobce ze dne 8. 4. 2014, u něhož byl přítomen rovněž jeho zmocněný zástupce V. V., vyplývá, že žalobce si prostředky na živobytí opatřuje prací na stavbách v Praze, práci vykonává v místech, které mu určí zaměstnavatel. Tuto práci vykonává 2 roky. Žalobce dále uvedl, že zdobí stěny. Za prací žalobce dojíždí ze Ž., kde bydlí na ubytovně rovněž jeho rodiče, kterým pomáhá. Pokud je v Praze, bydlí zde u kamaráda. Do Prahy se dopravuje autobusem. Práci žalobce vykonává nárazově, v době, kdy žádnou přidělenou nemá, nedostává finanční prostředky a zdržuje se v Ž. Pro svého zaměstnavatele, Škoda Ekonomy družstvo, vykonává práci štukatéra. Z České republiky vycestovává zhruba jednou za rok, a to na měsíc nebo dva. Rodina žalobce (manželka se dvěma dětmi) žijí na Ukrajině, kde by žalobce, coby vystudovaný inženýr, práci nesehnal. Zmocněnec žalobce k dotazu upřesnil, že v Ž. na ubytovně nebydlí jeho rodiče, nýbrž tchán. Bydlení v Ž. žalobci nabídli, neboť práce v Praze v zimě nebyla a za ubytování v Ž. nemusel platit. Zmocněnec žalobce dále uvedl, že očekává, že množství práce se zlepší, až bude příznivější počasí, pro žalobce se snažili hledat i jinou práci, brousit, štukovat, uklízet. Pokud má žalobce dobrou práci, vydělává i 12 000 Kč měsíčně.

22. Z výpisu z živnostenského rejstříku doručenému prvostupňovému orgánu dne 23. 4. 2014 se podává, že žalobce byl držitelem živnostenského oprávnění, jehož předmětem byla Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a to od 20. 2. 2013 do 2. 4. 2014.

23. Z Dokladu (potvrzení) o zajištění ubytování ze dne 26. 11. 2014 se podává, že ubytovatel – Škoda Ekonomy družstvo potvrdilo poskytování ubytování žalobci v období od 20. 2. 2015 do 19. 2. 2017 na adrese K. X, Ž.

24. Z obsahu pracovní smlouvy ze dne 7. 11. 2013 uzavřené mezi zaměstnavatelem Škoda Ekonomy družstvo a žalobcem vyplývá, že žalobce měl nastoupit do zaměstnání dne 7. 11. 2013 jako dělník na práci s kovem a na montáž kovových konstrukcí s místem výkonu práce – objekt Dynape – group s. r. o. v Praze. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

25. Ze sdělení Úřadu práce ČR ze dne 2. 3. 2015 vyplývá, že žalobce byl v období od 1. 9. 2011 do 31. 8. 2012 veden jako zaměstnanec družstva Škoda Ekonomy pro druh práce Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů (číselný kód CZ- ISCO 812). V období od 2. 7. 2012 do 20. 6. 2013 byl žalobce veden jako zaměstnanec družstva BIVAS pro totožný druh práce. V období od 4. 9. 2013 do 20. 2. 2014 byl žalobce veden opět jako zaměstnanec družstva Škoda Ekonomy, a to rovněž pro uvedený druh práce. Toto povolení bylo prodlouženo na dobu od 21. 2. 2014 do 20. 2. 2015.

26. Ze sdělení Českého statistického úřadu ze dne 13. 8. 2014 o aktualizaci Klasifikace zaměstnání vyplývá, že do skupiny 812 – Obsluha zařízení na zpracování kovů náleží podskupiny: (812 1) Obsluha zařízení při hutní výrobě kovů (obsluha pecí a konvertorů), (812 2) Obsluha zařízení ve slévárenství (taviči, slévači), (812 3) Obsluha zařízení na tepelné zpracování kovů, (812 4) Obsluha zařízení na tažení a protlačování kovů, (812 5) Obsluha Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 50A 52/2018 zařízení na tváření kovů ve válcovnách, (812 6) Obsluha zařízení na úpravu kovového odpadu. Do skupiny 713 pak byli zařazeni Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce a pracovníci v příbuzných oborech, mezi nimi pod číslem 713 3 – Stavební štukatéři., kterými se rozumí štukatéři, kteří staví a opravují sádrové přepážky a zdobí štukem zdi a stropy.

27. Vyrozuměním ze dne 12. 3. 2015 byl žalobce vyzván k seznámení se s podklady rozhodnutí a k vyjádření k nim, čehož dne 18. 3. 2015 spolu se zmocněným zástupcem využil a do protokolu o seznámení se s podklady uvedl, že se k těmto podkladům vyjádřit nechce, protokol žalobce na závěr podepsal.

28. Rozhodnutím prvostupňového orgánu ze dne 8. 4. 2015 č. j. OAM-4693-20/DP-2014 byla žádost žalobce o prodloužení doby platnosti k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 1 zákona o pobytu cizinců za účelem zaměstnání zamítnuta a doba platnosti povolení k dlouhodobému pobytu dle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. b) v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. j) téhož zákona prodloužena nebyla, neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu žalobce na území. Správní orgán své rozhodnutí zdůvodnil závěry plynoucími z výslechu žalobce, který za přítomnosti svého zástupce k dotazu vyslýchajícího uvedl, že pro svého zaměstnavatele vykonává práci štukatéra. Vzhledem k tomu, že na tento druh práce žalobci nebylo vydáno povolení, dospěl správní orgán k závěru, že žalobce dlouhodobě (po dobu 2 let) vykonává na území ČR nelegální práci (713 3 – Stavební štukatéři), tedy druh práce, který je odlišný od práce, na kterou žalobce získal povolení od Úřadu práce (812 – Obsluha zařízení na zpracování kovů). Uvedené skutečnosti zakládají jinou závažnou překážku, pro kterou žalobci nelze udělit povolení k dlouhodobému pobytu. V závěru svého rozhodnutí se správní orgán dále vypořádal s otázkou přiměřenosti dopadů zamítavého rozhodnutí do rodinného a soukromého života žalobce. V této souvislosti byly zohledněny veškeré skutečnosti zjištěné z výslechu žalobce, který uvedl, že jeho celá rodina žije na Ukrajině, v ČR má pouze tchána a účel jeho pobytu je tak především ekonomický, když na území Ukrajiny jako vystudovaný inženýr práci nesežene.

29. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal prostřednictvím právního zástupce včasné odvolání, které bylo doplněno dne 6. 8. 2015, v němž namítá nedostatečně zjištěný skutkový stav, který byl v projednávané věci zapříčiněn nedostatečnými zjištěními správního orgánu, který své závěry postavil toliko na vyjádření žalobce, který v rámci výslechu uvedl, že vykonává zdobení stěn štukováním. Správní orgán však nevzal v úvahu, že žalobce je cizinec a smyslu otázek tudíž nemusí zcela rozumět. Bylo poukázáno rovněž na zastaralost techniky štukování, která se již mnoho let nepoužívá. K odvolání bylo dále přiloženo Prohlášení zaměstnavatele žalobce ze dne 2. 6. 2015, kterým tento potvrdil, že žalobce pro něj vykonává práce na stavbách, kde dělá přípravy parapetů, opěradel balkonů a schodů ke konečnému pokrývání barvou, brousí nerovnosti po svařování, odstraňuje rez a oxidaci. Zaměstnavatel žalobce dále uvedl, že pokud bylo ze strany žalobce uvedeno, že zdobí stěny a štukuje, tak se zřejmě jednalo jen o nepochopení otázky, neboť žalobce v té době rekonstruoval bydliště v Ž., kde pokrýval stěny vrstvou štuku před malováním. Staveb, které by se v současné době zdobily štukem, je minimum, muselo by se jednat o rekonstrukce historických budov.

30. Dne 26. 8. 2015 pak žalobce podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky, a to pro zaměstnavatele, spol. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 50A 52/2018 DETAIL Partner s. r. o., pracovní zařazení: Obsluha strojů na zpracování kovů, Obsluha zařízení na zpracování kovů (8121).

31. Dne 26. 8. 2015 byl žalobcem předložen Doklad (potvrzení) o zajištění ubytování ze dne 26. 8. 2015, z něhož se podává, že ubytovatel – DETAIL Partner s. r. o. potvrdilo poskytování ubytování žalobci na dobu bez omezení od 26. 8. 2015 na adrese K. X, Ž.

32. Předložena byla dále pracovní smlouva ze dne 20. 8. 2015 uzavřená mezi zaměstnavatelem DETAIL Partner s. r. o. a žalobcem. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobce měl nastoupit do zaměstnání dne 20. 8. 2015 jako obsluha strojů na zpracování kovů. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s měsíční mzdou ve výši 9 880 Kč.

33. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 23. 3. 2018 č. j. MV-88677-7/SO-2015 bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Žalovaná v odůvodnění svého rozhodnutí shledala závěry prvoinstančního orgánu správnými. Skutkový stav byl dle žalované zjištěn dostatečně, a to výslechem žalobce, který výslovně uvedl, že je zaměstnán jako štukatér, a to za situace, kdy byl přítomen jeho zmocněný zástupce, který, ač v závěru korigoval některé nesprávnosti uvedené žalobcem, tvrzení o druhu vykonávané práce neupřesnil. Provedeným dokazováním, zejména výslechem žalobce, bylo dle žalované jednoznačně prokázáno, že žalobce soustavně vykonával jiný druh práce, než který mu byl Úřadem práce povolen. Tuto skutečnost nemůže změnit ani žalobcem dodatečně předložená pracovní smlouva se spol. DETAIL Partner s. r. o. ze dne 20. 8. 2015, neboť žalobce v této době nebyl držitelem povolení k výkonu zaměstnání vydaným Úřadem práce ani držitelem zaměstnanecké či jiné karty.

34. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

35. Žaloba je důvodná.

36. V nyní projednávané věci byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu, a to na základě § 44a odst. 3 zákona o pobytu cizinců, dle něhož se na prodloužení platnosti vztahuje mimo jiné ust. § 35 odst. 3 téhož zákona. Podle § 35 odst. 3 zákona o pobytu cizinců nelze dobu pobytu na území ČR na vízum k pobytu nad 90 dnů prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza. Dle § 37 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců zruší ministerstvo platnost víza k pobytu nad 90 dnů, pokud cizinec přestane splňovat některou z podmínek pro udělení víza. Dlouhodobé vízum s výjimkou víza nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizinci neudělí, pokud pobyt cizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území.

37. V případě žalobce byla zjištěna výše uvedená jiná závažná překážka, která měla spočívat v tom, že žalobce vykonával v zaměstnaneckém poměru jiný druh práce, než na který mu bylo Úřadem práce uděleno povolení.

38. Co se rozumí pojmem „jiná závažná překážka“ vyložil Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 26. 6. 2013 vydaném pod sp. zn. 9 A 66/2010 [2951/2014 Sb. NSS], kde konstatoval, že závažnou překážkou se dle, v rozhodné době platného § 56 odst. 1 písm. k) Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 50A 52/2018 zákona o pobytu cizinců [nyní § 56 odst. 1 písm. j) uvedeného zákona] ve spojení s § 46 odst. 1 téhož zákona, rozumí neplnění účelu předchozího pobytu (faktické nevykonávání podnikatelské činnosti) po převážnou část doby, na kterou bylo cizinci uděleno vízum k pobytu za účelem podnikání.

39. Přestože se uvedené rozhodnutí vztahovalo na neplnění účelu pobytu, kdy cizinec fakticky nevykonával podnikatelskou činnost, na rozdíl od věci nyní projednávané, kdy žalobce měl vykonávat pouze jiný druh práce, lze z uvedeného vyložit, že ministerstvo cizinci povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR nevydá, pokud cizinec převážnou část pobytu, který mu byl povolen v daném období pro konkrétní účel (druh práce) udělen, tento účel (druh práce) neplní.

40. V daném případě žalobce přicestoval na území ČR koncem roku 2011. Od 1. 9. 2011 do 31. 8. 2012 mu bylo vydáno povolení k zaměstnání u zaměstnavatele Škoda Ekonomy družstvo pro druh práce Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů, dále bylo žalobci vydáno povolení k zaměstnání od 2. 7. 2012 do 20. 6. 2013 pro družstvo Bivas pro totožný druh práce, a od 4. 9. 2013 do 20. 2. 2014 pro zaměstnavatele Škoda Ekonomy rovněž pro druh práce Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů, toto povolení bylo žalobci prodlouženo na období od 21. 2. 2014 do 20. 2. 2015.

41. Z výpovědi žalobce konané v rámci jeho výslechu dne 8. 4. 2014, který se souhlasem žalobce proběhl v nepřítomnosti tlumočníka, bylo zjištěno, že žalobce vykonává práci pro svého zaměstnavatele v Praze, kde v různých částech města pracuje na stavbách, kde zdobí stěny, práci získává nárazově, podle toho, jaké jsou pracovní podmínky, v lednu 2014 žalobce pracoval týden, v únoru 5 dnů, v březnu žalobce pracoval týden a v dubnu téhož roku neměl mít práci vůbec žádnou, je placen dle toho, kolik práce odpracuje. K dotazu, jakou práci žalobce pro svého zaměstnavatele vykonává, uvedl, že je štukatér. K dotazu, jak dlouho pracuje v Praze, uvedl 2 roky.

42. Krajský soud na základě skutečností, uvedených žalobcem v jeho výpovědi dne 8. 4. 2014 dospěl k závěru, že ze strany správních orgánů nebyl skutkový stav dané věci zjištěn dostatečně. Přestože žalobce ve výpovědi uvedl, že vykonává pro svého zaměstnavatele práci štukatéra, nelze toto tvrzení vzít za hlavní a jediný důkaz svědčící o tom, že žalobce vykonával na území ČR nelegální práci, pro kterou neměl povolení. Správní orgán žádným bližším způsobem nezjišťoval, v čem konkrétně tato práce spočívá, kde ji žalobce vykonává a především, zda ji vykonává po převážnou část doby, na kterou mu bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu.

43. Přestože žalobce souhlasil s tím, že jednání bude probíhat v českém jazyce v nepřítomnosti tlumočníka, je z následné korekce jeho zmocněnce zřejmé, že český jazyk žalobce zcela neovládá, když zaměnil osoby svých rodičů za osobu svého tchána. I tato skutečnost svědčí o tom, že bylo třeba skutkový stav zjišťovat pečlivěji, a to např. výslechem jednatele zaměstnavatele, Škoda Ekonomy družstvo. Soud si je vědom skutečnosti, že u výslechu byl přítomen zmocněnec žalobce, avšak i ten je státním příslušníkem Ukrajiny, pročež nelze bez dalšího tvrdit, že to byl on, kdo měl žalobce stran jeho tvrzení o tom, že je štukatérem, korigovat a pokud tak neučinil, tak je postaveno na jisto, že žalobce tento druh práce vykonával.

44. Jak již soud uvedl shora, a jak vyplývá též z citovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze, závažnou překážkou se rozumí neplnění účelu předchozího pobytu po převážnou Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 50A 52/2018 část doby, na kterou bylo cizinci uděleno vízum k pobytu za účelem podnikání. Ve věci nyní projednávané však správní orgány nijak neprokázaly, že žalobce vykonával nelegální práci, tedy práci jiného druhu, než na kterou mu bylo uděleno povolení, po převážnou část doby, na kterou mu bylo uděleno vízum k pobytu za účelem zaměstnání. Správní orgány bez dalšího vycházely z toho, že žalobce uvedl, že v Praze pracuje 2 roky, a to aniž by jakkoliv zjišťovaly, zda žalobce po celou tuto dobu jiný druh práce, než povolený, vykonává. V tomto směru chybí v rozhodnutí prvostupňovém i v rozhodnutí žalovaném jakákoliv úvaha. (pozn. podtrženo soudem)

45. Pochybení soud shledal i ve vztahu k žalobou napadenému rozhodnutí. Žalovaná se v odůvodnění rozhodnutí nijak nevypořádala s vyjádřením zaměstnavatele žalobce, družstva Škoda Ekonomy, které bylo přílohou odvolání žalobce, a kterým bylo zaměstnavatelem žalobce potvrzeno, že žalobce v rozhodné době vykonával druh práce, na který mu bylo uděleno povolení. K tvrzenému štukatérství žalobce pak jeho zaměstnavatel uvedl, že z důvodu neporozumění dotazu vyslýchajících žalobce toto uvedl, neboť v té době rekonstruoval své bydliště v Ž., kde pokrýval stěny vrstvou štuku před malováním. S tímto vyjádřením zaměstnavatele žalobce se žalovaná v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádala.

46. S podivem zůstává rovněž to, že o odvolání žalobce ze dne 6. 8. 2015 bylo žalovanou rozhodnuto až dne 23. 3. 2018, tedy téměř po 3 letech, a to aniž by žalovaná tento svůj postup, který značně oslabuje právní jistotu účastníků daného správního řízení, jakkoliv zdůvodnila.

47. S ohledem na konstatované vady napadených rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil bez jednání [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.] a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

48. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

49. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

50. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení zastoupeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalované k náhradě uložen nebyl, neboť tomuto návrhu soud nevyhověl. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 9 50A 52/2018 lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 5. listopadu 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.