Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

50 A 52/2019

č. j. 50 A 52/2019-30

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-12-19 · ECLI:CZ:KSCB:,2019:50.A.52.2019.30

Citované zákony (7)

Rubrum

č. j. 50A 52/2019 - 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph. D., ve věci, žalobce: M. Z. bytem X zastoupen Mgr. Janem Úlehlou advokátem se sídlem Krajinská 224/37, České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2019, č. j. KUJCK-80073/2019, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 50A 52/2019 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 20. 8. 2019 se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 31. 5. 2019, č. j. MAU/10258/2019 Zr, jímž byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzen provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 25. 3. 2019.

2. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné a byl jím zkrácen na svých právech.

3. Žalobce napadá skutečnost, že prvostupňový správní orgán jeho námitky hodnotil dle výkladu a judikatury vztahující se do období platnosti zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“) a nikoli zák. č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), kterým se řídí bloková rozhodnutí č. C 1604398 ze dne 14. 11. 2018 a č. C 1664184 ze dne 25. 3. 2019. Přestupkový zákon upravoval náležitosti bloku pouze obecně v § 85 odst. 4, kdy výslovně uváděl pouze to, že na pokutových blocích se vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Výkladem bylo doplněno, že blok musí obsahovat veškeré předtištěné náležitosti. Od 1. 7. 2017 platí § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky, kde jsou přesně specifikovány požadavky na formální podobu pokutového bloku. Je tak zřejmé, že pokud blok vydaný za účinnosti tohoto zákona nesplňuje svým obsahem přesně vymezený požadavek zákona, nesplňuje ani náležitosti správního rozhodnutí a jako takový nemůže být vykonatelný, tedy nemůže mít právní účinky, resp. nemůže dle něj být proveden záznam bodů. U bloků č. C 1604398 ze dne 14. 11. 2018 a č. C 1664184 ze dne 25. 3. 2019 jde dle žalobce o nedostatek obsahu spočívající v absenci jména a příjmení oprávněné úřední osoby, když tyto bloky obsahují pouze její podpis a služební číslo jako další povinné náležitosti. Takový nedostatek obsahu nelze s ohledem na konkrétní požadavek platného zákona zhojit výkladem, jak v návaznosti na zrušené předpisy učinil správní orgán prvého stupně. Služební číslo dle dikce zákona nahrazuje pouze označení funkce oprávněné úřední osoby, nikoli její jméno a příjmení. Konkrétně se dle žalobce jedná o nedostatek formální náležitosti ve smyslu § 92 odst. 2 písm. i) zákona o odpovědnosti za přestupky.

4. Žalobce žalovanému dále vytýká, že napadené rozhodnutí odůvodňuje ve směru jeho výše uvedených námitek tím, že napadené pokutové bloky jsou žalobcem podepsány, a tudíž souhlasil se spáchanými přestupky, čímž je jeho protiprávní jednání prokázáno. K samotnému způsobu namítaného vyplnění pokutových bloků se žalovaný ztotožnil s prvostupňovým správním orgánem, když opětovně poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (7 As 94/2012), ze kterého plyne, že pokud na napadených blocích absentuje jméno a příjmení oprávněné úřední osoby, resp. policisty, pak zhodnocení provedené správním orgánem prvého stupně je zcela správné a je v souladu s judikaturou. S tím žalobce nesouhlasí, neboť žalovaný, stejně jako správní orgán prvého stupně, věc hodnotil dle výkladu a judikatury vztahující se do období platnosti přestupkového zákona, nikoli zákona o odpovědnosti za přestupky, kterým se řídí bloková rozhodnutí č. C 1604398 ze dne 14. 11. 2018 a č. C 1664184 ze dne 25. 3. 2019. Žalovaný se ve své podstatě vůbec nevypořádal s obsahem žalobcových námitek. Pokud žalovaný odkazuje na nález Ústavního soudu, IV. ÚS 2190/11, pak tento nález podporuje žalobcovu argumentaci. Uvedené rozhodnutí Ústavního soudu totiž jasně hovoří o tom, že je nezbytné, aby Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 50A 52/2019 pokutový blok obsahoval každou náležitost, která je výslovně v zákoně uvedena. To je přesně tento případ, neboť § 92 odst. 2 písm. i) zákona o odpovědnosti za přestupky uvádí, že v příkazovém bloku se uvede ,,jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby“. Podpis oprávněné úřední osoby je pak jako další povinná náležitost uveden pod písm. j). Z uvedené zákonné formulace tak nelze dovodit nic jiného, než že služební číslo nahrazuje pouze označení funkce oprávněné úřední osoby, nikoli její jméno a příjmení, které zákon vyžaduje na bloku uvést. Ve světle uvedené zákonné úpravy i žalovaným uvedeného nálezu Ústavního soudu pak nelze uzavřít jinak, než že v případě absence jména a příjmení oprávněné osoby blok nesplňuje svým obsahem přesně vymezený požadavek zákona, nesplňuje tedy náležitosti správního rozhodnutí a jako takový nemůže být vykonatelný a nemůže mít právní účinky, tj. nemůže dle něj být proveden záznam bodů.

5. Žalobce tedy shrnuje, že minimálně u bloků č. C 1604398 ze dne 14. 11. 2018 a č. C 1664184 ze dne 25. 3. 2019 jde o nedostatek obsahu, spočívající v absenci jména a příjmení oprávněné úřední osoby, který má za následek jejich nevykonatelnost. Tento nedostatek nelze zhojit ani poukazem na žalobcův podpis na blocích, neboť tento se týká skutkové stránky přestupku a nikoli náležitostí, resp. vykonatelnosti rozhodnutí o něm.

6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvádí, že se v napadeném rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami vznesenými proti prvostupňovému rozhodnutí. K námitce žalobce žalovaný uvádí, že osobní číslo policisty je číslem identifikačním, tedy dostatečným identifikátorem policisty, který přestupek udělil, vyplnil a vydal přestupkový blok. Smyslem části pokutového bloku s označením „jméno, příjmení, funkce“ je identifikovat osobu, která blok udělila, což se v projednávané věci podařilo a takový postup odpovídá judikatuře Ústavního soudu (usnesení ze dne 13. 10. 2011, čj. IV. ÚS 2190/11). Žalovaný shledal bezvadnými všechny jednotlivě posuzované bloky, které jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče.

7. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Jelikož byly splněny podmínky ve smyslu § 51 s. ř. s., soud rozhodl bez jednání.

8. Žaloba není důvodná.

9. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, byly zjištěny následující podstatné náležitosti.

10. Žalobci bylo dne 3. 4. 2019 v souladu s §123c odst. 3 zákona o silničním provozu doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 25. 3. 2019. Žalobce podáním doručeným dne 8. 4. 2019 uplatnil námitky proti záznamu bodů v bodovém hodnocení. Prvostupňový správní orgán na základě výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 18. 4. 2019 zajistil příslušné podklady vztahující se k záznamu bodů za přestupková jednání, tedy příslušná oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, včetně souvisejících rozhodnutí v blokovém řízení (“bloků“). Prvostupňový správní orgán žalobci doručil dne 9. 5. 2019 usnesení o možnosti uplatnění práv před vydáním rozhodnutí o námitkách; žalobce byl rovněž řádně poučen. Podáním doručeným dne 27. 5. 2019, označeným jako „doplnění námitek“, žalobce požádal o odečet 10 bodů z důvodu nezpůsobilosti označených bloků být podkladem pro odečet bodů v bodovém hodnocení řidiče. Prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 16. 7. 2019, dne 19. 6. 2019 bylo správnímu orgánu doručeno včasné odvolání. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 50A 52/2019 11. Napadeným rozhodnutím žalovaný dle § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V rozsáhlém odůvodnění nejprve shrnul odvolací námitky i skutkový stav a zasadil jej do právního rámce. Následně zhodnotil jednotlivé bloky a shledal záznamy bodů za přestupky, které jsou předmětem přezkoumávaných námitek, v souladu se zákonem o silničním provozu. Žalovaný dále konstatoval, že správní orgán disponuje způsobilými podklady, zaznamenaný počet bodů v registru řidičů odpovídá konkrétnímu jednání, jímž byl žalobce pravomocně uznán vinným, přičemž toto je z bloků seznatelné a je obsaženo v příloze zákona o silničním provozu. K namítané nedostatečné identifikaci zasahujícího policisty uvedl, že jej lze snadno identifikovat dle osobního čísla, které je na bloku uvedeno, čímž je zachován účel vyplňovaného údaje, kterým je právě možnost identifikovat osobu blok vyplňující. Žalovaný proto neshledal v postupu prvostupňového správního orgánu pochybení, která by způsobovala nesoulad jím vydaného rozhodnutí s právními předpisy.

12. Soud neshledal namítanou nezákonnost napadeného rozhodnutí, jak vyplývá z níže vypořádaných námitek.

13. Nelze se ztotožnit s tvrzením, že prvostupňový správní orgán námitky žalobce hodnotil dle zákona o přestupcích a nikoli dle zákona o odpovědnosti za přestupky, jak mělo být učiněno ve vztahu k blokovým rozhodnutím č. C 1604398 ze dne 14. 11. 2018 a č. C 1664184 ze dne 25. 3. 2019. Dle žalobce v těchto rozhodnutích absentuje jméno a příjmení oprávněné úřední osoby, když tyto bloky obsahují pouze její podpis a služební číslo. V tom žalobce spatřuje žalobce nedostatek formální náležitosti ve smyslu § 92 odst. 2 písm. i) zákona o odpovědnosti za přestupky. S tímto nelze souhlasit. Dle výše uvedeného ustanovení se v příkazovém bloku uvede „jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby“. Na obou označených blocích je přitom seznatelné, a žalobce to ani nerozporuje, že v příslušné kolonce č. 10 je zapsáno právě šestimístné služební, resp. identifikační číslo oprávněné úřední osoby, tedy přesně ten údaj, který zákon alternativně požaduje pro to, aby blok splňoval v tomto ohledu formální náležitosti požadované zákonem (srov. § 4 zákona č. 122/2015 Sb., o policejním označení). Oprávněná úřední osoba, tedy policista, který blok vyplňoval, je na základě uvedeného identifikačního údaje v obou zmíněných případech naprosto jednoznačně a nezaměnitelně identifikovatelná. Skutečnost, že zde není uvedeno jméno a příjmení policisty, neodporuje v ničem shora citovanému ustanovení. V případě bloku ze dne 25. 3. 2019 je u služebního čísla policisty navíc uvedena nad rámec požadovaného jeho služební hodnost. V obou případech jsou bloky oprávněnou úřední osobou řádně podepsány. Žalobcem vytýkaný nedostatek formální náležitosti soud s ohledem na shora uvedené neshledal. V tomto ohledu není nepřípadným ani výše odkázané usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, čj. IV. ÚS 2190/11, které jednoznačně zohledňuje specifika pokutového/příkazního bloku právě z důvodu charakteru blokového řízení, kdy je při zachování práv obviněného ze spáchání přestupku nutno nazírat na identifikační údaje policisty (oprávněné úřední osoby) v bloku optikou toho, zda zůstala zachována možnost jednoznačně tuto osobu identifikovat, čemuž bylo v projednávané věci učiněno zadost. Opačný přístup by značil nadměrný formalismus, který není v blokovém řízení namístě. Správní orgán tedy nepochybil, když shledal shora označené bloky způsobilými pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Nelze než uzavřít, že u bloků č. C 1604398 ze dne 14. 11. 2018 a č. C 1664184 ze dne 25. 3. 2019 soud neshledal namítaný nedostatek obsahu spočívající v absenci jména a příjmení oprávněné úřední osoby, resp. nedostatek formální náležitosti ve smyslu § 92 odst. 2 písm. i) zákona o odpovědnosti za přestupky. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 50A 52/2019 14. Není rovněž pravdou, že by žalovaný věc hodnotil dle výkladu a judikatury vztahující se do období platnosti přestupkového zákona, nikoli zákona o odpovědnosti za přestupky, kterým se řídí bloková rozhodnutí č. C 1604398 ze dne 14. 11. 2018 a č. C 1664184 ze dne 25. 3. 2019. Žalovaný odkazoval na judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu pro objasnění specifik blokového řízení nikoli v tom smyslu, že by nesprávně vyplněný blok byl k tíži žalobce, pokud ho podepsal, ale proto, aby zdůraznil menší nároky na formální stránku těchto bloků, které vyplynuly zejména z judikatury, a to za účinnosti předchozí právní úpravy. Tato judikatura přitom nemusí být nutně v rozporu se současnou právní úpravou (zákon o odpovědnosti za přestupky).

15. Na základě shora řečeného se shrnuje, že žalovaný v řízení postupoval v souladu s právními předpisy a napadené rozhodnutí netrpí žádnou namítanou vadou. Soud na základě výše popsaného uzavřel, že žaloba není důvodná a jako takovou ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 19. prosince 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.