50 A 65/2017

Rubrum

50 A 65/2017 - 28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobce: LAGARDE SPEDITION spol. s. r. o., IČO 25218972 sídlem Podhradská 2008/14, Cheb zastoupený advokátem JUDr. Filipem Štípkem sídlem Hradiště 96, Ústí nad Labem proti žalovanému: Krajskému úřadu Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2017, č.j. KUJCK/101069/2017/ODSH takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 28. 8. 2017, č.j. KUJCK/101069/2017/ODSH se z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11.228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Pokračování - 2 - 50A 65/2017

Odůvodnění

:

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též „krajský soud“) dne 15. 10. 2017 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2017 č.j. KUJCK/101069/2017/ODSH, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Písek, odboru dopravy ze dne 20. 6. 2017 č.j. MUPI/2017/17319/Do-NKV/14/ROZH, kterým byla žalobci uložena podle § 42b odst. 1 písm. s) zákona č. 19/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) pokuta ve výši 5.000 Kč a podle § 79 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 6 vyhl. č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč. Žalobce se dopustil správního deliktu dle § 42b odst. 1 písm. s) zákona o pozemních komunikacích tím, že při kontrolním nízkorychlostním vážení bylo zjištěno překročení hodnot stanovených zvláštním předpisem u silničního motorového vozidla – nákladního automobilu – tahače návěsů, a to o 0,254 t.

2. Napadené rozhodnutí je dle žalobce nezákonné, neboť žalovaný porušil zásadu legitimního očekávání, když jeho rozhodnutí neodpovídá okolnostem daného případu. Žalovaný nijak nehodnotil skutečnost, že nákladní vozidlo žalobce převáželo sypký materiál (kaolin), který je při převozu pohyblivý a v nákladním prostoru se volně přesouvá, čemuž nelze reálně zabránit. Poukázáno bylo rovněž na to, že žalovaný se nijak nevypořádal se souvisejícími liberačními důvody namítanými žalobcem v odvolání. Liberační důvod v podobě nemožnosti technického řešení dané situace byla žalobcem doložena znaleckým posudkem, který žalovaný nijak nereflektoval. Stejně tak žalovaný nezohlednil ani ostatní liberační důvody, které žalobce uplatňoval v prvostupňovém řízení. Žalobce učinil vše, aby porušení zákona předešel, předmětnou zákonnou povinnost však není možné splnit.

3. Žalovaný se rovněž nezabýval spekulativními úvahami prvostupňového orgánu ohledně mechanismu přetěžování náprav, na něž žalobce poukázal v odvolání. Žalovaný tak při svém rozhodování vycházel z neodborných a nedoložených názorů a dohadů.

4. Žalobce dále poukázal na způsob vážení nákladních vozidel, jehož výsledná hodnota může být v případě každého jednotlivého vážení různá, neboť nákladní vozidlo nemůže zcela přesně zastavit na středu snímače. Výsledky měření se tak můžou lišit o několik stovek kilogramů. Ani tato skutečnost nebyla žalovaným vypořádána.

5. Stejně tak se žalovaný nevypořádal ani s námitkou žalobce, dle které nebyl ohrožen zákonem chráněný zájem, neboť nebyla překročena nejvyšší povolená hmotnost soupravy ani povolené zatížení jednotlivých náprav a jejich skupin. Pokračování - 3 - 50A 65/2017 6. Namítnuta byla dále skutečnost, že hmotností hodnoty nákladního vozidla žalobce byly naměřeny neprůkaznými váhami, které neměly platné ověření, když platnost jejich ověření byla pouze do 31. 12. 2016.

7. Na základě všech výše uvedených důvodů navrhl žalobce napadené rozhodnutí zrušit.

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl tuto jako nedůvodnou zamítnout. K žalobcem namítanému posudku, žalovaný uvedl, že obsahuje pouze obecně známé skutečnosti, podle kterých se sypký materiál pohybem vozidla přemisťuje. Toto však nezbavuje provozovatele vozidla odpovědnosti za porušení právních předpisů. Provozovatel vozidla je povinen náklad zabezpečit tak, aby vozidlo přepravující materiál stanovené hodnoty nepřekračovalo. Žalovaný se neztotožnil ani s tvrzenou neexistencí technického řešení zabránění posunu sypkého materiálu, poukázal přitom na jiné dopravce, u nichž k přetížení souprav nedochází. S námitkou liberačních důvodů se žalovaný dostatečně vypořádal, tyto zjištěny nebyly. Dopravce musí učinit taková opatření, aby zabránil pohybu sypkého materiálu (např. umístění pevných přepážek či naložení menšího množství materiálu). K namítanému nepřesnému způsobu měření žalovaný uvedl, že toto nebylo nijak prokázáno a jedná se pouze o konstatování žalobce. Dostatečně byla vypořádána i námitka žalobce týkající se ohrožení zájmu chráněného zákonem, zákon o pozemních komunikacích nevyžaduje, aby současně byla překročena i celková hmotnost vozidla, nebo že není třeba brát zřetel na překročení hodnot jednotlivé nápravy. K platnosti měřících vah žalovaný poukázal na dokument „potvrzení o ověření stanoveného měřidla“, kde je uvedeno, že potvrzení bylo vydáno dne 30. 11. 2016 a jeho platnost je 1 rok od vydání.

9. Z obsahu správního spisu vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti: Z dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení bylo zjištěno, že dne 14. 4. 2017 byla jízdní souprava žalobce – nákladní automobil tov. zn. Volvo, SPZ X a návěsné vozidlo tov. zn. MARTIN REISCH RSBS, s nákladem kaolinu, podrobena nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení, při kterém bylo zjištěno překročení největší povolené hmotnosti motorového vozidla o 254 kg. Součástí tohoto dokladu je Potvrzení o ověření stanoveného měřidla ze dne 30. 11. 2016, dle kterého má předmětné měřidlo požadované metrologické vlastnosti. Doba platnosti tohoto měřidla je stanovena vyhl. č. 345/2002 Sb.

10. Příkazem správního orgánu prvního stupně ze dne 27. 4. 2017 č.j. MUPI/2017/17319/Do-NKV/14/PŘÍK, byla žalobci na základě § 42b odst. 6 písm. a) a § 43 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích uložena pokuta ve výši 5.000 Kč, a to za správní delikt, kterého se žalobce dopustil dle § 42b odst. 1 písm. s) zákona o pozemních komunikacích, když jeho nákladní vozidlo při nízkorychlostním měření převyšovalo hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem (vyhl. Ministerstva dopravy č. 341/2014 Sb., v platném znění) o 0,254 t. Žalobci byla tímto příkazem na základě § 79 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhl. č. 520/2005 Sb., uložena dále povinnost nahradit náklady řízení v částce 1.000 Kč.

11. Proti shora uvedenému příkazu podal žalobce dne 21. 5. 2017 odpor, na jehož základě bylo prvostupňovým orgánem dne 23. 5. 2017 vydáno pod Pokračování - 4 - 50A 65/2017 č.j. MUPI/2017/17319/Do-NKV/14/USN usnesení, kterým byl v souladu s § 150 odst. 3 správního řádu příkaz zrušen, a bylo rozhodnuto o pokračování správního řízení.

12. Dne 26. 5. 2017 obdržel správní orgán prvního stupně vyjádření žalobce k obvinění ze spáchání výše specifikovaného správního deliktu. Z obsahu tohoto vyjádření se podává, že žalobce namítl liberační důvody, které dle jeho názoru byly v daném případě splněny. Poukázáno bylo na objektivní nemožnost jakkoliv ovlivnit přesun sypkého materiálu v nákladním prostoru vozidla, k čemuž žalobce poukázal na závěry znaleckého posudku Ing. J. K., který k vyjádření přiložil. Řidič vozidla navíc nemá možnost nakládku vozidla jakkoliv ovlivnit, a tudíž je zcela na osobách tuto nakládku provádějících, jakým způsobem bude vozidlo naloženo. Z kontroly hmotnosti vozidla po nakládce navíc bylo zjištěno, že celková hmotnost vozidla nebyla překročena.

13. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 20. 6. 2017 č.j. MUPI/2017/17319/Do-NKV/14/ROZH, ve znění jeho opravného usnesení vydaného dne 26. 7. 2017 pod č.j. MUPI/2017/17319/Do-NKV/14/USN3., byla žalobci na základě § 42b odst. 6 písm. a) a § 43 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích uložena pokuta ve výši 5.000 Kč, a to za správní delikt, kterého se žalobce dopustil dle § 42b odst. 1 písm. s) zákona o pozemních komunikacích, když jeho nákladní vozidlo při nízkorychlostním měření převyšovalo hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem (vyhl. Ministerstva dopravy č. 341/2014 Sb., v platném znění) o 0,254 t. Žalobci byla tímto příkazem na základě § 79 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhl. č. 520/2005 Sb., uložena dále povinnost nahradit náklady řízení v částce 1.000 Kč. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že správní orgán reagoval na námitky žalobce obsažené ve vyjádření. Uvedl, že v daném případě není zpochybňováno překročení celkové hmotnosti jízdní soupravy jako celku. Byla překročena nejvyšší povolená hmotnost nákladního automobilu žalobce – tahače návěsů, a to o 0,254 kg. K namítaným liberačním důvodům v podobě pohybu nekonzistentního materiálu, kterému není možné zabránit, správní orgán uvedl, že v daném případě je dána objektivní odpovědnost provozovatele vozidla a k naplnění liberačních důvodů podle § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích nedošlo. Žalobce nevynaložil veškeré úsilí k tomu, aby porušení zákona předešel. Pouhá skutečnost, že ve vozidle byl naložen sypký materiál, nepředstavuje důvody liberace. Bylo zjištěno, že žalobce měl možnost převážený materiál transportovat v pytlích či vacích, stejně tak mohl opatřit přesné váhy, ze kterých by bylo převážení po nakládce zřejmé, mohl do převozních prostor umístit vnitřní přepážky zabraňujících pohybu materiálu a dále měl možnost zvolit jiné tažné vozidlo, u něhož by k porušení zákonné povinnosti nedošlo. K žalobcem předloženému znaleckému posudku bylo uvedeno, že tento obsahuje pouze obecně známé skutečnosti o pohybu sypkého materiálu, nijak však neprokazuje objektivní nemožnost splnění hmotnostních limitů a nezbavuje dopravce odpovědnosti za spáchání daného správního deliktu. Pokud by žalobce zvolil tahač se třemi nápravami, vyhnul by se jakémukoliv problému. Bagatelizující tvrzení žalobce, dle kterého byl hmotnostní limit překročen nepatrně, není pro danou věc relevantní, zákon o pozemních komunikacích žádnou toleranci překročené hmotnosti neuvádí. Skutková podstata věci byla v daném případě spolehlivě a dostatečně prokázána. Při stanovení výše pokuty postupoval správní orgán v souladu s §43 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Pokračování - 5 - 50A 65/2017 14. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 3. 7. 2017 odvolání, které bylo k výzvě správního orgánu doplněno dne 14. 7. 2017. Prostřednictvím doplněné verze odvolání žalobce namítl spekulativní povahu závěrů prvoinstančního orgánu ohledně nenaplnění liberačních důvodů v případě žalobce. Dále žalobce poukázal na způsob provádění kontrolního vážení, který v každém jednotlivém měření může zapříčiňovat rozdílné údaje, neboť vozidlo není možné zastavit zcela na středu vážní osy. Namítnuto bylo rovněž to, že vytýkaným porušením nebyl ohrožen zájem chráněný zákonem, neboť nebyla překročena nejvyšší povolená hmotnost soupravy, ani povolené zatížení jednotlivých náprav a jejich skupin. Závěrem žalobce namítl, že kontrolní vážení proběhlo váhami, které nemají platné ověření.

15. Odvolání žalobce bylo žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 28. 8. 2017 č.j. KUJCK/101069/2017/ODSH zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo potvrzeno. Žalovaný v daném případě neshledal existenci liberačních důvodů. Žalobcem předložený znalecký posudek osvědčuje pouze to, že dochází k pohybu sypkého materiálu v nákladních prostorech vozidel. Provozovatel vozidla je však povinen náklad zabezpečit tak, aby vozidlo převážející materiál nepřekračovalo stanovené hodnoty. Žalovaný se neztotožnil ani s tvrzením žalobce o neexistenci technického řešení posunu materiálu. Poukázáno bylo na jiné dopravce, u nichž k přetížení jízdních souprav při převozu materiálu nedochází. K namítanému neohrožení zájmu chráněného zákonem v podobě poškozování komunikací žalovaný konstatoval, že zákon nestanovuje, že současně musí být překročena i celková hmotnost vozidla, nebo že není potřeba brát zřetel na překročení hodnot jednotlivé nápravy. K platnosti ověření použitého vážního zařízení žalovaný uvedl, že jeho platnost byla stanovena do 30. 11. 2017, vážení tudíž bylo provedeno platným měřidlem.

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

17. Krajský soud se v prvé řadě zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], neboť nepřezkoumatelnost rozhodnutí vylučuje jeho věcný přezkum.

18. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí je dle žalobce dána nevypořádáním jeho odvolacích námitek. Žalovaný se nijak nezabýval v odvolání namítanými liberačními důvody, nezabýval se spekulativními úvahami prvostupňového orgánu ohledně mechanismu přetěžování náprav, na něž žalobce poukázal v odvolání a nebyla vypořádána ani námitka týkající se způsobu provedení kontrolního vážení nákladních vozidel, které žalobce označil za nepřesné pro nemožnost vozidlo zastavit přesně v místě měření. Žalovaný se nijak blíže nezabýval ani námitkou, dle které jednáním žalobce nedošlo k ohrožení zákonem chráněného zájmu a řádně vypořádána nebyla ani namítaná neplatnost měřícího zařízení.

19. Nepřezkoumatelnost je žalobou dovozována pro nedostatek důvodů napadeného rozhodnutí. Pokračování - 6 - 50A 65/2017 20. Krajský soud k otázce nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí pro nedostatek důvodů poukazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu setrvale (srov. např. rozsudek ze dne 23. 7. 2008, čj. 3 As 51/2007 - 84, www.nssoud.cz), ze které vyplývá, že pokud se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostředku nevypořádá se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny, způsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v nedostatku jeho důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Podle ustálené judikatury správních soudů (srov. např. již rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, čj. 6 A 48/1992 - 23, SP č. 27) přitom musí být z odůvodnění rozhodnutí seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje pouze obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí.

21. V nyní projednávané věci dospěl krajský soud k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí výše nastíněné atributy přezkoumatelného rozhodnutí nesplňuje a uvedená žalobní námitka je tudíž důvodná.

22. Žalovaný v napadeném rozhodnutí ve vztahu k některým odvolacím námitkám zcela rezignoval na jejich vypořádání, v případě zbylých námitek pak přikročil pouze k strohým, blíže neodůvodněným závěrům, aniž by se hlouběji zaměřil na žalobcem poukazované údajné nesprávnosti prvostupňového správního rozhodnutí a provázal své závěry se vznesenými odvolacími námitkami.

23. Žalobce v odvolání brojil proti rozhodnutí prvostupňového orgánu, který se nijak nevypořádal se všemi jím uváděnými liberačními důvody, které ho dle jeho názoru zbavovaly odpovědnosti za daný správní delikt v podobě přetíženého tahače. Konkrétně žalobce zmínil charakter nákladu, jehož posunu v nákladním prostoru nelze zabránit, v této souvislosti poukázal a také k odvolání přiložil znalecký posudek, jehož závěry se k vlastnostem převáženého materiálu vztahují. Namítnuta byla také skutečnost, že žalobce váhu celé soupravy po nakládce materiálu zkontroloval a neměl možnost nakládku reálně ovlivnit. Dále také uvedl, že z důvodu absence příslušných vah, nemá možnost zjistit hmotnost tahače či jednotlivých náprav.

24. Žalobce v odvolání rovněž brojil proti tvrzení správního orgánu, který jako jednu z možností, jak předejít přetížení tahače, uvedl naložení menšího množství materiálu. Žalobce v odvolání poukázal na to, že tuto povinnost mu zákon neukládá a uvedené tvrzení správního orgánu označil za spekulativní, blíže neodůvodněné, když z něj nevyplývá, jaké konkrétní množství nákladu by měl žalobce naložit, aby přetížení předešel.

25. S uvedenou námitkou se žalovaný nijak nevypořádal, když pouze ve vztahu k doloženému znaleckému posudku konstatoval, že obsahuje jen obecně známé skutečnosti. K namítaným liberačním důvodům pouze v obecné rovině sdělil, že zjištěny nebyly a provozovatel vozidla je povinen zabezpečit náklad vozidla tak, aby nebyly překračovány Pokračování - 7 - 50A 65/2017 hodnoty stanovené zákonem, v opačném případě musí nést následky svého jednání. Žalovaný nijak nereagoval na konkrétní odvolací námitky směřující proti odůvodnění prvostupňovému orgánu. Nijak nezdůvodnil, proč žalobcem konkrétně uvedené liberační důvody nemohou v daném případě obstát. Nijak se nevyjádřil k namítané spekulativnosti prvostupňového rozhodnutí ohledně množství naloženého nákladu.

26. Zcela byla žalovaným opomenuta odvolací námitka žalobce, kterou rozporoval způsob nízkorychostního vážení, které je dle jeho názoru nepřesné, když řidič „nemůže zastavit s milimetrovou přesností na středu snímače“. Tato námitka nebyla žalovaným v napadeném rozhodnutí nijak vypořádána. V replice žalovaný uvedl, že toto tvrzení žalobce nijak neprokázal, nedostatek odůvodnění rozhodnutí vydaného ve správním řízení však nemůže být dodatečně zhojen případným podrobnějším rozborem právní problematiky učiněným až v soudním řízení o přezkumu tohoto rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, č.j. 3 As 51/2003 - 58, www.nssoud.cz, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil tento závěr ve vztahu k odstranění nedostatku odůvodnění správního rozhodnutí v kasační stížnosti brojící proti rozhodnutí soudu, jímž bylo správní rozhodnutí zrušeno jako nepřezkoumatelné).

27. Zmínit lze také odvolací námitku týkající se platnosti ověření vah použitých při kontrolním vážení vozidla žalobce. Žalovaný k této námitce pouze stroze uvedl, že ze správního spisu zjistil, že platnost ověření je do 30. 11. 2017 a vážení tedy proběhlo na platném měřidlu. Z takového odůvodnění však není zřejmé, z čeho konkrétně žalovaný tuto skutečnost zjistil, či z čeho byla žalovaným dovozena. Žalovaný se měl touto námitkou blíže zabývat a řádně ji vypořádat obzvláště za situace, kdy prvostupňové rozhodnutí na straně 2 k použitému měřidlu (mobilní váhy značky Haenni WL, typ WL 103, výr. č. 2909 a 2910, výrobce HAENNI Wheel Load Scales Ltd.) uvádí: „platnost ověření do 31. 12. 2016“.

28. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného nesplňuje požadavky na odůvodnění správního rozhodnutí a z tohoto důvodu zrušil žalované rozhodnutí bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaná je v dalším řízení vázána závazným právním názorem krajského soudu podle § 78 odst. 5 s. ř. s. tak, jak byl vysloven shora.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 11.228 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, náklady zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200 Kč a 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600 Kč a 21 % DPH ve výši 1.428 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 8 - 50A 65/2017 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 19. února 2018 JUDr. Věra Balejová v. r. předsedkyně senátu