50 A 86/2018

Rubrum

č. j. 50 A 86/2018 - 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobkyně: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2018, sp. zn. Q1-2018-50, čj. 4307/1.30/18-3, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2018, sp. zn. Q1-2018-50, čj. 4307/1.30/18-3, a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. Q5-2018-29, čj. 8868/5.30/18-4, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 50 A 86/2018

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně podala dne 9. 3. 2018 žádost o nahlédnutí do spisu Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ve věci pracovního úrazu pojištěnce žalobkyně I. V. (dále jen „pojištěnec“), ke kterému došlo dne 5. 9. 2016 na pracovišti zaměstnavatele Mazzola Advert, s. r. o.

2. Dne 14. 3. 2018 obdržela žalobkyně vyřízení žádosti, sp. zn. Q5-2018-29, čj. 8868/5.30/18-2, ve které správní orgán prvního stupně žalobkyni sdělil, že jelikož je „účastník spisu“, může do něj nahlédnout kterýkoliv pracovní den v úředních hodinách (součástí bylo i sdělení, že spis je veden ve věci komunikace s žalobkyní, nikoliv ve věci kontroly či správního řízení).

3. Dne 18. 5. 2018 podala žalobkyně další žádost nazvanou „Žádost o nahlédnutí do spisů vedených OIP ve věci pracovního úrazu p. I. V.“, v rámci které usilovala o umožnění nahlédnutí do spisu.

4. Správní orgán prvního stupně usnesením ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. Q5-2018-29, čj. 8868/5.30/18-4, žádost žalobkyně zamítl a odepřel jí nahlédnutí do příslušného spisu. Důvodem zamítnutí žádosti bylo nenaplnění druhé podmínky dle § 38 odst. 2 správního řádu, neboť nahlédnutím do spisu žalobkyní by došlo k porušení práva účastníka řízení a zároveň by byl porušen veřejný zájem.

5. Žalovaný následně dne 5. 9. 2018 vydal žalobou napadené rozhodnutí, jímž zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. Žalovaný zamítnutí odvolání odůvodnil tím, že mezi zájmy účastníka řízení a žalobkyně, jež žádá o nahlédnutí do spisu, existuje rozpor, který spolu s existencí veřejného zájmu na zachování povinnosti mlčenlivosti, brání správnímu orgánu udělit žalobkyni souhlas s nahlédnutím do spisu.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného

6. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 15. 11. 2018 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

7. Žalobkyně v úvodu žaloby nejprve popsala dosavadní průběh řízení. Dále uvedla, že žalovaný ve svém rozhodnutí správně posoudil podmínku právního zájmu podle § 38 odst. 2 správního řádu a v dané věci přiznal žalobkyni právní zájem na nahlédnutí do spisu. Žalobkyně je však toho názoru, že žalovaný nesprávně a v rozporu se zákonem posoudil druhou podmínku stanovenou § 38 odst. 2 správního řádu, tj. zda nahlédnutím do spisu bude či nebude porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. V souvislosti s tímto žalovaný konstatoval, že součástí spisu, do kterého žalobkyně žádá nahlédnout, jsou informace a údaje, jež mohou být zásadního a potenciálně zneužitelného charakteru, a že tyto informace a údaje je potřeba chránit.

8. Žalobkyně taktéž poukázala na pochybení žalovaného spočívající v nerespektování právního názoru krajského soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne 30. 8. 2017, čj. 51 A 42/2016-34, v totožné skutkové věci, který mu je z jeho činnosti dobře znám. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 50 A 86/2018 9. Žalobkyně se neztotožnila ani s argumentací žalovaného stran jejího zvýhodnění v případném navazujícím sporu s účastníkem řízení. K tomu žalobkyně uvedla, že k takovému zvýhodnění by nedošlo, neboť ona by pouze nabyla informace, jimiž účastník řízení již disponuje. Naopak by se tímto nahlédnutím pouze kompenzovala výhoda účastníka řízení, který informace plynoucí z dotčeného spisu již zná.

10. Žalobkyně dále odkázala na argumentaci žalovaného, týkající se nemožnosti povolení nahlédnutí do spisu, neboť by tímto byl porušen veřejný zájem. V rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je tato skutečnost pouze konstatována, aniž by bylo dále jakýmkoliv způsobem konkretizováno, jaký veřejný zájem by byl nahlédnutím do spisu porušen. K tomuto žalovaný ve svém rozhodnutí uvedl, že by se jednalo o porušení veřejného zájmu na povinnosti mlčenlivosti kontrolních a správních orgánů. Žalobkyně zastává názor, že jde pouze o účelový argument.

11. Žalobkyně dále poukázala na rozporné závěry žalovaného, jenž na jednu stranu označil jím poskytnuté sdělení o výsledcích šetření dle § 55 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), za dostatečné, avšak na druhou stranu žalobkyni přiznává právní zájem na nahlédnutí do spisu z důvodu nutnosti zjištění relevantních skutečností pro účely navazujícího soudního řízení.

12. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

13. Žalovaný s ohledem na totožnost žalobních námitek s důvody odvolacími odkázal na obsah napadeného rozhodnutí i obsah jemu předcházejícího rozhodnutí. K namítanému nerespektování závazného názoru soudu uvádí, že jej respektoval, neboť z jeho odůvodnění se podává toliko postup při posouzení splnění druhé podmínky spočívající v posouzení žádosti o nahlížení do spisu, nikoliv konkrétní závěr, který by správní orgány měly v tomto směru učinit.

14. Žalovaný se rovněž neztotožnil se závěry žalobkyně o tom, že si protiřečí konstatování o dostatečnosti sdělení, které žalobkyni dle § 55 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění poskytl a v konstatování o naplněném právním zájmu žalobkyně. Žalovaný se vyjadřoval k různým věcem, přičemž poskytnutím informací ve smyslu shora uváděného ustanovení žalobkyni umožnil opatřit si podklad pro případné uplatnění jejího nároku u soudu v mezích zákonem správnímu orgánu prvního stupně dovolených. Žalovaný se však nijak nevyjadřoval k tomu, zda jsou takto poskytnuté informace pro žalobčin případný další spor dostatečné.

15. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

III. Právní hodnocení krajského soudu

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

17. Žaloba je důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 50 A 86/2018 18. Předmětem projednávané věci je splnění podmínek, za nichž lze žadateli, který není účastníkem řízení, umožnit nahlížení do spisu. Tyto podmínky jsou obsaženy v § 38 odst. 2 správního řádu, jedná se o podmínky, které musí být splněny kumulativně, aby správní orgán nahlédnutí do spisu umožnil. První podmínkou je prokázání právního zájmu či jiného vážného důvodu. Druhou podmínku pak je, že tímto nahlížením nebude porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo pokud tím nebude porušen veřejný zájem.

19. V obecné rovině budou vždy zájmy žalobkyně a zájmy účastníka řízení, coby zaměstnavatele, který mohl zanedbat své povinnosti zaměstnavatele, protichůdné. Tato skutečnost však sama o sobě neznamená, že tento účastník bude automaticky dotčen na svých právech tím, že žalobkyni bude umožněno nahlížet do spisu, který orgány inspekce práce vedou ve věci pracovního úrazu jeho zaměstnance. Pokud by žalobkyně z tohoto spisu získala pro ní relevantní informace, pak nastane pouze takový stav, kdy obě strany budou disponovat stejnými informacemi, eventuálně použitelnými v navazujícím občanskoprávním sporu o náhradu škody za výdaje vynaložené žalobkyní v souvislosti s léčbou jejího pojištěnce, tedy zaměstnance účastníka řízení. Žalobkyně by tedy pouze získala informace, které jsou již účastníkovi známy, a z hlediska eventuálního budoucího civilního sporu nastane tzv. rovnost zbraní. Správními orgány konstatovaný rozpor s právy účastníka tedy nemůže být nahlížením do spisu žalobkyní z uvedených důvodů dán, neboť žádný takový rozpor není.

20. Pokud by soud akceptoval paušální závěr žalovaného a správního orgánu prvního stupně, že vždy, pokud by v dalším soudním sporu byly zájmy žadatele o nahlédnutí do spisu a účastníka, o jehož údaje se jedná, protichůdné, a nahlížení do spisu by tak žadateli museli nutně odepřít, jednalo by se o zcela neudržitelný postoj. Lze si představit např. situaci, kdy by k úhradě nákladů vynaložených pojišťovnou (žalobkyní) na úhradu léčby zaměstnance, došlo ze strany jeho zaměstnavatele dobrovolně. V takovém případě by shora prezentované závěry správních orgánů byly zcela irelevantní.

21. Přiměřeně lze v této souvislosti poukázat například na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 6. 2013, C-536/11, Donau Chemie AG a další, ECLI:EU:C:2013:366, dle něhož nahlédnutí do spisu může představovat jedinou možnost třetích subjektů, které hodlají usilovat o náhradu škody, získat důkazy nezbytné pro účely odůvodnění jejich žaloby. Paušální vyloučení nahlédnutí do spisu může nadměrně ztěžovat výkon práva na náhradu škody.

22. Argumentaci správních orgánů protichůdnými zájmy v řízení o náhradě škody lze tedy i ve světle uvedené evropské judikatury označit za absurdní, postrádající logické zdůvodnění. Pokud by na základě argumentace správních orgánů byl účastník jedinou stranou znalou skutečnostní podstatných pro občanskoprávní spor o náhradu škody, byl by to naopak právě účastník, kdo je oproti žalobkyni, které bylo nahlížení do spisu odepřeno, zvýhodněn. Žalobkyni nelze nutit, aby se pokusila podat žalobu o náhradu škody, aniž by disponovala informacemi relevantními pro takový návrh a vedení soudního sporu. Ostatně i sám správní orgán prvního stupně ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že právní zájem žalobkyně na nahlédnutí do spisu za Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 50 A 86/2018 účelem získání relevantních informací pro účely civilního řízení o náhradu škody je dán.

23. Správní orgány své závěry o porušení povinnosti mlčenlivosti opřely o to, že se kontrolující osoba při kontrolní činnosti seznámila se skutečnostmi, které mají pro kontrolovanou osobu zásadní význam, a jejich vyzrazení by na kontrolovanou osobu mělo zásadní vliv.

24. Na tomto místě soud konstatuje, že správními orgány obecně uváděná povinnost mlčenlivosti ve smyslu § 20 zákona č. 255/2012 Sb., zákon o kontrole (kontrolní řád), není absolutní a neomezená. K jejímu prolomení dochází právě v případě splnění podmínek § 38 odst. 2 správního řádu.

25. Dokumenty relevantní z hlediska uplatnění civilní žaloby o náhradu škody nelze z nahlížení vyloučit toliko na základě obecného tvrzení o jejich mimořádné citlivosti. K tomu lze přiměřeně odkázat na bod 47 shora citovaného rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Donau Chemie AG a další, podle něhož ,,[n]aopak okolnost, že takové odepření může zabránit výkonu uvedených žalob tím, že dotyčným podnikům, které již mohou využívat přinejmenším částečné imunity v oblasti peněžních sankcí, poskytuje mimo jiné možnost zbavit se rovněž povinnosti nahradit škody vyplývající z porušení článku 101 SFEU, a to na úkor poškozených osob, vyžaduje, aby se takové odepření zakládalo na naléhavých důvodech týkajících se ochrany dovolávaného zájmu a uplatnitelných na každý dokument, ke kterému je přístup odepřen.“ 26. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 23. 1. 2014 čj. 1 Afs 87/2013-73: „není vyloučeno, že uplatněním institutu nahlížení podle § 38 odst. 2 by mohl být účastník řízení poškozen. Na to ostatně pamatuje přímo § 38 odst.

2. Stěžovatel ovšem musí být schopen u každého dokumentu nebo souboru dokumentů vysvětlit, v čem konkrétně vidí porušení práv účastníka řízení. Nepřípustnost nahlížení nelze odůvodnit toliko obecným tvrzením o citlivosti informací. Uznání porušení práv účastníka řízení odůvodněné pouze obecnými tvrzeními může vést k účelovému obcházení práva třetích osob na uplatnění náhrady škody v civilním řízení.“ 27. Pokud správní orgán dospěje k závěru, že některé informace ze spisu spadají do kategorie ochrany utajovaných informací, osobních údajů, obchodního tajemství a dalších údajů a informací chráněných zvláštními zákony, má možnost na základě § 38 odst. 6 správního řádu tyto informace z nahlížení do spisu vyloučit. Správní orgán však v projednávané věci v tomto směru nepromítl do svého rozhodnutí žádnou úvahu, jelikož pouze v obecné rovině uvedl, že se kontrolující osoba seznamuje v rámci kontrolní činnosti s celou řadou skutečností, jež mají pro kontrolovanou osobu zásadní význam, a jejich vyzrazení by pro ni mělo negativní dopad. Nepřípustnost nahlížení nelze odůvodnit toliko spekulacemi o možné existenci citlivých informací ve spisu, o jehož nahlížení se jedná.

IV. Závěr a náklady řízení

28. S ohledem na konstatované vady napadených rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil (§ 78 odst. 1 a 3 s. ř. s.) a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaný je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 50 A 86/2018 29. V dalším řízení bude správní orgán prvního stupně povinen se v intencích shora popsaného závazného právního názoru soudu zabývat posouzením toho, zda by nahlédnutí do spisu žalobkyní mohlo znamenat porušení práva účastníka řízení, dotčených osob nebo porušení veřejného zájmu; pokud bude u některých dokladů ve spise shledáno možné porušení práva účastníka řízení a budou z nahlížení vyloučeny, bude nezbytné tento postup důkladně odůvodnit, a to ve vztahu ke každé konkrétní takto vyloučené listině.

30. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

31. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 21. srpna 2019 JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 7 50 A 86/2018 Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.