50 A 98/2018

Rubrum

č.j. 50 A 98/2018-46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Michala Hájka a JUDr. Terezy Kučerové ve věci, žalobce: M. F., bytem, zastoupeného advokátem Mgr. Václavem Voříškem, se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovaným: Městský úřad Prachatice, se sídlem Velké náměstí 3, Prachatice, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto:

Výrok

I. V řízení se pokračuje.

II. Žalovanému se přikazuje, aby do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku odstranil z registru řidičů z evidenční karty žalobce záznam přestupku žalobce ze dne 22. 1. 2018 a za něj uložené sankce tj. zákaz řízení motorových vozidel od 16. 8. 2018 do 16. 2. 2019, pokuta 5 000 Kč a záznam 5 bodů, provedený na základě rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2018, čj. MUPt/4759/2018, s chybně vyznačenou doložkou právní moci ke dni 16. 8. 2018. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 50 A 98/2018

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění

I. Shrnutí žaloby, vyjádření původního žalovaného a repliky žalobce

1. Žalobou ze dne 23. 11. 2018 směřující původně proti Městskému úřadu Písek (dále jen „původní žalovaný“) se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím v tom, že původní žalovaný na základě Městského úřadu Prachatice ze dne 25. 6. 2018, sp. zn. MUPt/4759/2018, čj. MUPt/4759/2018 vyznačil v evidenční kartě žalobce v registru řidičů přestupek žalobce ze dne 22. 1. 2018 a za něj uložené sankce (zákaz řízení motorových vozidel, pokuta 5 000 Kč a 5 bodů); žalobce v důsledku této skutečnosti neřídí, což u něj vedlo ke ztrátě obživy a od listopadu 2018 je veden na úřadu práce. Uvedené rozhodnutí žalovaného však doposud nenabylo právní moci, neboť žalobce proti němu podal včasné odvolání, které však Krajský úřad Jihočeského kraje nesprávně vyhodnotil jako opožděné a rozhodnutím ze dne 12. 10. 2018, sp. zn. ODSH 118024/2018/addv SO 4, čj. KUJCK 126227/2018, jej proto zamítl (řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí bylo u krajského soudu vedeno pod sp. zn. 55 A 15/2018). Žalobce podal odvolání e-mailem na adresu elektronické podatelny Městského úřadu Prachatice dne 15. 8. 2018, tj. poslední den odvolací lhůty, a následně dne 16. 8. 2018 předal totéž odvolání k poštovní přepravě. Krajský úřad Jihočeského kraje však nevzal původní elektronické podání v potaz. Coby důkaz žalobce předložil printscreen odeslaného e-mailu a potvrzení o jeho přijetí. Žalobce dále vyjádřil svůj nesouhlas s publikací soudního rozhodnutí na stránkách Nejvyššího správního soudu obsahující jeho osobní údaje, popř. údaje jeho zástupce.

2. Žalobce navrhl, aby krajský soud přikázal původnímu žalovanému odstranit nesprávně evidované údaje, popř. pokud by údaje byly v průběhu řízení před soudem již odstraněny, aby krajský soud vyslovil, že tento zásah byl nezákonný.

3. Původní žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že záznam 7 bodů (nikoli 5 jak uvádí žalobce) za přestupek ze dne 22. 1. 2018 provedl na základě způsobilého podkladu, tj. pravomocného rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2018. Dle názoru původního žalovaného je přitom třeba vycházet z presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci.

4. Původní žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

5. V replice k vyjádření původního žalovaného žalobce poukázal na skutečnost, že rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 12. 10. 2018 bylo v přezkumném řízení zrušeno rozhodnutím téhož správního orgánu ze dne 16. 1. 2019, sp. zn. ODSH 118024/2018/addv SO10, čj. KUJCK 7468/2019, a to z týchž důvodů, které namítl žalobce.

II. Průběh řízení před krajským soudem

6. Krajský soud přípisem ze dne 20. 2. 2019 – adresovaným původnímu žalovanému – ověřoval, zda žalobcem tvrzený zásah nadále trvá. Podáním ze dne 21. 2. 2019 původní Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 50 A 98/2018 žalovaný krajskému soudu sdělil, že záznam shora uvedených údajů je v registru řidičů stále obsažen. Původní žalovaný zároveň poznamenal, že žalobce má od 5. 2. 2019 dle údajů z centrálního registru řidičů trvalý pobyt v působnosti obce s rozšířenou působností Prachatice (tuto skutečnost krajský soud následně v rámci své úřední činnosti ověřil), pročež původní žalovaný již není k případnému výmazu údajů z registru řidičů oprávněn. Přípisem ze dne 26. 2. 2019 proto krajský soud vyzval žalobce, zda v souvislosti s žalobním petitem požadujícím výmaz údajů z registru řidičů trvá na označení žalovaného uvedeného v žalobě. V reakci na tuto výzvu žalobce podáním ze dne 4. 3. 2019 změnil označení žalovaného tak, jak je uvedeno v záhlaví tohoto rozsudku.

7. Krajský soud si proto přípisem ze dne 5. 3. 2019 vyžádal vyjádření (nově označeného) žalovaného stran otázky trvání naříkaného zásahu a vyjádření k žalobě. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že záznam údajů, v němž žalobce spatřuje nazákonný zásah, stále trvá. Jejich výmaz však přichází v úvahu pouze tehdy, pokud by došlo ke zrušení rozhodnutí, na jehož základě byl vklad proveden. K tomu ovšem v důsledku rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 16. 1. 2019 nedošlo, neboť jím Krajský úřad Jihočeského kraje zrušil pouze své vlastní rozhodnutí ze dne 12. 10. 2018; nebylo proto doposud rozhodnuto o meritu věci a vklad shora uvedených údajů byl tudíž proveden v souladu se zákonem na základě pravomocného rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2018. Dle názoru žalovaného se tudíž o nezákonný zásah nejedná. Žalovaný se dále pozastavil nad pasivitou žalobce, neboť žalobce o opožděnosti odvolání informován 3. 9. 2018; žalobce přesto odvolací orgán o dřívějším elektronickém podání odvolání neinformoval a toto tvrzení uplatnil až v žalobě ze dne 5. 12. 2018.

8. Vzhledem k tomu, že žalobce brojil žalobou též proti shora citovanému rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 12. 10. 2018, přičemž právě v řízení o této žalobě byla řešena otázka včasnosti podaného odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Prachatice ze dne 25. 6. 2018, krajský soud řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem usnesením ze dne 23. 1. 2019, čj. 50 A 98/2018-23, přerušil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2018, čj. 5 As 103/2017-73). Dne 4. 2. 2019 žalobce zaslal krajskému soudu zpětvzetí žaloby v řízení vedeném pod sp. zn. 55 A 15/2018, k němuž přiložil též shora citované rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 16. 1. 2019. Krajský soud proto usnesením ze dne 5. 2. 2019, čj. 55 A 15/2018-7, toto řízení zastavil. Tím zároveň opadl důvod, pro který bylo řízení v nyní projednávané věci přerušeno; krajský soud proto rozhodl o pokračování řízení výrokem I.

III. Právní hodnocení krajského soudu

9. Krajský soud se dále zabýval žalobou podle § 82 a násl. s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

10. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje § 82 s. ř. s., z něhož vyplývá, že ten, „kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen ‚zásah‘) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“ Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 50 A 98/2018 11. Při posuzování důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu lze vycházet z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, čj. 2 Aps 1/2005-65, č. 603/2005 Sb. NSS, které deklaruje, že ochrana „podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li - a to kumulativně, tedy zároveň – splněny podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením (‚zásahem‘ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž ‚zásah‘ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování ‚zásahu‘ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.“ S účinností novely soudního řádu správního č. 303/2011 Sb. a zavedením možnosti správních soudů rozhodovat také o již skončeném zásahu tzv. akademickým výrokem se 6. podmínka stala obsoletní.

12. Za zásah se v judikatuře správních soudů běžně považují i záznamy a údaje vedené v určité veřejnoprávní evidenci; záznam údajů v registru řidičů tak v zásadě představuje zásah ve smyslu § 82 s. ř. s., který směřuje přímo proti osobě, jíž se provedený záznam týká (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2015, čj. 1 As 151/2014-23, či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018, čj. 11 A 80/2018- 22). Krajský soud proto považuje 1., 4. a 5. podmínku za splněné. Zbývá tedy posoudit, zda žalobce byl zkrácen na svých právech nezákonným zásahem.

13. Dle § 120 odst. 2 věty první zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), „[z]áznamy o spáchaných přestupcích proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, záznamy o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti a záznamy o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel uložených soudem nebo správním orgánem se do registru řidičů zapisují až po nabytí právní moci příslušných rozhodnutí“ (důraz doplněn).

14. Jak již krajský soud shora uvedl, z úřední činnosti je mu známo, že Krajský úřad Jihočeského kraje v přezkumném řízení rozhodnutím ze dne 16. 1. 2019 zrušil své předchozí rozhodnutí ze dne 12. 10. 2018, jímž zamítl žalobcovo odvolání jako opožděné. Ve svém zrušujícím rozhodnutí přitom uvedl následující: „Z šetření provedeného správním orgánem prvního stupně v této věci vyplynulo, že dne 15. srpna 2018 podal odvolatel cestou svého tehdejšího zástupce skutečně odvolání prostřednictvím e- mailu, který však nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem. Toto ‚podání‘ však nebylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, a proto nebylo předáno příslušnému referentovi zajišťujícím agendu dopravních přestupků a následně též i odvolacímu orgánu. Tím tedy došlo k tomu, že oba správní orgány disponovali v rozhodné době toliko odvoláním podaným k poštovní přepravě dne 16. srpna 2018, tedy po uplynutí lhůty k podání včasného odvolání. Ve skutečnosti však odvolatel podal své odvolání řádně a včas, a to dne 15. srpna 2018 prostřednictvím e-mailu, který však nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem. Právě z toho důvodu obviněný následujícího dne zaslal potvrzující podání ve smyslu ust. § 37 odst. 4 správního řádu prostřednictvím držitele poštovní licence. Podané odvolání tak nemělo být zamítnuto jako opožděné ve smyslu ust. § 92 odst. 1 správního řádu, ale mělo o něm být meritorně rozhodnuto. Uvedeným je tedy vydání tohoto rozhodnutí plně odůvodněno.“ Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 50 A 98/2018 15. Krajský soud má proto postaveno najisto, že odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Prachatice ze dne 25. 6. 2018 bylo včasné; uvedené rozhodnutí proto nenabylo právní moci (§ 73 odst. 1 správního řádu). Jakkoli původní žalovaný v době, kdy záznam o spáchaném přestupku a za něj uložené sankci provedl, patrně o této skutečnosti nevěděl (a nelze mu tak vytýkat, že by snad v daném případě postupoval svévolně), stále platí, že tento záznam postrádal dostatečný podklad v podobě pravomocného rozhodnutí správního orgánu, a byl proto učiněn v rozporu se zákonem. Skutečnost, že Krajský úřad Jihočeského kraje původně včasnost žalobcova odvolání nesprávně vyhodnotil, přitom nelze klást k tíži žalobce. Krajský soud pak dále též dovodil, že bylo zasaženo do subjektivních veřejných práv žalobce, neboť je právem každého, aby v registru řidičů byly vedeny jen a pouze záznamy o přestupcích učiněné na základě pravomocného rozhodnutí. Taktéž podmínky 2. a 3. proto krajský soud považuje za naplněné.

16. Pokud jde o žalobcův nesouhlas s publikací soudního rozhodnutí na stránkách Nejvyššího správního soudu s uvedením jména, příjmení a bydliště, resp. sídlo žalobce a jeho zástupce, případně jejich iniciály, pak krajský soud pouze poznamenává, že není v jeho kompetenci jakkoli ovlivňovat způsob, jakým Nejvyšší správní soud rozhodnutí svá, jakož i krajských soudů na svých webových stránkách zveřejňuje.

IV. Závěr a náklady řízení

17. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná, přičemž nezákonný zásah nadále trvá; rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku II.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud dle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

19. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě ve výši 2 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a paušální náhradou hotových výdajů 2 × 300 Kč, tj. 6 800 Kč (krajský soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za sepsání repliky k vyjádření žalovaného, neboť toho podání neobsahovalo žádné skutečnosti, které by krajskému soudu nebyly již známy z jeho úřední činnosti). Celkem se tak jedná o částku 8 800 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 50 A 98/2018 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě- obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 13. března 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.