51 A 10/2017

Rubrum

51 A 10/2017 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Kateřiny Bednaříkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce T.S., bytem X, zastoupeného JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Kolín, Legerova 148, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2016, č. j. KUJCK 151630/2016, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2016, č. j. KUJCK 151630/2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto jeho odvolání a tím potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 29. 9. 2016, zn. MAU/18958/2016 Zr (dále jen „rozhodnutí I. stupně“), jímž byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu 12 Pokračování - 2 - 51A 10/2017 bodů v registru řidičů jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 21. 6. 2016 byl tímto rozhodnutím potvrzen. Žalobce v žalobě namítal, že došlo k porušení jeho práv. Žalobce se domnívá, že postupem správního orgánu byl zkrácen na svých právech, což mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaný měl zcela ignorovat předložené důkazní prostředky a nezabýval se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokovém řízení z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Tím žalovaný porušil zásadu legitimního očekávání a současně postupoval i v rozporu se stávající praxí správních orgánů, které se těmito rozhodnutími vydanými v blokovém řízení zabývají. K tomu žalobce odkázal na rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. MSK 49924/2014 ze dne 24. 4. 2014, č. j. MSK 126113/2014 ze dne 22. 10. 2014 či č. j. MSK 121761/2014 ze dne 12. 11. 2014. Obdobný postup vyplývá i z rozhodnutí Městského úřadu Písek č. j. MUPI/2014/34902/CH-nám. BH/3 ze dne 19. 1. 2015, v němž správní orgán odmazal dva konkrétní záznamy z bodového hodnocení, neboť byly učiněny na základě nezpůsobilých podkladů. Z odkazovaných správních rozhodnutí podle žalobce vyplývá, že je běžné u odvolacích správních orgánů posuzovat jednotlivé bloky z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Pokud tedy některý správní orgán postupuje popsaným způsobem a totožný správní orgán v jiné místní příslušnosti postupuje způsobem odlišným, je tím jednoznačně dotčena rovnost účastníků před zákonem. Žalobce je přesvědčen, že by měla u všech správních orgánů existovat ustálená či alespoň obdobná praxe při posuzování věcí shodných či obdobných. V další části žaloby žalobce postupně popsal nezpůsobilost jednotlivých podkladů (rozhodnutí vydaných v blokovém řízení) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Podle žalobce jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení nesplňují dostatečnou individualizaci skutku tak, jak je vyžadováno judikaturou Nejvyššího správního soudu. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“ s prostým odkazem na příslušné ustanovení zvláštního zákona, případně ve formě „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, neboť nebylo uvedeno, že se jednání měl žalobce dopustit jako řidič; postih za neužití bezpečnostních pásů u spolujezdce nepodléhá bodovému záznamu. Stejně tak místo spáchání přestupku musí být dostatečným způsobem vymezeno a musí z něho být patrné, zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o způsobilý podklad pro záznam bodů. Žalobce se neztotožnil s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí potvrdit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není ani možné po něm požadovat znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39 (citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Žalobce rovněž konstatoval, že oznámení od příslušných oddělení Policie ČR nemůže být dostatečným důkazem, a tedy relevantním podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Pokračování - 3 - 51A 10/2017 Podle výtek, které žalobce u jednotlivých pokutových bloků ze dne 21. 6. 2016, 10. 5. 2016, 31. 3. 2016, 6. 10. 2015 a 13. 1. 2015 specifikoval, požadoval, aby krajský soud posoudil, zda byla tato jednotlivá pravomocná rozhodnutí způsobilými podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Podle žalobce vyjmenovaná rozhodnutí (bloky) způsobilá jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů nejsou, neboť chybí konkretizace a individualizace jednání. K pokutovému bloku ze dne 21. 6. 2016 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce, za jaký přestupek je pokuta uložena, je uveden údaj „125c/1f4“, z čehož nelze podle žalobce určit údaj o právní kvalifikaci, resp. jde o chybnou právní kvalifikaci. Z bloku není rovněž zřejmé místo spáchání přestupku, není uvedeno, zda se tak stalo na pozemní komunikaci či na soukromém pozemku, případně kde na pozemní komunikaci se tak mělo stát (kilometráž). Popis skutku ve formátu „rychlost“ nepopisuje podle žalobce žádné porušení povinnosti řidiče stanovené zákonem. Dále je chybně uveden „18/4“, přičemž správně se má jednat o § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. K pokutovému bloku ze dne 10. 5. 2016 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce, za jaký přestupek, je pokuta uložena, je uveden údaj „125c/1f3“, z čehož nelze podle žalobce určit údaj o právní kvalifikaci, resp. jde o chybnou právní kvalifikaci. Z bloku není rovněž zřejmé místo spáchání přestupku, není uvedeno, zda se tak stalo na pozemní komunikaci či na soukromém pozemku, případně kde na pozemní komunikaci se tak mělo stát (kilometráž). Popis skutku ve formátu „RJ“ nepopisuje podle žalobce žádné porušení povinnosti řidiče stanovené zákonem. Dále je chybně uveden „18/4“, přičemž správně se má jednat o § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. K pokutovému bloku ze dne 31. 3. 2016 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce, za jaký přestupek, je pokuta uložena, je uveden údaj „125c/1f1“, z čehož nelze podle žalobce určit údaj o právní kvalifikaci resp. jde o chybnou právní kvalifikaci. Z bloku není rovněž zřejmé místo spáchání přestupku, není uvedeno, zda se tak stalo na pozemní komunikaci či na soukromém pozemku, případně kde na pozemní komunikaci se tak mělo stát (kilometráž). Popis skutku ve formátu „pásy“ nepopisuje podle žalobce žádné porušení povinnosti řidiče stanovené zákonem. Dále je chybně uveden „§ 6/1a“, přičemž správně se má jednat o § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. K pokutovému bloku ze dne 6. 10. 2015 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce, za jaký přestupek, je pokuta uložena, je uveden údaj „125c/1f4“, z čehož nelze podle žalobce určit údaj o právní kvalifikaci, resp. jde o chybnou právní kvalifikaci. Z bloku není rovněž zřejmé místo spáchání přestupku, není uvedeno, zda se tak stalo na pozemní komunikaci či na soukromém pozemku, případně kde na pozemní komunikaci se tak mělo stát (kilometráž). Popis skutku ve formátu „RJ“ nepopisuje podle žalobce žádné porušení povinnosti řidiče stanovené zákonem. Dále je chybně uveden „18/4“, přičemž správně se má jednat o § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. K pokutovému bloku ze dne 13. 1. 2015 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce, za jaký přestupek je pokuta uložena, je uveden údaj „125c/1f4“, z čehož nelze podle žalobce určit údaj o právní kvalifikaci, resp. jde o chybnou právní kvalifikaci. Z bloku není rovněž zřejmé místo spáchání přestupku, není uvedeno, zda se tak stalo na pozemní komunikaci či na soukromém pozemku, případně kde na pozemní komunikaci se tak mělo stát (kilometráž). Popis skutku ve formátu „telefon řidič“ nepopisuje podle žalobce žádné Pokračování - 4 - 51A 10/2017 porušení povinnosti řidiče stanovené zákonem. Dále je chybně uveden „18/4“, přičemž správně se má jednat o § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Součástí žalobního návrhu byl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, o němž bylo rozhodnuto krajským soudem dne 3. 3. 2017 pod č. j. 51 A 10/2017 - 24 tak, že žalobě nebyl odkladný účinek přiznán. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu pro nedůvodnost zamítnout. Zcela odmítl tvrzení žalobce, že by ignoroval předložené důkazní prostředky, čímž by mělo dojít k porušení legitimního očekávání žalobce, neboť žalovaný není povinen bez dalšího přejímat právní závěry jiných správních orgánů na jeho úrovni, zejména pokud svůj postup přezkoumatelně vysvětlí. K jednotlivým blokům žalovaný shrnul skutečnosti, které bloky obsahují s tím, že z jednotlivých bloků je zřejmé, jakým konkrétním jednáním měl žalobce přestupky spáchat, a tyto bloky obsahují všechny náležitosti. K popisu místa spáchání přestupku žalovaný uvedl, že všechny bloky obsahují dostatečně konkretizovaná místa a spolu s dalšími údaji jsou jednotlivé skutky žalobce identifikovány nezaměnitelným způsobem. V souvislosti s posuzováním formálně obsahových náležitostí pokutových bloků žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20. Posuzované pokutové bloky žalovaný označil za způsobilé pro záznam bodů, byť jsou zkratkovité. Ze správního spisu, který si krajský soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Oznámením správního orgánu I. stupně ze dne 22. 6. 2016 byl žalobce vyrozuměn o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, kterého dosáhl ke dni 21. 6. 2016. Zároveň byl žalobce prostřednictvím oznámení vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Dne 30. 6. 2017 podal žalobce námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení. Správní orgán I. stupně si dne 11. 7. 2016 vyžádal od příslušných obvodních oddělení Policie České republiky kopie pokutových bloků. Blok č. C 0764446 ze dne 13. 1. 2015 v popisu přestupkového jednání obsahuje: „Dne 13. 1. 2015 v 8:56 hodin jel OA ŠKODA RZ ... po sč. III/14128 obec Vitějovice, kde překročil rychlost v obci, neměl ŘP, 50/67/64 km/hod. § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., § 6/8a z. č. 361/2000“. Pokuta byla žalobci uložena podle „§ 125c/1f4, § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Blok č. L 0033407 ze dne 6. 10. 2015 v popisu přestupkového jednání obsahuje: „Dne 6. 10. 2015 v 14:30 hod., sil I/22 u Jinína, rychlost mimo obec, R – 90/108/104, § 18/3 z. č. 361/2000 Sb., r. z. ...“. Pokuta byla žalobci uložena podle „§ 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Blok č. L 0059341 ze dne 31. 3. 2016 v popisu přestupkového jednání obsahuje: „15:25h 31. 3. 2016, CHÝNOV, GABRIELOVO NÁMĚSTÍ, SMĚR TÁBOR, RZ ... § 6/1a z. č. 361/2000 Sb; NEPŘIPOUTÁN BEZPEČNOSTNÍM PÁSEM PŘI JÍZDĚ“. Pokuta byla žalobci uložena podle „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“. Blok č. E 2377503 ze dne 10. 5. 2016 v popisu přestupkového jednání obsahuje: „DNE 10. 5. 2016 V 13:34 H UL. SUŠICKÁ VIMPERK. POR. UST. § 18/4 Z. Č. 361/2000 Sb. Pokračování - 5 - 51A 10/2017 RYCHLOST V OBCI 50/74/71 RZ ...“. Pokuta byla žalobci uložena podle „§125c/1f/3 zák. č. 361/00 Sb., ve znění p. p“. Blok č. L 0075155 ze dne 21. 6. 2016 v popisu přestupkového jednání obsahuje: „21. 6. 2016, 8:43 hod., ŽEL. PŘEJEZD KOROSEKY, MIMO OBEC, S VOZIDLEM ... PORUŠENÍ RYCHLOSTI R 50/70/67, § 28/3 z. č. 361/2000 Sb.“ Pokuta byla žalobci uložena podle „§ 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ V rámci vyjádření před vydáním rozhodnutí ze dne 13. 9. 2016 žalobce uvedl, že shromážděné podklady nejsou kompletní, k čemuž přiložil kopii podnětu k přezkumnému řízení. Žalobce rovněž požádal o přerušení řízení na dobu nezbytně nutnou k vyřešení předmětných otázek či důležitých skutečností, které ve věci vznikly a jejichž objasnění je nutné pro další řízení, a to na dobu 100 dnů. Usnesením ze dne 27. 9. 2016 správní orgán I. stupně žádost žalobce o přerušení řízení zamítl, neboť shromážděné podklady umožňují o věci bez dalšího rozhodnout. Rozhodnutím ze dne 29. 9. 2016 správní orgán I. stupně námitky žalobce zamítl jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů ke dni 21. 6. 2016 potvrdil. V rozhodnutí byl popsán průběh správního řízení a byly jednotlivě posouzeny pokutové bloky, které byly podkladem pro záznam bodů. Bylo konstatováno, že záznamy bodů do registru řidičů byly provedeny na základě pravomocných rozhodnutí vydaných v blokovém řízení, která jsou ve spise založena. Dne 14. 10. 2016 obdržel správní orgán I. stupně blanketní odvolání, které žalobce po výzvě dne 27. 10. 2016 doplnil. K doplnění odvolání žalobce přiložil rozhodnutí jiných správních orgánů o námitkách, kterých se dovolával. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto a rozhodnutí I. stupně potvrzeno. Žalovaný zopakoval hlavní zásady správního řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů. K namítaným zkratkovitým výrazům, jež jsou obsaženy v jednotlivých rozhodnutích vydaných v blokovém řízení, bylo žalovaným uvedeno, že pokud jsou tyto v textu bloku dostatečně srozumitelné, mohou být podkladem pro zápis bodů. Podstatné je, aby v pokutovém bloku bylo zcela jednoznačně a určitě popsáno konkrétní jednání konkrétní osoby. Užití zkratek či gramatické chyby nezakládají nezákonnost rozhodnutí. Následkem formálních či obsahových nedostatků bloku není vždy nezpůsobilost tohoto bloku být podkladem pro zápis bodů do registru. Žalovaný rovněž posoudil jednotlivé bloky a dospěl k závěru, že tyto bloky nevykazují vady, pro které by nemohly sloužit jako podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Specifikace jednotlivých jednání žalobce v blocích obsažená splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť je z nich patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil a kdy a kde se tak stalo. K předloženým rozhodnutím jiných správních orgánů žalovaný uvedl, že se s jejich obsahem seznámil, nejsou však pro něj závazná, přičemž nedostatky bloků v nich popsaných nyní přezkoumávané bloky neobsahují. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Pokračování - 6 - 51A 10/2017 Žaloba není důvodná. Žalobce v prvé řadě zpochybnil postup žalovaného, který označil za nesprávný, neboť podle jeho názoru se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo podle žalobce povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních. Pokud tak žalovaný nečinil, porušil zásadu legitimního očekávání účastníka správního řízení. V souvislosti s tím žalobce odkazoval na tři rozhodnutí vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, který se jednotlivými rozhodnutími v blokovém řízení zabýval a vyslovil závěr, že tyto podklady jsou nezpůsobilými pro učinění záznamu bodů v registru řidičů. Dalším rozhodnutím, na které žalobce upozorňoval, bylo rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 19. 1. 2015, č. j. MUPI/2014/34902/CH-nám.BH/3, jehož důsledkem bylo odmazání dvou konkrétních záznamů z bodového hodnocení, které byly učiněny na základě nezpůsobilých podkladů. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z ustálené judikatury správních soudů, z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení. Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání anebo podmíněném zastavení trestního stíhání. Nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu. Lze tedy konstatovat, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách Pokračování - 7 - 51A 10/2017 nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku. Podklady, z nichž správní orgán I. stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán I. stupně a potažmo žalovaný z oznámení o uložení pokut v blokovém řízení, které byly tomuto orgánu zaslány Policií ČR, dále i z vyžádaných kopií jednotlivých bloků. Správní orgán I. stupně a žalovaný řádně posoudili jednotlivá pravomocná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení a dospěli k závěru, že tato jsou způsobilými podklady k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji. Správní orgán I. stupně v rozhodnutí ze dne 29. 9. 2016 stručně shrnul, co je uvedeno v pokutových blocích a kolik bodů bylo za jaké jednání přiděleno. Žalovaný dospěl k závěru, že správní orgán I. stupně provedl záznamy v registru řidičů v souladu s § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu. Žalovaný dále konstatoval, že jednotlivé specifikované údaje obsažené v těchto blocích splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, ze všech těchto údajů je dostatečně zřejmé, o jaké porušení zákonného ustanovení žalobcem se jednalo a kdy a na jakém místě k němu došlo. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaný jednotlivými podklady pro záznam bodů do registru řidičů zabýval dostatečně důkladně a podrobně. Vypořádal se i se všemi odvolacími námitkami zpochybňujícími jednotlivé zkratkovité údaje uvedené na pokutových blocích. K námitce směřující vůči legitimnímu očekávání v kontextu předložených rozhodnutí jiných správních orgánů na str. 6, bod ad 7. napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že rozhodnutí jiných správních orgánů pro něj nejsou právně závazná a že po obsahové stránce ani nedopadají na nyní přezkoumávanou věc; bloky řešené v předložených rozhodnutích se týkají jiných skutkových podstat přestupků a obsahovaly zcela jiné údaje než v posuzovaném případě. Je třeba uvést, že jednotná správní praxe je jistě žádoucí, ovšem v daném případě odkazovaná rozhodnutí na věc skutečně nemohla dopadat, neboť žalobcem poukazované vady se v nyní přezkoumávaných blocích nevyskytují. Krajský soud se ztotožnil se závěry žalovaného o tom, že v konkrétní záležitosti měl správní orgán I. stupně k dispozici všechny potřebné podklady splňující zákonem stanovené požadavky. Nesrozumitelnost a nejednoznačnost údajů uvedených na pokutových blocích nebyla správními orgány ani krajským soudem shledána, jak bude popsáno níže. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76), neboť si vyžádaly kromě oznámení policie, na jehož základě bylo prováděno hodnocení dosažených bodů, též pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem v blokovém řízení. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Pokračování - 8 - 51A 10/2017 Žalobce v předmětných blokových řízeních pokutové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem, což ostatně v žalobě ani nezpochybňuje. Krajský soud proto uzavřel, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou. Krajský soud dále posuzoval důvodnost námitky, podle níž jednotlivé podklady nejsou způsobilé pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce namítal, že nezpůsobilost těchto podkladů spatřuje v tom, že užitý formát popisu přestupku, „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“ či „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, není dostatečným specifikováním přestupku. Z pokutových bloků podle žalobce dále není zřejmé, kdy a kde k přestupku došlo, stejně jako nelze určit právní kvalifikaci. Další žalobcovou námitkou je, že údaje v pokutových blocích nejsou čitelné a nejsou z nich tudíž zřejmé okolnosti spáchaných přestupků. Ani tuto námitku krajský soud nehodnotí jako důvodnou. Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že správní orgány obou stupňů shledaly podklady pro zápis bodů žalobce do registru řidičů jako způsobilé. To dovozovaly jednak ze splněných náležitostí těchto podkladů, které zcela korespondují se zákonnými požadavky, a rovněž z výše bodů, která byla žalobci připsána v souladu se zákonem. Smyslem a účelem bodového systému podle zákona o silničním provozu je hodnocení nebezpečnosti spáchaného přestupku nebo trestného činu proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Správní orgány v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů nemohou přezkoumávat správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden. Na tyto akty je třeba pohlížet jako na správné a zákonné, jak bylo již výše uvedeno a vyplývá to i z judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 24). Tento závěr vyplývá i ze samotné dikce § 57 odst. 3 správního řádu, který upravuje případy, kdy je správní orgán vázán při hodnocení předběžné otázky rozhodnutím jiného, příslušného správního orgánu (v posuzované věci pravomocným rozhodnutím o odpovědnosti žalobce za přestupek). Pokud tedy nyní zastává žalobce názor, že z uvedených podkladů, čili rozhodnutí o přestupcích, není zřejmé, jakého přestupkového jednání se měl dopustit, kdy a kde se tak stalo, tj. zpochybňuje-li svou odpovědnost za přestupek, pak měl tyto skutkové námitky uplatnit již při projednání přestupku a měl trvat na projednání věci ve správním řízení. Pokud by takové námitky užil a nesouhlasil s projednáním přestupků v blokovém řízení, mohl tyto námitky uplatnit v řízení před správním orgánem. Žalobce však, jak vyplývá z písemností založených ve spise, s popisem jednotlivých skutků, jakož i s uvedením místa a času, kdy k jeho jednání došlo, souhlasil, resp. neměl výhrady, neboť přistoupil na možnost jejich projednání v blokovém řízení. Pokuty za přestupková jednání, která mu byla kladena za vinu, uhradil, a pokutové bloky podepsal, aniž by rozporoval některé údaje, které v nich byly uvedeny. Žalobce nenamítal zkratkovité popisy jednotlivých skutků, uvedení místa a času, kdy k jednání došlo či nečitelnost a nesrozumitelnost údajů v blocích uvedených. K uplatnění takových námitek není ani zapotřebí znalost práva. Žalobce přistoupil na projednání jeho přestupků v blokovém řízení, pokutové bloky stvrdil svým podpisem a akceptoval tak výši uložené pokuty i údaje v nich uvedené. Pokračování - 9 - 51A 10/2017 Krajský soud k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, z něhož se podává, že „udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích.“ Z uvedeného plyne, že přestupce již nemá možnost dále rozporovat údaje o skutkovém stavu obsažené na pokutových blocích a stejně tak ani právní kvalifikaci svého jednání na těchto blocích uvedenou. Nejvyšší správní soud jednoznačně uzavřel, že svým podpisem a úhradou uložené pokuty přestupce stvrzuje správnost těchto údajů a vzdává se současně možnosti přezkumu postupu orgánů veřejné moci ve věci jeho přestupku. Námitkami proti rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů přestupce může rozporovat, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů do registru a zda vlastně existuje pravomocné rozhodnutí, na jehož základě mu mohou být připsány body. V žádném případě však nemůže rozporovat to, zda se skutek skutečně stal a zda byla naplněna skutková podstata přestupku. V daném případě krajský soud shodně se správními orgány obou stupňů a na základě podkladů založených ve spise uzavřel, že body byly žalobci připsány v souladu s pravomocnými rozhodnutími vydanými v blokovém řízení. Krajský soud neshledal důvodnou ani námitku týkající se nečitelnosti či nesrozumitelnosti údajů uvedených na pokutových blocích z důvodu zkratkovitosti či strohosti tam uvedených údajů. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, tak jak jsou upraveny v zákoně o přestupcích, zejména v § 84 a v § 85. Podle § 85 odst. 4 zákona o přestupcích jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. K obsahovým náležitostem pokutového bloku se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000, podle kterého „rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona.“ Nejvyšší správní soud judikoval, že povinnost správního orgánu vyžádat si pokutové bloky, pokud oznámení o přestupku obsahuje veškeré náležitosti, přichází až v případě konkrétního tvrzení žalobce, na jehož základě mohou vyvstat důvodné pochybnosti o správnosti provedeného záznamu v registru řidičů (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011 - 74). Ke zkratkám, které byly orgánem veřejné moci použity, se ve své judikatuře opakovaně vyjádřil Nejvyšší správní soud kupříkladu v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 - 20, kde uvedl, že „…ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový Pokračování - 10 - 51A 10/2017 blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním z přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ustanovení § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.” Lze konstatovat, že s ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, pokud z nich je srozumitelné a zřejmé, komu a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Jednání konkrétní osoby musí být popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. Krajský soud rovněž poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 - 39, podle něhož „v určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost.“ Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je oproti žalobcově žalobní argumentaci naopak považuje za precizně vyplněné, prosté nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku. Samotné skutkové jednání žalobce není v blocích uvedeno ve tvaru, jak uvádí žalobce v žalobě, naopak je ve všech blocích vymezeno podrobně a popsáno zcela v souladu s právní kvalifikací přestupku. Přesně je vymezeno i místo a čas spáchání přestupku, osoba přestupce a jeho podpis pod blokem. Žalobce ke všem blokům namítl, že obsahují nesrozumitelné odkazy na právní předpisy, což žalobce považoval za chybnou právní kvalifikaci. Jednotlivé bloky obsahují odkazy na jednotlivá ustanovení zákona ve zjednodušené podobě tak, jak žalobce uvádí, nicméně ze struktury zápisu je nepochybně zřejmé, o který paragraf, odstavec, písmeno, případně bod zákonného ustanovení se jedná, neboť tyto zápisy kopírují strukturu řazení jednotlivých norem v zákoně. Z obsahu žaloby samotné se nadto podává, že žalobce této struktuře porozuměl, neboť byl schopen vedle podle něho nesprávné formy zápisu uvést na konkrétních příkladech, jak by měl zápis podle jeho názoru správně vypadat. Krajský soud konstatuje, že citace ustanovení zákona ve formě „§ 6/1a“ a „§ 18/4“ je naprosto pochopitelná a uvedená ve formě přípustné zkratky, která u krajského soudu nevzbuzuje žádné pochybnosti o povinnosti, kterou měl žalobce porušit. Stejně tak skutková podstata přestupku vymezená jako „§ 125c/1f4“ apod. je zcela srozumitelně vymezena- Pokud jde o námitku, že není zřejmé, zda k jednání žalobce došlo na místě veřejné komunikace nebo na soukromém pozemku a s tím související námitku věcné nepříslušnosti, tak zde se jedná o námitku týkající se samotného přestupkového jednání a naplnění znaků Pokračování - 11 - 51A 10/2017 skutkové podstaty přestupku, kterou nelze v rámci řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů přezkoumat. K pokutovému bloku ze dne 13. 1. 2015 žalobce namítl, že obsahuje nepřípustný popis skutku ve formě „telefon řidič“. Tato námitka žalobce se ovšem zcela míjí s jednáním, za které byl postižen, neboť „překročil rychlost v obci“ a „neměl ŘP“, tedy řidičský průkaz. Co se týče specifikace místa spáchání přestupku, v bloku je zcela určitým způsobem uvedena obec a silnice, kde se žalobce přestupku dopustil. Spolu s uvedením času a údajů o vozidle považuje krajský soud tento skutek za dostatečně identifikovaný. K pokutovému bloku ze dne 6. 10. 2015 žalobce namítl, že obsahuje nepřípustný popis skutku ve formě „RJ“. Jak krajský soud ověřil přímo z tohoto bloku, toto tvrzení žalobce je mylné, neboť z popisu skutku je zřejmé, že žalobci byla změřena „rychlost mimo obec“ po odečtení odchylky měření 104 km/h. Co se týče specifikace místa spáchání přestupku, v bloku je zcela určitým způsobem uvedena obec, u které byl přestupek spáchán, a silnice, na které se žalobce přestupku dopustil. Spolu s uvedením času a údajů o vozidle považuje krajský soud tento skutek za dostatečně identifikovaný. K pokutovému bloku ze dne 31. 3. 2016 žalobce namítl, že obsahuje nepřípustný popis skutku ve formě „pásy“. Jak krajský soud ověřil přímo z tohoto bloku, toto tvrzení žalobce je mylné, neboť z popisu skutku je zřejmé, že žalobce „nebyl připoután bezpečnostním pásem při jízdě“. Co se týče specifikace místa spáchání přestupku, v bloku je zcela určitým způsobem uvedena obec a ulice, kde se žalobce přestupku dopustil. Spolu s uvedením času a údajů o vozidle a směru jízdy považuje krajský soud tento skutek za dostatečně identifikovaný. K pokutovému bloku ze dne 10. 5. 2016 žalobce namítl, že obsahuje nepřípustný popis skutku ve formě „RJ“. Jak krajský soud ověřil přímo z tohoto bloku, toto tvrzení žalobce je mylné, neboť z popisu skutku je zřejmé, že žalobci byla změřena „rychlost v obci“ po odečtení odchylky měření 71 km/h. Co se týče specifikace místa spáchání přestupku, v bloku je zcela určitým způsobem uvedena obec a ulice, kde byl přestupek spáchán. Spolu s uvedením času a údajů o vozidle považuje krajský soud tento skutek za dostatečně identifikovaný. K pokutovému bloku ze dne 21. 6. 2016 žalobce namítl, že obsahuje nepřípustný popis skutku ve formě „rychlost“. Jak krajský soud ověřil přímo z tohoto bloku, toto tvrzení žalobce je mylné, neboť z popisu skutku je zřejmé, že žalobce překročil nejvyšší povolenou rychlost mimo obec na železničním přejezdu. Co se týče specifikace místa přestupku, je zcela určitým způsobem uveden železniční přejezd u konkrétní obce, na kterém žalobce překročil nejvyšší povolenou rychlost. Spolu s uvedením času a údajů o vozidle považuje krajský soud tento skutek za dostatečně identifikovaný. S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že všechna rozhodnutí vydaná v blokových řízeních, která jsou žalobcem zpochybněna v žalobě, představují podklad způsobilý pro zápis bodů do registru řidičů. Tyto podklady obsahují zákonem stanovené náležitosti, je z nich zcela zřejmé kdy, na jakém místě a jakým jednáním se žalobce přestupku dopustil. Všechny bloky jsou vyplněny čitelně a srozumitelně, osoba přestupce je přesně identifikována, spáchaná přestupková jednání jsou popsána byť stručným, ale jednoznačným a individualizovaným způsobem, a to jak uvedením skutkových okolností, tak odkazem na související zákonná ustanovení. Pokračování - 12 - 51A 10/2017 Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. srpna 2017 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení : P. J.