51 A 11/2018

Rubrum

č.j. 51 A 11/2018 - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobce: A. T., bytem, zastoupen JUDr. Radkem Bechyněm, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. ODSH – 141055/2017/zdkr1 SO3, čj. KUJCK-12762/2018, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 51 A 11/2018

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Oznámením ze dne 10. 7. 2017 Magistrát města České Budějovice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) žalobce vyrozuměl o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, kterého dosáhl ke dni 6. 7. 2017. Zároveň žalobce prostřednictvím oznámení vyzval k odevzdání řidičského průkazu. Toto oznámení si žalobce převzal dne 25. 7. 2017.

2. Dne 31. 7. 2017 podal žalobce námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení, konkrétně proti záznamu za přestupek, kterého se dopustil dne 22. 7. 2016. Žalobce namítal, že si nebyl vědom udělených bodů za toto jednání, neboť neporušil povinnosti uvedené v pokutovém bloku, nicméně v důsledku prudkého brždění způsobil na vozidle jedoucím po hlavní komunikaci škodu. Jelikož byl vlastníkem tohoto vozidla občan německé či rakouské národnosti (žalobce si již nevzpomíná), byla přivolána Policie ČR z důvodu zápisu pro pojišťovnu. Na výzvu policisty žalobce podepsal listinu, která dle slov policisty měla sloužit k úhradě škody pojišťovnou. Žalobce nevěděl, že podepisuje pokutový blok. Svá tvrzení podložil žalobce čestnými prohlášeními spolujezdců, která jsou ve správním spise založena na č. l. 23 až 25. Jednalo se o prohlášení F. N., F. S. a E. A., kteří shodně prohlásili, že nedošlo ke střetu vozidel a k porušení dopravních předpisů.

3. Správní orgán prvního stupně si dne 17. 8. 2017 vyžádal od příslušného obvodního oddělení Policie České republiky kopii pokutového bloku.

4. Pokutový blok č. L 1055043, ze dne 22. 7. 2016 v popisu přestupkového jednání obsahuje: „22. 7. 2016. v 12:30 hod., Dobřejovice, Jesenická u čp. 120, řidič nerespektoval DZ P4 – Dej přednost v jízdě; §4a, 4b, 4c 22/1 zč. 361/2000 Sb., RZ: x“. Pokuta byla žalobci uložena podle „§ 125c/1f8 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p. Celková výše pokuty: 200,- Kč.“ 5. Na základě námitky žalobce postoupil správní orgán prvního stupně dne 21. 7. 2017 věc Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje, územnímu odboru Praha venkov – JIH, dopravnímu inspektorátu, aby tento podnět vyřešilo, neboť správní orgán prvního stupně v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci.

6. V přípisu ze dne 5. 10. 2017 uvedený dopravní inspektorát Policie ČR konstatoval, že přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, přičemž tato lhůta v posuzované věci již uplynula.

7. Rozhodnutím ze dne 30. 10. 2017, čj. MAU/23782/2017Zi, následně správní orgán prvního stupně námitky žalobce zamítl jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů ke dni 6. 7. 2017 potvrdil. V rozhodnutí popsal průběh správního řízení a posoudil pokutový blok, který byl podkladem pro záznam bodů. Konstatoval, že záznam bodů do registru řidičů byl proveden na základě pravomocného rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, které je ve správním spise založeno na č. l. 20.

8. Dne 10. 11. 2017 obdržel správní orgán prvního stupně blanketní. V jeho doplnění se žalobce postupně vyjádřil i k zápisům pokutových bloků ze dne 6. 7. 2017, 23. 3. 2017 a 7. 11. 2016, u kterých taktéž namítal jejich nezpůsobilost sloužit jakožto podklad pro záznam bodů. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 51 A 11/2018 9. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. K namítaným zkratkovitým výrazům, jež byly obsaženy v rozhodnutí vydaném v blokovém řízení dne 22. 7. 2016, žalovaný v rozhodnutí uvedl, že pokud jsou tyto v textu bloku dostatečně srozumitelné, mohou být podkladem pro zápis bodů. Podstatné je, aby v pokutovém bloku bylo zcela jednoznačně a určitě popsáno konkrétní jednání konkrétní osoby. Užití zkratek či gramatické chyby nezakládají nezákonnost rozhodnutí. Následkem formálních či obsahových nedostatků bloku není vždy nezpůsobilost tohoto bloku být podkladem pro zápis bodů do registru. K námitce, týkající se přestupkového jednání ze dne 22. 7. 2016 žalovaný v rozhodnutí uvedl, že v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce svým podpisem převzal odpovědnost za údaje uvedené v pokutovém bloku, za jejich soulad se zjištěným skutkovým stavem, jejich správnost a úplnost. Závěrem napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že o žalobcových námitkách vůči provedení záznamu bodů na základě pokutových bloků ze dne 6. 7. 2017, 23. 3. 2017 a 7. 11. 2016 musí správní orgán prvního stupně vést samostatné řízení, neboť je žalobce uplatnil až v doplnění odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí.

II. Shrnutí žaloby

10. Žalobou doručenou dne 2. 3. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, který podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl jeho odvolání a tím potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 30. 10. 2017, čj. MAU/23782/2018 Zi, jímž byla podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zamítnuta námitka žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů. Provedený záznam 12 bodů ke dni 6. 7. 2017 byl tímto rozhodnutím potvrzen.

11. Žalobce v žalobě namítal, že došlo k porušení jeho práv. Domníval se, že postupem správního orgánu byl zkrácen na svých právech, což mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaný měl dle žalobce zcela ignorovat předložené důkazní prostředky a nezabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokovém řízení z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Tím žalovaný porušil zásadu legitimního očekávání a současně postupoval i v rozporu se stávající praxí správních orgánů, které se danými rozhodnutími vydanými v blokovém řízení zabývají. K tomuto žalobce odkázal na rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 4. 2014, čj. MSK 49924/2014, ze dne 22. 10. 2014, čj. MSK 126113/2014, či ze dne 12. 11. 2014, čj. MSK 121761/2014. Obdobný postup vyplývá dle žalobce i z rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 19. 1. 2015, čj. MUPI/2014/34902/CH-nám. BH/3, v němž správní orgán odmazal dva konkrétní záznamy z bodového hodnocení, neboť byly učiněny na základě nezpůsobilých podkladů. Z odkazovaných správních rozhodnutí podle žalobce vyplývalo, že je běžné u odvolacích správních orgánů posuzovat jednotlivé bloky z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Pokud tedy některý správní orgán postupoval popsaným způsobem a totožný správní orgán v jiné místní příslušnosti postupoval způsobem odlišným, byla tím jednoznačně dotčena rovnost účastníků před zákonem. Žalobce byl přesvědčen, že by Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 51 A 11/2018 měla u všech správních orgánů existovat ustálená či alespoň obdobná praxe při posuzování věcí shodných či obdobných.

12. V další části žaloby žalobce postupně popsal nezpůsobilost jednotlivých podkladů (rozhodnutí vydaných v blokovém řízení ze dne 6. 7. 2017; 23. 3. 2017; 7. 11. 2016 a 22. 7. 2016) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Podle žalobce jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení nesplňují dostatečnou individualizaci skutku tak, jak je vyžadováno judikaturou Nejvyššího správního soudu. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát „rychlost, RJ, rychlost v obci“ s prostým odkazem na příslušné ustanovení zvláštního zákona, případně ve formě „nepřipoután BP, nepřipoután bezp. pásem, neužil bezpečnostní pásy, pásy aj.“, neboť nebylo uvedeno, že se jednání měl žalobce dopustit jako řidič; postih za neužití bezpečnostních pásů u spolujezdce nepodléhá bodovému záznamu. Rovněž nelze za dostatečný popis skutku považovat popis „přednost, aj.“, neboť toto nepopisuje porušení jakékoliv povinnosti řidiče stanovené zákonem. Stejně tak místo spáchání přestupku musí být dostatečným způsobem vymezeno a musí z něho být patrné, zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o způsobilý podklad pro záznam bodů. Žalobce se neztotožnil s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí potvrdit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není ani možné po něm požadovat znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39 (citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

13. Podle výtek, které žalobce u uvedených pokutových bloků ze dne 6. 7. 2017, 23. 3. 2017, 7. 11. 2016 a 22. 7. 2016 specifikoval, požadoval, aby krajský soud posoudil, zda byla tato jednotlivá pravomocná rozhodnutí způsobilými podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Podle žalobce vyjmenovaná rozhodnutí (bloky) způsobilá jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů nebyla, neboť chybí konkretizace a individualizace jednání.

14. K pokutovému bloku ze dne 6. 7. 2017 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce, za jaký přestupek, je pokuta uložena, je uveden údaj „125c/1k“, z čehož nelze podle žalobce určit údaj o právní kvalifikaci. Z bloku není rovněž zřejmé místo spáchání přestupku, není uvedeno, zda se tak stalo na pozemní komunikaci či nikoli, případně kde na pozemní komunikace se tak mělo stát. Popis skutku ve formátu „pásy“ nepopisuje podle žalobce žádné porušení povinnosti řidiče stanovené zákonem.

15. K pokutovému bloku ze dne 23. 3. 2017 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce, za jaký přestupek, je pokuta uložena, je uveden údaj „125c/1f4“, z čehož nelze podle žalobce určit údaj o právní kvalifikaci. Z bloku není rovněž zřejmé místo spáchání přestupku, není uvedena kilometráž, případně kde na pozemní komunikace se tak Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 51 A 11/2018 mělo stát. Popis skutku ve formátu „RJ“ nepopisuje podle žalobce žádné porušení povinnosti řidiče stanovené zákonem.

16. K pokutovému bloku ze dne 7. 11. 2016 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce, za jaký přestupek, je pokuta uložena, je uveden údaj „125c/1k“, z čehož nelze podle žalobce určit údaj o právní kvalifikaci. Z bloku není rovněž zřejmé místo spáchání přestupku, není uvedeno, zda se tak stalo na pozemní komunikaci či nikoli, případně kde na pozemní komunikace se tak mělo stát. Popis skutku ve formátu „jízda bez pásu“ nepopisuje podle žalobce žádné porušení povinnosti řidiče stanovené zákonem.

17. K pokutovému bloku ze dne 22. 7. 2016 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce, za jaký přestupek, je pokuta uložena, je uveden údaj „125c/1f8“, z čehož nelze podle žalobce určit údaj o právní kvalifikaci. Z bloku není rovněž zřejmé místo spáchání přestupku, není uvedeno, zda se tak stalo na pozemní komunikaci či nikoli, případně kde na pozemní komunikace se tak mělo stát. Popis skutku ve formátu „přednost“ nepopisuje podle žalobce žádné porušení povinnosti řidiče stanovené zákonem.

18. Žalobce v žalobních námitkách navrhl, aby krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného i správního orgánu prvního stupně. Následně se v závěrečném návrhu domáhal již pouze zrušení rozhodnutí žalovaného.

19. Součástí žalobního návrhu byl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, který však krajský soud usnesením ze dne 22. 3. 2018, čj. 51 A 11/2018-24, nepřiznal.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

20. Žalovaný zcela odmítl tvrzení žalobce, že by ignoroval předložené důkazní prostředky, čímž mělo dojít k porušení jeho legitimního očekávání. Po správním orgánu dle žalovaného nelze spravedlivě požadovat, aby byl ve svém právním názoru a rozhodovací činnosti vázán rozhodnutími jiných správních orgánů (odkaz na rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, ze dne 24. 4. 2014, čj. MSK 49924/2014, na který odkazoval žalobce). Toto rozhodnutí nebylo způsobilé pro svou skutkovou odlišnost k aplikaci v daném případě.

21. Dále žalovaný uvedl, že se ve svém rozhodnutí ze dne 24. 1. 2018 zaobíral pouze pokutovým blokem ze dne 22. 7. 2016, série JL/2015 číslo bloku L 1055043. Tento byl součástí námitek proti provedení záznamu, kterým byl dosaženo 12 bodů ze dne 31. 7. 2017. K ostatním pokutovým blokům se žalovaný nemohl vyjádřit, neboť tyto nebyly předmětem podaných námitek proti provedení záznamu bodů. Žalovaný uvedl, že rozsah řízení o návrhu (žádosti) určuje sám žadatel a správní orgán je rozsahem tohoto návrhu vázán. Pokud žalobce namítal další pokutové bloky, je nutné tyto vypořádat v novém řízení. O této skutečnosti žalovaný správní orgán prvního stupně informoval v žalobou napadeném rozhodnutí.

22. K namítanému pokutovému bloku ze dne 22. 7. 2016 žalovaný shrnul skutečnosti, které blok obsahuje s tím, že z bloku je zřejmé, jakým konkrétním jednání žalobce přestupek spáchal, a tento blok obsahuje všechny náležitosti. K popisu místa spáchání přestupku žalovaný uvedl, že blok obsahuje dostatečně konkretizované místo a spolu s dalšími údaji jsou jednotlivé skutky žalobce identifikovány nezaměnitelným způsobem. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 51 A 11/2018 23. V souvislosti s posuzováním formálně obsahových náležitostí a zkratkovitosti pokutových bloků žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012-20. Žalovaný označil posuzovaný pokutový blok za způsobilý pro záznam bodů, byť byl zkratkovitý.

24. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

25. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

26. Žaloba není důvodná.

27. Žalobce v první řadě zpochybnil postup žalovaného, který označil za nesprávný, neboť dle jeho názoru se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních. Pokud tak žalovaný nečinil, porušil zásadu legitimního očekávání účastníka správního řízení. Krajský soud k tomuto uvádí, že správní orgán není při řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů povinen vyžádat si všechny pokutové bloky, na jejichž základě byla vypracována oznámení policie a poté byl proveden záznam bodů, jestliže žalobce neuplatnil proti těmto blokům ani proti oznámením, která se k nim vztahují, žádnou konkrétní námitku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2017, čj. 10 As 3/2017-34). Je to žalobce, kdo námitkami ze dne 31. 7. 2017 směřujícími proti záznamu bodů na základě pokutového bloku ze dne 22. 7. 2016 vymezil předmět řízení. V posuzované věci tedy žalovaný postupoval správně, pokud bral v úvahu pouze odvolací námitky zpochybňující náležitosti pokutového bloku ze dne 22. 7. 2016. Z téhož důvodu k žalobní argumentaci vztahující se k pokutovým blokům ze dne 6. 7. 2017, 23. 3. 2017 a 7. 11. 2016 nepříhlížel ani krajský soud.

28. V souvislosti s legitimním očekáváním žalobce odkazoval na tři rozhodnutí vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, který se jednotlivými rozhodnutími v blokovém řízení zabýval a vyslovil závěr, že tyto podklady jsou nezpůsobilými pro učinění záznamu bodů v registru řidičů. Dalším rozhodnutím, na které žalobce upozorňoval, bylo rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 19. 1. 2015, čj. MUPI/2014/34902/CH-nám. BH/3, jehož důsledkem bylo odmazání dvou konkrétních záznamů z bodového hodnocení, které byly učiněny na základě nezpůsobilých podkladů.

29. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z judikatury správních soudů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008- 44), z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 51 A 11/2018 30. Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání anebo podmíněném zastavení trestního stíhání. Nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání.

31. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

32. Lze tedy konstatovat, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

33. Podklady, z nichž správní orgán prvního stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán prvního stupně a potažmo žalovaný z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 22. 7. 2016, které bylo zasláno Policií ČR. Správní orgán prvního stupně a žalovaný řádně posoudili pravomocné rozhodnutí vydané v blokovém řízení a dospěly k závěru, že toto jsou způsobilé k záznamu bodů do registru řidičů a je opatřeno všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji.

34. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaný podklady pro záznam bodů do registru řidičů zabýval dostatečně důkladně a podrobně. Vypořádal se i se všemi odvolacími námitkami zpochybňujícími jednotlivé zkratkovité údaje uvedené na pokutovém bloku ze dne 22. 7. 2016. K námitce směřující vůči legitimnímu očekávání v kontextu předložených rozhodnutí jiných správních orgánů na str. 6 shora, napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že rozhodnutí jiných správních orgánů Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 51 A 11/2018 pro něj nejsou právně závazná s tím, že po obsahové stránce nedopadají na nyní přezkoumávanou věc; bloky řešené v předložených rozhodnutích se týkají jiných skutkových podstat přestupků a obsahovaly zcela jiné údaje než v posuzovaném případě. Je třeba uvést, že správní orgány skutečně nejsou vázány rozhodnutím jiného správního orgánu. Jednotná správní praxe je jistě žádoucí, ovšem v daném případě odkazovaná rozhodnutí na věc nemohla dopadat, neboť žalobcem poukazované vady se v přezkoumávaném bloku nevyskytují.

35. Nesrozumitelnost a nejednoznačnost údajů uvedených na pokutových blocích nebyla správními orgány ani krajským soudem shledána, jak bude popsáno níže.

36. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí rozhodnutí, které sloužilo jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010 čj. 5 As 39/2010-76, č. 2145/2010 Sb. NSS), neboť si vyžádaly kromě oznámení policie, na jehož základě bylo prováděno hodnocení dosažených bodů, též pokutový blok prokazující, že přestupek žalobce ze dne 22. 7. 2016 byl projednán v souladu se zákonem v blokovém řízení. Tento pokutový blok vyhodnotily, co do způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Žalobce v blokovém řízení pokutový blok převzal a potvrdil jej svým podpisem, což ostatně v žalobě ani nezpochybňuje.

37. Krajský soud proto uzavřel, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou.

38. Krajský soud dále posuzoval důvodnost námitky, podle níž daný pokutový blok není způsobilý pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce namítal, že nezpůsobilost tohoto podkladu spatřuje v tom, že užitý formát popisu přestupku kupříkladu „přednost“, či „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, není dostatečným specifikováním přestupku. Z pokutového bloku podle žalobce dále není zřejmé, kdy a kde k přestupku došlo, stejně jako nelze určit právní kvalifikaci.

39. Ani tuto námitku krajský soud nehodnotí jako důvodnou. Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že správní orgány obou stupňů shledaly podklad pro zápis bodů žalobce do registru řidičů jako způsobilý. To dovozovaly ze splněných náležitostí tohoto podkladu, který zcela koresponduje se zákonnými požadavky.

40. Správní orgány v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů nemohou přezkoumávat správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden. Na tyto akty je třeba pohlížet jako na správné a zákonné, jak bylo již výše uvedeno a vyplývá to i z judikatury Nejvyššího správního soudu, která byla shora zmíněna (rozsudek čj. 9 As 96/2008-44). Tento závěr vyplývá i ze samotné dikce § 57 odst. 3 správního řádu, který upravuje případy, kdy je správní orgán vázán při hodnocení předběžné otázky (v posuzované věci pravomocným rozhodnutím o odpovědnosti žalobce za přestupek) rozhodnutím jiného, příslušného správního orgánu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 51 A 11/2018 41. Pokud tedy nyní zastává žalobce názor, že z uvedeného podkladu, čili rozhodnutí o přestupku, není zřejmé, jakého přestupkového jednání se žalobce měl dopustit, kdy a kde se tak stalo, tj. zpochybňuje-li svou odpovědnost za přestupek, pak měl tyto skutkové námitky uplatnit již při projednání přestupku a měl trvat na projednání věci ve správním řízení. Pokud by takové námitky užil a nesouhlasil s projednáním přestupku v blokovém řízení, mohl tyto námitky uplatnit v řízení před správním orgánem. Žalobce však, jak vyplývá z písemností založených ve správním spise, s popisem skutku, jakož i s uvedením místa a času, kdy k jeho jednání došlo, souhlasil, resp. neměl výhrady, neboť přistoupil na možnost jeho projednání v blokovém řízení. Blokovou pokutu za přestupkové jednání, které mu bylo kladeno za vinu, uhradil a pokutový blok podepsal, aniž by rozporoval údaje, které v něm byly uvedeny. Žalobce nenamítal zkratkovité popisy jednotlivých skutků, uvedení místa a času, kdy k jednání došlo, nebo čitelnost a srozumitelnost údajů v bloku uvedených. K uplatnění takových námitek není ani zapotřebí znalost práva. Žalobce přistoupil na projednání jeho přestupku v blokovém řízení, pokutový blok stvrdil svým podpisem a akceptoval tak výši uložené pokuty i údaje v nich uvedené.

42. Krajský soud k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, čj. 6 As 67/2013-16, z něhož se podává, že „udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích.“ 43. Z uvedené plyne, že přestupce (žalobce) již nemá možnost dále rozporovat údaje o skutkovém stavu obsažené na pokutovém bloku a stejně tak ani právní kvalifikaci svého jednání na tomto bloku uvedenou. Nejvyšší správní soud konstatoval, že svým podpisem a úhradou uložené pokuty přestupce stvrzuje správnost těchto údajů a vzdává se současně možnosti přezkumu postupu orgánů veřejné moci ve věci jeho přestupku. Námitkami proti rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů přestupce může rozporovat, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů do registru a zda vlastně existuje pravomocné rozhodnutí, na jehož základě mu mohou být připsány body. V žádném případě však nemůže rozporovat to, zda se skutek skutečně stal a zda byla naplněna skutková podstata přestupku. V daném případě krajský soud shodně se správními orgány obou stupňů a na základě podkladů založených ve spise uzavřel, že body byly žalobci připsány v souladu s pravomocným rozhodnutím vydaným v blokovém řízení a s pravomocným rozhodnutím vydaným ve správním řízení.

44. Krajský soud neshledal důvodnou ani námitku týkající se nesrozumitelnosti údajů uvedených na pokutových blocích z důvodu jejich zkratkovitosti či strohosti tam uvedených údajů.

45. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, tak jak jsou upraveny v zákoně o přestupcích, zejména v § 84 a v § 85. Podle § 85 odst. 4 zákona o přestupcích jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. K obsahovým náležitostem pokutového bloku se vyjádřil rovněž Nejvyšší Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 10 51 A 11/2018 soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000, podle kterého „rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona.“ Nejvyšší správní soud judikoval, že povinnost správního orgánu vyžádat si pokutové bloky, pokud oznámení o přestupku obsahuje veškeré náležitosti, přichází až v případě konkrétního tvrzení žalobce, na jehož základě mohou vyvstat důvodné pochybnosti o správnosti provedeného záznamu v registru řidičů (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2012, čj. 3 As 19/2011-74).

46. Ke zkratkám, které byly orgánem veřejné moci použity, se ve své judikatuře opakovaně vyjádřil Nejvyšší správní soud kupříkladu v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012-20, kde uvedl, že „[…] ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011-40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním z přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ustanovení § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.” 47. Lze konstatovat, že s ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, pokud z nich je srozumitelné a zřejmé komu a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Jednání konkrétní osoby musí být popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane- li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. Krajský soud rovněž poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39, podle něhož „v určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost.“ 48. Ve vztahu ke konkrétním pokutovým blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce, krajský soud uvádí, že se ve spise nachází pouze pokutový blok ze dne 22. 7. 2016, který je oproti žalobcově argumentaci dle názoru soudu dostatečně vyplněn, prost nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 11 51 A 11/2018 povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku. Samotné skutkové jednání žalobce není v pokutovém bloku uvedeno ve tvaru, jak uvádí žalobce v žalobě, naopak je v pokutovém bloku vymezeno podrobně a popsáno zcela v souladu s právní kvalifikací přestupku. Přesně je vymezeno i místo a čas spáchání přestupku, osoba přestupce a jeho podpis pod pokutovým blokem.

49. Žalobce k jím uvedeným pokutovým blokům namítl, že obsahují nesrozumitelné odkazy na právní předpisy, což žalobce považoval za chybnou právní kvalifikaci. Pokutový blok ze dne 22. 7. 2016 uvedený ve správním spise obsahuje odkazy na jednotlivá ustanovení zákona ve zjednodušené podobě tak, jak žalobce uvádí, nicméně ze struktury zápisu je nepochybně zřejmé, o který paragraf, odstavec, písmeno, případně bod zákonného ustanovení se jedná, neboť tento zápis kopíruje strukturu řazení jednotlivých norem v zákoně. Z obsahu žaloby samotné se nadto podává, že žalobce této struktuře porozuměl, neboť byl schopen vedle podle něho nesprávné formy zápisu uvést na konkrétních příkladech, jak by měl zápis podle jeho názoru správně vypadat.

50. Pokud jde o námitku, že není zřejmé, zda k jednání žalobce došlo na místě veřejné komunikace nebo na soukromém pozemku a s tím související námitka věcné nepříslušnosti, tak zde se opět jedná o námitku týkající se samotného přestupkového jednání a naplnění znaků skutkové podstaty přestupku, kterou nelze v rámci řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů přezkoumat.

51. K pokutovému bloku ze dne 22. 7. 2016 žalobce dále namítl, že obsahuje nepřípustný popis skutku ve formě „přednost“. Jak krajský soud ověřil přímo z tohoto pokutového bloku, toto tvrzení žalobce je mylné, neboť z popisu skutku je zřejmé, že žalobci byla udělena pokuta za nerespektování dopravní značky „dej přednost v jízdě“. Co se týče specifikace místa spáchání přestupku, v pokutovém bloku je zcela určitým způsobem uvedena obec, u které byl přestupek spáchán a ulice s číslem popisným, kde se žalobce přestupku dopustil. Spolu s uvedením času a údajů o vozidle považuje krajský soud tento skutek za dostatečně identifikovaný.

52. S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že rozhodnutí vydané v blokovém řízení ze dne 22. 7. 2016, které jsou žalobcem zpochybněno v žalobě, představuje podklad způsobilý pro zápis bodů do registru řidičů. Tento podklad obsahuje zákonem stanovené náležitosti, je z něj zcela zřejmé kdy, na jakém místě a jakým jednáním se žalobce přestupku dopustil. Pokutový blok je vyplněn čitelně a srozumitelně, osoba přestupce je přesně identifikována, spáchaná přestupková jednání jsou popsána byť stručným, ale jednoznačným a individualizovaným způsobem, a to jak uvedením skutkových okolností, tak odkazem na související zákonná ustanovení.

V. Závěr a náklady řízení

53. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 12 51 A 11/2018 důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 12. února 2019 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.