51 A 12/2026

Rubrum

č. j. 51 A 12/2026- 80 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Kateřiny Bednaříkové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci navrhovatele: J. J., narozen bytem zastoupen advokátem JUDr. Milošem Tuháčkem sídlem Převrátilská 330, Tábor proti odpůrci: obec Branišov sídlem Branišov 5 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy - změny č. 4 územního plánu Branišov schváleného Zastupitelstvem obce Branišov dne 16. 3. 2026 usnesením č. 8/1/2026, jako opatření obecné povahy č. 1 takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – změna č. 4 územního plánu Branišov se ve vztahu k pozemku navrhovatele p. č. XA v k. ú. XA částečně ruší tak, že v části kapitoly I.f.11 [Plochy zemědělské všeobecné (AU)] se ruší tento text: „V odstavci nadepsaném Podmíněně přípustné využití se ruší první odstavec a čtvrté slovo druhého odstavce: Oplocení zemědělských ploch je přípustné, pokud nebude narušena struktura ZPF a obsluha, či přístupnost sousedních pozemků. rovněž V odstavci nadepsaném Nepřípustné Za správnost vyhotovení: M. J. 2 51 A 12/2026 využití se přidává poslední věta: Nepřípustné je jakékoliv oplocování nebo jiné ohrazování pozemků, vyjma ohrazení pro chov a pastvu zvířat.", a to dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se návrh zamítá.

III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 404,10 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce navrhovatele.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah návrhu

1. Navrhovatel je spoluvlastníkem pozemku p. č. XA v k. ú. XA, druh pozemku zahrada, nezastavěné území – plocha zemědělská všeobecná (AU).

2. Odpůrce přijatou změnou územního plánu oproti dosavadní úpravě stanovil, že „[n]epřípustné je jakékoliv oplocování nebo jiné ohrazování pozemků, vyjma ohrazení pro chov a pastvu zvířat.“ a z dosavadního znění územního plánu mj. odstranil text „[o]plocení zemědělských ploch je přípustné, pokud nebude narušena struktura ZPF a obsluha, či přístupnost sousedních pozemků.“ 3. Návrhem doručeným krajskému soudu dne 24. 4. 2026 se navrhovatel domáhá zrušení změny č. 4 územního plánu odpůrce v rozsahu této nové úpravy.

4. Navrhovatel popisuje, že tato změna zasahuje do dlouhodobého záměru využít pozemek pro zahradnickou činnost v souladu s projektovou dokumentací posuzovanou v územním řízení. Navrhovatel chce pozemek oplotit, aby zabránil znehodnocování stromů a keřů zvěří či vandalismu.

5. Navrhovatel namítá porušení zásady kontinuity územního plánování Navrhovatele bezdůvodnou Změnou ÚP.

6. Navrhovatel namítá, že podle judikatury, zejména rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 368/2021-113, lze změnit územní plán jen při relevantní změně okolností nebo při věcné nesprávnosti původního řešení kolidující s veřejným zájmem. Ani jedna z těchto podmínek podle něj splněna nebyla; změna územního plánu neuvádí nové okolnosti, biokoridory ani pěší stezky přes Pozemek.

7. Navrhovatel má za to, že oplocení pozemku nekoliduje s ochranou krajinného rázu ani s veřejným zájmem na průchodnosti krajiny. Odkazuje na Hodnocení vlivu stavby na krajinný ráz. Oplocení, k. ú. XA, parc. č. XA, zpracované dne 24. 4. 2025, podle něhož je záměr přijatelný, představuje nejvýše slabý zásah do krajinného rázu chráněného podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“) a není s tímto ustanovením v rozporu. Vznik bariéry podle navrhovatele nelze dovozovat ani s ohledem na změnu druhu pozemku na zahradu; na části určené k oplocení navíc žádná cesta neexistuje.

8. Dále navrhovatel namítá porušení legitimního očekávání. Za správnost vyhotovení: M. J. 3 51 A 12/2026 9. Navrhovatel namítal rozpor zákazu oplocení Pozemku s legitimním očekáváním. Již před zahájením pořizování změny územního plánu požádal stavební úřad o povolení umístění oplocení, přičemž jeho očekávání podle něj potvrzuje závazné stanovisko Krajského úřadu – Jihočeského kraje ze dne 15. 10. 2025, č. j. KUJCK 33358/2025, podle něhož byl záměr „Oplocení pozemku parc. č. XA v k. ú. XA“ přípustný a v souladu se stávajícím územním plánem. Stejně tak odkázal na rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 11. 11. 2025, č. j. KUJCK 121973/2025, kterým byla věc vrácena prvostupňovému stavebnímu úřadu se závěrem, že záměr je v souladu s územním plánem.

10. Navrhovatel je rovněž přesvědčen o neproporcionalitě řešení přijatého změnou územního plánu.

11. I kdyby existoval věcný důvod pro paušální zákaz oplocení, odpůrcem uváděné důvody podle navrhovatele nepřevažují nad intenzivním zásahem spočívajícím v zákazu oplocení zahrady v jeho spoluvlastnictví. Odpůrce navíc nepoměřil tvrzený veřejný zájem na zákazu oplocování zemědělských pozemků s vlastnickým právem navrhovatele, ačkoli tak měl učinit (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2026, č. j. 54 A 86/2022-154).

12. Změna územního plánu dle navrhovatele absentuje řádné odůvodnění změny.

13. Navrhovatel namítá, že již v připomínkách ze dne 23. 10. 2025 vytýkal návrhu změny územního plánu nepřípustně stručné a obecné odůvodnění regulativu zákazu oplocování zemědělských pozemků. To je podle něj nedostatečné vzhledem k zásahu do jeho vlastnického práva, neboť mu fakticky znemožňuje zahradnickou činnost na pozemku vedeném v katastru nemovitostí jako zahrada. Odkazuje na požadavky na odůvodnění opatření obecné povahy plynoucí z čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a přílohy č. 8 bodu II zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona.

14. Podle navrhovatele není vysvětleno, proč je regulace stanovena paušálně pro všechny pozemky v obci, včetně jeho Pozemku, ačkoli krajinný ráz podle § 12 zákona ZOPK, je třeba hodnotit individuálně. Odpůrce podle něj nevychází z věcné analýzy stávajícího a navrhovaného stavu a pouze obecně odkazuje na průchodnost krajiny, přestože přes pozemek žádný veřejný průchod nevede.

15. Navrhovatel má za to, že jeho připomínky zůstávají nevypořádány. Doplněné odůvodnění změny územního plánu považuje za obecné, bez vazby na konkrétní lokality, druhy pozemků a dopady do vlastnického práva; úvahy o charakteru české krajiny, zvěři či prostupnosti pro občany pokládá ve vztahu ke svému pozemku za nepřiléhavé. Změna územního plánu proto podle něj neobsahuje konkrétní důvody, z nichž by bylo patrné, jaká relevantní změna okolností nastává nebo v čem je původní řešení věcně nesprávné a v rozporu s veřejným zájmem. Dodatečným doplněním odůvodnění je navíc zbaven možnosti se k němu vyjádřit v řízení o vydání opatření obecné povahy.

16. V souvislosti s tím navrhovatel namítá i nevypořádání podaných připomínek – nepřezkoumatelnost změny. Za správnost vyhotovení: M. J. 4 51 A 12/2026 17. Navrhovatel namítá, že jeho konkrétní a odůvodněné připomínky uplatněné spolu se spoluvlastnicí pozemku nejsou vypořádány konkrétním a přezkoumatelným způsobem. K připomínce č. 1 - viz předcházející námitka.

18. K připomínce č. 2 týkající se zásahu do legitimního očekávání uvádí, že odpůrce ji vypořádává pouze obecně a emotivně, když poukazuje na předchozí změnu druhu pozemku v katastru nemovitostí a vyjadřuje s ní nesouhlas. To je podle navrhovatele irelevantní, neboť předmětem změny územního plánu není změna druhu pozemku; odpůrce má vycházet z toho, že pozemek je veden jako zahrada, a k tomu poměřovat zásah do práv navrhovatele.

19. Navrhovatel dále namítá, že odpůrce nepřihlíží ke konkrétním okolnostem věci, zejména k závaznému stanovisku Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 10. 2025, č. j. KUJCK/33358/2025, k dosavadnímu průběhu řízení o povolení oplocení ani k tomu, že navrhovatel již za účelem realizace oplocení podniká řadu kroků, včetně pořízení studie krajinného rázu, projektové dokumentace a nákupu materiálu, ačkoli tyto skutečnosti v připomínkách uvedl.

20. Navrhovatel k připomínce č. 3 namítá, že odpůrce se nevypořádává s jeho argumentací, podle níž oplocení pozemku nezasahuje do krajinného rázu. Odkazuje na hodnocení vlivu stavby na krajinný ráz. Oplocení, k. ú. XA, parc. č. XA, zpracované dne 24. 4. 2025, a na závazné stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje ke krajinnému rázu, podle něhož záměr představuje pouze slabý zásah do přírodní, vizuální a estetické charakteristiky krajinného rázu, bez dotčení významných krajinných prvků a bez zásahu do kulturní a historické charakteristiky. Nevypořádání těchto odborných podkladů považuje za nezákonné.

21. K tvrzenému riziku zneprůchodnění krajiny navrhovatel uvádí, že podle téhož závazného stanoviska nelze s ohledem na změnu druhu pozemku na zahradu argumentovat vznikem bariéry. Na části pozemku, kterou hodlá oplotit, navíc neexistuje žádná cesta; bezdůvodnost regulace podle něj dokládá i rozoraná obecní cesta na pozemku parc. č. 852 v k. ú. Branišov u Dubného, vzdálená přibližně 100 m od pozemku. Ani s těmito námitkami se odpůrce podle navrhovatele nevypořádává.

22. V připomínce č. 4 navrhovatel poukazoval na § 63 odst. 2 ZOPK, podle něhož právo volného průchodu dopadá na pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, nikoli na pozemky fyzických osob, natož zahrady. Odpůrce se podle něj změnou územního plánu pokouší toto zákonné pravidlo nepřípustně zpřísnit obecnou regulací nad rámec zákona. Opatření obecné povahy však nemůže suplovat právní předpis; navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98, a na komentář J.V. ke správnímu řádu. Ani tato připomínka podle něj není vypořádána.

23. Navrhovatel uzavírá, že na vypořádání připomínek vlastníků jsou kladeny zvýšené nároky, jak plyne například z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Ao 5/2010-169, bodu 154. Jelikož se změna územního plánu k některým jeho připomínkám vůbec nevyjadřuje, je podle navrhovatele nepřezkoumatelná a musí být zrušena. Za správnost vyhotovení: M. J. 5 51 A 12/2026 24. Navrhovatel je přesvědčen i o procesní vadě – nesouladu změny územního plánu s obsahem změny územního plánu.

25. Navrhovatel namítá, že změna územního plánu je pořizována nejprve podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (dále jako „starý stavební zákon“), formou zkráceného pořizování. O jejím pořízení je rozhodnuto dne 26. 2. 2024 a Zastupitelstvo obce Branišov usnesením č. 5/4/2024 ze dne 24. 6. 2024 schvaluje doplněný a upravený Obsah zadání Změny č. 4 Územního plánu Branišov.

26. Podle navrhovatele však schválený obsah změny zahrnuje pouze převedení územního plánu do jednotného standardu, aktualizaci zastavěného území, prověření souladu podmínek využití nezastavěného území s § 18 odst. 5 stavebního zákona, doplnění návaznosti prvků územního systému ekologické stability a požadavky na uspořádání návrhu a odůvodnění. Ani další požadavky odpůrce, zejména omezení ploch bydlení ve vazbě na kapacitu ČOS (pozn. soudu správně zřejmě ČOV), redukce ploch pro stavby a zahájení pořizování územní studie BI 8, podle něj neobsahují požadavek na omezení oplocení zemědělských pozemků.

27. Navrhovatel připouští, že obsah změny územního plánu lze teoreticky doplnit z důvodů hodných zvláštního zřetele, v nynějším případě však považuje doplnění zákazu oplocení za neodůvodněné a účelové. Jde podle něj o zásadní zásah do územního plánu s dopadem na hodnotu pozemků i kvalitu bydlení, včetně možnosti užívat oplocené zahrady k pěstování stromů a zeleniny. Taková úprava by podle navrhovatele byla zákonná jen tehdy, pokud by byla již součástí obsahu změny; odkazuje přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2023, č. j. 5 As 279/2021-30. Změna územního plánu je proto podle něj přijata v rozporu se zákonným procesním postupem a má být zrušena.

II. Vyjádření odpůrce, replika

28. Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2026 neshledal podaný návrh důvodný a navrhl, aby jej krajský soud zamítl.

29. Odpůrce uvádí, že napadené opatření obecné povahy bylo vydáno v souladu se zákonem, zákonným postupem a v mezích jeho působnosti a pravomoci. Pořizovatel podle něj postupoval ve veřejném zájmu, koncepčně, objektivně, nediskriminačně a s ohledem na udržitelný rozvoj obce jako celku; zvolené řešení není svévolným ani účelovým zásahem do práv vlastníků. Případné limity v území podle odpůrce vycházejí z objektivních potřeb a legitimních plánovacích kritérií, která v daném případě převažují nad individuálním zájmem navrhovatele.

30. Odpůrce nesouhlasí s tvrzením, že změna územního plánu postrádá relevantní změnu okolností či veřejný zájem. Zdůrazňuje, že zásada kontinuity územního plánování není absolutní a územní plán musí reagovat na vývoj v území. Za nové okolnosti považuje zejména žádosti občanů a investorů směřující k nežádoucímu využívání zemědělské půdy ve volné krajině, včetně fotovoltaických elektráren či obcházení regulace výstavby, a dále praxi změn druhu pozemků z orné půdy na zahrady. V případě navrhovatele jde podle odpůrce o pozemek o výměře 68 126 m² v extravilánu, jehož oplocení by vytvořilo významnou fyzickou a vizuální bariéru. Odpůrce proto považuje plošný zákaz oplocení v plochách AU Za správnost vyhotovení: M. J. 6 51 A 12/2026 za legitimní prostředek ochrany nezastavěného území, krajinného rázu a prostupnosti krajiny.

31. Odpůrce zpochybňuje, že pozemek navrhovatele je fakticky intenzivně zahradnicky využíván. Tvrdí, že letecké snímky z května 2024 na pozemku o rozloze téměř 7 ha neprokazují výsadbu ovocných stromů, keřů, pařeniště ani záhony uváděné navrhovatelem při ohlášení změny druhu pozemku ze dne 21. 2. 2024. Změnu druhu pozemku na zahradu proto považuje za účelovou, směřující k prosazení jiných záměrů. K doložení faktického stavu navrhuje výslech vlastníka sousedního pozemku k prokázání absence výsadby a charakteru zahrady; spis Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP České Budějovice, č. j. Z-1517/2024-301 k prokázání prezentovaných důvodů pro změnu druhu pozemku; rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu města České Budějovice č. j. SU/3592/2022/pf, kterým byl zamítnut záměr oplocení daného pozemku; letecký snímek ke dni 15. 5. 2024 a fotografii ke dni 10. 6. 2026. Současně uvádí, že podává návrh na přezkum změny druhu pozemku příslušnému katastrálnímu úřadu a Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.

32. Odpůrce odmítá tvrzení o zásahu do legitimního očekávání navrhovatele. Uvádí, že neexistuje právo na neměnnost územního plánu a že ochranu legitimního očekávání nezakládá pouhé podání žádosti, probíhající řízení ani kladné závazné stanovisko, nýbrž až pravomocné povolení záměru. Stavební úřad má podle něj rozhodovat podle právního stavu účinného v době rozhodnutí, tedy již se zohledněním řešené změny. Odpůrce naopak tvrdí, že legitimní očekávání obce narušuje navrhovatel účelovou změnou téměř 7 ha orné půdy na zahradu ve volné krajině a snahou o její oplocení, čímž by vznikla významná bariéra odporující původní koncepci územního plánu i charakteru jihočeské krajiny jako volně prostupné a neohraničené. Změnu územního plánu proto odpůrce považuje za přirozenou a přiměřenou reakci na vzniklou situaci i na riziko obdobných účelových změn do budoucna.

33. Odpůrce odmítá, že zákaz oplocení představuje nepřiměřený zásah do vlastnického práva navrhovatele. Uvádí, že každý regulativ územního plánu vlastnické právo omezuje a v daném případě veřejný zájem na zachování rázu jihočeské volné krajiny a prostupnosti území převažuje nad individuálním zájmem navrhovatele oplotit pozemek o rozloze téměř 7 ha. Regulaci považuje za šetrnou a proporcionální, neboť nevylučuje hospodářské využití pozemku a připouští ohrazení pro chov a pastvu zvířat, například subtilními ohradníky, které podle odpůrce nevytvářejí pevnou vizuální ani ekologickou bariéru.

34. Odpůrce odmítá námitku nedostatečného odůvodnění regulace. Uvádí, že územní plán nehodnotí jednotlivé parcely individuálně, ale stanovuje plošně aplikovatelná pravidla pro plochy s rozdílným způsobem využití. Odůvodnění Změny ÚP považuje za dostatečné a přezkoumatelné, neboť je doplněno zejména v kapitole II.i Územního plánu Branišov a zabývá se charakterem krajiny, prostupností pro zvěř i občany a rizikem fragmentace území. Připomínky navrhovatele jsou podle odpůrce věcně odmítnuty zejména s ohledem na neexistenci pravomocného povolení oplocení a veřejný zájem na ochraně volné krajiny; k tomu navrhuje důkaz vyjádřením Lesů a rybníků města České Budějovice zn. 156/2026 ze dne 4. 6. 2026. Soukromé hodnocení vlivu stavby na krajinný ráz považuje odpůrce pro Za správnost vyhotovení: M. J. 7 51 A 12/2026 plošný regulativ za irelevantní podklad pro konkrétní stavební řízení, nikoli za závazný podklad pro územně plánovací koncepci. Současně uvádí, že si zadává vlastní studii u společnosti LÖW & spol., s.r.o., jejíž provedení navrhuje jako důkaz.

35. Odpůrce má za to, že připomínky navrhovatele jsou ve změně řádně a přezkoumatelně vypořádány, z odůvodnění plyne, proč nejsou přijaty a proč je upřednostněna ochrana volné krajiny před individuálním zájmem navrhovatele. Případné stylistické nedostatky či expresivnější formulace podle odpůrce nezakládají nezákonnost ani nepřezkoumatelnost aktu, je-li jeho věcná podstata srozumitelná a obhajitelná. Odpůrce dále uvádí, že po vypořádání připomínek vyzývá dotčené orgány k vyjádření; Krajský úřad pro Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, ve stanovisku ze dne 12. 2. 2026, č. j. KUJCK 11322/2026, sp. zn. OZZL 19467/2025/mato1 SOS, s návrhem vyhodnocení připomínek souhlasí.

36. Odpůrce odmítá procesní vadu spočívající v neuvedení regulace oplocení v původním obsahu zadání změny. Uvádí, že pořizování změny územního plánu je dynamický proces a výsledný návrh nemusí být se zadáním totožný, pokud z něj koncepčně vychází, jak plyne i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Regulace oplocení v nezastavěném území podle něj materiálně rozvíjí pokyn k prověření podmínek využití ploch v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona. Odpůrce dále uvádí, že v průběhu pořizování vyvstaly nové hrozby, zejména výstavba fotovoltaických elektráren, obecná výstavba a oplocování zemědělské půdy, na něž zastupitelstvo transparentně reaguje schválením úpravy návrhu změny usnesením ze dne 28. 4. 2025, č. 9/2/2025.

37. Odpůrce zdůrazňuje, že podle judikatury neexistuje subjektivní právo na konkrétní podobu územního plánu ani na neměnnost územně plánovací regulace. Odkazuje zejména na nález Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2024, sp. zn. III. ÚS 229/24, usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3548/17, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2023, č. j. 7 As 55/2023-32, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 6 As 319/2021. Legitimní očekávání navrhovatele je podle odpůrce slabé, neboť nemá pravomocné územní ani stavební povolení; pouhé vlastnictví pozemku, podaný návrh či předchozí fáze projednávání změny územního plánu je nezakládají.

38. Odpůrce dále uvádí, že proces pořizování územního plánu je dynamický a zásada kontinuity neznamená zachování stávajícího stavu. Odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2009, č. j. 6 Ao 3/2009-76, ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010-169, a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2012, č. j. 50 A 9/2012-114. Návrh změny podle něj nemusí být totožný se zadáním, postačí, že z něj vychází.

39. Podle odpůrce má obec právo v rámci samosprávy reagovat na nové potřeby a veřejné zájmy, včetně ochrany zeleně, krajinného rázu a nezastavěného území. Změna územního plánu je podle něj řádně projednána, logicky odůvodněna a není svévolná; správní soudy proto mají k jejímu rušení přistupovat zdrženlivě. Za správnost vyhotovení: M. J. 8 51 A 12/2026 40. Navrhovatel ve své replice ze dne 17. 6. 2026 setrval na podaném návrhu. S odkazem na judikaturu správních soudů konstatoval nepřípustnost doplňování důvodů, které odpůrce uvedl až ve vyjádření k návrhu.

III. Posouzení věci krajským soudem

41. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích podaného návrhu [§ 101d odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.)]. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy [§ 101b odst. 4 s. ř. s.].

42. Návrh je částečně důvodný.

43. Byť odpůrce požadoval konání ústního jednání, krajský soud rozhodl ve věci bez jednání v návaznosti na zjištěnou vadu nepřezkoumatelnosti napadeného opatření obecné povahy pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 101b odst. 5 s. ř. s. III.A Přípustnost návrhu 44. Dle § 307 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, platí, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je také nepřípustný, obsahuje-li pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.

45. Krajský soud se proto na prvním místě zabýval přípustností podaného návrhu, resp. jednotlivých návrhových bodů.

46. V předloženém spisovém materiálu jsou na č. l. 70 založeny připomínky navrhovatele a další spoluvlastnice daného pozemku ze dne 23. 10. 2025. Připomínky jsou ve spise založeny bez příloh, které podání uvádí (plná moc, odkazované listiny); založena zde není ani doručenka (ani jiné označení podání). Jak plyne ze samotné změny, odpůrce považoval tyto připomínky za řádně a včas uplatněné. Z tohoto závěru proto vychází i krajský soud.

47. V rámci připomínek navrhovatel namítal absenci konkrétního návrhu odůvodnění změny územního plánu, včetně polemiky s nedostatky stávajícího návrhu spolu s odkazem na judikaturu správních soudů. Dále byla vznesena námitka zásahu do legitimního očekávání, v jejímž rámci je popsána pěstitelská činnost na pozemku, ničení dřevin zvěří, vandalizmus. Navrhovatel rovněž poukázal na řízení ve věci jeho žádosti o umístění stavby oplocení a již vynaložené finanční prostředky. Namítána byla i bezdůvodnost zásahu do práv navrhovatele, když krajinný ráz nebude narušen (hodnocení vlivu stavby ze dne 24. 4. 2025). Zároveň upozorňuje na kladné závazné stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 10. 2025, č. j. KUJCK 33358/2025. Dále navrhovatel namítal, že návrh změny supluje normotvorbu právních předpisů a jde nad rámec § 63 odst. 2 ZOPK.

48. V podaném návrhu navrhovatel vymezil několik okruhů návrhových bodů tak, jak je popsáno shora. Tyto návrhové body se s uplatněnými námitkami překrývají pouze z části. V rámci podaných připomínek navrhovatel nevnesl připomínku porušení zásady kontinuity územního plánování, ani připomínku nesouladu změny s obsahem zadání změny územního Za správnost vyhotovení: M. J. 9 51 A 12/2026 plánu, ačkoli tak učinit mohl. V tomto směru je proto jeho návrh nepřípustný; krom argumentace shrnuté shora v bodě 7 tohoto rozsudku, kterou navrhovatel uvádí jak v rámci námitek porušení zásady kontinuity, tak i v argumentaci legitimním očekáváním. III.B Vlastní posouzení věci 49. Na č. l. 23 správního spisu je založen Obsah změny č. 4 z července 2024; požadavek na úpravu možnosti oplocení v plochách zemědělských všeobecných (AU) zde není obsažen. Následně proběhlo dne 10. 2. 2025 první veřejné projednání; oznámení odkazuje na obsah změny zveřejněný na Národním geoportálu územního plánování ve verzi „listopad 2024“ (obstaraný výtisk založen v soudním spise na č. l. 75 a násl.); zde tento požadavek rovněž není obsažen.

50. Formulované omezení se následně objevuje na č. l. 52 správního spisu v rámci pokynů k úpravě návrhu pro opakované veřejné projednání, které proběhlo 16. 10. 2025. Upravené znění není ve spise založeno; oznámení obecně odkazuje na webové stránky odpůrce.

51. Následně po opakovaném veřejném projednání podal navrhovatel tak, jak krajský soud popsal v bodě 47 shora, připomínky – nesouhlas s nově navrženým zákazem oplocení (vyjma ohrazení pro chov a pastvu zvířat) v plochách zemědělských všeobecných (AU), do kterých spadá i jím spoluvlastněný řešený pozemek.

52. V rámci odůvodnění této konkrétní změny odpůrce na str. 9 a 10 textové části odůvodnění popsal, že tento regulativ je doplněn z důvodu narušování krajinného rázu a zachování prostupnosti krajiny, když ve volné krajině nejsou jednotlivé parcely jasně odděleny oplocením a přirozeně zapadají do daného krajinného rázu, jako jsou meze, stromořadí, remízky nebo změny zemědělských kultur. Zachování odlišného způsobu oddělování jednotlivých druhů pozemků považoval odpůrce za důležité pro čitelnost krajiny a orientaci. Odpůrce dále popsal, že považuje za důležité zachování prostupnosti krajiny i pro zvěř nejen v rámci územního systému ekologické stability. O vymezených koridorech nemá dle odpůrce zvěř ponětí a volnou krajinou putuje tak, jak se jí to hodí. „I srnky postávající v dáli na louce představují jednu z hodnot naší krajiny, o kterou bychom neměli přijít.“ Prostupnost krajiny je dle odpůrce důležitá i pro všechny lidi, kteří netouží putovat krajinou po vyznačených cestách, pokud jejich pohyb nenarušuje využívání ploch. Odpůrce poté uzavírá, že „pro ochranu volné krajiny a zachování stávajícího estetického krajinného rázu ve správním území obce Branišov je v souladu s úkoly územního plánování nutné nepřipouštět oplocování pozemků v rámci ploch zemědělských. Pokud by se mělo jednat o oplocování jen konkrétních pozemků za specifickým účelem, je nutné konkrétní záměr prověřit změnou územního plánu.“ 53. V rámci vypořádání připomínky navrhovatele odpůrce uvádí: „Připomínkám navrhovatele nebylo vyhověno, byly zamítnuty tak, jak plyne z přílohy č. 1 odůvodnění textové části. V jejich vypořádání se konkrétně uvádí, že pohyb zvěře krajinou ztěžují oplocenky a dále: Za správnost vyhotovení: M. J. 10 51 A 12/2026 „Pozemek p.č. XA k.ú. XA byl pozemkem zemědělským, leč majitel dlouho usiloval o změnu kultury v KN. To se mu po určité době povedlo, i když Obec s tímto převodem ve volné krajině nesouhlasila, neboť se jedná o velice velikou plochu 6,8126 ha !!!!!! Protože řízení o povolení oplocení NENÍ rozhodnutím právoplatné a obsah stanoviska OREG z 15.10.2025 čj. KUJCK/33358/2025 jí není známo, není Obec vázána právoplatným správním aktem Obec je v rámci samostatné působnosti oprávněna utvářet svou rozvojovou politiku, a to včetně regulací v užívání některých ploch. Pokud některý záměr vlastníků není v souladu s touto vizí, není důvod připomínce vyhovět. Obec sleduje veřejné zájmy (ochrana krajiny), a vyhovět všem záměrům vlastníků ve správním území obce nelze.“ III.B.1 (Ne)přezkoumatelnost odůvodnění změny, (ne)přezkoumatelnost vypořádání připomínek navrhovatele, legitimní očekávání navrhovatele 54. V souladu s § 97 stavebního zákona je každý oprávněn v zákonné lhůtě písemně uplatnit připomínky k návrhu územně plánovací dokumentace; podle § 97 odst. 4 téhož zákona nelze podat námitky podle části šesté správního řádu. Podle § 98 odst. 2 téhož zákona platí, že s ohledem na cíle a úkoly územního plánování zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace, včetně jeho odůvodnění, je-li navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Věcně související připomínky lze vyhodnotit společně.

55. Krajský soud vychází z toho, že podle nynější právní úpravy vlastníci nemovitostí přímo dotčených regulací územně plánovací dokumentace hájí svá práva prostřednictvím připomínek. Mají-li tyto připomínky povahu obrany proti přímému zásahu do vlastnického práva, nelze je vypořádat pouze formálně. Byť nynější stavební zákon při projednávání návrhu územně plánovací dokumentace již nepřipouští námitky podle části šesté správního řádu a ochrana práv dotčených vlastníků je realizována prostřednictvím připomínek, požadavky na odůvodnění nevyhovění takovým připomínkám se materiálně blíží požadavkům kladeným judikaturou na rozhodnutí o námitkách vlastníků dle starého stavebního zákona (srov. i obdobný závěr v UHŘÍČKOVÁ, Marcela, ČERNÝ, Pavel, BURSÍKOVÁ, Lenka, ŠIMKOVÁ, Jana. § 97 [Připomínky]. In: BURSÍKOVÁ, Lenka, KORBEL, František, ČERNÝ, Pavel, LACHMANN, Martin, ROZTOČIL, Aleš, BOHADLO, David a kol. Stavební zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, s. 825; k nárokům na vypořádání námitek dle předešlé právní úpravy viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2023, č. j. 9 As 105/2023-41, bod 25 a násl.; rozsudky správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz).

56. Krajský soud považuje za přiměřeně přenositelné zejména dosavadní závěry judikatury v tom směru, že „…je důležité držet se samotné podstaty a smyslu požadavku přezkoumatelnosti. Ten není samoúčelný a jeho smyslem není kontrola slohových dovedností odpůrce. Smyslem je zajistit, aby vlastníci pozemků obdrželi na své věcné argumenty relevantní odpověď…“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2023, č. j. 9 As 105/2023-41, bod 26). Za správnost vyhotovení: M. J. 11 51 A 12/2026 57. Samotné odůvodnění této změny je přezkoumatelné (srov. obdobné důvody posuzované v případě zákazu oplocování v zemědělských plochách v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2018, č. j. 10 As 33/2018-39). Odpůrce uvádí důvody této regulace pro plochy zemědělské všeobecné (AU) a byť jsou tyto důvody obecné (krajinný ráz, zastavování krajiny umělými prvky, migrační prostupnost pro zvěř), jsou dostatečné. Požadavek navrhovatele na vyložení podrobnějších úvah ve vztahu ke konkrétním lokalitám a druhům pozemků je již příliš podrobný a nemá oporu v právní úpravě; pro ochranu práv vlastníků konkrétních pozemků slouží institut připomínek.

58. Právě pro navrhovatele je zásadní, že v reakci na jeho individualizované připomínky již odpůrce nevysvětlil, proč právě v případě jeho pozemku veřejný zájem na prostupnosti krajiny a ochraně krajinného rázu převažuje nad tvrzeným způsobem užívání pozemku a potřebou jeho ochrany před zvěří a vandalismem. Samotné vypořádání připomínky navrhovatele je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 101b odst. 5 s. ř. s.

59. Krajský soud přisvědčuje vyjádření odpůrce v tom směru, že samotná existence probíhajícího řízení o umístění stavby oplocení nepředstavuje překážku přijetí změny územního plánu. Řízení o změně územního plánu a řízení o umístění stavby jsou samostatná řízení a obec není při pořizování územně plánovací dokumentace vázána probíhajícím územním řízením. Tento závěr odpovídá rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2014, č. j. 5 Aos 2/2013-83.

60. To však neznamená, že odpůrce mohl ucelenou připomínku týkající se užívání pozemku a jeho zamýšleného oplocení pominout. Probíhající územní řízení, dosavadní příprava záměru a navrhovatelem tvrzený způsob užívání pozemku představují okolnosti významné pro posouzení intenzity zásahu do vlastnického práva navrhovatele. Navrhovatel v připomínkách netvrdil pouze existenci územního řízení, nýbrž též konkrétní způsob užívání pozemku, potřebu ochrany pěstovaných rostlin a dřevin před zvěří a vandalismem, vynaložené náklady, odborné hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz a existenci souhlasného závazného stanoviska krajského úřadu. Odpůrce nebyl povinen závěry učiněnými v územním řízení mechanicky převzít, měl však vysvětlit, proč tyto navrhovatelem uplatněné okolnosti nepovažuje za způsobilé odůvodnit jiné či mírnější řešení. Tím spíše, uvádí-li sám, že „[p]okud by se mělo jednat o oplocování jen konkrétních pozemků za specifickým účelem, je nutné konkrétní záměr prověřit změnou územního plánu.“ (str. 10 odůvodnění shora).

61. Jinými slovy, odpůrce na individualizované argumenty dostatečným způsobem nereagoval. Vypořádání připomínky se tak omezuje především na obecný odkaz na prostupnost krajiny pro zvěř a na nesouhlas obce se změnou druhu pozemku v katastru nemovitostí na zahradu. Taková úvaha však míjí podstatu připomínky. Přesvědčení navrhovatele v kladný výsledek řízení o umístění stavby plotu v situaci, ve které nebylo opětovně rozhodnuto stavebním úřadem ani v prvním stupni, jeho legitimní očekávání nemůže založit. Nicméně absence takového legitimního očekávání nezbavuje odpůrce povinnosti posoudit přiměřenost nově stanovené regulace ve vztahu ke konkrétnímu pozemku navrhovatele. Za správnost vyhotovení: M. J. 12 51 A 12/2026 62. Obecné odůvodnění změny územního plánu na str. 9 a 10 textové části odůvodnění sice vymezuje veřejný zájem sledovaný odpůrcem, zejména ochranu krajinného rázu a prostupnost krajiny. Po odpůrci není vyžadováno, aby hodnotil každý jednotlivý pozemek, kterého se nová regulace dotýká; v případě konkrétních připomínek ohledně konkrétního pozemku musí odpůrce reagovat individualizovaným poměřením jím formulovaného veřejného zájmu s dopadem regulace na takovýto pozemek. Odpůrce nevysvětlil, proč je ve vztahu k tomuto pozemku nezbytné právě úplné vyloučení oplocení. Prosté konstatování absence „právoplatného“ rozhodnutí věcné připomínky rovněž nevypořádává.

63. Tento nedostatek nemůže být zhojen až vyjádřením odpůrce k návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Přezkoumatelnost opatření obecné povahy je třeba hodnotit podle jeho obsahu a podle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání; soud přitom přihlíží k obsahu celého opatření, nikoli však k dodatečným důvodům předestřeným až v soudním řízení. Dodatečně uplatněná tvrzení o faktické podobě užívání pozemku, pohybu zvěře v lokalitě přes pozemní komunikaci a počtech sražené zvěře tak nemohou nahradit chybějící úvahy, které měly být obsaženy již ve vypořádání připomínky. „Toto odůvodnění však mělo být obsaženo již v odůvodnění opatření obecné povahy; dohánět nedostatky odůvodnění opatření obecné povahy […] až v soudním řízení správním, natož teprve v kasačním řízení před Nejvyšším správním soudem, není přípustné a na závěru o nepřezkoumatelnosti opatření obecné povahy v této části již nemůže nic změnit.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2024, č. j. 6 As 103/2023-57).

64. Stejně tak odpůrce vůbec nereagoval na připomínku navrhovatele navázanou na § 63 odst. 2 ZOPK (přístup do krajiny) a dle navrhovatele nepřípustnou ingerenci, zpřísnění, regulace přístupu do krajiny ve smyslu tohoto ustanovení. III.C Zbylé přípustné návrhové body 65. Námitku zpřísnění zákonné úpravy přístupu do krajiny uplatnil navrhovatel jak v připomínkách, tak v podaném návrhu. Krajský soud souhlasí s navrhovatelem, že opatření obecné povahy, územní plán, nesmí skrytě nahrazovat normotvorbu. Úkolem územního plánování je stanovení obecných pravidel pro konkrétně vymezené území – zde plochy zemědělské všeobecné (AU) v území obce. Jedná se o regulativ v souladu s cíli územního plánování (§ 38 odst. 4 stavebního zákona). Dle § 80 odst. 2 písm. f) stavebního zákona územní plán stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního využití, pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a charakteru území. V tomto směru regulativ sleduje ochranu krajinného rázu, zachování přirozeného členění volné krajiny a omezuje vnášení umělých bariér do zemědělských ploch. Nejedná se přitom o ojedinělou regulaci, obdobně se k možnosti regulace oplocení v zemědělských plochách vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 2. 8. 2018, č. j. 10 As 33/2018-39. V uvedené věci šlo o obdobný regulativ ploch zemědělských, který zakazoval oplocování s výjimkou ohradníků a dřevěných bradel. Nejvyšší správní soud uvedl, že obec může v územním plánu regulovat umísťování staveb včetně oplocení v nezastavěných plochách či jej zcela vyloučit. Za správnost vyhotovení: M. J. 13 51 A 12/2026 Byť tak učinil k předchozí právní úpravě, není zde důvod, pro který by jeho závěry nebyly přenositelné i na stávající stavební zákon.

66. Navrhovatel rovněž namítá, že odůvodnění regulativu bylo doplněno až po veřejném projednání, takže proti němu nemohl brojit připomínkami. Krajský soud z předloženého správního spisu nemohl ověřit, jakou podobu mělo odůvodnění regulativu při opakovaném veřejném projednání. Obecně lze uvést, že odůvodnění regulativu by mělo být při opakovaném veřejném projednání dostupné v takové podobě, aby veřejnost a dotčené osoby mohly reagovat nejen na text regulace, ale i na její podstatné důvody. V nynější věci však byl samotný regulativ předmětem opakovaného veřejného projednání a navrhovatel k němu připomínky uplatnil. Jelikož již vady ve vypořádání této připomínky vedly krajský soud ke zrušení napadené změny ve vztahu k pozemku navrhovatele, nebylo třeba se touto další dílčí námitkou podrobněji zabývat. III.D Důkazní návrhy 67. S ohledem na shora učiněné závěry se krajský soud nezabýval důkazními návrhy účastníků nad rámec listin obsažených ve správním spise. Jakékoli dokazování ať už navrženými listinami, nebo výslechem svědků, by bylo vzhledem ke zjištěné vadě nadbytečné.

IV. Závěr a náklady řízení

68. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že návrh je částečně důvodný, a proto napadenou změnu územního plánu v části dotýkající se práv navrhovatele výrokem I. zrušil bez jednání postupem dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 101b odst. 5 s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Ve zbytku jej zamítl, neboť navrhovatel se domáhal zrušení napadeného regulativu jako takového, nicméně jeho vlastní veřejná subjektivní práva byla dotčena pouze v rozsahu, ve kterém se tento regulativ dotýká pozemku v jeho spoluvlastnictví.

69. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Odpůrce, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ačkoli soud návrh formálně zčásti zamítl, navrhovatel měl ve věci převážný, resp. z hlediska ochrany svých veřejných subjektivních práv plný úspěch, neboť dosáhl zrušení napadené regulace v rozsahu, v němž se dotýká jeho pozemku.

70. Pokud jde o procesně úspěšného navrhovatele, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem a odměnou advokáta [§ 7, § 9, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění dle data úkonů] takto:  soudní poplatek za podaný návrh: 5 000 Kč;  úkon právní služby – převzetí a příprava zastoupení: 4 620 Kč + 450 Kč;  úkon právní služby – návrh: 4 620 Kč + 450 Kč;  úkon právní služby – replika: 4 620 Kč + 450 Kč. Za správnost vyhotovení: M. J. 14 51 A 12/2026 Odměna advokáta činí celkem 15 210 Kč bez DPH, 18 404,10 Kč s DPH. Celkem je odpůrce povinen uhradit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 404,10 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce navrhovatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 17. června 2026 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: M. J.