51 A 13/2025

Rubrum

č. j. 51 A 13/2025- 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: Spolek Frymburk, z. s. sídlem Frymburk 167, Frymburk proti žalovanému: Městský úřad Horní Planá sídlem Náměstí 54, Horní Planá o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení o žádosti žalobce o informace ze dne 14. 5. 2025, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o informace ze dne 14. 5. 2025, vedené pod sp. zn. MUHP 1962/2025, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Žalobce podal dne 14. 5. 2025 povinnému subjektu stavebnímu úřadu Městského úřadu Horní Planá žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 2 51 A 13/2025 k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) v níž požadoval „informace o zkolaudované čerpací stanici v souvislosti se stavbou Bistro a Bar na pláži ve Frymburku na pozemcích parc. č. XA, XB a XC v katastrálním území X, provedené podle dodatečného povolení stavby spis. zn. výst. X Konkrétně žalobce žádal následující informace 1) kopii kolaudačního rozhodnutí, 2) elektronickou kopii uvedeného kolaudačního rozhodnutí, 3) informace, na jakém pozemku a přesně v kterém místě je tato čerpací stanice umístěna.

2. Žalobce popisuje, že žádost podal v návaznosti na dlouhodobou a systémovou nečinnost stavebního úřadu v Horní Plané z důvodu opakovaného neplnění jeho zákonných povinností. Dodal, že stavební úřad jej zároveň soustavně neinformuje o způsobu vyřizování jeho podání.

3. Žalobce podal dne 2. 6. 2025 proti postupu povinného subjektu stížnost ve smyslu § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt do 7. 7. 2025 (tj. ke dni podání žaloby) požadovanou informaci žalobci neposkytl a ani poskytnutí informace neodmítl.

4. S ohledem na nečinnost povinného subjektu při vyřizování žádosti žalobce o informace a neposkytnutí žalobci ochranu proti uvedené nečinnosti Krajským úřadem Jihočeského, podává žalobce v souladu s ustanovením § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) žalobu, a to za splnění ustanovení § 79 odst. 1 s. ř. s., které naplňuje podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti – stížnosti dle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím.

5. Žalobce v podané žalobě ze dne 7. 7. 2025 navrhl, aby krajský soud uložil povinnému subjektu povinnost řádně vyřídit žalobcovu žádost o informace v soudem stanovené lhůtě.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě

6. Povinný subjekt ve vyjádření k žalobě shrnul dosavadní procesní vývoj věci. Dne 23. 7. 2025 pod sp. zn. MUHP/2615/2025 poskytl žalobci informaci a kopii výřezu situace s umístěním předmětné čerpací stanice. Povinný subjekt dále uvedl, že požadované kolaudační rozhodnutí nemá k dispozici, o čemž žalobce informoval.

7. Povinný subjekt dále uvedl, že z důvodu dlouhotrvající a systematické aktivity žalobce spočívající v zasílání velkého počtu podnětů a žádostí na stavební úřad, která významně zatěžuje personální i časové kapacity úřadu, poskytl informaci až po zákonem stanovené lhůtě. Povinný subjekt dodává, že se jednalo o důsledek objektivního přetížení agendy, nikoli o úmyslné porušení zákona.

8. Povinný subjekt konstatoval, že se snaží plnit své povinnosti v oblasti poskytování informací v souladu se zákonem, avšak při zachování vyváženého přístupu, který neohrozí plynulé a spravedlivé vyřizování věcí ostatních občanů a účastníků stavebních řízení.

III. Posouzení věci krajským soudem

9. Krajský soud nejprve zkoumal, zda žalobce bezvýsledně vyčerpal příslušné procesní prostředky obrany proti nečinnosti správního orgánu a zda je tedy žaloba přípustná. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak je. Žalobce opakovaně podal proti postupu povinného subjektu stížnost dle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Na stížnost ze dne 2. 6. 2025 povinný subjekt ani jeho nadřízený orgán nijak nereagoval. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 3 51 A 13/2025 10. O žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 81 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je tedy třeba posoudit, zda byl žalovaný ke dni svého rozhodnutí krajského soudu v této věci skutečně nečinný.

11. Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

12. Žaloba je důvodná.

13. Dle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Žalobce předpoklady pro výše uvedené ustanovení naplnil. Bezvýsledným vyčerpáním prostředku ochrany se rozumí i jím podaná stížnost dle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím.

14. Dle ustanovení § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím platí povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací 15. Novela zákona o svobodném přístupu k informacím, schválená zákonem č. 241/2022 Sb., která nabyla účinnosti od 1. 1. 2023, nově zakotvila ustanovení § 11b zákona o svobodném přístupu k informacím, dle něhož platí, že povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona; to neplatí, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má, případně poskytnout postupem podle § 4a odst. 1 věty třetí. Jak plyne z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, tato úprava výslovně zakotvuje možnost „odmítnout požadovanou informaci, jestliže ji povinný subjekt nemá a nemá povinnosti ji mít. (…) Povinný subjekt bude muset prokázat, že požadovanou informaci reálně nemá (např. záznamem o výsledku jejího vyhledávání) a odůvodnit, že nemá zákonnou povinnost ji mít…“ To ostatně plně koresponduje i s dosavadní judikaturou správních soudů, na kterou v podobě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, č. j. 1 As 141/2011-67 (rozsudky správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz), důvodová zpráva odkazuje.

16. Dle § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím dále platí, že povinný subjekt posoudí žádost a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění nebo upřesnění; je-li zapotřebí licence podle § 14b, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.

17. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím stanoví, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží [blíže viz § 14 odst. 5 písm. a) in fine zákona o svobodném přístupu k informacím, § 14 odst. 5 písm. c) či § 17 odst. 5 téhož zákona].

18. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2019, č. j. 5 As 18/2017-55, v bodě 15 popsal skutečnosti, které jsou pro posouzení důvodnosti nečinnostní žaloby rozhodné: „Při posuzování nečinnosti jsou v této souvislosti možné tři alternativy: (1) povinný subjekt poskytne všechny informace, čímž žádost vyřídí a není nečinný; (2) povinný subjekt vydá rozhodnutí o Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 4 51 A 13/2025 odmítnutí či částečném odmítnutí poskytnutí informací [§ 14 odst. 5 písm. b), popř. § 15 informačního zákona], anebo žádost odloží [§ 14 odst. 5 písm. a) a c), popř. § 17 odst. 5 informačního zákona], což také vylučuje nezákonnou nečinnost; anebo (3) povinný subjekt v zákonem předepsané lhůtě neposkytne veškeré informace ani o žádosti zákonem předepsaným způsobem nerozhodne, a stane se tak nečinným.“ (důraz doplněn). Právě o tuto poslední variantu se v této věci jedná.

19. Povinný subjekt na žádost žalobce ze dne 14. 5. 2025 po podání žalobcovy první stížnosti reagoval poskytnutím informací ze dne 23. 7. 2025, avšak toto poskytnutí nezahrnovalo všechny požadované informace (tj. povinný subjekt formálně nevyčerpal zcela předmět žádosti).

20. Žalobce požadoval následující informace: 1) kopii kolaudačního rozhodnutí, 2) elektronickou kopii uvedeného kolaudačního rozhodnutí, 3) informace, na jakém pozemku a přesně v kterém místě je tato čerpací stanice umístěna. K informacím v bodech 1) a 2) povinný subjekt ve své odpovědi uvedl, že Stavební úřad nemá kolaudační rozhodnutí k dispozici. Na dotaz ohledně informace v bodě 3) poté povinný subjekt odpověděl následující Umístění čerpací stanice na pozemku je zjevné z výřezu situačního výkresu, který přikládáme. Požadované informace bod bodem 3) žádosti tak byly poskytnuty.

21. Krajský soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Povinný subjekt poskytnutím informace ze dne 23. 7. 2025 nevyčerpal předmět žádosti žalobce, neboť na body 1) a 2) žádosti nereagoval zákonem předpokládaným způsobem, když pouze sdělil, že kolaudační rozhodnutí nemá k dispozici. Nedisponuje-li povinný subjekt požadovaným kolaudačním rozhodnutím a nemá-li ani povinnost jím disponovat, měl povinnost vydat v souladu s § 11b a § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o částečném odmítnutí poskytnutí informací. Jelikož tak neučinil, stal se nečinným.

22. Ve věci je zcela lhostejno, jaké množství žádostí žalobce povinnému subjektu podává. Má-li snad povinný subjekt za to, že žalobce své žádosti podává v rozporu s účelem a smyslem zákona o svobodném přístupu k informacím, má možnost na tuto situaci reagovat zákonem předpokládaným způsobem (srov. § 11a zákona o svobodném přístupu k informacím).

IV. Závěr a náklady řízení

23. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V dalším řízení povinný subjekt opětovně posoudí body 1) a 2) žádosti žalobce o poskytnutí informací a v jejich rozsahu tuto žádost vyřídí zákonem předpokládaným způsobem, a to v přiměřené lhůtě 15 dnů [tj. v obecné lhůtě pro vyřízení žádosti dle § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím].

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný – povinný subjekt, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 5 51 A 13/2025 25. Za podanou žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu uhradil žalobce soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám žalobce ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích 7. srpna 2025 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M.