51 A 14/2022

Plný text

č. j. 51 A 14/2022-67 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobců: a) Ing. R. O. trvale bytem adresa pro doručování X b) Mgr. J. O. bytem adresa pro doručování X oba zastoupeni JUDr L. H., obecným zmocněncem bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti: I) EG.D., a. s. sídlem Lidická 1873/36, Brno II) Ing. J. K. bytem X III) E. K. M. bytem X IV) Ing. A. J. 2 51A 14/2022 bytem X V) Bc. J. J., Dis. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2022, č. j. KUJCK 82894/2022 takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Dne 30. 9. 2019 podali stavebníci Ing. A. J. a Bc. J. J. (osoby zúčastněné na řízení IV. a V) žádost o společné povolení. Městský úřad Strakonice rozhodnutím ze dne 26. 10. 2021, č. j. MUST/043151/2021/SÚ/žáč, schválil stavební záměr stavebníků označený jako „Nástavba a stavební úpravy rodinného domu č. p. X, ul. S. Č., S.“, na pozemcích p. č. st. XA a p. č. XB v k. ú.

X. Stavební úprava má stručně řečeno spočívat v odstranění konstrukce stávající valbové střechy rodinného domu o dvou nadzemních podlažích, provedení nadezdívky a nové sedlové střechy s atikou po odvodu a vytvoření obytného podkroví, čímž bude rozšířen stávající byt ve 2. nadzemním podlaží.

2. Shora uvedeným rozhodnutím žalovaný k odvolání žalobců prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu postupem dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil v jeho návětí co do užitých ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), a dále upravil podmínky realizace záměru. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu podle § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil. Odvolací námitky žalobců týkající se předně (ne)souladu záměru s územním plánem města Strakonice, který neumožňuje v dané oblasti „Br – Plochy bydlení Rodinné domy“ stavbu domů s třemi nadzemními podlažími, ale pouze se dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, shledal žalovaný nedůvodnými. Žalovaný se neztotožnil s názorem žalobců, že stavební záměr je nedovoleným třetím nadzemním podlažím, nikoli „pouhým“ podkrovím.

II. Shrnutí žaloby a jejího doplnění

3. Proti rozhodnutí žalovaného podali žalobci dne 22. 9. 2022 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

4. Žalobci popisují, že dle jejich přesvědčení se jedná o stavební záměr v rozporu s platným územním plánem města Strakonice, neboť záměr je umístěn v lokalitě „Br“, ve které jsou umožněny stavby o dvou nadzemních podlažích a podkroví. Stavebníky zvolená podoba záměru dle žalobců není podkrovím, ale splňuje parametry řádného třetího nadzemního podlaží.

5. K otázce podkroví vs. třetí nadzemní podlaží žalobci poukazují na Ministerstvo pro místní rozvoj a na ČSN 73 4301 – obytné budovy v části 3.2.5. a zde uvedenou definici podkroví 3 51A 14/2022 jako „přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi určený k účelovému využití“, jakož i na § 40 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Záměr stavebníků poukazovaná kritéria pro podkroví dle žalobců nenaplňují, krom účelově navržené pultové střechy se sklonem 10,01°.

6. Žalobci namítají, že z uvedeného ustanovení vyhlášky vychází i žalovaný, který však v návaznosti na vymezení světlé výšky dospívá na str. 8 napadeného rozhodnutí nesprávně k závěru, že stavební záměr je podkrovím, byť je zřejmé, že se jedná o plnohodnotné nadzemní podlaží, splňující podmínky nadzemního podlaží stanovené vyhláškou. Na téže straně se žalovaný zabývá i otázkou, zda zde krov vymezuje prostor podkroví, a dospívá k závěru, že nikoli. Navzdory tomu prostor hodnotí jako podkroví, stejně jako v případě podmínky výšky svislých obvodových stěn, které jsou vyšší než polovina běžného nadzemního podlaží. Rovněž otázka šikminy střechy, která má být více jak 10° není splněna, když pod hranicí měřitelnosti je projektováno účelově 10,01°. Poté však tyto správné závěry žalovaný popírá s tím, že prostor nad posledním podlažím je omezený šikmou střechou a není tak plnohodnotným nadzemním podlažím, byť dle žalobce je zásadní nikoli to, zda odpovídá ostatním podlažím domu, ale to, zda odpovídá technickým a zákonným normám. Žalobci namítají, že žalovaný konstatoval tři podmínky, které musí být splněny a jakkoli tyto podmínky nemají oporu v technických či zákonných normách, považuje prostor za podkroví.

7. Žalobci následně poukazují i na předchozí rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2020, č. j. KUJCK 55837/2020, ve kterém byl záměr posouzen jako nepřípustný, neboť zde mělo být, dle tehdejší dokumentace a závěrů žalovaného, plnohodnotné třetí nadzemní podlaží. Poukázáno bylo i na hmotové řešení nové zástavby - neúměrné hmotové řešení a výrazné odlišení od ostatních staveb v lokalitě, tj. rovněž nesplnění podmínky stanovené pro tuto lokalitu H15 - jednotný charakter a požadavky urbanistické koncepce. Žalobcům není zřejmý důvod změny posouzení záměru. Úřední osoby dle žalobců nepostupují v souladu se zákonem, územním plánem, všeobecně uznávanými normami, ale zřejmě na pokyn některého z nadřízených a svá stanoviska ohýbají.

8. Žalobci uzavírají, že záměr je z pohledu územního plánu, ale i z pohledu urbanistického, naprosto nepřijatelný a rozporný. „Celá oblast je právě proto v územním plánu označena „Br“ a růžovou, nikoli tedy červenou barvou „Bb“, aby toto území bylo chráněno územním plánem od výstavby bytových domů, kterým stavební záměr evidentně je a snaží se všemožně tento regulativ v územním plánu obejít, a byl zde zachován současný urbanistický trend tohoto území. To je také zcela zásadní důvod, proč proti takto zásadnímu zvýšení tohoto domu žalobci od samého počátku, leč dosud zcela bezvýsledně, brojí. Proto nemají již ani jinou možnost než se domoci svého práva soudní cestou.“ 9. Na základě uvedeného žalobci navrhují, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

10. Dne 4. 10. 2022 žalobci doplnili svůj žalobní návrh a předložili architektonickou foto vizualizaci záměru. Pro upřesnění žalobci uvedli, že navrhované stavební úpravy podle nich nejsou v oblasti výšky zástavby v souladu se stanovenými regulativy dle územního plánu města Strakonice ve znění po změnách č. 1-11, přičemž úpravy jsou rovněž v rozporu se stanovenou definicí podkroví (str. 60 textové části). Z vizualizace je patrné, že 4 51A 14/2022 stavební záměr do lokality jak urbanisticky, tak z důvodu správně regulovaného územního plánu nezapadá. Případná realizace stavebního záměru by navýšila objem hmoty výstavbou 3. nadzemního podlaží více než trojnásobně v porovnání se současnou jehlanovou (stanovou) střechou.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení

11. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 30. 11. 2022 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Stavební záměr je dle žalovaného v souladu s územním plánem (viz str. 9 napadeného rozhodnutí) a řešený prostor je podkrovím tak, jak definuje ČSN 73 4301 – Obytné budovy a v normě ČSN ISO 6707/1, 73 0000 – Pozemní a inženýrské stavby – Terminologie – Část 1: Obecné termíny, k čemuž odkazuje na str. 7 a 8 svého rozhodnutí. Co se týče předcházejícího posouzení ve stanovisku ze dne 4. 5. 2020, jednalo se o posouzení na základě jiných nedostatečných podkladů a nebylo možno postavit na jisto, jaký charakter dané podlaží má. To bylo v dalším řízení napraveno.

12. Osoby zúčastněné na řízení III) a IV) ve svém vyjádření doručeném soudu dne 2. 11. 2022 uvedly, že s podanou žalobou souhlasí, neboť jak výškově, tak i urbanisticky do této lokality stavba nezapadá, nesplňuje podmínky domu s podkrovím a v případě realizace stavby by došlo k neúměrnému navýšení hmoty objektu vůči jejímu okolí.

13. Stavebníci, osoby zúčastněné na řízení IV) a V), ve svém vyjádření k žalobě popsali dosavadní průběh řízení a postup žalobců, resp. žalobce - zastupitele města Strakonice. Rovněž popsali podobu záměru, zvolenou variantu, technickou stránku se závěrem, že se jedná o rekonstrukci rodinného domu a vytvoření obytného podkroví. Stavebníci navrhli, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. ř. s.).

15. Žaloba není důvodná.

16. Podle § 2 s. ř. s. platí, že ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

17. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. platí, že kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

18. Stavebníci podali žádost o společné povolení ve smyslu § 94j stavebního zákona. Žalobci, kteří jsou vlastníky sousedního pozemku, vystupovali jako jedni z osob, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením přímo dotčeno (§ 94k písm. e) stavebního zákona).

19. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 10. 2022, č. j. 10 As 522/2021- 126: 5 51A 14/2022 „[18] „…[o]d tohoto postavení žalobců se však podle stavebního zákona i dlouholeté judikatury odvíjí rozsah námitek, které může uplatňovat, a zájmů, které může (úspěšně) hájit.“

19. Podle § 89 odst. 4 stavebního zákona, na který oba stěžovatelé odkazují, platí, že osoba, která může být účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, v jakém může být její právo přímo dotčeno. NSS již mnohokrát dovodil, že účastník v pozici nynějšího žalobce může v územním řízení a následně soudním řízení správním (úspěšně) uplatňovat jen námitky, které se týkají jeho subjektivních veřejných práv. Nemůže hájit práva třetích osob ani obecně dohlížet nad dodržováním zákonnosti, pokud zároveň nejsou dotčena jeho veřejná subjektivní práva (srov. rozsudky ze dne 11. 7. 2007, čj. 2 As 10/2007-83, či ze dne 20. 12. 2012, čj. 1 As 139/2012-40, bod 18, ze dne 27. 2. 2015, čj. 8 As 135/2014-42, bod 18, a ze dne 29. 9. 2016, čj. 9 As 238/2015-38, bod 37, nebo nověji ze dne 25. 2. 2022, čj. 5 As 234/2020-35, bod 37).“ 20. Jakkoli Nejvyšší správní soud vyslovil uvedené ve vztahu k územnímu řízení, jeho závěry jsou plně přenositelné i na řízení o společném povolení. Ostatně způsob vymezení účastníků řízení, jakož i okruh námitek, které mohou s ohledem na přímé dotčení jejich práv vznášet, je v těchto případech totožný.

21. Krajský soud proto na prvním místě zkoumal, zda námitky, které žalobci uplatňují, se týkají jejich veřejných subjektivních práv, či nikoli. Podstatou vznesených žalobních námitek je spatřovaný nesoulad stavebního záměru s územním plánem města Strakonice. K tomu žalobci poukazují i na další, z jejich pohledu problematické, aspekty stavebního záměru jako je urbanistické hodnocení záměru a zda stavební záměr zapadá do dané lokality.

22. Krajský soud dospěl k závěru, že vznesené námitky se netýkají veřejných subjektivních práv žalobců. Jak ostatně sami žalobci v závěru své žaloby uvádí, zásadním důvodem, proč proti zvýšení domu brojí, je snaha zachovat urbanistický trend tohoto území. Žalobcům náleží ochrana pouze jejich vlastních veřejných subjektivních práv, žalobci nejsou povolání k ochraně veřejného zájmu a nemohou ani obecně dohlížet nad dodržováním zákonnosti. Právě to žalobci činí, jestliže tvrdí výhradně to, že žalované rozhodnutí je nezákonné, neboť má být vydáno v rozporu s územním plánem.

23. Vznesené žalobní námitky tohoto typu žalobci nepropojují s konkrétním zásahem do vlastních veřejných subjektivních práv. Samotný nesouhlas s urbanistickým či architektonickým řešením stavby takový zásah nemůže založit. Jinými slovy, žalobci žádným způsobem neuvádí, jakým způsobem se namítané skutečnosti promítají v jejich vlastní právní sféře, v jejich vlastních veřejných subjektivních právech (např. zásah do pohody bydlení, kvality prostředí).

24. Pro úplnost lze dodat, že takový zásah do veřejných subjektivních práv se přitom nepodává ani z námitek, které žalobci uplatňovali v řízení před stavebními úřady. I zde se žalobci omezili na prosté rozporování souladu stavebního záměru s územním plánem prostřednictvím argumentace vykládající stavební záměr jako nepřípustné třetí nadzemní podlaží – viz vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení ze dne 24. 5. 2022 nebo odvolání ze dne 25. 11. 2021. V námitkách ze dne 7. 10. 2019 před vydáním prvostupňového rozhodnutí žalobci sice obecně zmiňují, že záměr bude negativně zastiňovat okolní pozemky, dům bude vyšší než delší, k čemuž je obecně namítáno narušení soukromí vzhledem k neúměrné výšce záměru a třetímu nadzemnímu podlaží. V rámci svých dalších podání a zejména v rámci odvolacího řízení již žalobci 6 51A 14/2022 žádným způsobem nebrojí proti tomu, zda vůbec a jak se stavební úřad s těmito dílčími námitkami vypořádal. Nadto se skutečně jednalo pouze o vágní poukaz bez jakéhokoli odůvodnění a propojení se sférou žalobců (např. směrování oken záměru, fakticita zastínění jejich pozemku s ohledem na orientaci nemovitostí apod.). Takovéto námitky či jakékoli vysvětlení toho, jak má stavební záměr zasáhnout do práv žalobců, nejsou ani v náznaku obsahem podané žaloby. Sám krajský soud tyto rozhodné skutečnosti nemůže za žalobce jakkoli domýšlet.

25. Krajský soud vážil, zda není na místě žalobce vyzvat k doplnění toho, jaká vlastní veřejná subjektivní práva podanou žalobou chrání. S ohledem na podobu žalobních námitek a žaloby samotné neshledal krajský soud tento postup účelným, a to tím spíše, že žalobci důvody, které je k podání žaloby vedly, již uvedli - ochrana současného urbanistického trendu území. Tvrdili-li by nově žalobci dotčení vlastních veřejných subjektivních práv např. ve vztahu k pohodě bydlení, zastínění, jednalo by se o zcela novou argumentaci, kterou by bylo nutno hodnotit jako opožděné žalobní body ve smyslu § 71 odst. 2 ve spojení s § 72 odst. 1 s. ř. s. Pouze pro úplnost soud dodává, že žalobci jsou v řízení zastoupeni osobou s právním vzděláním, která se dle samotné podoby hlavičkového papíru na zastupování účastníků při jednání s úřady v pozici obecného zmocněnce specializuje (původně „Kancelář pro zastupování občanů při jednání s úřady ČR, LEDETA, z. ú.“, následně v rámci této entity působícím JUDr. Hrubým s ohledem na limity § 35 s. ř .s.).

26. Na základě uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že žalobci podanou žalobou nehájí svá vlastní veřejná subjektivní práva. Z tohoto důvodu se uplatněnou žalobní argumentací více nezabýval.

V. Závěr a náklady řízení

27. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobci neměli v řízení úspěch, a proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Náhradu nákladů řízení při jednání ostatně žalovaný ani nepožadoval. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 60 odst. 7 s. ř. s.).

29. Vzhledem k tomu, že osobám zúčastněným na řízení nevznikly žádné náklady v souvislosti s plněním povinnosti, kterou by jí uložil soud, rozhodl zdejší soud ve výroku IV. tak, že ani ony nemají právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích 28. února 2023 7 51A 14/2022 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu