51 A 15/2017

Rubrum

č. j. 51 A 15/2017 - 48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce: X, nar. X, bytem X zastoupeného JUDr. Janem Tarabou, advokátem sídlem Prokopova 339, 397 01 Písek proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KUJCK 1840/2017 ze dne 4. 1. 2017, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 2 - 51A 15/2017

Odůvodnění

I. Vymezení věci (1) Oznámením o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvou k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění Městského úřadu Písek č. j. MUPI/2016/212199/CH ze dne 1. 6. 2016 (dále jen „oznámení“) bylo žalobci sděleno, že ke dni 26. 5. 2016 dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení porušením povinností stanovených zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Současně mu bylo sděleno, že uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo toto oznámení doručeno, pozbývá dle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu řidičské oprávnění a je povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému správnímu orgánu. Podle přiloženého výpisu z bodového hodnocení řidiče dosáhl žalobce 12 bodů poté, co mu za spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu byly připsány 3 body. (2) Proti provedení záznamu bodů podal žalobce dne 7. 6. 2016 námitky. Rozhodnutím č. j. MUPI/2016/22884/CH-nám.BH/2 ze dne 5. 9. 2016 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) Městský úřad Písek námitky žalobce podle § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu jako nedůvodné zamítl. (3) Proti tomuto prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 21. 9. 2016 odvolání, které žalovaný svým rozhodnutím č. j. KUJCK 1840/2017 ze dne 4. 1. 2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“) podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. (4) Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 9. 2. 2017 se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení napadeného rozhodnutí. (5) Ve své žalobě žalobce uvádí, že žádný přestupek nespáchal, a přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body. Žalobce tvrdí, že v době spáchání přestupku vlastnil lékařem vydané potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostním pásem. Svým jednáním (kdy řídil vozidlo a nebyl připoután) neporušil, ani neohrozil zájem společnosti. Žalobce napadá, že správní orgán se vůbec nezabýval otázkou škodlivosti přestupku a nevzal v potaz jím tvrzené skutečnosti a důkazy. Podle žalobce správní orgán rozhodl, aniž by zkoumal materiální stránku skutku, a bez jakéhokoliv dalšího dokazování zcela uvěřil tvrzení policistů. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 3 - 51A 15/2017 II. Vyjádření žalovaného (6) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. (7) Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 29. 3. 2017 v prvé řadě uvedl obsah příslušného podkladu vztahujícímu se k záznamu bodů za předmětný přestupek – pokutového bloku. V bloku na pokutu série JL/2015 č. L0071487 je uvedeno jméno a příjmení žalobce, jeho rodné číslo a bydliště, totožnost byla ověřena podle občanského průkazu. V popisu doby, místa a přestupkového jednání je uvedeno: dne 26. 5. 2016 v 15:56 hodin v Písku, ul. Burketova, § 6/1a zák. č. 361/2000 Sb. Řidič za jízdy nepřipoután bezpečnostním pásem. X. Pokuta uložena za přestupek dle § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Celková výše uložené pokuty 200 Kč. Dále je uvedeno datum 26. 5. 2016 v Písku a podpis policisty L.J.. Za větou „Potvrzuji převzetí dílu A pokutového bloku. Dne 26. 5. 2016.“ následuje podpis žalobce. Podle žalovaného jsou z pokutového bloku seznatelné všechny jeho podstatné náležitosti, zejména jméno a příjmení přestupce, právní kvalifikace a přesná specifikace jednání, které bylo předmětem projednání přestupku v bodovém řízení. (8) Žalovaný dále uvedl, že za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu spáchaný porušením § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona, se na základě přílohy k tomuto zákonu ve znění účinném ke dni spáchání přestupku zaznamenávají do bodového hodnocení řidičů 3 body. Tyto 3 body byly podle výpisu z bodového hodnocení řidičů žalobci skutečně zaznamenány. (9) K námitce žalobce ohledně otázky spáchání či nespáchání přestupku a jeho materiální stránky žalovaný upozornil na to, že blokové řízení je specifickým druhem správního řízení, jehož výsledkem je vydání rozhodnutí správního orgánu, kterým je pokutový blok, jímž se blokové řízení končí. Podle § 84 odst. 1 a 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) lze přestupek projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit. Proti rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Ochota obviněného zaplatit pokutu v blokovém řízení je podmínkou sine qua non blokového řízení, při jejímž splnění se bez dalšího vychází z toho, že je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí jej vyřídit domluvou a že jsou splněny všechny podmínky blokového řízení stanovené v § 84 odst. 1 zákona o přestupcích. S ohledem na zásadu vigilantibus iura skripta sunt se obviněný z přestupku udělením souhlasu s uložením pokuty v blokovém řízení vzdává možnosti zajištění dalších důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem a následného zjišťování skutkového a právního stavu věci v běžném správním řízení, akceptuje skutková zjištění a z nich vyplývající závěry o spáchání přestupku a jeho právní kvalifikaci, které byly učiněny v blokovém řízení. V důsledku toho nabývají závěry přestupkového orgánu charakter nesporných zjištění, která tvoří podklad pro uložení sankce. Povaha blokového řízení vylučuje, aby osoba, která udělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, následně zpochybňovala závěry učiněné v tomto řízení, jak nyní činí žalobce. Po potvrzení o převzetí pokutového bloku obviněným z přestupku a po Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 4 - 51A 15/2017 oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu již orgány oprávněné ukládat a vybírat pouty v blokovém řízení nevyhledávají žádné důkazní prostředky a neprovádějí dokazování za účelem posouzení skutkového a právního stavu věci. (10) Žalovaný dále poznamenal, že z výše uvedeného plyne zásada nezměnitelnosti a nezpochybnitelnosti pokutového bloku jako pravomocného právního rozhodnutí sui generis. Udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura, žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích. Svůj souhlas žalobce stvrdil podpisem. Udělením souhlasu jako podmínky sine qua non k nabytí právní moci pokutového bloku tak žalobce rovněž vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení a následně nadaného presumcí správnosti. Pokud měl žalobce jakékoliv pochybnosti během projednání přestupku na místě, popř. v rozhodné době disponoval lékařským potvrzením, neměl projevit souhlas s blokovým řízením a údaji zaznamenanými v pokutovém bloku a měl využít svého práva na zahájení běžného řízení o přestupcích. (11) Žalovaný uzavřel, že jestliže nyní žalobce nesouhlasí se skutkovými závěry a právním posouzením obsaženým v pokutových blocích a dovolává se jejich změny v důsledku dodatečného doložení důkazů, nelze tyto skutečnosti úspěšně uplatňovat v řízení o námitkách s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, neboť směřují proti pravomocným rozhodnutím vydaným jiným (přestupkovým) orgánem v jiném (blokovém) řízení. III. Stručný obsah správního spisu (12) Ze spisu předloženého správním orgánem soud zjistil následující podstatné skutečnosti. (13) Ve správním spisu bylo založeno oznámení, kterým bylo žalobci sděleno, že ke dni 26. 5. 2016 dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení řidičů a byl vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Podle přiloženého výpisu z bodového hodnocení řidiče dosáhl žalobce 12 bodů poté, co mu byly za spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu připsány 3 body. Spis dále obsahuje výpis z evidenční karty osoby, ve kterém je záznam o přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) a § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, nahlášeném Policií České republiky Písek dne 26. 5. 2016. Dle záznamu Policie ČR rozhodla o opatření ve formě blokové pokuty ve výši 200 Kč, rozhodnutí nabylo právní moci téhož dne. Ve spise je dále založeno celkem devět oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, včetně oznámení ze dne 27. 5. 2016, týkajícího se předmětného přestupku. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 5 - 51A 15/2017 (14) Žalobce podal proti provedení záznamu bodů dne 7. 6. 2016 námitku. Žalobce namítl, že při předmětné kontrole Policii ČR sdělil, že má výjimku, a nemusí být v automobilu připoután, na což mu bylo vystaveno lékařské potvrzení. Toto lékařské potvrzení však neměl s sebou. Příslušníky policie mu mělo být sděleno, že pokud toto potvrzení dodatečně předloží, bude mu vrácena bloková pokuta a nebude proveden záznam v registru řidičů. Z časových důvodů a náhlého onemocnění dosud nestihl tuto záležitost vyřídit a příslušnou listinu policejnímu orgánu předat či zaslat. K podání žalobce přiložil kopii lékařského potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostním pásem na sedadle motorového vozidla ze zdravotních důvodů. (15) Na základě této námitky byla část písemného podání žalobce, která se týkala nesouhlasu s pravomocným rozhodnutím o přestupku ze dne 26. 5. 2016 č. j. KRPC-82990/PŘ-2016- 020506, vydaném Policií ČR KŘP JčK (na základě kterého správní orgán učinil záznam zákonem stanoveného počtu 3 bodů do registru řidičů), postoupena Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje, jako věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, neboť správní orgán tuto část podání v souladu s § 37 odst. 1 správního řádu posoudil jako podnět účastníka k provedení přezkumného řízení podle § 94 odst. 1 správního řádu. (16) Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje zaslalo dne 20. 6. 2016 sdělení č. j. KRPC- 93668-6/ČJ-2016-0200DP, ve kterém bylo mimo jiné uvedeno, že správní orgán nesouhlasí s vylíčením události žalobcem, neboť dle spisového materiálu bylo zjištěno, že žalobce na místě projednávání přestupku neuplatnil, že by vlastnil lékařské potvrzení, a na dotaz policisty, zda vlastní nějakou výjimku odvětil, že ne a že je si vědom svého přestupku, že nebyl za jízdy připoután. V případě, že by žalobce nesouhlasil s přestupkem nebo uplatnil lékařské potvrzení (i jen jeho vlastnění, nikoliv, že jej má u sebe), nebyl by přestupek v blokovém řízení projednán, ale oznámen příslušnému správnímu orgánu obce s rozšířenou působností. Ovšem žalobce tak na místě neučinil, s přestupkem souhlasil, lékařské potvrzení neuplatnil a vše rozporuje až poté, co se ocitl v bodové tísni. Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje na základě spisové dokumentace a všeho výše uvedeného dospělo k závěru, že vina žalobce byla spolehlivě prokázána, rozhodnutí původního policejního orgánu nebylo vydáno v rozporu se zákonem, obecně závazným právním předpisem nebo obecně závazným nařízením. Nebyla proto splněna žádná z podmínek pro případný postup dle § 97 odst. 3 správního řádu a původní rozhodnutí, učiněné v blokovém řízení, nelze změnit ani zrušit. (17) Žalobci byla následně dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním, načež bylo dne 5. 9. 2016 vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým prvostupňový orgán námitky žalobce jako nedůvodné zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí zejména uvedl, že správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 6 - 51A 15/2017 zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. Existence pravomocného pokutového bloku série JL/2015 číslo bloku L 0071487 je způsobilým podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, který potvrzuje správnost záznamu 3 bodů v bodovém hodnocení řidiče za uvedené jednání ze dne 26. 5. 2016. (18) Proti tomuto prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 21. 9. 2016 blanketní odvolání, které na základě výzvy doplnil podáním ze dne 17. 10. 2016. Ve svém odvolání žalobce zopakoval své tvrzení, že při kontrole sdělil policistům, že vlastní potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostním pásem, avšak nemá jej u sebe. Policisté mu však prý tvrdili, že není jiné řešení, než aby pokutu zaplatil a dodatečně, pokud toto potvrzení vlastní, aby jej předložil policejnímu orgánu, na základě čehož mu bude pokuta zaplacená v blokovém řízení vrácena. Žalobce zcela vyloučil, že by byl poučen v tom smyslu, že pokud je názoru, že se přestupku nedopustil nebo přestupek nebyl spolehlivě zjištěn, nemusí souhlasit s uložením pokuty v blokovém řízení, zaplacení pokuty na místě může odmítnout, a případ bude projednán ve správním řízení. Nebyl proto tedy správně poučen o svých právech a možnostech při prováděné silniční kontrole a spáchání přestupku taktéž nabylo spolehlivě zjištěno. Pokud by byl správně poučen, s touto formou vyřízení přestupku by nikdy nesouhlasil. (19) Žalovaný vydal dne 4. 1. 2017 napadené rozhodnutí, jímž podle § 90 odst. 5 správního řádu odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. (20) Žalovaný v podrobném odůvodnění zopakoval, že řízení o námitkách je řízením samostatným a na řízení přestupkovém zcela nezávislým. V průběhu řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů se správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, s ohledem na presumpci správnosti aktů orgánů veřejné moci nepřezkoumává. Poukázal na pravomocný pokutový blok podepsaný žalobcem a na specifika blokového řízení, zejména na skutečnost, že proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat, neboť přestupek lze prostřednictvím blokového řízení vyřídit pouze se souhlasem pachatele. Závěrem žalovaný shrnul, že jestliže žalobce nesouhlasí se skutkovými závěry a právním posouzením obsaženým v pokutových blocích a dovolává se jejich změny v důsledku dodatečného doložení důkazů, nelze tyto skutečnosti uplatňovat v řízení o námitkách s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, neboť směřují proti pravomocným rozhodnutím vydaným jiným orgánem v jiném řízení. V tomto řízení již nelze ani dodatečně prokazovat, event. vyvracet existenci a pravost lékařského potvrzení v době spáchání přestupku. IV. Právní názor soudu (21) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 7 - 51A 15/2017 (22) Podle přílohy k zákonu o silničním provozu ve znění účinném ke dni spáchání přestupku se za porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu [přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) ve spojení s § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu] zaznamenávají do bodového hodnocení řidičů 3 body. (23) Podle § 84 odst. 1 zákona o přestupcích lze přestupek projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit. Podle odst. 2 téhož ustanovení se proti rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. (24) Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu se řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek …, a přestupek … spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. (25) Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. (26) Podle § 123f odst. 1 až 3 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. (27) Žalobce svou žalobu opírá o tvrzení, že nespáchal přestupek spočívající v tom, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostními pásy, neboť dle potvrzení lékaře se ze zdravotních důvodů poutat nemá, a napadá, že žalovaný rozhodl, aniž by zkoumal materiální stránku skutku, bez jakéhokoliv dokazování uvěřil tvrzení policistů a nepřipustil žádné další dokazování či argumentaci. Dle tvrzení žalobce se žalovaný měl otázkou, zda byl přestupek spáchán, zabývat, přičemž měl dojít k závěru, že ke spáchání přestupku nedošlo. (28) Soud se však s touto námitkou žalobce neztotožnil. Zákon o silničním provozu upravuje v § 123f možnost, jak se může řidič proti zaznamenaným bodům ohradit, tj. písemnými námitkami, které jsou de facto žádostí ve smyslu správního řádu (§ 44 a 45 správního řádu) a úřad ji musí vždy náležitě posoudit podle jejího skutečného obsahu. Při posuzování důvodnosti námitek správnímu orgánu však nepřísluší přezkoumávat jakékoli z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu. V rámci posouzení Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 8 - 51A 15/2017 důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda předmětné rozhodnutí, které bylo podkladem pro záznam bodů, skutečně je v právní moci a zda byly body zaznamenány správné osobě a ve správné výši, přičemž je i nadále vázán pravomocným rozhodnutím, na jehož základě k zaznamenání bodů došlo (viz § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu). Podle § 73 odst. 2 správního řádu zde totiž platí, že pravomocné rozhodnutí je závazné pro jak účastníky řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, tak pro všechny správní orgány. V průběhu řízení o námitkách se proto zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, což dokládá i judikatura Nejvyššího správního soudu: „…příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44)“. (29) Žalovaný ani prvostupňový orgán nemohly v tomto případě zkoumat, zda byly naplněny materiální znaky přestupku, a opatřovat důkazy, které by jim umožnily rozhodnout o tom, zda byl přestupek spáchán, či nikoliv, jak požaduje žalobce. O této otázce již bylo pravomocně rozhodnuto v blokovém řízení a správním orgánům nepříslušelo správnost tohoto pravomocného rozhodnutí jakkoliv přezkoumávat, naopak byly tímto pravomocným rozhodnutím vázány. (30) Zkoumat mohly proto pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, zda byl záznam v registru řidičů proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Z obsahu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je přitom zřejmé, že tento správní orgán vycházel při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů do registru řidičů jednak z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, jež byly tomuto orgánu zaslány Policií ČR, jednak též z kopie rozhodnutí vydaného v předmětném blokovém řízení, které si za účelem zjištění stavu věci vyžádal. Na základě takto provedeného přezkumu podkladů k záznamu bodů do registru řidičů dospěl tento správní orgán k závěru, že veškeré užité podklady jsou způsobilé pro záznam bodů do registru řidičů a jsou opatřeny všemi zákonem předepsanými údaji. (31) V případě žalobou napadeného rozhodnutí lze konstatovat, že z jeho obsahu je zřejmé, že rovněž žalovaný se rozhodnutím v blokovém řízení zabýval, a to co do jeho způsobilosti být podkladem pro záznam bodů v registru řidičů. Za účelem přezkumu prvoinstančního správního rozhodnutí byl žalovanému předložen kompletní spisový materiál včetně rozhodnutí vydaného v blokovém řízení. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí vyjádřil k náležitostem pokutového bloku uděleného žalobci, přičemž současně konstatoval, že z uvedeného pokutového bloku jsou seznatelné všechny jeho podstatné náležitosti, zejména jméno a příjmení přestupce, jeho totožnost, právní kvalifikace a přesná specifikace Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 9 - 51A 15/2017 jednání, které bylo předmětem projednání přestupku v blokovém řízení, jakož doba, místo a popis přestupkového jednání, výše uložené pokuty, podpis policisty i žalobce. (32) Správní orgány v nyní projednávané věci postavily najisto, že údaje uvedené v oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek odpovídají skutečnostem uvedeným v pravomocném rozhodnutí ve formě pokutového bloku, na jehož podkladě byly body zaznamenány. Ověřily, že skutek byl se žalobcem projednán v blokovém řízení, že řízení bylo pravomocně ukončeno řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem a že žalobce pokutu za přestupkové jednání uhradil, pokutový blok převzal a vše stvrdil svým podpisem. (33) Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že správní orgány obou stupňů shledaly podklady pro zápis bodů žalobce do registru způsobilými. Tato způsobilost je dána jednak náležitostmi těchto podkladů, které zcela korespondují se zákonnými požadavky a rovněž výší bodů, které byly žalobci připsány zcela v souladu se zákonem. (34) K tomuto, a zejména k námitce žalobce směřující proti správnosti rozhodnutí v blokovém řízení, krajský soud poukazuje, stejně jako to správně učinil ve svém rozhodnutí žalovaný, na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1As 21/2010 - 65, v němž Nejvyšší správní soud k dané problematice uvedl, že „Právě ochota obviněného zaplatit pokutu v blokovém řízení je podmínkou sine qua non blokového řízení, při jejímž splnění se bez dalšího vychází z toho, že je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí jej vyřídit domluvou a že jsou splněny všechny podmínky blokového řízení stanovené v § 84 odst. 1 zákona o přestupcích. S ohledem na zásadu vigilantibus iura (nechť si každý střeží svá práva) se obviněný z přestupku udělením souhlasu s uložením pokuty v blokovém řízení vzdává možnosti zajištění dalších důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem a následného zjišťování skutkového a právního stavu věci v běžném správním řízení, akceptuje skutková zjištění a z nich vyplývající závěry o spáchání přestupku a jeho právní kvalifikaci, které byly učiněny v blokovém řízení. V důsledku toho pak nabývají závěry přestupkového orgánu charakter nesporných zjištění, která tvoří podklad pro uložení sankce. Povaha blokového řízení tedy vylučuje, aby osoba, která udělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, následně zpochybňovala závěry učiněné v tomto řízení. Po potvrzení o převzetí pokutového bloku obviněným z přestupku a po oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu již orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení nevyhledávají žádné důkazní prostředky a neprovádějí dokazování za účelem posouzení skutkového a právního stavu věci.“ (35) Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6As 67/2013 – 16 dále uvedl, že „Udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích ...“ Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 10 - 51A 15/2017 (36) Citovaná judikatura Nejvyššího správního soudu dovozuje, že přestupce již nemá možnost rozporovat údaje o skutkovém stavu obsažené na pokutových blocích a stejně tak ani právní kvalifikaci svého jednání na těchto blocích uvedenou. Svým podpisem a úhradou uložené pokuty totiž stvrzuje správnost těchto údajů a vzdává se tím současně možnosti přezkumu postupu orgánů veřejné moci ve věci jeho přestupku. Námitkami proti rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů pak přestupce může rozporovat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů do registru, tedy zda existuje pravomocné rozhodnutí, na jehož základě mu mohou být body připsány. V daném případě krajský soud shodně se správními orgány obou stupňů, jejichž postupu nelze nic vytknout, na základě podkladů ze správního spisu dospěl k závěru, že body byly žalobci připsány na základě pravomocného rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, a že mu byl připsán správný počet bodů. (37) Pokud měl žalobce pochybnost o údajích na pokutových blocích týkajících se jednání, které mu bylo kladeno za vinu, pak neměl souhlasit s projednáním přestupků v blokovém řízení a měl trvat na jejich prošetření ve standardním správním řízení. Pokud žalobce tvrdí, že byl policejním orgánem nesprávně poučen, když mu bylo sděleno, že pokud potvrzení dodatečně předloží, bude následně vše vyřešeno, pak soud nad rámec výše uvedeného znovu poukazuje na to, že správnost údajů uvedených v poutovém bloku žalobce sám svým podpisem stvrdil, když navíc toto jeho tvrzení bylo popřeno stanoviskem Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, které blokové řízení na základě jemu postoupeného podnětu přezkoumávalo, a dospělo k závěru, že rozhodnutí vydané v blokovém řízení nebylo vydáno v rozporu se zákonem a nebyla splněna žádná z podmínek pro případný postup uvedený v § 97 odst. 3 správního řádu (přezkumné řízení) a že jej nelze změnit ani zrušit. Námitky žalobce z toho důvodu nejsou pro posouzení věci právně relevantní. V. Závěr, náklady řízení (38) Soud se v dané věci plně ztotožnil se závěry správních orgánů a uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné. Správní orgány postupovaly správně v mezích své pravomoci a působnosti. Soud neshledal v postupu správních orgánů nesprávnost, ani nezákonnost, a proto žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. (39) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které účelně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl úspěšný žalovaný, který žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval, neboť nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti. Z toho důvodu nebyla žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení. (40) Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 11 - 51A 15/2017

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice dne 12. ledna 2018 JUDr. Marie Trnková v. r. Předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.