51 A 16/2025

Rubrum

č. j. 51 A 16/2025- 20 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: Spolek Frymburk, z. s. sídlem Frymburk 167, Frymburk proti žalovanému: městys Frymburk sídlem Frymburk 78, Frymburk o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 11. 6. 2025 vedené žalovaným pod sp. zn. UMF-3710/2025, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 51 A 16/2025

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Žalobce podal dne 11. 6. 2025 povinnému subjektu Městyse Frymburk žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) v níž požadoval „elektronické kopie všech smluvních vztahů povinného subjektu s osobou Ing. M. Ř., a to včetně smluv pracovněprávní povahy, za posledních 6 let“.

2. Žalobce popisuje, že dne 3. 7. 2025 podal marně proti postupu povinného subjektu stížnost ve smyslu § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt dle žalobce do 28. 7. 2025 (tj. ke dni podání žaloby) požadovanou informaci žalobci neposkytl a ani poskytnutí informace neodmítl. Žalobce požaduje, aby krajský soud uložil povinnému subjektu povinnost řádně vyřídit žalobcovu žádost o informace v soudem stanovené lhůtě.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě

3. Povinný subjekt ve vyjádření k žalobě shrnul, že městys Frymburk i Úřad městyse Frymburk jsou konstantně od roku 2022 záměrně chaoticky obtěžovány zasíláním enormního množství dotazů dle zákona o svobodném přístupu k informacím ze strany žalobce a dalších 2 personálně prolínajících se subjektů. Pouze za rok 2025 od citovaných subjektů městys Frymburk obdržel 106 žádostí dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Od roku 2022 tak bylo uvedeným žadatelům poskytnuto cca 25 tisíc listin, resp. jejich kopií. Povinný subjekt proto počínání výše citovaných subjektů považuje za opakované zneužívání zákona o poskytování informací, jehož výsledkem je chaotičnost v důsledku různého označení subjektů zasílajících podání z různých datových schránek.

4. Povinný subjekt tvrzení žalobce ohledně skutečnosti, že krajský úřad žalobci ochranu proti nečinnosti povinného subjektu poskytl, rozporoval, když krajský úřad vydal ke stížnosti žalobce ze dne 3. 7. 2025 rozhodnutí, kterým povinnému subjektu přikázal, aby věc dle žádosti žalobce vyřídil a poskytl mu lhůtu 15 dnů ode dne doručení. Uvedená lhůta uplynula dne 30. 7. 2025 a povinný subjekt téhož dne žalobci požadovanou informaci poskytl. Žalobce podal žalobu dne 28. 7. 2025, ačkoli mu bylo uvedené rozhodnutí krajského úřadu doručeno a věděl, že byla povinnému subjektu ke splnění jeho povinnosti poskytnuta 15 denní lhůta.

5. V závěru povinný subjekt navrhl, aby krajský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou, jelikož povinný subjekt nečinný nebyl a žalobci na základě jeho žádosti poskytl informaci v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.

III. Posouzení věci krajským soudem

6. O žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 81 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je tedy třeba posoudit, zda byl žalovaný ke dni svého rozhodnutí krajského soudu v této věci skutečně nečinný.

7. Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

8. Žaloba není důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 51 A 16/2025 9. Dle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Žalobce předpoklady pro výše uvedené ustanovení naplnil. Bezvýsledným vyčerpáním prostředku ochrany se rozumí i jím podaná stížnost dle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím.

10. Dle § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím dále platí, že Povinný subjekt posoudí žádost a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění nebo upřesnění; je-li zapotřebí licence podle § 14b, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.

11. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2019, č. j. 5 As 18/2017-55, v bodě 15 popsal skutečnosti, které jsou pro posouzení důvodnosti nečinnostní žaloby rozhodné „Při posuzování nečinnosti jsou v této souvislosti možné tři alternativy: (1) povinný subjekt poskytne všechny informace, čímž žádost vyřídí a není nečinný; (2) povinný subjekt vydá rozhodnutí o odmítnutí či částečném odmítnutí poskytnutí informací [§ 14 odst. 5 písm. b), popř. § 15 informačního zákona], anebo žádost odloží [§ 14 odst. 5 písm. a) a c), popř. § 17 odst. 5 informačního zákona], což také vylučuje nezákonnou nečinnost; anebo (3) povinný subjekt v zákonem předepsané lhůtě neposkytne veškeré informace ani o žádosti zákonem předepsaným způsobem nerozhodne, a stane se tak nečinným.“ (důraz doplněn). Právě o tuto poslední variantu se v této věci jedná.

12. Krajský soud shrnuje rozhodné skutečnosti: 1) Dne 11. 6. 2025 podal žalobce žádost o poskytnutí informace, řízení bylo vedeno pod sp. zn.: UMF – 3710/2025. 2) Dne 3. 7. 2025 podal žalobce stížnost na postup povinného subjektu, o které rozhodoval krajský úřad. 3) Dne 15. 7. 2025 pod sp. zn.: OPZU 84448/2025/peka1 1 SO, č. j. KUJCK 85083/2025 vydal krajský úřad, odbor právní a krajský živnostenský úřad rozhodnutí ve věci stížnosti žalobce ze dne 3. 7. 2025, kterým přikázal povinnému subjektu vyřídit žádost žalobce ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Uvedená lhůta končila dne 30. 7. 2025. 4) Žalobce podal žalobu dne 28. 7. 2025, a to před uplynutím lhůty, o které byl řádně informován, když rozhodnutí krajského úřadu v bodě 3) bylo povinnému subjektu doručeno. 5) Povinný subjekt dne 30. 7. 2025, v poslední den lhůty stanovené krajským úřadem, písemností sp. zn.: UMF-3710/2025, č. j.: UMF-4496/2025 poskytl žalobci kopii 2 smluv. Konkrétně povinný subjekt žalobci zaslal kupní smlouvu; předmětem prodeje ze strany městyse byl pozemek parc. č. 801/174, 801/176, 801/173 v k. ú. Frymburk, obec Frymburk. Dále zaslal povinný subjekt žalobci smlouvu o vydání bezdůvodného obohacení (zaplacení úplaty za užívání pozemků dle uvedené kupní smlouvy) uzavřenou mezi městysem Frymburk a Ing. M. Ř. jako uživatelem. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 51 A 16/2025 13. Přípisem ze dne 28. 8. 2025 (doručen téhož dne) krajský soud seznámil žalobce s vyjádřením žalovaného k podané žalobě. Do okamžiku rozhodování soudu se žalobce nevyjádřil.

14. Z uvedeného soupisu průběhu vyřizování žalobce je zřejmé, že není pravda, že by povinný subjekt na žádost žalobce nereagoval, stejně tak není pravda, že by krajský úřad na stížnost žalobce nereagoval. Krajský úřad na stížnost žalobce reagoval a uložil povinnému subjektu žádost žalobce vyřídit ve stanovené lhůtě. To povinný subjekt „nějak“ učinil. Tyto skutečnosti žalobce zcela pomíjí.

15. Jakkoli spisový materiál, který je značně nepřehledný, nedává oporu pro jakýkoli závěr o tom, že povinný subjekt zcela vyčerpal předmět žádosti žalobce, není na krajském soudu, aby sám za žalobce domýšlel jeho žalobní argumentaci. Jisté je, že skutkový stav prezentovaný žalobcem v podané žalobě v konfrontaci s rozhodným skutkovým stavem ke dni vydání tohoto rozsudku neobstojí.

16. Jelikož povinný subjekt vyřídil žádost žalobce, přičemž současně žalobce rozsah poskytnutých informací nikterak nezpochybňuje a mlčky setrvává na svých žalobních tvrzeních, pak krajský soud, který rozhoduje dle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 s. ř. s.), dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná 17. Pokud jde o množství žádostí, které žalobce či osoby s ním spřízněné povinnému subjektu podávají, má-li povinný subjekt za to, že tyto žádosti nejsou podávány v souladu se smyslem a účelem zákona, nechť na ně reaguje zákonem předpokládaným způsobem (srov. § 11a zákona o svobodném přístupu k informacím).

IV. Závěr a náklady řízení

18. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Náhradu nákladů řízení ostatně žalovaný ani nepožadoval. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 19. září 2025 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 51 A 16/2025 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.