51 A 17/2023

Rubrum

č. j. 51 A 17/2023- 35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobkyně: B. P. bytem zastoupena advokátem Mgr. Davidem Smrčkou sídlem Hvězdova 1716/2, Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2023, č. j. KUJCK 36708/2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalovaného k žalobě

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 51 A 17/2023 a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Soběslav ze dne 24. 1. 2023, č. j. MS/01266/2023, kterým tento prvostupňový správní orgán zamítl námitky žalobkyně a potvrdil provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení žalobkyně jako řidičky ke dni 9. 3. 2022.

2. Včasnou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 5. 2023 žalobkyně brojí proti nesrozumitelnosti výroku prvostupňového správního rozhodnutí a následně proti třem podkladům pro záznam bodů, které shledává nezpůsobilými.

3. Nesrozumitelnost výroku prvostupňového správního rozhodnutí spatřuje žalobkyně v tom, že z něho není zřejmé, které konkrétní záznamy bodů byly přezkoumávány. Námitky mohou být podány jak proti dosažení 12 bodů, tak vůči jednotlivým záznamů samostatně. Námitkové řízení je řízením o žádosti, jehož předmět žadatel vymezuje. Podrobuje-li správní orgán jednotlivé záznamy správní úvaze a rozhoduje o každém jednotlivém záznamu bodů, je nutné, aby takto zněl i výrok rozhodnutí. Z výroku musí být zřejmé, které záznamy byly předmětem přezkumu, neboť jen k těm se do budoucna váže překážka věci rozhodnuté.

4. Příkaz MěÚ Písek ze dne 15. 2. 2022, č. j. MUPI/2022/07353, shledává žalobkyně nezpůsobilým podkladem k záznamu bodů, neboť tento příkaz neměl být žalobkyni doručen. Doručenka obsahuje nečitelný podpis, který není podpisem žalobkyně a není zřejmé, komu tento podpis náleží. Správní orgán tento příkaz považoval nesprávně za doručený tzv. fikcí, která nemohla nastat, byla-li písemnost vydána před uplynutím úložní doby neznámé třetí osobě. Doručení musí být dle žalobkyně postaveno na jisto a uvedení neznámé zkratky „vlž.dsch“ v kolonce pro jméno a podpis, kterou správní orgány považují za vyjádření „vloženo do schránky“, spolu s nečitelným podpisem bez datace nelze považovat za řádné doručení. Jelikož není zřejmé, kdy a kdo zásilku převzal, nelze mít za to, že by došlo k doručení zásilky fikcí a že by příkaz skutečně nabyl právní moci.

5. Příkaz MěU Jindřichův Hradec ze dne 7. 9. 2021 č. j. DOP/33552/21/KP, shledává žalobkyně nezpůsobilým podkladem k zápisu bodů, neboť rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 1. 11. 2022, č. j. KUJCK 126869/2022 (pozn. soudu - žalobkyně zde míní dle spisové značky zjevně Krajský úřad Jihočeského kraje), bylo rozhodnuto tak, že prvostupňové správní rozhodnutí se zrušuje a řízení se zastavuje. Žalovaný nyní vycházel z toho, že byť příkaz nabyl právní moci, vedl prvostupňový správní orgán nesprávně řízení a vydal rozhodnutí o přestupku. Z tohoto důvodu jsou body zapsané na základě pravomocného příkazu. S tím žalobkyně nesouhlasí. Daným příkazem uznal správní orgán žalobkyni vinnou, ta proti němu podala odpor, který byl vyhodnocen jako včasný a řádný. V rámci následného správního řízení správní orgán vydal prvostupňové správní rozhodnutí, žalobkyně podala odvolání a odvolací orgán rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. Je zde proto pravomocný výrok o zastavení řízení. Pokud bylo řízení o přestupku zastaveno, nelze zaznamenat body do bodového hodnocení řidiče, neboť jím byla žalobkyně zproštěna obvinění. Žalobkyně rovněž poukazuje na své legitimní očekávání o včasnosti odporu, když bylo následně správní řízení vedeno, což vedlo ke konvalidaci případné opožděnosti odporu.

6. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 7. 12. 2020, č. j. KUCJK 142924/2020, shledává žalobkyně nezpůsobilým podkladem k zápisu bodů, neboť podkladem pro zápis bodů může být pouze rozhodnutí, kterým byl přestupce v dopravě uznán vinným. Uvedeným rozhodnutím nebyla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku, jedná se o odvolací rozhodnutí. Odvolací rozhodnutí má pouze potvrzovací funkci, srov. § 32 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2014 Sb., o přestupcích a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“). V řízení o námitkách Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 51 A 17/2023 žalobkyně zpochybňovala podklady pro záznam bodů, přičemž brojila i proti tomuto podkladu, nicméně pokud nyní žalovaný argumentuje tím, že podkladem bylo vlastně jiné správní rozhodnutí, je žalobkyně přesvědčena o tom, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, protože pokud by správní orgány od počátku rozhodnutí, na jehož podkladu mají být body zaznamenány, vymezily řádně, uzpůsobila by tomu žalobkyně svoji obranu.

7. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 19. 6. 2023 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Konstatoval totožnost uplatněných námitek s odvolacími námitkami, k čemuž citoval rozhodné části odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Vady výroku prvostupňového správního rozhodnutí žalovaný neshledává, když v návětí rozhodnutí je uvedeno, že byly posuzovány námitky žalobkyně podané dne 5. 12. 2022 proti všem záznamů.

II. Posouzení věci krajským soudem

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

9. Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. ř. s.)

10. Žaloba není důvodná.

11. Jak plyne z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, „[s]právní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“ (právní věta Rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44).

12. Co se týče nesrozumitelnosti výroku prvostupňového správního rozhodnutí, tato námitka není důvodná. Z výroku tohoto rozhodnutí je zřejmé, kdo, podle jakých právních předpisů, rozhodoval o čem a jak.

13. Správní orgán prvního stupně uvedl, že podle § 124 odst. 5 písm. m) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), projednává námitky a rozhoduje ve věci záznamu o počtu řidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení. Dále uvedl, že dne 5. 12. 2022 byly žalobkyní podány námitky proti provedenému záznamu bodů a proti oznámení bodového hodnocení řidiče; námitka byla podána proti veškerým záznamům. To koresponduje s obsahem spisu, když námitkami ze dne 28. 12. 2022 žalobkyně brojila proti záznamu bodů a všem záznamům – všem 4 podkladům, na jejich základě 12 bodů dosáhla. Na tom nemění nic ani skutečnost, že v podání ze dne 20. 1. 2023 po seznámení se s podklady řízení uvedla, že proti jednomu ze záznamů, rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, již nic nenamítá, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 51 A 17/2023 zvláště, když nyní žalobkyně tvrdí, že námitky podala i proti tomuto podkladu viz shora bod 6 a v rámci žalobních námitek i proti tomuto podkladu brojí. Správní orgán následně uvedl, že podle § 67 odst. 1 správního řádu a podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu rozhodl tak, „že se námitka Beáty PAVLÁTOVÉ, podaná dne 5. 12. 2022, zamítá a provedený záznam 12 bodů ke dni 9. 3. 2022 se potvrzuje“.

14. Předmět řízení o námitkách správní orgán řádně identifikoval údaji o tom, kdo námitky podal a datem podání. V návětí výroku rovněž uvedl, že námitky byly podány proti všem záznamům. Je proto zřejmé, o jakých námitkách bylo rozhodováno. Žalovaný se zabýval námitkami vůči všem podkladům pro záznam bodů a podané námitky shledal nedůvodnými. Dle § 123f odst. 3 zákona o provozu na pozemcích komunikacích shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí, což správní orgán prvního stupně učinil.

15. Příkaz MěÚ Písek ze dne 15. 2. 2022, č. j. MUPI/2022/07353, shledal krajský soud způsobilým podkladem pro záznam bodů.

16. Tento příkaz byl žalobkyni doručován prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Z přiložené doručenky plyne, že žalobkyně jako adresát zásilky byla vyzvána k vyzvednutí zásilky a na doručovacím místě bylo zanecháno poučení. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 16. 2. 2022. Poté byla dne 1. 3. 2022 zásilka vložena do schránky. V prohlášení příjemce zásilky se nachází nečitelný text, který není pro posouzení otázky doručení zásilky a v ní obsaženého příkazu podstatný, když ze samotné doručenky plyne, že zásilka byla vložena do schránky dne 1. 3. 2022, viz údaje na doručence v levém modrém sloupci. Tento nečitelný text však není ani potvrzením o vydání zásilky neznámé osobě, neboť v tomto směru doručenka nic neobsahuje, přičemž jak již soud uvedl, jednoznačně udává, že zásilka byla vložena do schránky.

17. Nečitelný text, který správní orgán interpretoval jako poznámku, že zásilka byla vložena do schránky, nezpůsobuje rozpor v obsahu doručenky a její jednoznačně čitelné části nezpochybňuje. Nelze z něj dovodit, jak žalobkyně činí, že by se jednalo o jméno a podpis. Krajský soud nepřisvědčil závěrům žalobkyně, že by došlo k vydání zásilky neznámé osobě, neznámého dne, což by znemožňovalo uplatnění tzv. fikce doručení ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu.

18. Může být pouze podrobněji shrnuto, že dne 16. 12. 2022 byla zásilka s příkazem připravena k vyzvednutí, což žalobkyně nerozporuje. Dle § 24 odst. 1 správního řádu platí, že jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Desátý den lhůty připadl na sobotu dne 26. 10. 2022, s ohledem na pravidla počítání lhůt dle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu byl dnem, ve kterém se písemnost považuje za doručenou, pondělí 28. 2. 2022. Po marném uplynutí lhůty k podání odporu dle § 150 odst. 3 správního řádu (8 dní) nabyl příkaz ve středu dne 9. 3. 2022 právní moci. Mezitím byla dle doručenky zásilka dne 1. 3. 2022 vhozena do schránky. Toto vhození již nemá na tzv. fikci doručení a nabytí právní moci příkazu žádný vliv.

19. Příkaz MěU Jindřichův Hradec ze dne 7. 9. 2021, č. j. DOP/33552/21/KP, shledal krajský soud způsobilým podkladem pro záznam bodů. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 51 A 17/2023 20. Žalobkyně namítá existenci rozhodnutí MěÚ Jindřichův Hradec ze dne 15. 2. 2022 o téže přestupkovém jednání a na něj navazující odvolací rozhodnutí Krajského úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 1. 11. 2022, KUJCK 126869/2022, kterým bylo rozhodnutí MěÚ Jindřichův Hradec ze dne 15. 2. 2022 zrušeno a řízení zastaveno. Obě tato rozhodnutí jsou založena ve správním spise. Ani jedno z těchto dvou rozhodnutí podkladem pro zápis do bodové karty žalobkyně nebylo a proto ani opakovaný poukaz žalobkyně na zastavovací výrok odvolacího rozhodnutí není rozhodný tak, jak se žalobkyně domnívá. Rozhodnou otázkou je pouze to, zda odpor, který žalobkyně podala a na který poukazuje, vyvolal účinky, které žalobkyně zřejmě předpokládá, dovolává-li se právě těchto rozhodnutí a samotný příkaz přehlíží.

21. Podle § 150 odst. 3 správního řádu platí, že proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

22. Krajský úřad Jihočeského kraje jako odvolací orgán ve svém rozhodnutí ze dne 1. 11. 2022, č. j. KUJCK 126869/2022, prvostupňové správní rozhodnutí ze dne 15. 2. 2022 zrušil a řízení zastavil. Učinil tak na základě toho, že prvostupňový správní orgán nepostupoval v souladu se zákonem, neboť podaný odpor proti příkazu byl podán opožděně a příkaz nabyl právní moci dne 30. 9. 2021. Odpor bylo možné podat nejpozději do dne 29. 9. 2021, byl však podán až dne 30. 9. 2021. Nebyl-li odpor účinně podán, nemohl prvostupňový správní orgán v řízení pokračovat, nemohl vydat rozhodnutí o přestupku a krajský úřad byl nucen proto tuto zjištěnou vadu v odvolacím řízení napravit, rozhodnutí zrušit a řízení zastavit.

23. Jelikož ke zrušení příkazu dochází ex lege při naplnění zákonem stanovených požadavků, nelze souhlasit s názorem žalobkyně, že následný postup prvostupňového správního orgánu by případnou opožděnost podaného odporu konvalidoval, neboť tyto zákonem stanovené požadavky naplněny nebyly. V tomto směru je ze stejného důvodu nerozhodné i jakékoli očekávání žalobkyně. Stejně nedůvodná je i námitka žalobkyně, že proti odvolacímu rozhodnutí nemohla brojit správní žalobou, neboť žalobní legitimace je v souladu s § 65 s. ř. s. omezena tvrzeným zásahem do veřejných subjektivních práv, nikoli automaticky samotným zněním výroku.

24. Z tohoto důvodu je zde pravomocné rozhodnutí o vině a trestu žalobkyně v podobě daného příkazu, který je způsobilým podkladem pro záznam bodů v kartě řidiče. Uplatněná argumentace se v podstatě míjí rozhodnými skutečnostmi, které jsou spjaty výhradně s existencí a právní mocí uvedeného příkazu.

25. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 7. 12. 2020, č. j. KUCJK 142924/2020, shledal krajský soud způsobilým podkladem pro záznam bodů.

26. Jak již krajský soud připomněl shora citací judikatury Nejvyššího správního soudu, rozhodné je to, „zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona)“.

27. Podle § 123b odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích platí, že řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 51 A 17/2023 (…) se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. Dle odst. 2 písm. b) provede záznam příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek (…) a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek.

28. Z obsahu správního spisu plyne, že v oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ze dne 14. 11. 2022, stejně jako ve výpisu z bodového hodnocení řidiče, se ve vztahu k danému přestupkovému jednání uvádí: „10. 12. 2020, přestupek dle § 125c/1k 361/2000 Sb., rozhodl Krajský úřad České Budějovice, 3 body“. Dále je ve správním spise založeno příslušné prvostupňové správní rozhodnutí ze dne 1. 9. 2020, č. j. MS/16557/2020, s vyznačenou doložkou právní moci 10. dne 12. 2020, uvedené odvolací rozhodnutí krajského úřadu a rozsudek zdejšího soudu ze dne 28. 6. 2021, č. j. 64 A 1/2021-30, kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně. Žalobkyně v rámci podaných námitek ze dne 5. 12. 2022 a 28. 12. 2022 namítla, že krajský úřad ji za žádný přestupek neprojednával. V rámci vyjádření ze dne 20. 1. 2023 pak uvedla následující: „K záznamu ze dne 10. 12. 2020 jsem namítala, že mě Krajský úřad Jihočeského kraje za žádný přestupek neprojednával. Z podkladů rozhodnutí jsem zjistila, že nejde o pokutu uloženou Krajským úřadem Jihočeského kraje, nýbrž Městským úřadem Soběslav, které bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje. Proti tomuto záznamu bodů ničeho nenamítám.“ 29. Žalobkyně se v průběhu řízení o námitkách seznámila s tím, o jaké přestupkové jednání se jedná a nic dalšího nenamítala. Namítá-li proto žalobkyně zásah do práva na spravedlivý proces, když byl-li by záznam proveden dle prvostupňového správního rozhodnutí, koncipovala by své námitky odlišně, neshledává krajský soud tuto námitku důvodnou.

30. Byť příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností pochybil, uvedl-li v záznamu druhostupňové, nikoli prvostupňové správní rozhodnutí, tato vada žádným způsobem nezasáhla do veřejných subjektivních práv žalobkyně, když jediný tvrzený zásah do práva na spravedlivý proces krajský soud neshledal důvodným. Lze pouze dodat, jak správně poukázal žalovaný, i v řízení o přestupku se uplatňuje zásada jednotnosti řízení a v tomto směru, byť má být podkladem pro zápis bodů prvostupňové rozhodnutí o vině a trestu, nemá samo o sobě bez dalšího na zákonnost záznamu bodů vliv, je-li jako podklad vyznačeno odvolací rozhodnutí.

III. Závěr a náklady řízení

31. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

1. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 51 A 17/2023 V Českých Budějovicích 16. srpna 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.