51 A 18/2024

Rubrum

č. j. 51 A 18/2024-66 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. J. H. bytem proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava za účasti: Ing. E. S. bytem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2024, č. j. KUJI 41 846/2024, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shoda s prvopisem: J. M. 2 51 A 18/2024

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Stavebnici, osobě zúčastněné na řízení, byla v minulosti povolena stavba „Stavební úpravy v domě č. p. v XA – Dělící štít“ na pozemku p. č. st. XA v k. ú. XA. Dne 16. 11. 2023 podala stavebnice žádost o prodloužení lhůty k dokončení této stavby. Tato žádost byla stavebním úřadem Městským úřadem Humpolec posouzena jako žádost o změnu stavby před dokončením dle § 118 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 8. 1. 2024 povolil změnu nedokončené stavby tak, že ji povolil „v tomto rozsahu: Změna se týká prodloužení lhůty na dokončení stavby do 31. 12. 2024“, tj. jinými slovy prodloužil stanovený termín pro dokončení stavby.

2. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání žalobce, vlastník vedlejšího pozemku a stavby, který namítl, že stavební úřad se nevypořádal s tím, že prováděná stavba je neoprávněná a negativně zasahuje do jeho vlastnického práva; nesouhlasí s prodloužením lhůty a trvá na tom, aby byl jeho majetek uveden v předešlý stav. Poukázal na to, že přesah nově vystavěné střechy zasahuje do jeho nemovitosti přes vlastnickou hranici mezi pozemky.

3. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobce postupem dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil, neboť dospěl k závěru, že odvolací námitky žalobce se míjí s předmětem žádosti stavebnice, předmětem řízení.

II. Obsah žaloby

4. Žalobce namítá, že žalovaný se nevypořádal s navrženým důkazním prostředkem podané námitky a své rozhodnutí tak zatížil vadou. Rozhodnutí stavebního úřadu je dle žalobce nezákonné. Žalobce popisuje spor se stavebnicí ohledně průběhu vlastnické hranice jejich pozemků a popisuje, že v rámci stavebních prací stavebnice odstranila část střechy své nemovitosti a nově vybudovaná střecha přesahuje na jeho pozemek v rozporu se stavebním povolením.

5. Dle žalobce stavební úřad ani žalovaný nevypořádali jeho námitky a rozhodnutí jsou tak nepřezkoumatelná. Úřady zejména neřešily otázku průběhu vlastnické hranice pozemků, která je dle žalobce sporná a poznámka spornosti byla rovněž zapsána do katastru nemovitostí. Toho však stavební úřad nedbal vydal stavební povolení ze dne 18. 10. 2021, č. j. MUHU/61431/2021/Za. Dle žalobce nebyl stavební úřad oprávněn o otázkách spjatých s průběhem vlastnické hranice rozhodnout, neboť to náleží pouze soudu. Takové skutečnosti však žalovaný ve svém rozhodnutí nechce řešit, měl by přitom zjistit skutečný stav věci a rozhodnout o odstranění stavby. Z těchto důvodů žalobce navrhuje, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě, vyjádření osoby zúčastněné na řízení, replika žalobce

6. Stavebnice, osoba zúčastněná na řízení, ve svém vyjádření ze dne 20. 6. 2024 vyjádřila nesouhlas s žalobcovými tvrzeními. Popsala průběh řízení před stavebním úřadem, vyjádřila se k procesu vytyčování hranic pozemků. Stejně tak popsala svoji stavební činnost, včetně fotek konkrétních prací, ortofoto, čímž se snaží vyvrátit žalobcova tvrzení.

7. Žalobce ve své replice ze dne 1. 7. 2024 k vyjádření stavebnice setrval na svém stanovisku ohledně otázek průběhu vlastnické hranice a zásahu stavby do jeho vlastnictví. Shoda s prvopisem: J. M. 3 51 A 18/2024 8. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 7. 2024 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť vznesené námitky, kterými se měl zabývat, stejně tak podstatná část žaloby, se zcela míjí s předmětem správního řízení, kterým bylo výhradně prodloužení termínu dokončení stavby.

IV. Posouzení věci krajským soudem

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů, (dále jen s. ř. s.).

10. Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. ř. s.).

11. Žaloba není důvodná.

12. Krajskému soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se již v minulosti pokusil bránit proti dané stavbě žalobami u zdejšího soudu (sp. zn. 57 A 36/2021, 57 A 9/2023), jeho žaloby však byly odmítnuty pro opožděnost. Námitkami žalobce se proto krajský soud nemohl zabývat a v tomto řízení nelze námitky, které by měl žalobce uplatnit při své obraně proti stavebnímu povolení, projednat.

13. Jak shrnuje právní věta rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 Azs 59/2018-59, č. 3776/2018 Sb. NSS, „[p]okud žalobce uplatní v žalobě proti správnímu rozhodnutí pouze takovou námitku, která se míjí s důvody, o něž správní orgán rozhodnutí opřel, a která zároveň nemůže mít vliv na výsledek správního řízení, soud takovou námitku věcně neposoudí, žalobu zamítne a v odůvodnění vyloží, proč tak učinil.“ 14. Krajský soud ve shodě s žalovaným konstatuje, že předmětem řízení před správními orgány byla žádost stavebnice o prodloužení termínu dokončení stavby. Z tohoto důvodu se námitky žalobce týkající se stavby jako takové, ať už ve vztahu k otázce průběhu vlastnické hranice, či toho, zda je stavba prováděna v souladu s vydaným povolením, míjí jak s předmětem řízení před správními orgány, tak s předmětem tohoto soudního řízení. To stavební úřad i žalovaný žalobci ve svých rozhodnutích popsali a jejich rozhodnutí proto nejsou nepřezkoumatelná.

15. Předmět soudního přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí je dán mj. i samotným předmětem žalobou napadeného rozhodnutí, potažmo i rozhodnutím stavebního úřadu. Tímto rozhodnutím, jak krajský soud shrnul již výše, bylo postupem dle § 118 stavebního zákona rozhodnuto o žádosti stavebnice, které bylo vyhověno a stanovený termín pro dokončení stavby byl posunut. Nejedná se přitom o otázku změny platnosti stavebního povolení (§ 114 odst. 4 stavebního zákona), ani podoby stavby samotné. Krajský soud i správní orgány se proto mohou zabývat pouze námitkami týkající se samotné otázky termínu pro dokončení stavby. Proto se krajský soud nemůže zabývat tím, zda je stavba prováděna v souladu s povolením, jakož i tím, zda stavba byla povolena v souladu se zákonem tak, jak se žalobce domáhá, argumentuje-li otázkami týkajícími se průběhu vlastnické hranice pozemků a tím, že stavba byla povolena v rozporu se zákonem, neboť to bylo předmětem předcházejících správních řízeních, proti jejichž výsledku se žalobce mohl bránit správní žalobou.

V. Závěr a náklady řízení

16. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, neboť krom námitky nepřezkoumatelnosti napadeného Shoda s prvopisem: J. M. 4 51 A 18/2024 rozhodnutí, které krajský soud nepřisvědčil, žalobce nevznesl žalobní body, které by odpovídaly rozhodovacím důvodům žalobou napadeného rozhodnutí.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

18. V případě osoby zúčastněné na řízení zdejší soud odkazuje na § 60 odst. 5 s. ř. s., podle něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Vzhledem k tomu, že osobě zúčastněné na řízení žádné povinnosti soudem uloženy nebyly, rozhodl soud v jejím případě tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osoba zúčastněná na řízení ani nenavrhla, aby jí z důvodů zvláštního zřetele hodných bylo přiznáno právo na náhradu dalších nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 7. listopadu 2024 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Shoda s prvopisem: J. M.