51 A 19/2016

Rubrum

51 A 19/2016 - 21 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobce J. D., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Městskému úřadu Soběslav, sídlem náměstí Republiky 59, Soběslav o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci s e v r a c í soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 8. 6. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal, aby soud rozhodl, že zásah žalovaného, spočívající ve vložení vadné informace o platnosti elektronického podpisu, kterým bylo podání ze dne 7. 7. 2015, učiněné z elektronické adresy..., opatřeno, je podle § 87 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nezákonný. Žalovaný podání ze dne 7. 7. 2015 nevyhodnotil jako řádné podání z důvodu, že prováděl kontrolu platnosti certifikátu dne 20. 7. 2015, ač podání bylo učiněno dne 7. 7. 2015 a v mezidobí dne 13. 7. 2015 podateli certifikát elektronického podpisu expiroval. Ke dni učinění podání však byl platný a validní. Žalobce v žalobě dále uvádí, že se o nezákonném zásahu dozvěděl teprve z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 3. 2016, č. j. 10A 185/2015 – 35, který mu byl doručen dne 7. 4. 2016. Lhůta pro podání správní žaloby tak v souladu s § 84 odst. 1 s. ř. s. započala běžet právě dne 7. 4. 2016. Tehdy totiž žalobce žaloval jiný nezákonný zásah žalovaného spočívající v nepředání spisu žalovanému. Pokračování - 2 - 51A 19/2016 Krajský soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou napadeným rozhodnutím zabývat věcně. Žaloba je totiž podána opožděně. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději pak do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Z komentovaného znění předmětného ustanovení vyplývá, že je zapotřebí při počítání času zohlednit pravidla uvedená v § 40 s. ř. s. Konec lhůty se určuje podle § 40 odst. 2 až 4 s. ř. s. Na základě těchto ustanovení lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li přitom poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta pro podání žaloby by byla zachována, pokud by byla žaloba předána soudu nejpozději dne 7. 6. 2016, připadajícího na úterý, nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, nebo předána orgánu, který má povinnost ji doručit rovněž nejpozději v tento den. Pro určení počátku, od něhož plyne subjektivní dvouměsíční lhůta k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, je okamžik, kdy se žalobce dozvěděl o úkonu nebo nečinnosti, v nichž spatřuje nezákonný zásah. Krajský soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2011, č. j. 5 Aps 5/2010 – 293, který judikuje: „Rozhodující je přitom znalost žalobce o skutkových okolnostech, z nichž vyplývá konání či nekonání správního orgánu, v němž je spatřován nezákonný zásah. Okamžik, kdy žalobce nabyl přesvědčení o tom, že předmětné konání či nekonání správního orgánu naplňuje veškeré znaky nezákonného zásahu definované v § 82 s. ř. s., není pro běh této lhůty rozhodný.“ Jak vyplývá ze shora uvedeného, pro počátek běhu subjektivní lhůty není rozhodující okamžik potvrzení o naplnění všech podmínek, které jsou předpokladem pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem správních orgánů. Soud opět odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Aps 5/2015 – 293: „Vědomost žalobce o existenci všech prvků nezákonného zásahu ve smyslu § 82 s. ř. s., resp. o důvodnosti žaloby, proto nemůže být skutečností podmiňující běh lhůty pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem.“ Vědomost o tom, že žalovaný vadně vyhodnotil informaci o platnosti elektronického podpisu již v době podání žaloby ze dne 13. 10. 2015, která byla zdejším soudem zamítnuta jako nedůvodná rozsudkem č. j. 10A 185/2015 – 35, což vyplývá z bodu č. 7 této žaloby, který je totožný s bodem (4) nyní projednávané žaloby. S ohledem na citovanou judikaturu NSS není podstatné, zda žalobce věděl o tom, je-li tato námitka důvodná a znal již tehdy všechny prvky tvrzeného nezákonného zásahu. Žalobci však nejpozději ode dne 7. 4. 2016, jako dne, kdy mu byl doručen zmiňovaný rozsudek krajského soudu, v němž bylo pochybení žalovaného označeno jako nezákonný zásah, začala plynout subjektivní dvouměsíční lhůta. Nejpozději dnem doručení tohoto rozsudku se mohl žalobce seznámit se skutečností, že v rámci správního řízení v důsledku jednání žalovaného, spočívající v předložení nesprávné informace o platnosti elektronického podpisu, došlo k úkonu, který byl i potvrzen jako nezákonný zásah. Jak již soud vpředu uvedl, žalobce o vadnosti tohoto úkonu věděl, jak vyplývá z textu jeho předchozí žaloby již v době jejího podání. Ve sdělení Krajského úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 2. 9. 2015 odvolací správní orgán konstatoval, že z podkladů, které mu poskytl žalovaný, vyplývá, že odvolání podané Pokračování - 3 - 51A 19/2016 dne 29. 6. 2015 z elektronické adresy nebylo opatřeno elektronickým zaručeným podpisem. Takové odvolání, není-li v zákonné pětidenní lhůtě doplněno podle § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), považuje odvolací správní orgán za nezpůsobilé a nelze k němu přihlížet, ani odstraňovat jeho případné obsahové vady. Předmětné sdělení bylo zasláno také žalobci, čili s hodnocením odvolání ze dne 29. 6. 2015 byl obeznámen ještě před doručením souvisejícího rozsudku ze dne 16. 3. 2016, č. j. 10A 185/2015 - 35. I z tohoto zjištění vyplývá, že poskytnutí vadné informace ze strany žalovaného ohledně platnosti elektronického podpisu žalobce zjistil již v době, kdy kontaktoval podatelnu žalovaného, jak uvádí již v žalobním bodě č. 7 žaloby proti nezákonnému zásahu správních orgánů ze dne 13. 10. 2015, která je součástí správního spisu. Na základě zjištěných skutečností má soud za prokázané, že okamžik, od kterého lze odvozovat počátek subjektivní lhůty, nastal ještě dříve než dne 7. 4. 2016. Z těchto údajů nepochybně vyplývá, že žaloba byla podána opožděně. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze podle § 84 odst. 2 s. ř. s. prominout. Krajský soud je přesvědčen, že v postupu žalobce lze spatřovat procesní taktiku za situace, že v řízení u zdejšího soudu pod č. j. 10A 185/2015 – 35 nebyl úspěšný, neboť v tomto rozsudku soud uvedl, že nepředložení správního spisu nezákonný zásah nepředstavuje se současnou poznámkou, že zásah by mohl spočívat v situaci, pokud by žalovaný odvolání nadřízenému orgánu nepředložil vůbec. Soud dále uvedl, že pochybení žalovaného u nyní projednávané věci označené jako nezákonný zásah ve věci projednávané pod č. j. 10A 185/2009 – 35 žalobce jako nezákonný zásah neoznačil. Soud doplnil i poukaz na možnosti nápravy jinými procesními instituty a to v rámci přezkumného řízení či obnovy řízení. Ze shora uvedených důvodů krajský soud uzavřel, že žaloba byla podána opožděně, a proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování - 4 - 51A 19/2016 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 5. srpna 2016 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka