51 A 21/2023

Rubrum

č. j. 51 A 21/2023- 59 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci navrhovatele: X bytem X proti odpůrci: obec Ježov sídlem Ježov 33, Humpolec o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – obecně závazné vyhlášky obce Ježov č. 3, o závazné části Územního plánu obce Ježov, vydané zastupitelstvem obce Ježov dne 28. 12. 2006, v části Příloha č. 1, část 2., článek 4, bod 8) takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – obecně závazná vyhláška obce Ježov č. 3, o závazné části Územního plánu obce Ježov, vydaná zastupitelstvem obce Ježov dne 28. 12. 2006, se v části Příloha č. 1, část 2., článek 4, bod 8) znějící „Nové stavby musí mít vyřešeno zásobování pitnou vodou z obecního veřejného vodovodu. Dočasně lze zásobovat pitnou vodou ze studní stávající zástavbu.“ a v části znějící „Stavební rozvoj obce je podmíněn výstavbou veřejného vodovodu, kterým musí být zajištěno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody i pro zástavbu navržených rozvojových plochách.“ ve vztahu k pozemku žalobce p. č. XA v k. ú. XA ruší dnem své účinnosti.

II. Ve zbytku se návrh zamítá.

III. Účastníkům řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shoda s prvopisem: J. M. 2 51 A 21/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci a postup soudu

1. Dne 31. 12. 2021 ohlásil žalobce jako stavebník stavbu „Rodinný dům – 1 bytová jednotka, včetně přípojky elektro, splaškové kanalizace, dešťové kanalizace s retenční nádrží a vsakem, tepelného čerpadla, zpevněné plochy a oplocení na pozemku pozemková parcela číslo XB, XA, XC v katastrálním území XA.“ Městský úřad Humpolec jako příslušný stavební úřad následně rozhodl o provedení společného řízení. Rozhodnutím ze dne 10. 5. 2022, č. j. MUHU/17200/2022/Za, stavební úřad vydal společné povolení pro stavební záměr žalobce. Krajský úřad Kraje Vysočina rozhodnutím ze dne 23. 3. 2023, č. j. KUJI 20 367/2023, v rámci odvolacího řízení uvedené rozhodnutí postupem dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změnil tak, že žádost o vydání společného povolení pro danou stavu se zamítá. Své rozhodnutí krajský úřad postavil na výsledku posouzení závazného stanoviska o souladu záměru s územně plánovací dokumentací, když dle stanoviska Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 15. 7. 2022, č. j. KUJI 61 854/2022, je záměr nepřípustný. Nepřípustnost stavebního záměru žalobce byla hodnocena dle opatření obecné povahy – obecně závazné vyhlášky obce Ježov č. 3, o závazné části Územního plánu obce Ježov, vydané zastupitelstvem obce Ježov dne 28. 12. 2006, v části Příloha č. 1, část 2., článek 4, bod 8), který stanovuje: „Nové stavby musí mít vyřešeno zásobování pitnou vodou z obecního veřejného vodovodu. Dočasně lze zásobovat pitnou vodou ze studní stávající zástavbu. Nový odběr podzemních vod ze studní bude prokázán hydrogeologickým (HG) posudkem. Stavební rozvoj obce je podmíněn výstavbou veřejného vodovodu, kterým musí být zajištěno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody i pro zástavbu navržených rozvojových plochách.“, když stavba žalobce má být zásobována pitnou vodou z jeho studny.

2. Krajský úřad jako druhostupňový stavební úřad své rozhodnutí opírá rovněž o sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 18. 1. 2023, č. j. MMR-277/2023-81, které stavební záměr shledalo rovněž v rozporu s uvedeným regulativem.

3. Dne 14. 6. 2023 obdržel krajský soud postoupenou žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí krajského úřadu ze dne 23. 3. 2023, kterou žalobce spojil s incidenčním návrhem na zrušení opatření obecné povahy – dané části obecné vyhlášky o závazné části územního plánu obce Ježov. Krajský soud usnesením ze dne 15. 6. 2023, č. j. 51 A 20/2023-28, rozhodl postupem dle § 39 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) o vyloučení návrhu na incidenční přezkum opatření obecné povahy k samostatnému projednání. Sama žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je zdejším soudem projednávána pod sp. zn. 51 A 20/2023.

II. Shrnutí návrhu a vyjádření odpůrce

4. Navrhovatel namítá nezákonnost regulativu „Nové stavby musí mít vyřešeno zásobování pitnou vodou z obecního veřejného vodovodu.“, neboť ten shledává v rozporu s § 43 odst. 1 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění, ve spojení s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Shoda s prvopisem: J. M. 3 51 A 21/2023 5. Na podporu své argumentace žalobce odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2021, č. j. 1 As 505/2019- 74, které v kontextu uvedené právní úpravy konstatovaly nezákonnost regulativu stanovujícího způsob řešení zásobování staveb vodou a likvidace odpadních vod. Sama obec Ježov ve svém vyjádření v rámci společného řízení konstatovala, že si je vědoma nemožnosti naplnění regulativu z důvodu absence vodovodu, jehož zbudování nemá být ani plánováno.

6. Navrhovatel poukazuje na jednu novostavbu postavenou za účinnosti tohoto regulativu, která tento regulativ rovněž nesplňuje, přesto byla tato stavba povolena a zkolaudována. To vnímá žalobce jako precedent, který založil jeho legitimní očekávání, že tomu bude stejně i v jeho případě (zachování právní jistoty, stejný přístup v téže věci, požadavek zachování právní jistoty k ochraně nabytých práv osob, kterých se úkon týká). Zároveň shledává žalobce tento regulativ neproporcionálním, když nelze tento regulativ technicky naplnit z důvodu absence veřejného vodovodu a není ani umožněno zásobování nové stavby vodou ze studně. Žalobce přitom disponuje povolením k odběru podzemních vod z vodního zdroje trubní vrtané studny k individuálnímu zásobování rodinného domu na pozemku p. č. 236/1.

7. Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 12. 7. 2023 k podanému návrhu uvedl, že do dnešního dne není veřejný vodovod v obci vybudován a jeho výstavba nebyla a není plánována. Sám odpůrce tento regulativ nevnímal a nevnímá jako překážku nové výstavby, stejně tak i stavební úřad (MěU Humpolec). Pokud Krajský úřad kraje Vysočina vykládá tento regulativ shora uvedeným způsobem jako překážku nové výstavby, nemá odpůrce námitek proti jeho zrušení. Odpůrce nyní připravuje nový územní plán, který tento regulativ nebude obsahovat.

III. Právní hodnocení krajského soudu

8. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích návrhových bodů (§ 101d) odst. 1 s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného opatření obecné povahy (§ 101b) odst. 3 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 s. ř. s., neboť účastníci řízení vyslovili s tímto postupem soudu souhlas.

9. Návrh je důvodný.

10. Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. platí, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. Jak výstižně shrnuje komentářová literatura, „Smyslem zvláštní aktivní legitimace zde obsažené je totiž zajistit žalobci efektivní obranu proti správnímu rozhodnutí, jímž se cítí být dotčen. Má mu tedy umožnit napadnout opatření obecné povahy „akcesoricky“, a to právě jen proto, že z něj vychází správní rozhodnutí, jež mělo zasáhnout do jeho práv“ [§ 101a. In: KÜHN, Zdeněk. Soudní řád správní: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598-479-1].

11. Z recentní judikatury, se kterou se krajský soud plně ztotožňuje, plyne, že „[a]kcesoričnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy, tj. jeho reálný význam pro rozhodnutí o žalobě proti úkonu správního orgánu, kterým bylo opatření obecné povahy vůči navrhovateli použito, je zvláštní podmínkou řízení o incidenčním návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a Shoda s prvopisem: J. M. 4 51 A 21/2023 odst. 1 věty druhé s. ř. s.“ (právní věta usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2022, č. j. 4 Ao 7/2021-179, č. 4404/2022 Sb. NSS).

12. Uvedené podmínky navrhovatel splnil, když incidenční přezkum opatření obecné povahy spojil s žalobou proti rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 23. 3. 2023, č. j. KUJI 20 367/2023, ve kterém bylo opatření obecní povahy užito, když výsledkem daného řízení před správními orgány bylo zamítnutí žádosti žalobce o vydání společného povolení z důvodu rozporu stavebního záměru žalobce se shora uvedeným regulativem.

13. Navrhovatel namítá nezákonnost daného regulativu, porušení § 43 odst. 1 stavebního zákona ve spojení s přílohou č. 7 vyhlášky 500/2006 Sb., a § 43 odst. 3 stavebního zákona a v rámci své argumentace poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019, č. j. 55 A 8/2019-111 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2021, č. j. 1 As 505/2019-74, které se zabývaly obdobným regulativem regulativu „Povolení staveb (budov) je podmíněno napojením na veřejnou vodovodní a kanalizační síť“. Tento regulativ v části podmínění napojení na veřejnou vodovodní síť odpovídá nyní řešenému regulativu v části Nové stavby musí mít vyřešeny zásobování pitnou vodou z obecního veřejného vodovodu.“ a ve věcně navazující části „Stavební rozvoj obce je podmíněn výstavbou veřejného vodovodu, kterým musí být zajištěno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody i pro zástavbu navržených rozvojových plochách.“ 14. Oba rozsudky správních soudů, na které navrhovatel odkazuje, byly zrušeny nálezem Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. III ÚS 2329/21, a to z důvodu porušení ústavně zaručeného práva navrhovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, konkrétně z důvodu procesního pochybení správního soudu. Rozsudkem ze dne 26. 4. 2023, č. j. 55 A 8/2019-244, dospěl Krajský soud v Praze k totožnému věcnému posouzení.

15. Krajský soud v Praze a Nejvyšší správní soud se v uvedených věcech zabývaly aktuální právní úpravou a navrhovatel tyto odkazy na aktuální právní úpravu přebírá. Nicméně územní plán odpůrce a obecně závazná vyhláška obce Ježov č. 3, o závazné části Územního plánu obce Ježov, byly vydány za účinnosti předcházející právní úpravy zákona č. 50/1976 Sb., územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31. 12. 2006 (dále jen „starý stavební zákon“). S ohledem na podobnost předcházející a stávající právní úpravy neshledal krajský soud důvod, aby se od posouzení obdobného regulativu uvedenými soudy odchýlil. Žalobce v návaznosti na tyto rozsudky namítá nezákonnost daného regulativu, který dle jeho názoru vykračuje z rámce charakteru regulativů, které lze zahrnout do územního plánu.

16. Dle § 10 odst. 1 starého stavebního zákona územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí hranice současně zastavěného území obce. Na tuto úpravu navazuje vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění do 31. 12. 2006, která ve své příloze č. 2, část II., upravovala obsah textové a grafické části územního plánu obce; dle části B bodu d) obsahuje řešení územního plánu návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití, dle písm. e) pak limity území. Dále se zde uvádí, že část D územního plánu obsahuje závaznou část ve formě regulativů. Shoda s prvopisem: J. M. 5 51 A 21/2023 17. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1198 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění do 31. 12. 2006, obdobně jako nyní vyhláška č. 268/2009 Sb., v § 11 odst. 1 stanovovala, že stavby podle druhu a potřeby se napojují na zdroj pitné, popřípadě užitkové vody a vody pro hašení požárů, potřebné energie, zařízení pro zneškodňování odpadních vod a musí umožňovat napojení na telekomunikační síť.

18. Z uvedeného neplyne, že by v rámci územního plánu mělo být upraveno, jak bude v ploše řešeno zásobování staveb pitnou vodou. Takový požadavek je předmětem řízení o umístění stavby, neboť jde o podmínku pro napojení na veřejnou technickou infrastrukturu.

19. Na základě uvedeného dospěl krajský soud ke stejnému závěru jako Krajský soud v Praze, dle kterého „…nelze dovodit, že by bylo možné v územním plánu stanovit podmínku využití ploch spočívající v povinnosti připojit se na určitý druh veřejné infrastruktury.“ 20. Z uvedených důvodů krajský soud shledal návrh žalobce důvodným v části regulativu „Nové stavby musí mít vyřešeno zásobování pitnou vodou z obecního veřejného vodovodu. Dočasně lze zásobovat pitnou vodou ze studní stávající zástavbu.“ a ve věcně navazující části znějící „Stavební rozvoj obce je podmíněn výstavbou veřejného vodovodu, kterým musí být zajištěno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody i pro zástavbu navržených rozvojových plochách.“ 21. V části „Nový odběr podzemních vod ze studní bude prokázán hydrogeologickým (HG) posudkem.“ neshledal krajský soud návrh žalobce důvodným, neboť v rámci svého návrhu žalobce neuvedl žádné návrhové body, na jejichž základě by se krajský soud tímto regulativem mohl zabývat. Jinými slovy, ačkoli žalobce brojí proti regulativu jako celku, vůči této jeho části žádné námitky neuvádí. V této části není proto návrh důvodný.

22. Navrhovatel navrhl plošné zrušení daného regulativu. Aktivní věcná legitimace navrhovatele je však omezena rozsahem jeho vlastnického práva; navrhovatel není věcně legitimován k paušálnímu zrušení nezákonného regulativu vztahujícího se k celému území obce. Jelikož se má samotný dům navrhovatele nacházet na pozemku v p. č. XB (viz společné oznámení záměru ze dne 29. 12. 2021 založené ve spise stavebního úřadu – městského úřadu Humpolec, sp. zn. 3518/2022), který je dle veřejně dostupných údajů v katastru nemovitostí v jeho vlastnictví (pozemek p. č. XB je lesním pozemkem ve vlastnictví státu; pozemek p. č. XA je trvalým travním porostem ve vlastnictví obce Ježov), právě ve vztahu k tomuto pozemku krajský soud napadený regulativ v uvedené části jako nezákonný zrušil, neboť právě zde tento nezákonný regulativ zasahuje do jeho veřejných subjektivních práv. V této zbylé části není návrh důvodný.

IV. Závěr a náklady řízení

23. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud podaný návrh důvodným v uvedené části, a proto v příslušné části postupem dle § 101d odst. 2 věty první s. ř. s. napadené opatření obecné povahy zrušil, a to ke dni jeho účinnosti. Ve zbytku návrh zamítl (věta druhá téhož ustanovení).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Odpůrce měl v řízení částečný úspěch, stejně tak měl částečný úspěch navrhovatel. Z tohoto důvodu jim náleží právo na náhradu poměrné části nákladů. Jelikož ani navrhovatel, ani odpůrce náhradu nákladů řízení nepožadují (navrhovatel ve svém sdělení ze dne 19. 7. 2023 výslovně uvedl, že náhradu nákladů řízení neuplatňuje), rozhodl krajský soud, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shoda s prvopisem: J. M. 6 51 A 21/2023

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích 22. září 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Shoda s prvopisem: J. M.