51 A 24/2020

Rubrum

č. j. 51 A 24/2020 - 52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: J. J. bytem zastoupen advokátem Mgr. Janem Hoškem, advokátem se sídlem Sokolovská 980, Strakonice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti osob zúčastněných na řízení: Obec Malovice sídlem Malovice 5, 384 11 Netolice zastoupena advokátkou JUDr. Olgou Strakovou se sídlem Radniční 7a, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2020, č. j. KUJCK/7912/2020 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2020 č. j. KUJCK/7912/2020 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 51 A 24/2020

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby

1. Žalobou doručeno dne 6. 4. 2020 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2020 č. j. KUJCK 7912/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) změněn výrok, návětí a označení účastníků řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu rozhodnutí Městského úřadu Vodňany ze dne 5. 6. 2019 č. j. MUVO 5912/2012 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že zní: „Městský úřad Vodňany, odbor výstavby a územního plánování, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), posoudil podle § 129 odst. 2 stavebního zákona žádost o dodatečné povolení na část stavby: „ oplocení zemědělských pozemků kolem statku x“ na pozemku p. č. x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x b k. ú. x, postavenou v rozporu se společným rozhodnutím vydaným dne 28. 4. 2008 pod č. j. 332/VES/3355/8, když trasou oplocení je zasaženo do pozemků p. č. x a x a na pozemku p. č. x je oplocení vedeno jinak, vše v k. ú. x, a na základě tohoto posouzení podle § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění účinném do 31. 10. 2018 (dále jen „ správní řád“) žádost zamítá“. Účastník řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, na něhož se vztahuje rozhodnutí správního orgánu: J. J., nar., bytem S. 110, S. 1,“ 2. Žalobce v žalobě předně namítal, že veškeré závěry správních orgánů o rozporu stavby s územním plánem jsou předčasné, neboť vede soudní spor o vydržení vlastnického práva k části pozemků ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, na které jeho oplocení zasahuje. Žalobce namítal, že správní orgány měly přistoupit k přerušení řízení podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť probíhalo řízení o předběžné otázce. Žalobce podotkl, že byl-li by v civilním řízení úspěšný, pak by jeho záměr zaplotit pozemky nebyl v rozporu s územním plánem.

3. Žalobce dále namítal, že zjištěný skutkový stav byl nesprávný a nedostačující pro posouzení věci. Z toho důvodu je namístě napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušit, neboť skutkový stav, z něhož správní orgány vycházely, byl v rozporu se správními spisy, nemá v nich oporu nebo vyžaduje rozsáhlé či zásadní doplnění. Zároveň bylo v dalším žalobním bodu podotknuto, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci.

II. Stručné vyjádření žalovaného

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby. V podrobnostech týkajících se průběhu správního řízení odkazoval na obsah napadeného rozhodnutí. K otázce vlastnického práva k pozemkům, která je projednávána u civilního soudu, podotkl, že taková záležitost není v dané věci podstatná, neboť nic nezmění na tom, že jedná se o stavbu provedenou v rozporu s vydaným rozhodnutím o umístění stavby a stavebním povolením. Pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby plotu nebyly splněny požadavky zakotvené v § 129 odst. 3 písm. a) – c) stavebního zákona. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 51 A 24/2020 III. Vyjádření zúčastněné na řízení 5. Osoba zúčastněná na řízení se rovněž vyjádřila k podané žalobě a odkazovala na rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 24. 6. 2020 č. j. 6 C 220/2019 – 119, jímž bylo rozhodnuto o vlastnickém právu k předmětným pozemkům. Osoba zúčastněná na řízení navrhovala zamítnutí žaloby a odkazovala na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

IV. Obsah správních spisů

6. Ze správního spisu vyplynuly pro soud následující rozhodné skutečnosti. Stavba oplocení byla žalobci povolena rozhodnutím o umístění stavby a stavebním povolením Městské úřadu Vodňany, odboru výstavby a územního plánování ze dne 28. 4. 2008, č. j. 332/ves/3355/8. Na základě podnětu osoby zúčastněné na řízení provedl Stavební úřad Vodňany dne 8. 6. 2017 kontrolní prohlídku předmětné stavby oplocení a zjistil porovnáním zaměření stavby a jejím skutečným provedením, že trasou oplocení oproti stavebnímu povolení došlo k zásahu do pozemků p. č. x a x v k. ú. x (vlastník obec M.) a jiné vedení oplocení na pozemku p. č. x v k. ú. x (vlastník J. J., M. J.). Dne 13. 12. 2017 bylo opatřením zahájeno řízení o odstranění stavby a žalobce dne 11. 1. 2018 podal žádost o dodatečné povolení stavby. Řízení bylo poprvé ukončeno zamítnutím této žádosti prvostupňovým orgánem a následovalo vydání zrušujícího rozhodnutí žalovaného správního orgánu. Po vrácení dokumentace provedl prvostupňový orgán dne 24. 1. 2019 kontrolní prohlídku a učinil další procesní postupy, aby vyhověl závaznému právnímu názoru žalovaného. Vyrozuměl dne 9. 4. 2019 účastníky řízení o pokračování v řízení o dodatečném povolení stavby oplocení zemědělských pozemků kolem statku x. To bylo zakončeno vydáním rozhodnutí správního orgánu I. stupně dne 5. 6. 2019, kterým byla žádost žalobce o dodatečné povolení stavby zamítnuta. Důvodem tohoto postupu byl dle prvostupňového orgánu rozpor s územním plánem obce L. z 20. 8. 2015, kde se pozemky dotčené nepovolenou stavbou oplocení na pozemcích p. č. x a x v k. ú. x nacházejí v ploše dopravní infrastruktury – polní a lesní cesty DC a v ploše smíšené - nezastavěného území NS.

7. V žalobcem podaném odvolání bylo navrženo přerušení řízení v důsledku podání soukromoprávní žaloby o vydržení vlastnického práva žalobcem ve vztahu k předmětným pozemkům. Žalobce byl vyzván správním orgán prvního stupně k doplnění obligatorních náležitostí odvolání, což žalobce splnil podáním ze dne 5. 8. 2019, v němž uvedl, že napadá prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím tak, jak bylo formulováno shora v odstavci 1 tohoto rozsudku. Provedené změny se týkaly odstranění jistých nesouladů a zavádějících skutečností, avšak z věcného hlediska žalovaný uzavřel, že prvostupňové rozhodnutí shledal jako správné.

8. Součástí správního spisu bylo odvolacím orgánem doplněné závazné stanovisko správního orgánu prvního stupně ze dne 18. 10. 2019 č. j. MUVO 8651/2019, podle kterého je oplocení zemědělských pozemků kolem statku x na částech pozemků parc. č. x, x a x v katastrálním území x z hlediska souladu s Politikou územního rozvoje, územně-plánovací dokumentací i z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování nepřípustné. Ve spise je taktéž rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 28. 4. 2008, č. j. 332/ves/3355/8, jímž bylo rozhodnuto o umístnění stavby a stavebním povolení na stavbu „oplocení zemědělských pozemků kolem statku x“ na pozemcích parc. č. x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x v k. ú. x. V.Právní názor soudu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 51 A 24/2020 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“).

10. Žaloba je důvodná.

11. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí žalovaného, který podle § 129 odst. 2 stavebního zákona posoudil žádost žalobce o dodatečné povolení na část stavby: „oplocení zemědělských pozemků kolem statku x“ na pozemku p. č. x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x v k. ú. x postavenou v rozporu se společným rozhodnutím vydaným dne 28. 4. 2008 pod č. j. 332/ves/3355/8, když trasou oplocení je zasaženo do pozemků p. č. x a x a na pozemku p. č. x je oplocení vedeno jinak, vše v k. ú. x a žádost žalobce zamítl. Žalobce v žalobě především namítal nesprávnost rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, jakož i rozpor s právními předpisy, kdy podle žalobce jednak mělo dojít k přerušení řízení, neboť probíhalo u Okresního soudu ve Strakonicích řízení o předběžné otázce – vytržení vlastnického práva žalobce k části zaplocených pozemků ve vlastnictví obce M.. Zároveň žalobce označil rozhodnutí za nezákonná, neboť byl v důsledku jejich vydání zkrácen na svých právech tím, že skutkový stav byl zjištěn nesprávně a byl nedostačující pro posouzení věci a zároveň byla věc i právně nesprávně posouzena. Podle žalobce došlo k porušení ustanovení o řízení před správními orgány, které je natolik podstatné, že mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Z provedených důkazů byla správními orgány učiněna nesprávná skutková zjištění, tudíž skutkový stav, který vzaly správní orgány za základ napadených rozhodnutí, byl v rozporu se spisy, nebo v nich neměl oporu či vyžadoval rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

12. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí případně v jiné vadě řízení před správními orgány, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Při posuzování přezkoumatelnosti rozhodnutí vychází soud z ustálené judikatury Ústavního soudu (například Nálezy ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, č. 34/1996 Sb. ÚS a ze dne 26. 6. 1997 sp. zn. III. ÚS 94/97, č. 85/1997 Sb. ÚS), podle níž jedním z principů, které představují součást práva na řádný a spravedlivý proces je vyloučení libovůle při rozhodování a srozumitelnost výroku rozhodnutí, které musí odpovídat jeho odůvodnění, z něhož musí vyplývat, jakým způsobem bylo postupováno při posuzování rozhodných skutečností. Nepřezkoumatelností z důvodu nesrozumitelnosti se zabýval Nejvyšší správní soud kupříkladu v rozsudku ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75, podle něhož lze „za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost obecně považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jak vlastně soud ve věci rozhodl, to je, zda žalobu zamítl, odmítl nebo jí vyhověl, popřípadě, jehož výrok je vnitřně rozporný. Pod tento pojem spadají i případy, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení, kdo byl rozhodnutím zavázán. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodu je založena na nedostatku důvodů skutkových, nikoliv na dílčích nedostatcích odůvodnění soudního rozhodnutí. Musí se přitom jednat o vady skutkových zjištění, o něž soud opírá své rozhodovací důvody. Totéž platí pro přezkoumatelnost rozhodnutí správních orgánů.

13. Krajský soud posoudil rozhodnutí žalovaného ve světle výše uvedených judikatorních závěrů a dospěl k závěru, že výrok rozhodnutí je v rozporu s jeho odůvodněním, a tudíž je nesrozumitelný, byť žalovaný správní orgán výrok prvostupňového rozhodnutí změnil, zamítl žádost žalobce o vydání dodatečného povolení na část stavby „oplocení Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 51 A 24/2020 zemědělských pozemků kolem statku x“ na pozemku parc. č. x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x v k. ú. x postavenou v rozporu se společným rozhodnutím vydaným dne 28. 4. 2008 pod č. j. 332/ves/3355/8, když trasou oplocení je zasaženo do pozemků p. č. x a x a na pozemku p. č. x je oplocení vedeno jinak. Výrok rozhodnutí je nesrozumitelný z toho důvodu, že uvádí nepřesně a neidentifikovatelně, které části stavby se týká žádost žalobce o vydání dodatečného povolení stavby. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že stavba byla správně realizována na základě pravomocného územního a stavebního rozhodnutí na konkrétně uvedených pozemcích v k. ú. x kromě pozemků p. č. x a x a s jinou trasou na p. č. x v k. ú. x, na které se územní rozhodnutí a stavební povolení nevztahovalo. Žalobce, jak soud ověřil ze správního spisu, požádal o dodatečné povolení stavby právě na tyto pozemky, které nebyly uvedeny v pravomocném územním a stavebním povolení. Z toho důvodu měl výrok rozhodnutí řešit otázku dodatečného povolení stavby pouze na těch pozemcích, na kterých nebyla stavba oplocení pravomocně umístěna ani povolena, případně byla vedena jinou trasou. To také vyplývá z popisu postupu správních orgánů, který je zachycen v odůvodnění rozhodnutí. Nicméně v dané záležitosti je podstatné, zda je výrok rozhodnutí srozumitelný, neboť výrok rozhodnutí musí být vykonatelný. Řízení o dodatečném povolení stavby je specifickým prostředkem navázaným na řízení o odstranění stavby, pomocí něhož lze zabránit odstranění stavby, jsoucí v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením stavebního úřadu nebo postavenou bez takového rozhodnutí či opatření.

14. Řízení o odstranění stavby a řízení o jejím dodatečném povolení spolu velmi úzce souvisí. Řízení o dodatečném povolení je řízením prvotním, obligatorním, které (byť z úřední povinnosti) musí být, jsou-li pro to splněny zákonné podmínky, zahájeno vždy. Řízení o dodatečném povolení stavby je naproti tomu řízením fakultativním, neboť záleží pouze na žádosti stavebníka a na splnění dalších zákonných podmínek, zda bude zahájeno a vedeno. Nelze však vést řízení o dodatečném povolení stavby, aniž by bylo současně předtím zahájeno řízení o jejím odstranění. Výsledek řízení o dodatečném povolení stavby je rozhodný pro další postup stavebního úřadu v řízení o odstranění stavby. Pokud dojde k dodatečnému povolení předtím vadně realizované stavby, pak je řízení o odstranění stavby zastaveno. V opačném případě se v řízení o odstranění stavby pokračuje a je odstraňována stavba v tom rozsahu, v jakém nebyla dodatečně povolena. Z toho důvodu je třeba, aby výrok rozhodnutí o žádosti o dodatečné povolení stavby byl zcela srozumitelný a také vykonatelný s ohledem na navazující řízení o odstranění stavby. Jinak řečeno, řízení o odstranění stavby je závislé na výsledku řízení o jejím dodatečném povolení.

15. Z rozhodnutí žalovaného správního orgánu je zřejmé, že při přezkumu prvostupňového správního orgánu zjistil řadu, jak uvádí kupříkladu na straně 6 rozhodnutí, nesouladů a zavádějících skutečností, které bylo třeba opravit. Zároveň vyslovil závěr, jak rovněž na straně 6 rozhodnutí uvádí, že i přes zmatečnost a zavádějící postup stavebního úřadu při vymezení předmětu řízení o nařízení odstranění stavby je rozhodnutí správné, neboť vymezením rozsahu žádosti o dodatečné povolení stavby nebylo porušeno nezbytné „provázání“ řízení o dodatečném povolení stavby s řízením o odstranění stavby. Ve spise jsou písemnosti, které takový jednoznačný závěr ve vztahu ke srozumitelnosti výroku rozhodnutí, učinit neumožňují. Kupříkladu oznámení o zahájení řízení o odstranění části stavby podle § 129 stavebního zákona, které se týká stavby „oplocení zemědělských pozemků kolem statku x“ na pozemku parc. č. x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, x v katastrálním území x, která byla postavena v rozporu s vydaným stavebním povolením, jehož vlastníkem je žalobce a které bylo vydáno dne 13. 2. 2019, vymezuje rozsah řízení Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 51 A 24/2020 o odstranění stavby právě pozemky, na kterých bylo oplocení povoleno a nikoliv pozemky, na kterých byla stavba oplocení postavena v rozporu s vydaným stavebním povolením, byť vyzval stavební úřad žalobce taktéž dne 13. 2. 2019 k upřesnění rozsahu stavby a tento rozsah mu byl žalobcem dne 4. 3. 2019 upřesněn. Dne 9. 4. 2019 správní úřad vydal vyrozumění o pokračování v řízení a sdělil účastníkům, že se mohou seznámit s podklady pro rozhodnutí, kde opět vymezil rozsah řízení o dodatečném povolení stavby označením pozemků, na kterých stavba byla povolena a nikoliv konkrétním rozsahem pozemků, na nichž se stavba nachází, v rozporu s vydaným stavebním povolením. Totéž následuje při vydání rozhodnutí, kterým je žádost o dodatečném povolení stavby rozhodnutím ze dne 5. 6. 2019 zamítnuta, byť již obsahuje pozemky, do kterých mělo být stavbou oplocení zasaženo.

16. Správní spis neobsahuje veškeré písemnosti, které byly shromážděny od zahájení řízení o odstranění stavby, ale je zcela zřejmé, že z prvého zrušujícího rozhodnutí žalovaného správního orgánu vyplynul naléhavý požadavek na prvostupňový správní orgán ke správné identifikaci rozsahu řízení o odstranění stavby, jakož i navazujícího řízení o žádosti žalobce o dodatečné povolení tohoto rozsahu stavby. V takovém případě, kdy je stavba umístěna a stavebně povolena a její realizace vybočila z rámce těchto pravomocných rozhodnutí, je zapotřebí rozsah stavby, která byla realizována v rozporu se stavebním povolením, zcela jednoznačně postavit najisto a upřesnit kupříkladu situačním výkresem, který by měl navíc tvořit součást rozhodnutí právě pro srozumitelnost a správné vymezení předmětu řízení. To v dané věci splněno nebylo. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že rozhodnutí je nesrozumitelné pro výše popsanou konkrétní vadu. Z toho důvodu přistoupil k jeho zrušení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního.

17. Žalobce v žalobě poukazoval na skutečnost, že se před Okresním soudem ve Strakonicích vede spor pod sp. zn. 6 C 220/2019 o vydržení vlastnického práva k části pozemků ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, a proto považuje postup správních orgánů za předčasný a v rozporu s právními předpisy předpokládajícími přerušení řízení podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu, je-li zapotřebí nejprve zodpovědět předběžnou otázku.

18. Podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu správní orgán může řízení usnesením přerušit, probíhá-li řízení o předběžné otázce.

19. Krajský soud odkazuje na komentované znění ke stavebnímu zákonu, v němž jsou případy přerušení řízení formulovány takto: 20. „Územní řízení je možné přerušit v prvé řadě z obecných důvodů stanovených v ustanovení § 64 správního řádu. Stavební úřad tak může přerušit řízení nejčastěji v případě, že současně vyzývá žadatele k odstranění nedostatků jeho žádosti podle § 45 odst. 2 správního řádu, to je pokud žádost o územní rozhodnutí neobsahuje všechny náležitosti, nebo trpí jinými vadami. Rovněž tak může přerušit řízení v případě, že probíhá řízení o předběžné otázce. Takovým řízením o předběžné otázce je typicky soudní řízení řešící vlastnický spor nebo práva z věcných práv. O přerušení řízení může požádat také žadatel. Stavební úřad přitom nemá povinnost každé takové žádosti o přerušení řízení vyhovět. Pokud dospěje k závěru, že žádost je zjevně obstrukční, s cílem protahovat řízení, může jí nevyhovět. V tom případě o tom vydá usnesení, stejně jako v případě přerušení řízení (srov. závěr poradního sboru Ministra vnitra ke správnímu řádu č. 104 ze dne 10. 6. 2011).“ (PRŮCHA Petr stavební zákon: praktický komentář: podle stavu k 1. lednu 2017. Praha: Leges, 2017. komentátor. ISBN 978-80-7302-180- 9.) Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 51 A 24/2020 21. Krajský soud v souvislosti s uvedeným podotýká, že v projednávané věci po dobu vedení předmětného řízení bylo skutečně současně vedeno soudní řízení o vydržení vlastnického práva. V případě, že by soud žalobě vyhověl, by předmětným oplocením nebylo zasaženo na pozemky osoby zúčastněné na řízení, ale jednalo by se o stavbu na pozemku ve vlastnictví žalobce, což by následně mohlo mít jiné následky pro celé řízení. Takový soukromoprávní spor vedený před civilním soudem lze považovat za předběžnou otázku, která by odůvodňovala přerušení řízení. Krajskému soudu byl dne 20. 7. 2020 osobou zúčastněnou na řízení doručen nepravomocný rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 24. 6. 2020 č. j. 6 C 220/2019-119 (dále jen rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích). Tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba žalobce, jíž se domáhal určení, že on a Ing. M. J. jsou spoluvlastníky v zaniklém SJM nemovitostí – části pozemků dle KN p. č. x – ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře x m2 a pozemku dle KN p. č. x – ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře x m2, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Strakonice, na listu vlastnictví č. x pro obec L.

22. Žalovaný správní orgán vyhodnotil žádost žalobce o přerušení řízení jako neopodstatněnou a řízení nepřerušil. Nevydal o tom usnesení, které je potřeba vydat stejně jako v případě, že k přerušení řízení dojde. Z toho důvodu procesně pochybil, což v aktuálním období, kdy byla žádost žalobce o přerušení řízení podána, představovalo takové pochybení, u kterého nebylo lze vyloučit, že mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

23. Žalovaný správní orgán tento postup vysvětloval tím, že v průběhu řízení o žádosti bylo vydáno závazné stanovisko, které znemožňovalo žádosti žalobce vyhovět, a proto správní orgán neprováděl další dokazování a žádost zamítl. Toto hodnocení zcela neodpovídá podkladům, které jsou založeny ve správním spise, neboť o závazné stanovisko bylo požádáno teprve v odvolacím řízení, kdy tímto postupem žalovaný správní orgán napravoval pochybení prvostupňového správního orgánu, a to s ohledem, jak uváděl na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení. Naplnění této zásady však nelze upřednostňovat před jinými zásadami správního řízení, které ukládají správnímu orgánu dodržet zásadu materiální pravdy, kdy je třeba, aby před vydáním rozhodnutí byl zjištěn skutkový stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti.

24. V dané záležitosti se nejednalo o zcela klasický případ stavebního excesu, kdy by stavebník neměl k dispozici územní a stavební povolení, naopak tato rozhodnutí byla vydána a nabyla právní moci v roce 2008 poté, kdy vycházela, jak ze zpráv a kladných stanovisek dotčených orgánů státní správy, tak i obce L. 16. 8. 2007 i obce M. ze dne 24. 8. 2007. V té době, jak vyplývá i z žalobou napadeného rozhodnutí, nebyl ještě vydán územní plán obce L., to se stalo v roce 2016. Podle ustálené judikatury správních soudů je pro účely vydání rozhodnutí ve stavebním řízení rozhodující skutkový a právní stav (tedy i stav územně plánovací dokumentace), nikoliv ke dni podání žádosti, ale ke dni vydání rozhodnutí. Je však třeba mít dále na paměti, že přijetím územního plánu bez dalšího nedochází k omezení dosavadního faktického užívání pozemků a územní plán nemění stávající využití území, ani neukládá povinnost k jeho změně, ale pouze stanoví limity budoucích změn v jeho využití. Koncept územního plánu musí respektovat vydaná pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení. Platnost územních rozhodnutí případně stavebních povolení je omezena toliko dobou jejich platnosti, a nemůže být proto narušena jejich nezařazením do územního plánu. Proto bylo třeba respektovat, že žalobce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 51 A 24/2020 disponoval ke konkrétně uvedeným pozemkům pravomocným a vykonatelným územním rozhodnutím a stavebním povolením, a tudíž bylo nutné posuzovat pouze soulad pozemků, na které stavba zasáhla a nejsou uvedeny v územním a stavebním povolení. Pouze u těchto pozemků měl stavební úřad posuzovat, zda tato část stavby je či není umístěna v rozporu s územně plánovací dokumentací účinnou ke dni jeho rozhodování, neboť se pouze u těchto pozemků jednalo o dodatečné povolení stavby, kde zákon výslovně stanoví, že stavební úřad musí posuzovat soulad stavby s platnou územně plánovací dokumentací.

25. Žalobce v žalobě nenamítal žádné další konkrétní porušení právních předpisů, kromě porušení ustanovení o řízení před správními orgány spočívající v nepřerušení probíhajícího řízení a námitky, že skutkový stav je podle jeho názoru v rozporu se správními spisy a nemá v nich oporu, či vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. Tyto námitky však blíže nespecifikoval a neuvedl, v čem konkrétně spatřuje nesprávné právní posouzení a k porušení jakého ustanovení došlo, či bylo nesprávně aplikováno. Stejně tak nespecifikoval, z jakého důvodu se domnívá, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci. Soud z toho důvodu blíže nad rámec úřední povinnosti tyto námitky nehodnotil.

VI. Závěr, náklady řízení

26. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto žalobou napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil pro nepřezkoumatelnost z důvodu nesrozumitelnosti výroku rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

27. Soud rozhodl podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízeného jednání, neboť proto shledal naplnění podmínek stanovených tímto ustanovením.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce měl v řízení úspěch, a proto soud přiznal na náhradě náhradu nákladů řízení částku 11 228 Kč, kterou je povinen zaplatit žalovaný ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Náhrada nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, náhradu za dva úkony po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby), dle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 117/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb 6 200 Kč, paušální náhrada hotových nákladů dvakrát 300 Kč, to je 600 Kč, celkem náklady řízení 6.800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem DPH, je náhrada hotových nákladů povýšená o sazbu této daně ve výši 1 428 Kč, celkem náklady řízení včetně soudního poplatku činí 11 228 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 51 A 24/2020 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 23. září 2020 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.