51 A 25/2019

Rubrum

č. j. 51 A 25/2019 - 44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Věry Balejové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. ve věci žalobkyně: I. B. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Jaroslavem Hanusem, se sídlem Nemanická 440/14, 370 10 České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2019, č. j. KUJCK – 84818/2019 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 9. 8. 2019 se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 51 A 25/2019 ze dne 2. 4. 2019, č. j. MUCK 18072/2019/ODSH/Pah (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly námitky žalobkyně ze dne 24. 1. 2019 zamítnuty jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 18. 1. 2019 byl potvrzen.

2. Předně žalobkyně namítala, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s jejími odvolacími námitkami.

3. V pokutovém bloku ze dne 25. 4. 2017, č. LR/2016 R0289254 byla žalobkyní shledána nesrovnalost spočívající v datu spáchání přestupku, zatímco k přestupku podle bloku mělo dojít dne 25. 4. 2017, samotná bloková pokuta byla uložena až dne 28. 4. 2017. Vzhledem k tomu, že pokuta byla uložena až po uplynutí 3 dnů od spáchání, došlo k odporu se samotnou podstatou příkazu na místě, který spočívá v tom, že za přestupek je ukládána pokuta bezprostředně po spáchání.

4. Pokutový blok ze dne 22. 6. 2017, č. LR/2016 R0297134 byl žalobkyní označen za nezpůsobilý pro zápis bodů z toho důvodu, že v něm zcela absentuje místo, kde došlo k jeho podpisu. I zde uvedla žalobkyně nečitelnost některých obligatorních náležitostí pokutového bloku, zejména rodného čísla, popisu skutku a odkazu na zákonné ustanovení, dle kterého měl být přestupek spáchán. Oznámení o spáchání přestupku tak muselo být z velké části domýšleno, a to pravděpodobně chybně.

5. Pokutový blok ze dne 20. 11. 2017, č. AC/2017 C1626744 byl stižen vadou spočívající v nemožnosti seznat místo spáchání přestupku, což bylo způsobeno naprostou nečitelností celého bloku.

6. V pokutovém bloku ze dne 14. 8. 2018, č. AB/2017 B1329869 žalobkyně namítala také nečitelnost, kterou spatřovala v nečitelně uvedeném popisu skutku, zákonném ustanovení a označení zasahujícího policisty. V takovém případě nelze usuzovat správnost oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a zároveň správnost bloku samotného.

7. U pokutového bloku ze dne 18. 1. 2019 č. AC/2017 C1598575 žalobkyně namítala jeho nečitelnost, neboť z něj nelze vyčíst zaznamené údaje. Nedostatky čitelnosti bloku dle žalobkyně spočívaly v označení jména přestupce, neboť blok byl vypsán na jméno B., nikoli B. Další nečitelnost se týkala čísla průkazu a obtížně čitelná byla i adresa bydliště. Z bloku nebylo možné seznat rovněž popis skutku, jako místo spáchání přestupku bylo možné přečíst pouze „Holubov – náves“, což bylo dle žalobkyně nepřesné, zvláště pak tehdy, když žalobkyně uvedla, že v obci Holubov náves není. Ani označení strážníka v tomto bloku nebylo přesné a čitelné, neboť z něj nelze vyčíst ani jeho jméno a příjmení ani služební číslo. V případě, kdy není blok čitelný nelze konstatovat správnost oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení. Pokutový blok nesplňuje zákonné požadavky ve smyslu § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“). Další nedostatek žalobkyně shledala v bodě 6 pokutového bloku, který odkazuje na § 125c/1h zákona č. 361/2000 Sb., avšak v oznámení o uložení pokuty bylo odkazováno na § 125c/1k zákona č. 361/2000 Sb. Má za to, že došlo též k rozporu v právním hodnocením přestupku. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 51 A 25/2019 8. V souvislosti s nečitelností bloků žalobkyně odkazovala na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014 – 55 a upozornila na disent k tomuto usnesení rozšířeného senátu NSS. V souvislosti s tím má žalobkyně za to, že je za totéž porušení zákona potrestána dvakrát, prvně když platila pokutu a podruhé jí byl vysloven zákaz řízení svého druhu.

9. Žalobkyně dále namítala, že ji nebylo ze strany žalovaného umožněno seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

10. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. U každého jednotlivého žalobou napadeného bloku žalovaný konstatoval, že po porovnání se souvisejícím oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení je zřejmé, že jsou z jednotlivých bloků seznatelné všechny podstatné náležitosti a jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče. K námitce absence označení oprávněné osoby a nedostatečně čitelného jejího osobního čísla, žalovaný odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, č. j. IV. ÚS 2190/11-1 a uvedl, že smyslem vyplnění tohoto údaje je ověření, zda tato osoba byla oprávněná k takovému úkonu a pro případ stížnosti vůči postupu policejního orgánu. K naplnění tohoto účelu žalovaný shledává jako dostačující podpis oprávněné osoby, který umožňuje v případě potřeby příslušnou identifikaci takové osoby. Žalovaný uvedl, že v jednotlivých blocích bylo obsaženo dostatečné množství čitelných údajů.

III. Replika žalobkyně

11. Žalobkyně zaslala dne 14. 10. 2019 zdejšímu soudu repliku v reakci na vyjádření žalovaného. V replice žalobkyně nesouhlasila s vyjádřením žalovaného na jednotlivé žalobní body a setrvala na svých tvrzeních uvedených v žalobě. Žalobkyně podotkla, že doložila potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostním pásem teprve v námitkovém řízení, ačkoliv tato skutečnost není předmětem projednávané věci, žalobkyně ji zmínila zejména s ohledem na obavy z dvojího trestání.

IV. Obsah správních spisů

12. Ze správního spisu pro soud vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Součástí správního spisu je oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění ze dne 21. 1. 2019, č. j. MUCK 3793/2019/OSH/Bo. Proti záznamu bodů podala žalobkyně dne 23. 1. 2019 námitky. Založen byl též výpis z evidenční karty žalobkyně.

13. Do správního spisu bylo založeno oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 26. 4. 2017 a blok na pokutu č. LR/2016 R0289254 ze dne 25. 4. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“ nebo též „silniční zákon“) spočívající v nepřipoutání žalobkyně jako řidičky vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

14. Dále je založeno oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 23. 6. 2017 a blok na pokutu č. LR/2016 R0297134 ze dne 22. 6. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 51 A 25/2019 zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobkyně jako řidičky vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

15. Ve správním spise bylo dále oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 21. 11. 2017 a blok na pokutu č. AC/2017 C1626744 ze dne 20. 11. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v držení v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, a to za jízdy, čímž došlo k porušení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

16. Dále oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 15. 8. 2018 a příkazový blok na pokutu č. AB/2017 B1329869 ze dne 14. 8. 2018 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v držení v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, a to za jízdy, čímž došlo k porušení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

17. V neposlední řadě oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 21. 1. 2019 a příkazový blok na pokutu č. AC/2017 C1598575 ze dne 18. 1. 2019 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobkyně jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

18. Dne 8. 2. 2019 bylo žalobkyni doručeno oznámení o možnosti uplatnění práv před vydáním rozhodnutí o námitkách a vyjádření se k podkladům. Dne 13. 2. 2019 žalobkyně nahlédla do spisové dokumentace. Dne 25. 2. 2019 byla žalobkyně vyrozuměna o možnosti nahlédnout do spisové dokumentace před vydáním rozhodnutí a téhož dne byla také vyzvána, aby ve lhůtě 5 pracovních dnů doplnila spis o podklady, které navrhuje. Dne 12. 3. 2019 žalobkyně nahlédla do spisové dokumentace a požádala o prodloužení lhůty o 5 pracovních dnů, aby mohla předložit lékařské potvrzení, v němž bude zaznamenáno, že může řídit motorová vozidla bez užití pásů. Dne 12. 3. 2019 správní orgán I. stupně obdržel vyjádření žalobkyně ke spisu, v němž namítala zejména nečitelnost jednotlivých bloků. Potvrzení bylo doručeno správnímu orgánu I. stupně dne 18. 3. 2019. Žalobkyně byla opětovně vyzvána k nahlédnutí do správního spisu a vyjádření se dne 21. 3. 2019, tohoto práva využila dne 1. 4. 2019.

19. Správní orgán I. stupně vydal prvostupňové rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, námitky žalobkyně byly zamítnuty a provedený záznam 12 bodů ke dni 18. 1. 2019 se potvrzuje. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně dne 15. 4. 2019 odvolání.

20. Žalovaný o podaném odvolání rozhodl napadeným rozhodnutím ze dne 22. 7. 2019 tak, že se podané odvolání zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje, a to podle § 90 odst. 5 správního řádu. Žalovaný v odůvodnění podotkl, že nelze posuzovat pokutový nebo příkazový blok s rigidní přísností, to platí zejména pro zkratkovité formulace, které jsou v kontextu dalších údajů srozumitelné. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 51 A 25/2019 V. Právní názor soudu 21. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

22. Žaloba není důvodná.

23. Jádrem nynějšího soudního přezkumu je posouzení toho, zda žalobkyní uvedené pokutové bloky byly způsobilými podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče tak, jak uvedl správní orgán I. stupně a následně i žalovaný. Žalobkyně rozporovala u všech pokutových bloků čitelnost.

24. Krajský soud na úvod podotýká podstatu projednávané věci, která se týká řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, které je zapotřebí odlišovat od řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku). Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení.

25. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

26. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

27. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu [viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76 (2145/2010 Sb. NSS)], neboť si vyžádaly příslušné pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobkyně byly projednány v souladu se zákonem v blokovém řízení. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobkyně v předmětných blokových řízeních pokutové bloky vždy převzala a potvrdila je svým podpisem. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 51 A 25/2019 28. Z pokutového bloku ze dne 25. 4. 2017, č. LR/2016 R0289254 jsou seznatelné veškeré náležitosti, které pokutový blok musí obsahovat. Žalobkyně ve vztahu k pokutovému bloku ze dne 25. 4. 2017 namítala, že pokuta byla uložena teprve dne 28. 4. 2017, čímž byla porušena podstata příkazu na místě. Krajský soud však námitku žalobkyně ohledně pozdějšího data ve vztahu k uložení pokuty neshledává za důvodnou. Krajský soud uvádí, že v bloku na pokutu ani v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení není zapsán datum 28. 4. 2017, jak namítala žalobkyně. V bloku na pokutu jsou zaznamenány dvě data, jednak v bodě 8. a následně v bodě 9. bloku je zapsán další datum, u něhož se žalobkyně podepsala, čímž stvrdila správnost údajů zapsaných a souhlasila s projednáním přestupku v blokovém řízení. Soud nemá pochybnosti o tom, že tento datum v bodě 9. je shodný s datem v bodě 8. předmětného bloku a v oznámení o uložení pokuty a jedná se o den 25. 4. 2017. Námitka ohledně užití odlišného pera není pro soud nikterak významná. Samotný podpis žalobkyně v bloku byl taktéž učiněn perem odlišným od zbytku bloku a nebyla tím nikterak zpochybněna pravost celého bloku na pokutu. Nelze ve výměně pera, jímž je blok vyplňován, spatřovat jakoukoli účelovost či předpoklad toho, že byl blok později doplňován. Více se krajský soud touto námitkou nebude zabývat, neboť to nepovažuje za účelné.

29. Pokutový blok ze dne 22. 6. 2017, č. R0297134 zdejší soud shledává za vyplněný čitelně a veškeré náležitosti požadované pro blok na pokutu byly dle názoru soudu dodrženy. Ač žalobkyně namítala, že z bloku není zřejmé místo podpisu, krajský soud nepovažuje tuto námitku za důvodnou. V bodě 8. bloku je uvedeno jako místo podpisu bloku „ČB“, nikoli pouhé „B“, jak namítala žalobkyně. Vzhledem k tomu, že ke spáchání přestupku došlo na Lidické třídě v Českých Budějovicích, lze bez dalšího dovodit, že k podpisu došlo též v městě České Budějovice a bylo využito obecně zažité a užívané zkratky „ČB“ pro město České Budějovice. Krajský soud na takovém označení neshledává ničeho závadného a blok na pokutu tak shledává čitelný. V případě neschopnosti vyčíst z bloku veškeré údaje, je žalobkyni k dispozici oznámení o uložení pokuty, z něhož jsou snadno seznatelné veškeré informace, neboť to již není psáno ručně na rozdíl od bloku na pokutu.

30. K námitce nečitelnosti některých údajů v bloku uvádí zdejší soud následující. Rodné číslo shledal zdejší soud z bloku na pokutu čitelné, co se popisu skutku týče i zde soud konstatuje, že je zcela zřejmé kdy a kde došlo k přestupkovému jednání ze strany žalobkyně a stejně tak i odkaz na příslušné ustanovení, k jehož porušení žalobkyní došlo, bylo zapsáno přezkoumatelným způsobem. Námitky týkající se specifikace směru jízdy v oznámení o uložení pokuty, přestože v samotném bloku směr jízdy určen nebyl, nepovažuje soud za důvodné, neboť pro specifikaci místa spáchání přestupku postačilo určení ulice a čísla popisného, jak bylo zaznamenáno v samotném bloku, doplnění směru jízdy v oznámení nezapříčinilo nezpůsobilost bloku pro zápis bodů.

31. Pokutový blok ze dne 20. 11. 2017, č. C1626744 byl dle žalobkyně stižen zejména vadou spočívající v neurčitém zaznamenání místa spáchání přestupku. V předmětném bloku bylo místo spáchání vymezeno slovy: „sil. I/3 v obci Boršov n. Vlt. okr. Č. Bud. směr Kaplice“. Krajský soud nepopírá, že místo spáchání bylo vymezeno zkratkami, nicméně s ohledem na prostor v pokutovém bloku a dlouhé názvy obce a města, kde k přestupkovému jednání došlo, nelze v takovém popisu shledávat neurčitost a nečitelnost. Ke zkratkám krajský soud uvádí, že se jedná o zkratky obecně známé, nevyvolávající žádné pochybnosti, nesrovnalosti či jakoukoli nejistotu ohledně označeného místa. K žalobkyní tvrzené Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 51 A 25/2019 zkratce „Okr. Č. Dzl“ krajský soud podotýká, že je zcela nesmyslná s účelem vnést pochybnosti do celého řízení, avšak jistě i žalobkyně si je vědoma spáchání tohoto přestupku a nepochybně i ona nezná žádný okres, který by odpovídal uvedené zkratce, čili byť se žalobkyni mohlo subjektivně jevit, že zaznamenaná písmena se podobají písmenům Dzl, v kontextu celé situace a s užitím logického uvažovaní je zřejmé, že se jednalo o zkratku „Č. Bud.“ Krajský soud poznamenává, že blok je vyplněn ručně, což může mnohým činit potíže s přečtením, ale není to důvodem pro konstatování nezpůsobilosti pokutového bloku pro zápis bodů.

32. Žalobkyně dále namítala neexistenci silnice I/3, na které k přestupkovému jednání došlo. Krajskému soudu není zřejmé, na základě jakých skutečností dospěla k závěru o neexistenci silnice I/3, neboť je snadno dohledatelné, že se jedná o silnici I. třídy spojující dálnici D1 s Benešovem, Táborem, Českými Budějovicemi a Rakouskem. Byť je tato silnice na mnoha místech totožná s evropskou silnicí E55, nebyla jí nahrazena zcela a nadále se jedná o jeden z nejvýznamnějších státních tahů.

33. Pokutový blok ze dne 14. 8. 2018, č. B1329869 byl dle žalobkyně také nečitelný, k tomu zdejší soud opět konstatuje, že i v bloku ze dne 14. 8. 2018 je popis skutku čitelně zaznamenaný, stejně tak i odkaz na příslušné zákonné ustanovení, které bylo porušeno. Krajský soud nepovažuje za nutné se více vyjadřovat k námitce nečitelnosti, neboť z bloku lze vyčíst veškeré nezbytné údaje. Skutečnost, že je blok vyplňován ručně, automaticky nezpůsobuje jeho nečitelnost, byť se jednotlivcům může nečitelným jevit.

34. K námitce nedostatečného označení správního orgánu krajský soud uvádí následující. V předmětném bloku ze dne 14. 8. 2018 bylo uvedeno služební číslo oprávněné úřední osoby a podpis této osoby, byť nelze s jistotou určit služební číslo oprávněné úřední osoby, nepovažuje to zdejší soud za natolik závažnou vadu, aby blok nebyl způsobilý pro zápis bodů. Jednak jméno a příjmení oprávněné úřední osoby bylo uvedeno v oznámení o uložení pokuty příkazem na místě, čili žalobkyni mohlo případně posloužit oznámení pro identifikaci oprávněné úřední osoby, ale také zdejší soud zastává názor Ústavního soudu, na který ostatně odkazoval též žalovaný, uvedený v usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, č. j. IV. ÚS 2190/11: „Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj "jméno, příjmení, funkce", je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o osobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. To platí v nyní projednávané věci tím spíše, že oprávněný předložil v předmětném exekučním řízení kromě samotného pokutového bloku č. A 0805272 s nečitelným podpisem i "záznam o uložení blokové pokuty na místě nezaplacené" vyhotovený a podepsaný dne 16. 5. 2009 strážníkem L. F. (č. l. 9), z nějž bylo zřejmé, že to byl právě jmenovaný strážník, který stěžovateli pokutu udělil. Za situace, kdy o totožnosti osoby, která pokutu udělila, nebylo pochyb, resp. kdy stěžovatel v tomto ohledu žádnou námitku nevznášel, neboť se omezil toliko na konstatování formální absence čitelného jména a příjmení, neshledal Ústavní soud jeho tvrzení o porušení ústavně zaručených práv Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 51 A 25/2019 důvodným.“ S ohledem na citované krajský soud dodává, že ani námitku absence označení zasahujícího policisty neshledal důvodnou.

35. Pokutový blok ze dne 18. 1. 2019, č. C1598575 dle žalobkyně obsahoval nečitelně označené číslo průkazu, bydliště žalobkyně, popis skutku a místo spáchání. K tomu soud konstatuje, že číslo průkazu, kterým byla ověřena totožnost žalobkyně, je čitelné a koresponduje s ostatními bloky založenými ve správním spise, v nichž pro ověření totožnosti byl také užit občanský průkaz. Ani co se týče nečitelnost bydliště žalobkyně, zdejší soud nemůže konstatovat nečitelnost a označit námitku důvodnou, neboť označení bydliště považuje soud za zcela čitelné a taktéž se shoduje s bydlištěm označeným ve zbylých projednávaných blocích. Popis přestupkového jednání byl také naprosto jednoznačný a čitelný, když je v bloku uvedeno: „řidička nebyla za jízdy připoutána bezp. pásem“, čili ani v tomto případě se nelze shodnout s žalobkyní. Co se týče místa spáchání, které bylo vymezeno jako Holubov – náves, krajský soud dodává, že takové vymezení považuje za dostačující, byť není přesně specifikováno pomocí čísla popisného, kde v obci Holubov k přestupkovému jednání došlo. Soud má za to, že postačí, když je vymezena obec, v níž k jednání došlo. Stejně tak tomu bylo například u bloku ze dne 20. 11. 2017, u něhož tento nedostatek žalobkyně nezpochybnila.

36. K nesprávnému vymezení ustanovení, na základě něhož byla uložena pokuta žalobkyni, krajský soud dodává, že nelze u každého zapsaného údaje zpochybňovat jeho správnost, jak činí žalobkyně. Blok je vždy vyplňován ručně oprávněnou úřední osobou, proto se může stát, že se žalobkyni budou jevit některé údaje nečitelné, nicméně taková tvrzení jsou v projednávané věci pouze subjektivní a pokud se jí jevily některé údaje nečitelné, za současného nahlédnutí do oznámení o uložení pokuty by pro ni nečitelné údaje zjistila právě z oznámení o uložení pokuty. Čili ani v tvrzeném nesprávném vymezení ustanovení neshledal zdejší soud důvodnost, neboť má za to, že bylo v příslušném bloku i v oznámení o uložení pokuty uvedeno ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

37. Žalobkyně dále namítala u bloku ze dne 18. 1. 2019, že byl vypsán na paní I. B., nikoliv B., jak zní příjmení žalobkyně, a z toho důvodu dovozuje, že blok byl vypsán na zcela odlišnou osobu. Ani této námitce nemůže soud přisvědčit, v bloku byla ověřena totožnost žalobkyně prostřednictvím občanského průkazu, číslo tohoto průkazu bylo totožné s číslem občanského průkazu na ostatních blocích založených ve správním spise, v oznámení o uložení pokuty bylo uvedeno příjmení žalobkyně, datum narození se také shoduje se skutečným datem narození žalobkyně, ohledně totožnosti osoby přestupce, proto nemá soud žádných pochybností. Polemika nad tím, zda se písmeno „K“ v příjmení žalobkyně v bloku ze dne 18. 1. 2019 podobá dle žalobkyně písmenu „H“ je zcela nepatřičná, ohledně totožnosti osoby přestupce, jak bylo již zmíněno, nejsou žádné pochybnosti, a proto tímto soud tuto námitka již nebude více hodnotit.

38. Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobkyně a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je oproti žalobní argumentaci naopak považuje za dostatečně vyplněné, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobkyně nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku. K námitce nepřesně a Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 9 51 A 25/2019 nečitelně vypsaných údajů krajský soud sděluje, že tyto námitky nebyly důvodné. Krajský soud shledává údaje zapsané v posuzovaných blocích za naprosto čitelné a srozumitelné.

39. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků blíže Nejvyšší správní soud uvedl: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost,…“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20). Citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu jsou ozřejměny požadavky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových bloků.

40. Krajský soud dále podotýká, že podpisem pokutového bloku žalobkyně potvrdila, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí. K tomu též Nejvyšší správní soud: „(…) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením, s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Žalobní námitky vztahující se k jednotlivým pokutovým blokům a jejich nečitelnosti či nesprávnosti, tak měla žalobkyně namítat dříve, než bloky stvrdila svým podpisem.

41. K námitce dvojího postihu a jeho zákazu krajský soud odkazuje na usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014 – 55: „Záznam bodů dle § 123 zákona o silničním provozu do registru řidičů není trestněprávní sankcí ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Jedná se o ochranné opatření navazující na původní správní (přestupkové) řízení, které bylo vydáno z důvodu určitého konkrétně v zákoně definovaného protiprávního jednání. Záznam bodů ve svém důsledku, a to až při dosažení 12 bodů sice dále rozšiřuje negativní dopady původního rozhodnutí o přestupku (kromě uložených sankcí v přestupkovém řízení nastupuje nepříznivý důsledek v Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 10 51 A 25/2019 podobě ztráty kvalifikačních předpokladů k řízení motorových vozidel), nicméně jakkoli tento důsledek je pro dotyčnou osobu pociťován jako újma, nelze jej vnímat jakožto samostatný trest ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny se všemi důsledky z toho vyplývajícími.“ (…) „Rozšířený senát v této souvislosti podotýká, že zde nedochází k porušení zásady non bis in idem zakotvené v čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě. (…) O další „trest“ se nejedná v případě, že mezi řízeními existuje „dostatečně úzké spojení“ a sankce uložená v navazujícím řízení je přímým a předvídatelným důsledkem původního odsouzení (rozsudek ESLP ze dne 21. září 2006, Maszni proti Rumunsku, č. stížnosti 59892/00, bod 68; rozhodnutí ESLP o nepřijatelnosti ze dne 13. prosince 2005, Nilsson proti Švédsku, č. stížnosti 73661/01). Tak je tomu i v případě bodového systému, a to jak ve vztahu mezi sankcí za spáchání přestupku nebo trestného činu a udělením bodů, tak i ve vztahu mezi jednotlivým záznamem bodů a dosažením maximálního počtu 12 bodů. K první uvedené rovině zásady non bis in idem rozšířený senát uvádí, že záznam bodů je natolik spjat se samotným řízením o přestupku, popř. trestném činu, že nelze hovořit o druhém trestu uloženém v jiném řízení. Ostatně i podle rozsudku ESLP ve věci Malige proti Francii je záznam bodů podobný vedlejšímu trestu (bod 39). Pokud jde o druhý rozměr zásady non bis in idem, tj. o vztah mezi jednotlivým záznamem bodů a dosažením maximálního počtu 12 bodů, žalobce není ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě znovu trestán za totéž jednání, za které byl již potrestán dříve. Pozbytím řidičského oprávnění je trestáno opakované páchání přestupků na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a tedy sankcí sui generis za speciální recidivu se samostatnou skutkovou podstatou, která je vyjádřena v § 123c zákona o silničním provozu. Není tedy dána totožnost skutku a nejedná se tak o trest za původní (jednotlivá) protispolečenská jednání, a proto ani nemůže jít o opakovaný postih podle čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě.

42. Krajský soud má za to, že není zapotřebí více odůvodňovat princip záznamu bodů a skutečnost, že tím nedochází k porušení zákazu non bis in idem a je takový postup zcela v souladu se zákonem, neboť vše je řečeno v citovaném usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Usnesení rozšířeného senátu NSS je pro krajské soudy závazné a ty jsou povinny respektovat právní názor, v něm formulovaný. Nicméně odlišná stanoviska členů rozšířeného senátu však již pro soud narozdíl od právního názoru v usnesení zaznamenaná závazná nejsou, slouží jen k projevu nesouhlasu některých členů senátu, což je zcela pochopitelné a logické.

43. Žalobkyně namítala také procesní pochybení spočívající v neumožnění seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim před vydáním rozhodnutí. K tomu krajský soud odkazuje na právní větu Městského soudu v Praze z rozsudku ze dne 15. 12. 2009, č. j. 11 Ca 10/2009 – 50: „Materiálním předpokladem užití § 36 správního řádu z roku 2004 je situace, kdy skutkový stav doznal změn, zejména byly provedeny zásadní důkazy, o nichž žalobce neví. Jednání účastníka, který správnímu orgánu zaslal listiny na podporu svého tvrzení nebo na takové listiny odkazuje ve svých podáních, nebrání vydání rozhodnutí, pokud tyto listiny jsou již součástí spisového materiálu nebo jiného podání účastníka řízení, které obsahuje jeho vyjádření k těmto podkladům za předpokladu, že správní orgán pak řízení na druhém stupni nedoplnil prováděním dalšího dokazování a při rozhodování vycházel pouze z těch podkladů, které již žalobce znal.“ Vzhledem k tomu, že žalovaný nedoplnil obsah správního spisu o nové podklady, nevyvstal důvod pro vyzvání žalobkyně k seznámení se s obsahem správního spisu a vyjádření, neboť veškeré podklady byly žalobkyni známy již z řízení před správním orgánem I. stupně, v rámci něhož opakovaně využila svého práva seznámit se s obsahem správního spisu a vyjádřit se. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 11 51 A 25/2019 44. Krajský soud celou věc uzavírá odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, č. j. IV. ÚS 2190/11: „Pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje-li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá-li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem.“ Závěry Ústavního soudu jsou aplikovatelné i na projednávanou věc, jednak proto, že i zde žalobkyně stvrdila svým podpisem souhlas s projednáním věci v blokovém řízení a spolehlivě zjištěným skutkovým a právním stavem, ale i zde žalobkyně následně namítala nečitelnost či nedostatečné vyplnění veškerých předtištěných údajů v bloku. Navzdory žalobním námitkám, které shledal soud nedůvodnými, dospěl zdejší soud k závěru, že postup správních orgánů byl zcela v souladu se zákonem a bloky na pokutu, které byly podklady pro vydání napadeného a prvostupňového rozhodnutí byly způsobilými podklady pro zápis bodů.

45. K lékařskému potvrzení o nemožnosti připoutat se, se krajský soud nebude vyjadřovat, neboť nesouvisí s předmětem tohoto řízení.

VI. Závěr a náklady řízení

46. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Krajský soud rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci řízení s tímto postupem soudu vyslovili souhlas.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 12 51 A 25/2019 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 5. prosince 2019 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.