51 A 26/2019

Rubrum

č. j. 51 A 26/2019 - 40 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudce JUDr. Michala Hájka Ph.D. ve věci žalobce: P. S. bytem zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2019, č. j. KUJCK – 81486/2019 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 16. 8. 2019 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 51 A 26/2019 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 23. 5. 2019, č. j. DOP/28060/19/ČM (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly veškeré námitky žalobce ze dne 23. 1. 2019 zamítnuty jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 16. 1. 2019 byl potvrzen.

2. Předně žalobce namítal, že jediným důkazem, který žalovaný posuzoval při svém rozhodování, byla oznámení o přestupcích, což žalobce neshledává za dostatečné důkazy a měly by být posuzovány také pokutové bloky jako rozhodnutí vydávaná v blokovém řízení. Navzdory specifikám, které blokové řízení vykazuje, lze vydat blok, který bude splňovat veškeré požadavky kladené zákonem na rozhodnutí, a proto shledával žalobce za nezbytné přezkoumat také jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení, což považuje za nezbytné také z toho důvodu, aby byla zároveň vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce popsal různé případy nezpůsobilosti jednotlivých podkladů (pokutových bloků) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy, aj.“. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o způsobilý podklad pro záznam bodů. Z rozhodnutí musí být podle žalobce naprosto zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce se neztotožnil s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí projevit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není ani možné po něm požadovat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci.

3. U pokutového bloku ze dne 16. 1. 2019 žalobce konkrétně namítl nepřesné a částečně nečitelné údaje ohledně osoby přestupce. V pokutovém bloku nebylo vypsáno rodné číslo a datum narození. Ověření totožnosti tak dle názoru žalobce nebylo dostačující. Žalobce namítal, že v pokutovém bloku nebyl přezkoumatelným způsobem uveden datum a čas spáchání přestupku. V bloku nebylo jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku a z popisu přestupkového jednání nevyplynula jednoznačná skutková podstata, ani nedošlo k jednoznačnému propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. V bloku bylo dále uvedeno pouze porušení § 6, avšak již nebylo specifikováno jakého bodu či písmene. Taková právní kvalifikace protiprávního jednání byla nedostatečná a způsobující značnou vadu. V důsledku nejednoznačného odkazu na právní kvalifikaci nebylo možné posoudit oprávněnost uložené sankce. Žalobce poukázal na absenci formy zavinění v bloku a na nejednoznačné uvedení výše uložené sankce. V neposlední řadě žalobce namítal nejednoznačně zaznamenané místo, kde byl blok vydán. Za nepřezkoumatelné označil také uvedení údajů o oprávněné osobě, která rozhodnutí vydala, a to včetně podpisu. Datum vyhotovení a převzetí bloku byl také Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 51 A 26/2019 dle žalobce uveden nepřezkoumatelným způsobem, též údajný podpis žalobce na bloku není zřetelný.

4. U pokutového bloku ze dne 16. 4. 2018 a dále u pokutového bloku ze dne 18. 5. 2017 a rovněž u bloku ze dne 7. 2. 2017 žalobce namítal zcela totožné námitky jako do bloku ze dne 16. 1. 2019.

5. Žalobce závěrem shrnul, že zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť jednotlivé přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. U každého jednotlivého žalobou napadeného bloku žalovaný konstatoval, že jsou z nich seznatelné veškeré podstatné náležitosti, které jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče. K namítané zkratkovitosti žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20 a je přesvědčen, že formulace v jednotlivých blocích jsou naprosto srozumitelné a přesné.

III. Obsah správních spisů

7. Ze správního spisu pro soud vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Součástí správního spisu je oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 16. 1. 2019 a příkazový blok č. AC/2017 C 1694890 ze dne 16. 1. 2019 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“ nebo též „silniční zákon“) spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

8. Dále je založeno oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 17. 4. 2018 a příkazový blok na pokutu č. AC/2017 C 1539906 ze dne 16. 4. 2018 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

9. Ve správním spise bylo založeno oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 18. 5. 2017 a pokutový blok č. LR/2016 R 0287698 ze dne 18. 5. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

10. Ve správním spise bylo dále oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 8. 2. 2017 a pokutový blok č. JL/2015 L 0105974 ze dne 7. 2. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 51 A 26/2019 jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

11. V důsledku spáchání shora uvedených přestupků došlo k dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a vyzvání k odevzdání řidičského průkazu. Proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení podal žalobce dne 23. 1. 2019 námitky.

12. Správní orgán I. stupně obdržel dne 12. 2. 2019 návrh žalobce na provedení přezkumného řízení. Správní orgán I. stupně v reakci na to přerušil dne 15. 2. 2019 řízení o námitkách proti záznamu bodů v centrálním registru řidičů do 31. 3. 2019 a současně vyzval žalobce, aby nejpozději do uvedeného data poskytl správnímu orgánu výsledky přezkumného řízení. Správní orgán I. stupně dne 3. 4. 2019 vyrozuměl žalobce o pokračování řízení a upozornil, že bude vydáno rozhodnutí o námitkách.

13. Dne 23. 5. 2019 bylo vydáno rozhodnutí č. j. DOP/28060/19/ČM (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly námitky žalobce zamítnuty a provedený záznam 12 bodů byl potvrzen. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 17. 6. 2019 blanketní odvolání, které následně dne 1. 7. 2019 doplnil. Odvolací námitky se shodovaly s žalobními námitkami.

14. Žalovaný o podaném odvolání rozhodl napadeným rozhodnutím ze dne 17. 7. 2019 tak, že se podané odvolání zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje, a to podle § 90 odst. 5 správního řádu. Žalovaný v odůvodnění podotkl, že nelze posuzovat pokutový nebo příkazový blok s rigidní přísností, to platí zejména pro zkratkovité formulace, které jsou v kontextu dalších údajů srozumitelné.

IV. Právní názor soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

16. Žaloba není důvodná.

17. Jádrem nynějšího soudního přezkumu je posouzení toho, zda žalobcem uvedené pokutové bloky byly způsobilými podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče tak, jak uvedl správní orgán I. stupně a následně i žalovaný. Žalobce v prvé řadě zpochybnil postup žalovaného, který označil za nesprávný, neboť podle jeho názoru se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo podle žalobce povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních.

18. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z ustálené judikatury správních soudů, z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona o přestupcích a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 51 A 26/2019 o provozu na pozemních komunikacích. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení.

19. Podle § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích provede obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě blokového řízení záznam do registru řidičů o spáchaném přestupku v dopravě do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení.

20. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

21. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

22. Podklady, z nichž správní orgán I. stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán I. stupně, stejně jako žalovaný, z jednotlivých pokutových bloků, nikoli pouze z oznámení o přestupcích. Dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji.

23. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu [viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76 (2145/2010 Sb. NSS)], neboť si vyžádaly příslušné pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem v blokovém řízení. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných blokových řízeních pokutové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem.

24. Krajský soud proto uzavřel, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 51 A 26/2019 25. Co se týče jednotlivých pokutových bloků, krajský soud se seznámil s jejich obsahem a dospěl k závěru, že ani námitky žalobce týkající se údajných nedostatků těchto bloků nemohou obstát. Žalobcem namítané vady jednotlivých pokutových bloků nekorespondují s jejich skutečným obsahem a častokrát se jedná o pouhé obecné námitky bez propojení s obsahem konkrétního bloku.

26. Soud obecně souhlasí s názorem žalobce, že také v případě rozhodnutí vydaných v blokovém řízení je třeba, i přes specifičnost tohoto řízení, trvat na naplnění zákonných požadavků. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, žalovaný zkoumal, zda jednotlivá rozhodnutí zákonné požadavky splňují a dospěl k pozitivnímu závěru. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20: „Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85.“ Nejvyšší správní soud však také upozorňuje na skutečnost, že z hlediska formálních náležitostí nelze mít na pokutový blok stejné nároky jako např. na směnku, což znamená, že i pokud chybí některá z náležitostí, nastávají jeho účinky a může být podkladem pro zápis bodů. „V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, čj. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, čj. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.“ 27. Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je oproti žalobcově žalobní argumentaci naopak považuje za dostatečně vyplněné, prosté nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku.

28. K námitce nepřesně a nečitelně vypsaných údajů osoby přestupce krajský soud sděluje, že tato námitka není důvodná. Krajský soud shledává údaje týkající se totožnosti přestupce zapsané v posuzovaných blocích za naprosto čitelné a srozumitelné. V případě bloků na pokutu ze dne 18. 5. 2017 a 7. 2. 2017 byl dán požadavek na alternativní uvedení rodného čísla nebo data narození, mezi těmito údaji bylo v tištěném bloku zaznamenáno lomítko, čili bylo na úvaze příslušné oprávněné osoby, která blok vyplňovala, zda zapíše rodné číslo či datum narození osoby přestupce. Rozhodně není vyžadováno vyplnění obou těchto identifikačních údajů, vyplnění jednoho z těchto údajů postačí k identifikaci osoby přestupce. Žalobce dále pouze podotkl, že ověření totožnosti nebylo dostačující, nicméně již neuvedl, v čem konkrétně spatřoval tuto nedostatečnost. Totožnost byla ověřována Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 51 A 26/2019 předloženým občanským průkazem či řidičským průkazem nebo oběma současně. U bloku na pokutu ze dne 18. 5. 2017 a bloku na pokutu ze dne 7. 2. 2017 bylo jiné číslo řidičského průkazu než u následujících bloků na pokutu, nicméně to lze jednoduše vysvětlit výměnou dokladu, neboť v následujících blocích bylo číslo řidičského průkazu již stejné. Krajský soud nemá pochyb o řádném ověření totožnosti osoby přestupce ve všech uvedených případech.

29. Další žalobní námitka mířila proti nepřesnému zjištění doby spáchání přestupku, krajský soud však postrádá ze strany žalobce sdělení, v čem je pro něj konkrétní uvedení data a času spáchání přestupku nedostačující a nepřesné. V každém posuzovaném bloku byl zaznamenán datum spáchání přestupkového jednání i vymezen čas, kdy k takovému jednání došlo. Krajský soud proto takovou námitku neshledal důvodnou, neboť má za to, že určení doby spáchání přestupku bylo v bloku jednoznačným způsobem specifikováno. Žalobce současně neuvedl, jak by si přesnější charakteristiku představoval, takový jeho požadavek se tak jeví v tomto ohledu jako nadbytečný a formalistický. Stejně tak námitka nejednoznačného určení místa spáchání přestupku byla irelevantní a neodráží skutečný stav, neboť v blocích a potažmo pak i v oznámeních o uložení pokuty, je vždy specifikováno místo spáchání přestupku. Místo je vždy vymezeno názvem obce a příslušnou ulicí, a v případě bloku ze dne 18. 5. 2017 byl specifikován i směr jízdy. Krajský soud nemá pochybnosti ohledně místa spáchání přestupku. Tvrzení, že název obce a ulice není úplný, respektive je uveden v nesrozumitelné zkratce, shledal zdejší soud za zcela mylné. K uvedení nesrozumitelné zkratky obce či ulice v žádném bloku nedošlo. V blocích, v nichž byl uveden i název ulice, se vyskytla zkratka „ul.“, což je jistě každému známá zkratka slova ulice, pokud tedy taková zkratka byla připojena k názvu ulice, je krajský soud přesvědčen, že žalobce ani nikdo jiný neměli pochybnosti nad výkladem takové zkratky. V blocích se dále dalo setkat se zkratkami Pelhř., J. H. a J. Hradec, nicméně soud je přesvědčen, že i tyto zkratky jsou pro žalobce srozumitelné a nevzbuzují jistě pochybnosti nad tím, že by se nejednalo o zkratku města Pelhřimov Jindřichův Hradec. Přestupkové jednání je v posuzovaných blocích popsáno jedinečným a odlišitelným způsobem.

30. K námitce nedostatečného popisu přestupkového jednání v jednotlivých blocích krajský soud uvádí, že v blocích je jednoznačně uvedeno, že žalobce porušil konkrétní a jasně definované ustanovení zákona o silničním provozu stanovující povinnost být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno. Jak již bylo shora osvětleno, s ohledem na nutnost úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisu ve formě § 125c/1k, neboť jej lze přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení blok také obsahuje. Zápis ve formě § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb. tudíž není chybnou právní kvalifikaci, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona. Předtištěná podoba bloků dokonce s takovým způsobem označování evidentně počítá. Seznatelné jsou i další údaje, tj. SPZ vozidla, místo a doba spáchání přestupku a způsob spáchání. Vytýkané přestupkové jednání spočívalo v předmětných blocích v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostními pásy za jízdy. Nelze se ztotožnit s tvrzením žalobce, že popis skutků uvedených ve formátu „za jízdy nebyl připoután bezpečnostním pásem“, „nebyl za jízdy připoután b. pásem“, „řidič nebyl připoután pásem“ nebo „řidič nebyl při jízdě připoután bezpeč. pásem“, byl popisem nesrozumitelným a Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 51 A 26/2019 nedostatečným. Krajský soud je přesvědčen o srozumitelnosti, jednoznačnosti a nezaměnitelnosti popsaného jednání v uvedených blocích.

31. Takové specifikace skutků jsou dle názoru soudu jednoznačné, srozumitelné a dostačující zvláště pak ve spojení s označením příslušného ustanovení upravujícího porušenou povinnost a dalšími údaji v blocích uvedenými, a to s ohledem na povahu blokového řízení i judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20).

32. Žalobce ke všem blokům namítl, že není zjevné, jaká konkrétní povinnost měla být přestupkovým jednáním porušena, neboť ze zápisu je zřejmé pouze porušení § 6 zákona o provozu na pozemních komunikacích, ovšem již není uvedeno, jakého bodu či písmene. K tomu zdejší soud uvádí, že taková námitka je zcela irelevantní, neboť v jednotlivých blocích jsou příslušná ustanovení označující povinnost porušenou protiprávním jednáním, vždy zaznamenány úplně a přesně. V blocích bylo explicitně zaznamenáno, že došlo k porušení povinnosti zakotvené v § 6 odst. 1 písm. a) silničního zákona.

33. K námitce týkající se zkratkovitého označení příslušné právní kvalifikace přestupkového jednání, krajský soud uvádí, že i tato námitka není důvodná, neboť označení konkrétní právní normy včetně příslušného odstavce a písmene neabsentuje v žádném z posuzovaných bloků. Tvrzení, že v důsledku takové značné vady nebylo možné přesně určit odpovědnost za jednání a oprávněnost uložené sankce, bylo naprosto mylné. Veškeré námitky stran částečné nečitelnosti a zkratkovitosti právní kvalifikace přestupkového jednání krajský soud bez jakýchkoli pochybností zhodnotil jako zcela nedůvodné, neboť v každém posuzovaném bloku jsou právní normy přestupku zapsány čitelně a zcela konkrétně. V právních normách nejsou opomenuty žádné odstavce příslušného ustanovení ani písmena, příslušná ustanovení spáchaných přestupků byly v blocích zaznamenány perfektně.

34. Žalobce považoval za nečitelné také určení výše uložené pokuty, která byla v každém bloku uvedena zřetelně a srozumitelně jak písemně, tak číselně, proto ani tato námitka směřující do bloků nebyla shledána důvodnou. Krajský soud zdůrazňuje, že v každém posuzovaném bloku byla výše uložené pokuty zaznamenána jak slovně, tak číslem zcela srozumitelně a čitelně, předmětná námitka, tak byla naprosto nedůvodná.

35. Závěrem žalobce namítal v posuzovaných blocích nejednoznačně zaznamenané místo vydání bloku, údaje o oprávněné osobě k vydání, včetně podpisu. Rovněž datum vyhotovení a převzetí bloku nebyl dle žalobce přezkoumatelný a podpis žalobce údajně nebyl zřetelný. Ani tyto námitky nebyly zdejším soudem shledány jako důvodné. Data vyhotovení a převzetí jsou ve všech posuzovaných blocích čitelným způsobem zapsány a vyplývá z nich, že k vyhotovení i převzetí jednotlivých bloků došlo vždy v tentýž den. Podpisy přestupce i oprávněné osoby jsou v každém posuzovaném bloku jednoznačně uvedeny.

36. V případě pokutového bloku ze dne 16. 1. 2019 a ze dne 16. 4. 2018 žalobce namítal nejednoznačné určení, zda se jednalo o zavinění nedbalostní či úmyslné. K tomu zdejší soud uvádí, že v bloku byla v kolonce pro určení formy zavinění předtištěna slova „úmysl/nedbalost“ a v závorce za těmito slovy bylo poznamenáno „nehodící se škrtněte“, přičemž i z pouhé kopie tohoto bloku je zcela zjevné, že přeškrtnut byl úmysl, čili se jednalo o nedbalostní Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 51 A 26/2019 formu zavinění. Krajský soud považuje takové konstatování za zcela dostačující, neboť nebyly ani vzneseny žádné relevantní námitky zpochybňující zjevnost určené formy zavinění.

37. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a který žalobce porušil. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4As 127/2014-39, na který žalobce v žalobě odkazoval, je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení mu však v žádném ohledu neodporují. 38. „Argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí tak, jak uvádí odvolací správní orgán, je dle žalobce naprosto nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu“. K uvedené citaci žaloby soud uvádí, že přezkumem napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce nesprávně pochopil postoj správního orgánu. Žalobci nebylo vytýkáno, že měl posuzovat správnost rozhodnutí, jak chybně uvádí. Žalovaný k odvolacímu důvodu pouze konstatoval, že žalobce měl ve vlastním zájmu uplatnit případné nesrovnalosti v údajích, a to na místě při seznamování se s obsahem pokutového bloku před samotným podpisem, což však neučinil. Podpisem pokutového bloku naopak potvrdil, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí. K tomu též Nejvyšší správní soud: „(…) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením, s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována.

V. Závěr a náklady řízení

39. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Krajský soud rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci řízení s tímto postupem soudu vyslovili souhlas.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 10 51 A 26/2019 jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 28. ledna 2020 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.