51 A 27/2025

Rubrum

č. j. 51 A 27/2025- 35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Kateřiny Bednaříkové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: P. Ch., narozen bytem zastoupen obecným zmocněncem bytem proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, Praha o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 15. 1. 2025 v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-01443-13/TP-2025 takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 15. 1. 2025 v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-01443-13/TP-2025 ve lhůtě 45 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit na náhradě nákladů žalobci částku ve výši 2 000 Kč, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku. Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 2 51 A 27/2025

Odůvodnění

I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření

1. Žalobou podanou dne 13. 10. 2025 se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti v uvedené věci. Žalobce uvádí, že dne 15. 1. 2025 podal žádost o povolení k trvalému pobytu a žalovaný byl povinen o této žádosti rozhodnout v souladu s § 169t odst. 1 písm. h) bod 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), nicméně doposud nerozhodl.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 20. 10. 2025 navrhl, aby soud podanou žalobu odmítl, neboť žalobce nevyčerpal prostředky nápravy ve smyslu § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Žalobce podal stížnost na nečinnost u žalovaného až 5. 10. 2025 a nevyčkal jejího vyřízení.

3. K dotazu soudu žalovaný přípisem ze dne 7. 1. 2026 sdělil, že Opatřením proti nečinnosti ze dne 31. 10. 2025, č. j. MV-159763-3/SO-2025, nadřízený správní orgán Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců stanovila, aby ve věci bylo rozhodnuto do 60 dnů ode dne doručení tohoto opatření proti nečinnosti.

4. Žalobce ve svém doplnění žaloby ze dne 11. 1. 2026 sdělil, že nečinnost žalovaného trvá, k čemuž dále upozorňuje na další nezákonný postup žalovaného. Žalobce dne 25. 11. 2025 nahlédl do spisového materiálu a uvedl, že se vyjádří k podkladům rozhodnutí do 14. 12. 2025. Žalovaný však usnesením stanovil lhůtu k vyjádření na 6 pracovních dnů (do 3. 12. 2025) s odůvodněním, že lhůta je dostatečná, neboť je zřejmé, proč nelze žádosti vyhovět. To považuje žalobce za nezákonné předjímání výsledku řízení, k čemuž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2008, č. j. 1 As 96/2008-115, z něhož cituje, že správní orgán nesmí dát dopředu najevo, jak hodlá rozhodnout.

5. K dotazu soudu žalovaný přípisem ze dne 13. 1. 2026 sdělil, že rozhodnutí ve věci žalobce nebylo doposud vydáno, a to z důvodu obstrukcí žalobce. Opakované podávání námitek podjatosti a podání odvolání proti procesním usnesením znemožňuje žalovanému rozhodnout.

II. Posouzení věci krajským soudem

6. Dle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Dle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

7. Žaloba je důvodná.

8. Žalovaný primárně navrhl, aby soud podanou žalobu odmítl, neboť žalobce bezvýsledně nevyčerpal prostředky, které procesní předpis stanovuje k ochraně proti nečinnosti.

9. Žalobce podal dne 5. 10. 2025 u žalovaného stížnost na nečinnost. Tuto stížnost správní orgány posoudily jako podnět na ochranu proti nečinnosti, o kterém nadřízený správní orgán – Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodla dne 31. 10. 2025 tak, že Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 3 51 A 27/2025 shledala nezákonnou nečinnost žalovaného a přikázala, aby ve věci rozhodl ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta marně uplynula zřejmě dne 30. 12. 2025.

10. Žalobce skutečně s podáním žaloby nevyčkal bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti správního orgánu. Ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/20, se však jedná o odstranitelnou vadu. „Jak totiž judikoval Ústavní soud v nálezu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/20, „správní soud je povinen přihlížet ke skutečnosti, že v průběhu řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu nastal stav bezvýsledného vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně před nečinností správního orgánu (§ 79 odst. 1 s. ř. s.). Došlo‑li k bezvýslednému vyčerpání těchto prostředků v průběhu řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), odmítne‑li ji soud proto, že v době jejího podání nebyla splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání zmíněných prostředků ochrany“.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2024, č. j. 4 As 327/2023-33).

11. Jak popsala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ve svém opatření proti nečinnosti, „Dne 15. 1. 2025 bylo správním orgánem zahájeno řízení o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky a přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství pana Ch. P.. Podle § 169t odst. 6 písm. h) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb. se rozhodnutí vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu.“ Dle uvedeného ustanovení žalovaný o takové žádosti rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podána na území. Jelikož stanovená lhůta nebyla dodržena, přistoupila komise k vydání opatření.

12. Vzhledem k tomu, že komise v posuzované věci dospěla k závěru, že žalovaný je nečinný a vyhověla návrhu žalobce na uplatnění opatření proti nečinnosti, je presumována nečinnost žalovaného a správní soud již není oprávněn tento závěr přehodnocovat (rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2 Ans 14/2012-41, č. 2785/2013 Sb. NSS). Současně dle § 71 odst. 4 správního řádu platí, že nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil. Tím se ale dle odkazovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu může krajský soud zabývat pouze od okamžiku přijetí tohoto opatření proti nečinnosti. Žalovaný se současně tohoto posouzení dovolává.

13. Ze správního spisu plyne, že žalobce dne 20. 10. 2025 nahlédl do správního spisu; 31. 10. 2025 vydala komise své opatření proti nečinnosti; výzvou ze dne 18. 11. 2025 byl žalobce vyzván k seznámení se s podklady rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení (doručeno téhož dne); dne 25. 11. 2025 nahlédl žalobce do správního spisu a požádal o prodloužení lhůty pro vyjádření do dne 14. 12. 2025 („žádám o prodloužení doby na vyjádření k podkladům rozhodnutí do 14. 12. 2025“). Usnesením ze dne 27. 11. 2025 stanovil žalovaný lhůtu pro vyjádření do 3. 12. 2025, neboť taková lhůta je dostatečná, neboť ze spisového materiálu je zřejmé, proč nelze žádosti vyhovět. Proti tomuto usnesení se žalobce dne 1. 12. 2025 odvolal. Dne 3. 12. 2025 se žalobce písemně vyjádřil ve věci samé. Dne 16. 12. 2025 žalovaný odvolání postoupil nadřízenému správnímu orgánu.

14. Současně podáním ze dne 27. 11. 2025 žalobce namítl podjatost oprávněné úřední osoby s ohledem na odůvodnění usnesení ze dne 27. 11. 2025, neboť dle něho má žalobce za to, že oprávněná úřední osoba předjímá výsledek řízení. Usnesením ze dne 19. 12. 2025 nadřízený Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 4 51 A 27/2025 správní orgán této oprávněné úřední osoby rozhodl, že tato není vyloučena. Žalobce rovněž podal stížnost na nevhodné chování úřední osoby a následně 21. 12. 2025 i námitku podjatosti nadřízené osoby. O té ředitelka odboru rozhodla usnesením ze dne 9. 1. 2026 tak, že námitce se nevyhovuje.

15. Úkolem krajského soudu v tomto řízení na ochranu proti nečinnosti správního orgánu není přezkoumávat zákonnost postupu žalovaného, jednotlivých aktů v rámci vedeného řízení.

16. Přehled průběhu řízení poté, co komise vydala své opatření proti nečinnosti nevede krajský soud k jednoznačnému závěru, že žalobce (a jeho zmocněnec) by se dopouštěli obstrukčního jednání a v souladu s § 71 odst. 4 správního řádu by nedodržení lhůt bylo nutno přičítat výhradně žalobci.

17. Celý postup žalobce, který dle žalovaného nese znaky obstrukčního jednání, pramení z přesvědčení žalobce, že oprávněná úřední osoba v rozporu se svými povinnostmi v průběhu řízení předjímá jeho výsledek tak, jak je uvedeno v usnesení ze dne 27. 11. 2025.

18. Aniž by soud hodnotil zvolenou procesní strategii a reakci žalovaného, postup žalobce nelze v tuto chvíli bez dalšího považovat za čistě obstrukční. Omezuje-li se rovněž žalovaný pouze na konstatování, že jednání žalobce nese znaky obstrukčního jednání a zneužití procesních práv, shora uvedené takovému závěru bez dalšího nesvědčí.

III. Závěr a náklady řízení

19. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto uložil žalovanému povinnost vydat ve věci žalobce rozhodnutí v přiměřené lhůtě 45 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 81 odst. 2 s. ř. s.), neboť žalobce požaduje doplnění dokazování. Zda má být důkazním návrhům vyhověno soud nehodnotí. Pokud by však bylo vedeno další dokazování, stanovená lhůta je dle soudu přiměřená jak pro doplnění dokazování, tak i pro realizaci práv dle § 36 odst. 3 správního řádu. To vše s přihlédnutím i k procesnímu stavu jednotlivých námitek podjatosti (po prvostupňovém rozhodnutí).

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám žalobce ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 14. ledna 2026 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 5 51 A 27/2025 předseda senátu Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M.