51 A 28/2023

Rubrum

č. j. 51 A 28/2023–56 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: JAR REAL TRAFFIC s.r.o. sídlem Jana Šoupala 1597/3 Poruba, 708 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2023, č. j. KUJCK 90386/2023, takto:

Výrok

I. V řízení se pokračuje.

II. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 20. 7. 2023, č. j. KUJCK 90386/2023, je nicotné.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) obdržel dne 18. 8. 2023 žalobu proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo podle § 16 a § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve spojení s § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., Shoda s prvopisem: J. M. 2 51 A 28/ správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a § 90 odst. 5 správního řádu, zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Písek (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 24. 5. 2023, č. j. KU51/2023/00002 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla částečně odmítnuta informace, a to v rozsahu data a roku narození paní M. M..

2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nesprávné, a to z následujících důvodů. Žalobce má za to, že právní závěry žalovaného ohledně odůvodnění poskytnutí požadované informace jsou nezákonné a nesprávné, zasahující do základních práv žalobce. Dle žalobce žalovaný opomíjí základní argumenty žalobce, kterými se snaží poukázat na důvodnost své žádosti, zejména pak na odůvodnění svého silnějšího práva na informace nad zájmem na ochranu osobních údajů. Odůvodnění žalovaného ohledně odmítnutí informace s ohledem na soukromí a ochrany osoby a ohledně skutečnosti, že jde o soukromoprávní záležitost, nemohou v tomto případě obstát. Tomu, že nejde o soukromoprávní záležitost svědčí skutečnost, že je vedeno řízení u Okresního soudu v Písku, kam jsou zaměstnanci Městského úřadu Písek předvoláváni jako svědci a kde se projednává záležitost s udělováním předchozího souhlasu s uzavřením nájemní smlouvy ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb. Jde tedy ryze o činnost vyplývající a plně související s pracovní činností zaměstnankyně, které se informace týkají. V testu proporcionality měl žalovaný poměřovat právo na informace na straně jedné a právo na respektování soukromí fyzické osoby na straně druhé v tom rozsahu, který se vztahuje k řádnému výkonu státní správy.

II. Vyjádření žalovaného

3. Žalovaný ve vyjádření ze dne 8. 10. 2024 navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí. Žalovaný uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno nesprávně, neboť v řízení vedené Městským úřadem Písek pod sp. zn. KU51/2023/00002, nepodal žalobce odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí.

III. Pokračování řízení

4. Výrokem I. krajský soud rozhodl o pokračování řízení postupem dle § 48 odst. 6 zákona č. 150/20002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení žalobou napadeného rozhodnutí ze strany žalovaného nebyl úspěšný a spisový materiál byl zpět předložen krajskému soudu.

IV. Posouzení věci krajským soudem

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

6. Žalobou napadené rozhodnutí je nicotné.

7. Dne 9. 5. 2023 byla žalobcem podána žádost o poskytnutí informace, konkrétně žalobce požadoval o sdělení období, v jakém byla paní M. M. zaměstnancem Městského úřadu Písek, kdy a z jakého důvodu došlo k ukončení jejího pracovního poměru, jaká byla její konkrétní náplň činnosti v období, kdy vykonávala pracovní poměr a dále datum a rok narození paní Shoda s prvopisem: J. M. 3 51 A 28/ M. M.. Dne 14. 6. 2023 vydal prvostupňový orgán rozhodnutí, kterým částečně odmítl poskytnutí informace, a to v rozsahu data a roku narození paní M. M..

8. Krajský soud se zabýval úplností správního spisu a přípisem ze dne 23. 1. 2024 byl žalovaný vyzván k předložení úplného spisového materiálu. Původní předložený prvostupňový spisový materiál se skládal ze dvou spisů povinného subjektu. První spis sp. zn. KU51/2023/00002 se týkal žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 9. 5. 2023, následného rozhodnutí o částečném odmítnutí poskytnutí informací ze dne 24. 5. 2023 (datum narození subjektu údajů), č. j. MUPI/2023/35070, které bylo přezkoumáno žalobou napadeným rozhodnutím je předmětem soudního přezkumu. Druhý spis sp. zn. KU51/2023/00004 se týkal žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 31. 5. 2023, v jehož rámci bylo rovněž rozhodnuto o částečném odmítnutí poskytnutí informací rozhodnutím ze dne 16. 6. 2023 (bydliště subjektu údajů). Rozhodnutí navazující na tuto žádost nejsou předmětem soudního přezkumu. Předložený odvolací spis se vyjma odvolacího rozhodnutí a soudní korespondence týkal nikoli shora uvedeného prvního spisu, ale spisu druhého. Z uvedených důvodů byl žalovaný vyzván, aby doplnil spisový materiál.

9. Na shora uvedený přípis krajského soudu žalovaný reagoval dne 31. 1. 2024 přípisem, ve kterém uvedl, že z bližšího šetření věci bylo zjištěno, že napadené rozhodnutí bylo vydáno nesprávně, neboť žalobce nepodal v řízení vedeném Městským úřadem Písek pod sp. zn. KU51/2023/00002 odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu, a tak pro vydání rozhodnutí nebyl důvod. Žalovaný poté věc řešil postupem dle správního řádu a dle zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž tento postup nevedl k ničemu novému.

10. Následně žalovaný krajskému soudu předložil revidovaný správní spis, ve kterém je založen spisový materiál, který obsahuje žádost žalobce o poskytnutí informace ze dne 9. 5. 2023, sdělení prvostupňového správního orgánu k žádosti o poskytnutí informace ze dne 24. 5. 2023, rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 14. 6. 2023, č. j. MUPI/2023/35070, a napadené rozhodnutí. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí zde není založeno, neboť jak bylo zjištěno a správní spis byl takto revidován, žalobce takové odvolání nepodal.

11. Obdobnou skutkovou a právní věcí týchž účastníků se krajský soud zabýval v rozsudku ze dne 21. 5. 2024, č. j. 51 A 6/2024-21. V této věci ze skutkového stavu vyplynulo, že žalovaný rozhodl o odvolání proti rozhodnutí žalovaného, proti kterému nebylo žalobcem podáno odvolání. Krajský soud v této věci vyslovil nicotnost napadeného rozhodnutí.

12. V nyní projednávané věci je z výše uvedeného skutkového stavu zřejmé, že žalovaný rozhodl o „odvolání žalobce“ proti rozhodnutí, proti kterému žalobce odvolání nepodal. S tímto závěrem koresponduje i zrevidovaný správní spis. Stejně jako v dříve projednávané věci, došlo k pochybení při přiřazení odvolání žalobce k rozhodnutí povinného subjektu.

13. Podle § 76 odst. 2 zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu. Pokud se důvody nicotnosti týkají jen části rozhodnutí, soud vysloví nicotnou jen tuto část rozhodnutí, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatních částí rozhodnutí.

14. Podle § 77 správního řádu nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotnost z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený Shoda s prvopisem: J. M. 4 51 A 28/ správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal. Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Nicotnost z těchto důvodů vyslovuje soud podle soudního řádu správního.

15. Krajský soud se zabýval možností, zda žalobou napadené rozhodnutí není pouze nezákonné a shledal, že tomu tak není. Krajský soud má za to, že vydání odvolacího rozhodnutí, aniž by bylo podáno odvolání, lze zařadit právě mezi nejzávažnější vady řízení, které jsou nezhojitelné a ke kterým je nezbytné přihlížet z úřední povinnosti. Odvolací správní řízení je zásadně řízením návrhovým a je ovládáno zásadou dispoziční. Je tedy pouze na úvaze účastníka správního řízení, zda takové odvolání podá či nikoliv. Nebylo-li podáno odvolání a tím zahájeno odvolací řízení, nebyly tak splněny podmínky pro vydání napadeného rozhodnutí.

16. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 26. 2. 2021, č. j. 3 As179/2018–45 „na rozdíl od ustanovení § 77 odst. 1 správního řádu, které cílí na nedostatky v kompetenci správního orgánu, bylo ustanovení § 77 odst. 2 správního řádu zaměřeno spíše na vady rozhodnutí samotného. Vzhledem k tomu ovšem, že nicotnost je především doktrinální pojem a v jednom ustanovení zákona nelze taxativním způsobem postihnout všechny varianty 3 As 179/2018 vad, které nicotnost rozhodnutí způsobují, mělo ustanovení § 77 odst. 2 správního řádu v závěru „zbytkovou“ definici nicotnosti ve slovech „anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu.“ Tato formulace byla převzata i do současného znění § 77 odst. 1, věta druhá, správního řádu.“ Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku dále uvedl „nejvyšší správní soud má za to, že pokud by bylo možno v souvislosti s absencí odvolání uvažovat o nicotnosti rozhodnutí o odvolání, spadal by takový případ právě pod toto ustanovení. Komentářová literatura (např. Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo – Správní řád, Kometář, str. 262) pak k posledně uvedenému důvodu nicotnosti uvádí v obecné rovině jako příklad absolutní nedostatek formy, absolutní nedostatek právního podkladu či absolutní absenci vůle správního orgánu rozhodnutí vydat. Pokud by tedy např. odvolací správní orgán vydal „rozhodnutí o odvolání“, aniž by mu předcházel jakýkoliv úkon některého z účastníků, který by mohl iniciaci takového konání odůvodnit, byly by úvahy o naplnění jedné z výše uvedených podmínek pro prohlášení nicotnosti (nedostatek právního podkladu v absolutní míře) namístě.“ 17. V tomto směru lze dále poukázat i na závěry odborné literatury, které v rámci středoevropského kontextu příkladů extrémně závažných chyb uvádí i „vydání správního aktu bez podaného návrhu“ (POTĚŠIL, Lukáš. Nicotnost a správní rozhodnutí ve středoevropském kontextu. Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 114.).

18. Krajský soud má s ohledem na výše uvedené za to, že napadené rozhodnutí trpí natolik závažnou vadou, která jej činí nicotným. Z tohoto důvodu se krajský soud již nezabýval žalobními body, samotným odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí.

19. Poznamenal-li žalovaný v poznámce v přípisu ze dne 8. 10. 2024, že v druhé krajským soudem řešené věci (viz bod 10 výše) měl krajský soud rozhodnout věcně, měl se proti rozhodnutí krajského soudu bránit podáním kasační stížnosti. Tohoto práva však žalovaný nevyužil. Shoda s prvopisem: J. M. 5 51 A 28/ V. Závěr a náklady řízení 20. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že napadené rozhodnutí nicotné a proto podle § 76 odst. 2 vyslovil jeho nicotnost.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 7, neboť má za to, že jsou zde dány důvody zřetele hodné pro nepřiznání nákladů řízení. Důvodem tohoto postupuje je skutečnost, že ačkoli došlo k deklaratornímu odklizení napadeného rozhodnutí, postupoval krajský soud z moci úřední zcela mimo žalobní argumentaci žalobce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 12. listopadu 2024 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Shoda s prvopisem: J. M.