51 A 31/2018

Rubrum

č. j. 51 A 31/2018 – 31 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobkyně: MUDr. J. B. bytem X zastoupené advokátkou Mgr. Danielou Rybkovou Jana Želivského 2385/11, Praha 3 proti žalovanému Krajský úřad Jihočeský kraj sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2018, č. j. KUJCK 48174/2018 takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 8. 6. 2018 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2018 č. j. KUJCK 48174/2018, kterým bylo podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušeno územní rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 16. 11. 2017 č. j. MUVPK-VÚP 34799/17-KLI- 5527/14 a věc byla vrácena k novému projednání správnímu orgánu u I. stupně. Rozhodnutím Městského úřadu, stavebního úřadu ve Vimperku ze dne 16. 11. 2017, č. j. MUVPK-VÚP 34799/17-KLI-5527/14 byla umístěna stavba rodinného domu na pozemku parc. č. X v k. ú. X, o jejíž umístění požádala žalobkyně.

2. Žalobkyně uvedla, že má zájem realizovat stavební záměr na území X a jedná se o výstavbu rodinného domu, na pozemku, který je v jejím vlastnictví p. č. X v k. ú. X. Žalobkyně si je vědoma toho, že je možné standardně podat žalobu pouze proti rozhodnutí správního orgánu, kterým se řízení končí. S ohledem na okolnosti konkrétního případu zastává názor, že je namístě věc řešit soudně již v tomto stádiu, neboť postup o vydání územního rozhodnutí již trvá čtyři roky a podle jejího názoru je postup účastníků řízení zjevně obstrukční a v rozporu se základními zásadami správního řízení.

3. Žalovaný vrátil ve čtvrtém rozhodnutí věc správnímu orgánu I. stupně k novému projednání z důvodu nevyřešení napojení stavby na vodní zdroj nebo veřejný vodovod, z důvodu nevyřešení parkování a napojení na veřejnou komunikaci. Žalobkyně s postupem žalovaného nesouhlasí a zvolila cestu správní žaloby i za situace nepravomocného správního 2 51A 31/2018 rozhodnutí, neboť postup žalovaného je v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, a vnímá jej jako obstrukční. Žalobkyně dále podotkla, že obec X v současné době připravuje změnu územního plánu, kde je opětovně navrhováno, aby předmětný pozemek byl zařazen jako plocha veřejného prostranství. Takový postup může v důsledku toho znamenat, že dříve, než bude územní řízení pravomocně skončeno, dojde ke schválení změny územního plánu a záměr žalobkyně tak bude zmařen, respektive v tom smyslu, že by se žalobkyně opět musela domáhat zrušení předmětné části územního plánu. V důsledku postupu žalovaného může dojít až k zásahu do jejího vlastnického práva, které je jedním ze základních práv zaručených Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Proto navrhla zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení.

4. V projednávané věci bylo správní žalobou napadeno rozhodnutí žalovaného, kterým byla věc zrušena a vrácena do stádia před rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kde bude ve věci znovu rozhodnuto. Předmět řízení je proto stále ve sféře rozhodování veřejné správy. Soud se proto musel zabývat splněním podmínek řízení a z toho důvodu posuzoval, zda žalobou napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.), které lze napadnout správní žalobou.

5. Pod termínem rozhodnutí ve smyslu legislativní zkratky obsažené v § 65 odst. 1 s. ř. s. je nutno chápat takové úkony správních orgánů, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují veřejná subjektivní práva nebo povinnosti. Soudnímu přezkumu proto nepodléhají veškerá rozhodnutí (úkony správních orgánů), ale v zásadě jen ta, která zasahují do subjektivních práv fyzických nebo právnických osob a je možno je považovat za rozhodnutí v materiálním smyslu. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou naopak výslovně vyloučeny ze soudního přezkumu ty úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. (viz rozsudek NSS sp. zn. 1 As 51/2017).

6. V konkrétní věci bylo učiněno předmětem přezkumu rozhodnutí správního orgánu II. stupně, kterým byla věc zrušena a vrácena správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení, a proto se soud zabýval otázkou, zda takové rozhodnutí může být přezkoumáno ve správním soudnictví. Vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu, která v minulosti byla opakovaně zodpovězena záporně, k čemuž lze odkázat na rozsudek NSS ze dne 14. 5. 2014, č. j. 10 As 33/2014-34, či ze dne 20. 5. 2015, č. j. 1 As 23/2015-49, nebo ze dne 24. 11. 2016, č. j. 7 As 259/2016-26. Soud neshledal žádný důvod, pro který by se mohl od této konstantní judikatury odchýlit. Vycházel přitom z úvahy, že vydáním rozhodnutí žalovaného došlo v konkrétním případě pouze k tomu, že se věc vrátila do stádia řízení u správního orgánu I. stupně, kde o ní znovu tento orgán rozhodne. Rozhodnutí žalovaného dosud nic nezměnilo na subjektivních veřejných právech účastníků správního řízení, neboť takovým rozhodnutím práva a povinnosti účastníků řízení nebyla založena, změněna ani zrušena, ani závazně určena. Žalobkyně musí svou procesní aktivitu směřovat do pokračujícího správního řízení a v něm uplatňovat námitky, které se týkají i její věci a tam prosazovat své zájmy.

7. Rozhodnutí žalovaného tudíž není definitivní, naopak je zřejmé, že řízení před správním orgánem I. stupně bude pokračovat. Poté, kdy bude vydáno znovu prvostupňové správní rozhodnutí, může žalobkyně brojit proti tomuto rozhodnutí odvoláním a zde může uplatnit veškeré své námitky. Povinností žalovaného bude takové námitky vypořádat a náležitým způsobem jejich vypořádání vysvětlit. Teprve v případě zamítavého rozhodnutí o odvolání, které by nebylo vydáno ke spokojenosti žalobkyně a bude oprávněna podat správní žalobu při splnění zákonných podmínek přípustnosti žaloby. 3 51A 31/2018 8. Ani argumentace žalobkyně, že si je vědoma situace, že proti nepravomocnému rozhodnutí správního orgánu nelze podat žalobu, ale dovolává se soudního přezkumu rozhodnutí z důvodů, že podle jejího názoru je namístě věc řešit soudně již v tomto stádiu, neboť projednání její žádosti o vydání územního rozhodnutí trvá již téměř čtyři roky a postup účastníků řízení se jí jeví jako obstrukční a postup žalovaného jako rozporný se základními zásadami správního řízení. Obává se zároveň změny územního plánu v její neprospěch, čímž by byl cíl jejího záměru opětovně zmařen. Ani tato argumentace nemůže nic změnit na situaci, kdy soud posuzuje přípustnost žaloby, neboť nemá oporu v zákoně postup, kterého se žalobkyně dovolává, aby soud i přes nesplnění podmínek řízení přesto žalobu projednal. Krajský soud tudíž za situace, kdy neshledá splnění podmínek řízení, neodepírá žalobkyni soudní ochranu jejích veřejných subjektivních práv, neboť shledal, že soudní ochrana je v této fázi řízení předčasná. Soud může přistoupit k soudnímu přezkumu správních rozhodnutí pouze za splnění zákonných podmínek. V konkrétní věci soud shledal, že zákonné podmínky splněny nejsou, neboť žalobou napadené rozhodnutí není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Takový úkon je ze soudního přezkumu podle § 70 písm. a) s. ř. s. vyloučen, což způsobuje ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustnost žaloby.

9. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže jde podle tohoto zákona o návrh nepřípustný.

10. V dané záležitosti soud shledal, že jedná se o návrh nepřípustný, a proto byl naplněn důvod stanovený v § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s.

11. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že jedná se v konkrétní věci o nepřípustný návrh, a proto postupoval podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a žalobu jako nepřípustnou odmítl.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Vzhledem k tomu, že soud návrh jako nepřípustný odmítl, v dané věci nepodrobil žalobu zpoplatnění a soudní poplatek od žalobkyně nevybral.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, 4 51A 31/2018 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 16. července 2018 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu