51 A 33/2023

Rubrum

č. j. 51 A 33/2023- 39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců JUDr. Terezy Kučerové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci navrhovatelky: MUDr. R. J. bytem zastoupena advokátem JUDr. Petrem Neubauerem společníkem NEUBAUER & PARTNER, s. r. o. sídlem Na Sadech 4/3, České Budějovice proti odpůrci: obec Dobrá Voda u Českých Budějovic sídlem U Domova důchodců 33, Dobrá Voda u Českých Budějovic zastoupen advokátem Mgr. et Mgr. Jánem Procházkou sídlem U Černé věže 304/9, České Budějovice o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 4 územního plánu Dobrá Voda u Českých Budějovic, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – změny č. 4 územního plánu Dobrá Voda u Českých Budějovic přijaté usnesením zastupitelstva obce Dobrá Voda u Českých Budějovic dne 26. 5. 2022, která nabyla účinnosti dne 7. 10. 2022, se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen uhradit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 228 Kč k rukám jejího zástupce, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 51 A 33/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí návrhu

1. Žalobkyně vlastní pozemek p. č. XA, jehož součástí je rodinný dům, p. č. XB, p. č. XC, p. č. XD, p. č. XE, jehož součástí je garáž, a p. č. XF, jehož součástí je garáž. To vše v k. ú. X (všechny níže uváděné pozemky se také nacházejí v tomto katastrálním území). Proti změně územního plánu žalobkyně neuplatnila námitky.

2. Dle grafické části změny územního plánu č. 4 došlo mj. ke změně využití pozemků p. č. XH, XI a částečně XJ z ploch BI (bydlení individuální) do ploch BK (bydlení kolektivní) – viz níže výřez z mapové části územního plánu (žlutý kruh) a vlastní orientační zakreslení soudu do katastrální mapy (světle růžově pozemky žalobkyně jako plochy BI; tmavě růžově pozemek žalobkyně jako plocha OV – občanské vybavenosti; fialově dotčené pozemky jako plochy BK). Dále byly provedeny změny využití dalších 3 pozemků, proti kterým navrhovatelka nebrojí; celkem se jedná o změnu způsobu využití 4 pozemků (ploch). Výřez z grafické části změny – Hlavní výkres a výřez katastrální mapy Zdroj: obec Dobrá Voda u Českých Budějovic – územní plán, dostupné na www.dobravodaucb.cz/obec/uzemni-plan-obce; vlastní orientační zakreslení do katastrální mapy 3. Dle výrokové části změny územního plánu došlo ke změně úpravy/regulace plochy rekreace – rekreace rodinná (RR); dle odůvodnění „[z]měna č. 4 územního plánu Dobrá Voda u Českých Budějovic řeší změnu nastavení podmínek využití a prostorového uspořádání ploch rekreace a změnu využití dvou pozemků.“ (důraz doplněn).

4. V bodě V/1 podaného návrhu namítá navrhovatelka negativní dotčení svého vlastnického práva změnou územního plánu v návaznosti na změnu přípustného využití sousedících pozemků z individuálního bydlení na kolektivní bydlení. Tzn. ztráta soukromí – obtěžování pohledem (navýšení počtu podlaží), hlukem. Poukazuje na to, že daná část obce je charakteristická individuálním bydlením a plocha kolektivního bydlení je zde s ohledem na charakter místa cizorodým prvkem, vzniknou pohledové imise a dojde ke snížení kvality/pohody bydlení navrhovatelky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2006, č. j. 2 As 44/2005-116, č. 580/2006 Sb., NSS). Sama změna způsobu využití daných Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 51 A 33/2023 pozemků ve vlastnictví odpůrce je zcela neodůvodněná a byť může konvenovat zájmům odpůrce na zajištění bydlení jeho obyvatel, jedná se o změnu nekoncepční, která navrhovatelku poškozuje. Absenci odůvodnění změny navrhovatelka opakovaně namítá i v bodě V/4 návrh, a to spolu s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2023, č. j. 3 As 38/2021-11, bod 28.

5. V bodě V/2 návrhu poukazuje navrhovatelka na skutečnost, že nejméně pozemek p. č. XH je dle rozhodnutí vodoprávního úřadu v aktivní povodňové zóně, ve které nelze umisťovat stavby s výjimkou vybraných vodních děl. Protipovodňová opatření nejsou navrhována a sama změna v tomto směru není odůvodněna.

II. Vyjádření odpůrce k návrhu

6. Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 8. 11. 2023 navrhl zamítnutí návrhu a primárně poukázal na skutečnost, že navrhovatelka nepodala proti změně jakékoli námitky, z čehož činí závěr o nedostatku aktivní legitimace navrhovatelky k podání samotného návrhu. Zároveň má za to, že navrhovatelka dotčení svých práv pouze tvrdí, avšak neprokazuje. K tomu odpůrce popisuje vlastní vizi budoucího vývoje dané ulice s tím, že do budoucna předpokládá vytvoření uceleného celku bytových domů a staveb občanské vybavenosti. Sama změna územního plánu přitom neřeší budoucí konkrétní stavby ani jejich podobu nebo situování. Územní plán umožňuje na těchto pozemcích realizovat bytový dům o maximálně třech nadzemních podlažích, přitom v místě samém se nachází běžně domy o dvou nadzemních podlažích, dvou nadzemních podlažích zvýšenými o polozapuštěné podzemní podlaží a běžně je využíváno i podkroví. To, kolik bude mít stavba podlaží, bude předmětem až dalších řízení před stavebním úřadem.

7. Co se týče otázky aktivní záplavové zóny, ta je vymezena pouze na menší části pozemku p. č. XH a samo vymezení ploch zde není v rozporu s právní úpravou, přičemž navrhovatelka na tomto místě ani neuvádí, jak by tato skutečnost zasahovala do jejích práv.

8. Závěrem poukazuje odpůrce na skutečnost, že navrhovatelka navrhuje zrušení změny územního plánu jako celku, byť změna jako taková do jejích práv nezasahuje.

III. Posouzení věci krajským soudem

9. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích podaného návrhu (§ 101 d) odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b) s. ř. s.).

10. Návrh je důvodný.

11. Navrhovatelka neuplatnila v procesu přijímání změny územního plánu jakékoli námitky, ačkoli jí v tom nebránily žádné objektivní důvody, když uvádí, že vyvěšení záměru na úřední desce odpůrce si z důvodu pracovní vytíženosti nevšimla a s ohledem na minulý postup odpůrce takovouto změnu ani neočekávala. Správně však poukazuje na závěry usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 1 Ao 2/2010 – 116, ze kterého plyne, že nepodání námitek není podmínkou projednání návrhu, má však vliv na to, jaké návrhové body může navrhovatelka úspěšně uplatnit.

12. Nejvyšší správní soud například ve svém rozsudku ze dne 30. 3. 2016, č. j. 8 As 121/2015-53, na základě judikatury správních soudů shrnul v bodech 40 a 41, že „rozhodovací praxe (…) nadále setrvává na závěru, že bez ohledu na to, zda navrhovatel podal námitky či připomínky, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 51 A 33/2023 soud napadené opatření obecné povahy zruší pro porušení kogentních procesních a hmotněprávních norem chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy. Nepodání námitek (či připomínek) má vliv i na nároky, které je třeba klást na odůvodnění řešení přijatého opatřením obecné povahy. Navrhovatel, který nepodal námitky, zpravidla nemá nárok na to, aby se odpůrce v odůvodnění územního plánu vypořádal se změnou funkčního využití konkrétně jeho pozemků (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2014, čj. 5 Aos 3/2013 – 33). Obecnost odůvodnění územního plánu tak bude představovat zásadní nezákonnost, pro kterou je třeba jej zrušit, jen v krajních případech, pokud by bylo natolik nedostatečné, že by fakticky zcela chybělo (viz rozsudek čj. 6 Aos 3/2013 – 29).“ Ačkoli se v této věci nejedná o změnu funkčního využití pozemků navrhovatelky, ale pozemků sousedních, lze z těchto závěrů v obecné rovině vycházet i v této věci.

13. Je vhodné rovněž připomenout závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2019, č. j. 1 As 28/2019 – 116, ve kterém je popsáno, že „[ú]zemní plán (resp. jeho změna) jakožto opatření obecné povahy obsahuje mimo jiné na jedné straně výrokovou část rozdělenou na textovou a grafickou část, a na straně druhé samostatné a formálně oddělené odůvodnění (…) Stanovení podmínek pro využití ploch přitom musí obsahovat výroková část územního plánu, tedy jeho textová a grafická část. Naproti tomu součástí odůvodnění územního plánu pak mají být otázky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanovisko příslušného krajského úřadu a vysvětlení jeho zohlednění, komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty apod. (viz § 53 odst. 5 stavebního zákona a část II. přílohy 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Dále je součástí odůvodnění územního plánu také rozhodnutí o případně vznesených námitkách k jeho návrhu (viz § 172 odst. 5 správního řádu). Jinak řečeno, zatímco vymezení regulace určitého území a další závazné podmínky této regulace musí plynout přímo z textové a grafické části územního plánu, smyslem odůvodnění územního plánu je osvětlit, z jakého důvodu byla daná regulace zvolena a jak se obec vydávající územní plán vypořádala s podklady, z nichž při přípravě územního plánu vycházela.“ 14. Navrhovatelka v souladu s citovaným oprávněně namítá absenci jakéhokoli odůvodnění změny využití plochy – pozemků p. č. XH, XI a části XJ z ploch BI (bydlení individuální) do ploch BK (bydlení kolektivní). Takové odůvodnění napadené opatření skutečně postrádá, dokonce je sama textová část v rozporu s částí grafickou.

15. Ve výroku přezkoumávaného opatření obecné povahy odpůrce stanovuje změnu úpravy/regulace plochy rekreace. V rámci odůvodnění poté krom jiných povinných částí odůvodnění popisuje, že „[z]měna č. 4 územního plánu Dobrá Voda u Českých Budějovic řeší změnu nastavení podmínek využití a prostorového uspořádání ploch rekreace a změnu využití dvou pozemků.“ (důraz doplněn), dle grafické části však došlo ke změně celkem 4 pozemků (ploch). Dále je v rámci odůvodnění v části „7 Vyhodnocení splnění návrhu obsahu“ konstatováno, že z návrhu obsahu změny vyplynuly následující požadavky, které změna respektuje, a to: 1) změna textu v rámci bodu I.f.5 Plochy rekreace – rekreace rodinná; 2) „Pozemek parc. č. XK změnit z využití OVSR na využití ZV.“ – na výřezu výkresu v bodě 2 shora se jedná o pravý horní pozemek; 3) „Pozemek parc. č. XG změnit z využití OV na využití BI.“ – na výřezu výkresu v bodě 2 shora se jedná o pravý dolní pozemek. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 51 A 33/2023 16. K tomu je následně v bodě 8.1 uváděno odůvodnění těchto změn, včetně odůvodnění změn využití uváděných dvou pozemků p. č. XK a XG. Změna využití plochy – pozemků p. č. XH, XI a části XJ tak, jak je sice zachycena v grafické části (v jednotlivých výkresech), ale nemá v textové části jakoukoli oporu (stejně jako zbývající změna – na výřezu výkresu v bodě 2 levá horní plocha BI). Konstatuje-li textová část ve svém odůvodnění výslovně pouze změnu využití dvou uvedených pozemků p. č. XK a XG, je zde rovněž rozpor mezi grafickou a textovou částí napadené změny územního plánu.

17. Krajský soud dospěl na základě uvedeného k závěru o nepřezkoumatelnosti změny využití navrhovatelkou uváděných pozemků, když textová část napadené změny územního plánu v tomto směru jakékoli odůvodnění postrádá (nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů). Zároveň v návaznosti na tuto skutečnost dospěl krajský soud k závěru o rozporu mezi textovou a grafickou částí napadené změny územního plánu (nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost).

18. Z uvedených důvodů krajský soud ke zbývajícím návrhovým bodům uvádí, že nemohl nikterak hodnotit přiměřenost či proporcionalitu změny způsobu využití navrhovatelkou namítaných pozemků, když zde jakékoli odůvodnění této změny chybí, přičemž právě na tomto místě by nešlo ani opomenout její pasivitu v procesu přijímání změny územního plánu. Obdobné závěry krajský soud činí i ve vztahu k namítané existenci aktivní záplavové zóny, k čemuž v obecné rovině pro úplnost dodává, že není vyloučeno zahrnutí pozemků v aktivní záplavové zóně do zastavěné či zastavitelné plochy nehledě na způsob jejího využití, je však nutno respektovat zákaz umísťovat, povolovat a provádět stavby s výjimkou vybraných vodních děl, včetně dalších zakázaných činností, plynoucí z § 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

IV. Závěr a náklady řízení

19. Podle § 76 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 101b odst. 3 s. ř. s. soud zruší napadené opatření obecné povahy pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo pro nedostatek důvodů. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru o důvodnosti podaného návrhu, a proto jej tímto postupem zrušil, a to jako celek s ohledem na charakter zjištěných vad. S ohledem na uvedené ustanovení tak učinil bez jednání, byť o nařízení jednání účastníci výslovně požádali.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Procesně úspěšná navrhovatelka má právo na náhradu nákladů řízení složených z uhrazeného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a náhrady nákladů zastoupení. Náklady zastoupení navrhovatelky spočívají v odměně advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh) celkem v částce 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d)) ve spojení s odst. 3, vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem 6 800 Kč, 8 228 Kč s DPH, když zástupce navrhovatelky vykonává advokacii jako společník advokátní kanceláře, která je plátcem DPH. Celkovou částku 13 228 Kč je odpůrce povinen uhradit k rukám zástupce navrhovatelky ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 51 A 33/2023

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích 29. listopadu 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.