51 A 38/2018

Rubrum

č. j. 51 A 38/2018 - 42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka Ph.D. ve věci žalobce: X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2018, č. j. KUJCK – 116450/2018 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 24. 10. 2018 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 51A 38/2018 řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov ze dne 2. 5. 2018, č. j. MUCK 23498/2018/ODSH - Pah (dále též „prvoinstanční rozhodnutí“), jímž byly veškeré námitky žalobce ze dne 6. 2. 2018 zamítnuty jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 28. 1. 2018 byl potvrzen.

2. Předně žalobce namítal, že jediným důkazem, který žalovaný posuzoval při svém rozhodování, byla oznámení o přestupcích, což žalobce neshledává za dostatečné důkazy a měly by být posuzovány také pokutové bloky jako rozhodnutí vydávaná v blokovém řízení. Navzdory specifikám, které blokové řízení vykazuje, lze vydat blok, který bude splňovat veškeré požadavky zákonem kladené na rozhodnutí, a proto shledával žalobce za nezbytné přezkoumat také jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení, což považuje za nezbytné také z toho důvodu, aby byla zároveň vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce popsal různé případy nezpůsobilosti jednotlivých podkladů (pokutových bloků) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“, když jednoznačným porušením povinnosti je pouze uvedení přesného popisu jednání v celé podobě s odkazem na konkrétní ustanovení zákona. Také popis přestupku slovy „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy, aj.“ nebo „telefonování za jízdy“ označil žalobce za nedostatečný popis přestupku. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o způsobilý podklad pro záznam bodů. Z rozhodnutí musí být podle žalobce naprosto zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce se neztotožnil s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí projevit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není ani možné po něm požadovat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci.

3. U pokutového bloku ze dne 28. 1. 2018 žalobce konkrétně namítl nepřesné a částečně nečitelné údaje ohledně osoby přestupce. V pokutovém bloku nebylo vypsáno rodné číslo a datum narození. Ověření totožnosti tak dle názoru žalobce nebylo dostačující. Žalobce namítal, že v pokutovém bloku nebyl přezkoumatelným způsobem uveden datum a čas spáchání přestupku. V bloku nebylo jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku a z popisu přestupkového jednání nevyplynula jednoznačná skutková podstata, ani nedošlo k jednoznačnému propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. V bloku bylo dále uvedeno pouze porušení § 18, avšak již nebylo specifikováno jakého bodu či písmene. Taková právní kvalifikace protiprávního jednání byla nedostatečná a způsobující značnou vadu. V důsledku nejednoznačného odkazu na právní kvalifikaci nebylo možné posoudit oprávněnost uložené sankce. Žalobce poukázal na absenci formy zavinění v bloku a na nejednoznačné uvedení výše uložené sankce. V neposlední řadě žalobce namítal nejednoznačně zaznamenané místo, kde byl blok vydán. Za nepřezkoumatelné označil také uvedení údajů o oprávněné osobě, která rozhodnutí vydala, Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 51A 38/2018 a to včetně podpisu. Datum vyhotovení a převzetí bloku byl také dle žalobce uveden nepřezkoumatelným způsobem, též údajný podpis žalobce na bloku není zřetelný.

4. U pokutového bloku ze dne 22. 2. 2017, dále u pokutového bloku ze dne 1. 3. 2016 i u pokutového bloku ze dne 3. 2. 2016 a ze dne 14. 1. 2016 žalobce namítal zcela totožné námitky jako do bloku ze dne 28. 1. 2018, jedinou výjimkou byla absence námitky týkající nepoznamenání formy zavinění do bloku.

5. Žalobce závěrem shrnul, že zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť jednotlivé přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. U každého jednotlivého žalobou napadeného bloku žalovaný konstatoval, že jsou z nich seznatelné veškeré podstatné náležitosti a jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče. K namítané zkratkovitosti žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20 a je přesvědčen, že formulace v jednotlivých blocích jsou naprosto srozumitelné a přesné.

III. Obsah správních spisů

7. Ze správního spisu pro soud vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Součástí správního spisu je oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 15. 1. 2016 a blok na pokutu č. L 0047505 ze dne 14. 1. 2016 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“ nebo též „silniční zákon“) spočívající v držení v ruce telefonního přístroje a telefonování za jízdy, a tím porušení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

8. Dále je založeno oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 4. 2. 2016 a blok na pokutu č. L 0049901 ze dne 3. 2. 2016 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

9. Ve správním spise bylo dále oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 1. 3. 2016 a blok na pokutu na místě nezaplacenou č. C 1626034 ze dne 1. 3. 2016 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

10. Ve správním spise bylo oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 22. 2. 2017 a blok na pokutu na místě nezaplacenou č. C 1641308 ze dne 22. 2. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

11. Ve správním spise bylo oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 29. 1. 2018 a blok na pokutu na místě zaplacenou č. C 1687414 ze dne 28. 1. 2018 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 51A 38/2018 v překročení rychlosti mimo obec, a tím porušení § 18 odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Naměřená rychlost byla 114 km/hod, po odečtení možné odchylky byla stanovena rychlost 110 km/hod, nicméně nejvyšší povolená rychlost v měřeném úseku byla 90 km/hod.

12. V důsledku spáchání shora uvedených přestupků došlo k dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a vyzvání k odevzdání řidičského průkazu. Proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení podal žalobce dne 6. 2. 2018 námitky. V reakci na výzvu správního orgánu I. stupně se žalobce předložil dne 8. 3. 2018 návrh na provedení přezkumného řízení a po dobu vedení přezkumného řízení žádal o přerušení řízení ve věci podaných námitek v bodovém hodnocení žalobce. Návrh na zahájení přezkumného řízení zdůvodňoval nezpůsobilostí rozhodnutí vydaného v blokovém řízení (příkazní řízení na místě) ze dne 28. 1. 2018. Správní orgán I. stupně řízení ve věci podaných námitek v bodovém hodnocení žalobce dne 26. 3. 2018 podle § 64 odst. 2 správního řádu přerušil. Správnímu orgánu I. stupně bylo dne 12. 4. 2018 doručeno sdělení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, v němž bylo sděleno, že při vydávání rozhodnutí o uložení blokové pokuty nebylo zjištěno žádné porušení právních předpisů a podmínky blokového řízení byly v době ukládání pokuty kumulativně splněny, a proto nejsou důvody k postupu podle § 95 odst. 1 správního řádu. Následně došlo k pokračování v přerušeném řízení o námitkách. Žalobce byl vyzván, aby se vyjádřil k podkladům správního spisu, což učinil a namítal nezpůsobilost podkladů pro záznam do bodového hodnocení.

13. Dne 2. 5. 2018 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, v němž správní orgán I. stupně konstatoval, že provedení opravy záznamů o dosaženém počtu bodů v registru řidičů nedošlo, neboť k pochybení při jejich záznamu nedošlo. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 23. 5. 2018 blanketní odvolání, které následně dne 25. 6. 2018 doplnil. Odvolací námitky se shodovaly s žalobními námitkami.

14. Žalovaný o podaném odvolání rozhodl napadeným rozhodnutím ze dne 17. 9. 2018 tak, že se podané odvolání zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje podle § 90 odst. 5 správního řádu. Žalovaný v odůvodnění podotkl, že nelze posuzovat pokutový nebo příkazový blok s rigidní přísností, to platí zejména pro zkratkovité formulace, které jsou v kontextu dalších údajů srozumitelné.

IV. Právní názor soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

16. Žaloba není důvodná.

17. Jádrem nynějšího soudního přezkumu je posouzení toho, zda žalobcem uvedené pokutové bloky byly způsobilými podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče tak, jak uvedl správní orgán I. stupně a následně i žalovaný. Žalobce v prvé řadě zpochybnil postup žalovaného, který označil za nesprávný, neboť podle jeho názoru se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo podle žalobce povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 51A 38/2018 18. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z ustálené judikatury správních soudů, z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona o přestupcích a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení.

19. Podle § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích provede obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě blokového řízení záznam do registru řidičů o spáchaném přestupku v dopravě do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení.

20. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

21. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

22. Podklady, z nichž správní orgán I. stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán I. stupně, stejně jako žalovaný, z jednotlivých pokutových bloků, nikoli pouze z oznámení o přestupcích. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji.

23. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu [viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010č. j. 5 As 39/2010 – 76 (2145/2010 Sb. NSS)], neboť si vyžádaly příslušné pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem v blokovém řízení. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných blokových řízeních pokutové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 51A 38/2018 24. Krajský soud proto uzavřel, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou.

25. Co se týče jednotlivých pokutových bloků, krajský soud se seznámil s jejich obsahem a dospěl k závěru, že ani námitky žalobce týkající se údajných nedostatků těchto bloků nemohou obstát. Žalobcem namítané vady jednotlivých pokutových bloků nekorespondují s jejich skutečným obsahem a častokrát se jedná o pouhé obecné námitky bez propojení s obsahem konkrétního bloku.

26. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, tak jak jsou upraveny v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v účinném znění (dále též „zákon o přestupcích“), zejména v § 84 a v § 85. Dle § 85 odst. 4 zákona o přestupcích: „Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena“. Platí tedy, že na pokutových blocích, jak na pokuty na místě zaplacené, tak i na pokuty na místě nezaplacené, musí oprávněný subjekt vyznačit komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Blok na pokutu na místě nezaplacenou musí ještě obsahovat poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Jedná se o obsahové a formální náležitosti rozhodnutí, které vyplývají z § 85 odst. 1, § 85 odst. 3 a § 85 odst. 4 věty druhé, jež jsou ve vztahu k § 77 správního řádu speciální. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků blíže Nejvyšší správní soud: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost,…“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20). Citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu jsou ozřejměny nároky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových bloků. Soud shledal, že žalobcem obecně předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků dalece přesahují míru k tomuto stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

27. Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je oproti žalobcově žalobní argumentaci naopak považuje za dostatečně vyplněné, prosté nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 7 51A 38/2018 ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku.

28. K námitce nepřesně a nečitelně vypsaných údajů osoby přestupce krajský soud sděluje, že tato námitka není důvodná. Krajský soud shledává údaje týkající se totožnosti přestupce zapsané v posuzovaných blocích za naprosto čitelné a srozumitelné. V případě bloků na pokutu ze dne 1. 3. 2016, 22. 2. 2017, 3. 2. 2016 a 14. 1. 2016 byl dán požadavek na alternativní uvedení rodného čísla nebo data narození, mezi těmito údaji bylo v tištěném bloku zaznamenáno lomítko, čili bylo na úvaze příslušné oprávněné osoby, která blok vyplňovala, zda zapíše rodné číslo či datum narození osoby přestupce. Rozhodně není vyžadováno vyplnění obou těchto identifikačních údajů, vyplnění jednoho z těchto údajů postačí k identifikaci osoby přestupce. V bloku ze dne 28. 1. 2018 bylo výslovně zadáno uvedení pouze data narození, které také bylo v bloku uvedeno. Žalobce dále pouze podotkl, že ověření totožnosti nebylo dostačující, nicméně již neuvedl, v čem konkrétně spatřoval tuto nedostatečnost. Totožnost byla ověřována předloženým občanským průkazem, jehož číslo bylo v případě pokutových bloků ze dne 28. 1. 2018, ze dne 3. 2. 2016 a ze dne 22. 2. 2017 stejné. U pokutového bloku ze dne 14. 1. 2016 byla totožnost ověřena pomocí řidičského průkazu, jehož číslo korespondovalo s číslem řidičského průkazu uvedeného vedle čísla občanského průkazu v bloku ze dne 22. 2. 2017. V případě bloku ze dne 1. 3. 2016 bylo uvedeno, že k ověření totožnosti došlo pomocí řidičského průkazu a provedením lustrace, přestože nebylo v bloku vypsáno číslo řidičského průkazu, krajský soud má, vzhledem k ostatním údajům v bloku a neexistenci relevantních skutečností zpochybňujících prověřovanou totožnost, za to, že totožnost řidiče byla ověřena řádně. Krajský soud nemá pochyb o řádném ověření totožnosti osoby přestupce ve všech uvedených případech.

29. Další žalobní námitka mířila proti nepřesnému zjištění doby spáchání přestupku, krajský soud však postrádá ze strany žalobce sdělení, v čem je pro něj konkrétní uvedení data a času spáchání přestupku nedostačující a nepřesné. V každém posuzovaném bloku byl zaznamenán datum spáchání přestupkového jednání i vymezen čas, kdy k takovému jednání došlo. Krajský soud proto takovou námitku neshledal důvodnou, neboť má za to, že určení doby spáchání přestupku bylo v bloku jednoznačným způsobem specifikováno. Žalobce současně neuvedl, jak by si přesnější charakteristiku představoval, takový jeho požadavek se tak jeví v tomto ohledu jako nadbytečný a formalistický. Stejně tak námitka nejednoznačného určení místa spáchání přestupku byla irelevantní a neodráží skutečný stav, neboť v blocích a potažmo pak i v oznámeních o uložení pokuty, je vždy specifikováno místo spáchání přestupku. Místo je vymezeno buď názvem obce a příslušnou ulicí, nebo jen názvem obce v případě bloku ze dne 22. 2. 2017 a v případě bloků ze dne 28. 1. 2018 a ze dne 1. 3. 2016 bylo v bloku specifikováno i číslo silnice, na které k přestupkovému jednání došlo. Krajský soud nemá pochybnosti ohledně místa spáchání přestupku. Tvrzení, že název obce a ulice není úplný, respektive je uveden v nesrozumitelné zkratce, shledal zdejší soud za zcela mylné. K uvedení nesrozumitelné zkratky obce či ulice v žádném bloku nedošlo. V blocích, v nichž byl uveden i název ulice, se vyskytla zkratka „ul.“, což je jistě každému známá zkratka slova ulice, pokud tedy taková zkratka byla připojena k názvu ulice, je krajský soud přesvědčen, že žalobce ani nikdo jiný neměli pochybnosti nad výkladem takové zkratky. Dále se v bloku ze dne 14. 1. 2016 vyskytlo spojení „Č. Budějovice“, ani v tomto případě se nejedná o nesrozumitelnou zkratku, nýbrž zkrácené a zažité označení pro krajské město České Budějovice. V bloku ze Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 8 51A 38/2018 dne 1. 3. 2016 byla vymezena celým názvem obec Dobrkovice, v níž se pachatel dopustil přestupkového jednání, pouze nad rámec bylo zaznamenáno, že se obec nachází v katastrálním území Český Krumlov, který byl označen zkratkou „Č. K.“ V bloku ze dne 28. 1. 2018 bylo zkráceně označeno město České Budějovice jako „Č. B“, což však pouze určovalo směr, jakým se žalobce vydával, když překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci Chlumec, která byla označena celým názvem bez užití jakékoliv zkratky. Takové zkrácené podoby měst však neurčovaly místo spáchání přestupku, ale pouze doplňovaly další podrobnosti k místu spáchání přestupku, které však bylo dáno dostatečným způsobem již předcházejícím označením místa spáchání. Přestupkové jednání je v posuzovaných blocích popsáno jedinečným a odlišitelným způsobem.

30. K námitce nedostatečného popisu přestupkového jednání v jednotlivých blocích krajský soud uvádí, že v blocích je jednoznačně uvedeno, že žalobce porušil konkrétní a jasně definované ustanovení zákona o silničním provozu stanovující povinnost být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno. Jak již bylo shora osvětleno, s ohledem na nutnost úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisu ve formě § 125c/1k či 125c/1/k, neboť jej lze přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení blok také obsahuje. Zápis ve formě § 125c/1k či 125c/1/k zákona č. 361/2000 Sb. tudíž není chybnou právní kvalifikaci, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona. Předtištěná podoba bloků dokonce s takovým způsobem označování evidentně počítá. Seznatelné jsou i další údaje, tj. SPZ vozidla, místo a doba spáchání přestupku a způsob spáchání. Vytýkané přestupkové jednání spočívalo u bloků ze dne 1. 3. 2016, ze dne 22. 2. 2017 a ze dne 3. 2. 2016 v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostními pásy za jízdy. Nelze se ztotožnit s tvrzením žalobce, že popis skutků uvedených ve formátu „řidič nepřipoután“, „nebyl za jízdy připoután“ nebo „nepřipoután za jízdy bezp. pásem“, byl popisem nesrozumitelným a nedostatečným. Krajský soud je přesvědčen o srozumitelnosti, jednoznačnosti a nezaměnitelnosti popsaného jednání v uvedených blocích.

31. V bloku ze dne 14. 1. 2016 byl v protiprávním jednání žalobce spatřován přestupek zapsaný ve formě § 125c/1 f 1 zák. č. 361/2000 Sb., takové označení příslušné právní kvalifikace, lze stejně jako v předchozím případě shledat stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona. I zde jsou zaznamenány další údaje související se spáchaným přestupkem, a to místo a doba spáchání přestupku a způsob spáchání. Přestupkové jednání bylo popsáno slovy „držel v ruce hovorové zařízení a telefonoval“, zákonná povinnost výslovně stanoví, že řidič nesmí při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Při porovnání zákonné dikce § 7 odst. 1 písm. c) silničního zákona, přičemž odkaz na toto ustanovení byl v popisu přestupkového jednání také zaznamenán, a popisu jednání v bloku, nelze jinak než konstatovat, že v bloku bylo přestupkové jednání popsáno naprosto přesně, jak udává zákon.

32. V bloku ze dne 28. 1. 2018 bylo přestupkové jednání popsáno jako „rychlost mimo obec“ a doplněno ustáleným vzorcem nejvyšší dovolená rychlost jízdy/naměřená rychlost/rychlost po zohlednění odchylky. V bloku nechyběly ani další údaje, tj. SPZ vozidla, místo a doba spáchání přestupku a odkaz na příslušné ustanovení stanovující zákonnou povinnost, která byla popsaným jednáním porušena. Zápis ve formě § 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb. stejně jako v předcházejících blocích shledal soud za zcela dostačující specifikaci spáchaného Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 9 51A 38/2018 přestupku, neboť jej lze přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení blok také obsahuje.

33. Takové specifikace skutků jsou dle názoru soudu jednoznačné, srozumitelné a dostačující zvláště pak ve spojení s označením příslušného ustanovení upravujícího porušenou povinnost a dalšími údaji v blocích uvedenými, a to s ohledem na povahu blokového řízení i judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20).

34. Žalobce ke všem blokům namítl, že není zjevné, jaká konkrétní povinnost měla být přestupkovým jednáním porušena, neboť ze zápisu je zřejmé pouze porušení § 18 zákona o provozu na pozemních komunikacích v případě bloku ze dne 28. 1. 2018, v případě bloku ze dne 14. 1. 2016 porušení § 7 téhož zákona a v případě bloků ze dne 3. 2. 2016, 22. 2. 2017 a 1. 3. 2016 porušení § 6 téhož zákona, ovšem již není uvedeno, jakého bodu či písmene. K tomu zdejší soud uvádí, že taková námitka je zcela irelevantní, neboť v jednotlivých blocích jsou příslušná ustanovení označující povinnost porušenou protiprávním jednáním, vždy zaznamenány úplně a přesně. Porušení povinnosti zakotvené v § 18 odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích bylo zaneseno do bloku ze dne 28. 1. 2018, v bloku ze dne 14. 1. 2016 bylo uvedeno, že byla porušena povinnost zakotvená v § 7 odst. 1 písm. c) silničního zákona a v případě bloků ze dne 3. 2. 2016, 22. 2. 2017 a 1. 3. 2016 byla porušena povinnost zakotvená v § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona, což v nich bylo také explicitně uvedeno.

35. K námitce týkající se zkratkovitého označení příslušné právní kvalifikace přestupkového jednání, krajský soud uvádí, že i tato námitka není důvodná, neboť označení konkrétní právní normy včetně příslušného odstavce, písmene a bodu neabsentuje v žádném z posuzovaných bloků. Tvrzení, že v důsledku takové značné vady nebylo možné přesně určit odpovědnost za jednání a oprávněnost uložené sankce, bylo naprosto mylné. Veškeré námitky stran částečné nečitelnosti a zkratkovitosti právní kvalifikace přestupkového jednání krajský soud bez jakýchkoli pochybností zhodnotil jako zcela nedůvodné, neboť v každém posuzovaném bloku jsou právní normy přestupku zapsány čitelně a zcela konkrétně. V právních normách nejsou opomenuty žádné odstavce příslušného ustanovení ani písmena, případně bod dané právní normy, příslušná ustanovení spáchaných přestupků byla v blocích zaznamenány perfektně.

36. Žalobce považoval za nečitelné také určení výše uložené pokuty, která byla v každém bloku uvedena zřetelně a srozumitelně jak písemně, tak číselně, proto ani tato námitka směřující do bloků nebyla shledána důvodnou. Krajský soud zdůrazňuje, že v každém posuzovaném bloku byla výše uložené pokuty zaznamenána jak slovně, tak číslem zcela srozumitelně a čitelně, předmětná námitka, tak byla naprosto nedůvodná.

37. Závěrem žalobce namítal v posuzovaných blocích nejednoznačně zaznamenané místo vydání bloku, údaje o oprávněné osobě k vydání, včetně podpisu. Rovněž datum vyhotovení a převzetí bloku nebyl dle žalobce přezkoumatelný a podpis žalobce údajně nebyl zřetelný. Ani tyto námitky nebyly zdejším soudem shledány jako důvodné. Data vyhotovení a převzetí jsou ve všech posuzovaných blocích čitelným způsobem zapsány a vyplývá z nich, že k vyhotovení i převzetí jednotlivých bloků došlo vždy v tentýž den. Podpisy přestupce i oprávněné osoby jsou v každém posuzovaném bloku jednoznačně uvedeny. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 10 51A 38/2018 38. V případě pokutového bloku ze dne 28. 1. 2018 žalobce namítal nejednoznačné určení, zda se jednalo o zavinění nedbalostní či úmyslné. K tomu zdejší soud uvádí, že v bloku byla v kolonce pro určení formy zavinění předtištěna slova „úmysl/nedbalost“ a v závorce za těmito slovy bylo poznamenáno „nehodící se škrtněte“, přičemž i z pouhé kopie tohoto bloku je zcela zjevné, že přeškrtnut byl úmysl, čili se jednalo o nedbalostní formu zavinění. Krajský soud považuje takové konstatování za zcela dostačující, neboť nebyly ani vzneseny žádné relevantní námitky zpochybňující zjevnost určené formy zavinění.

39. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a který žalobce porušil. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4As 127/2014-39, na který žalobce v žalobě odkazoval, je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení mu však v žádném ohledu neodporují. 40. „Argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí tak, jak uvádí odvolací správní orgán, je dle žalobce naprosto nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu“. K uvedené citaci žaloby soud uvádí, že přezkumem napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce nesprávně pochopil postoj správního orgánu. Žalobci nebylo vytýkáno, že měl posuzovat správnost rozhodnutí, jak chybně uvádí. Žalovaný k odvolacímu důvodu pouze konstatoval, že žalobce měl ve vlastním zájmu uplatnit případné nesrovnalosti v údajích, a to na místě při seznamování se s obsahem pokutového bloku před samotným podpisem, což však neučinil. Podpisem pokutového bloku naopak potvrdil, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí. K tomu též Nejvyšší správní soud: „(…) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením, s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována.

V. Závěr a náklady řízení

41. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Krajský soud rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci řízení s tímto postupem soudu vyslovili souhlas. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 11 51A 38/2018 42. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 15. května 2019 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.