51 A 4/2020

Rubrum

Č. j. 51 A 4/2020 - 143 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobkyně: M.P., IČO X se sídlem X zastoupené advokátem Mgr. Michalem Varmužou se sídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Celní úřad pro Jihočeský kraj se sídlem Kasárenská 6/1473, 370 21 České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2019, sp. zn. 122861-10/2019-520000-61, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 51 A 4/2020

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Dne 23. 10. 2019 zahájil žalovaný kontrolu v provozovně „Nádražní restaurace“ na adrese Nádražní 119/4, 377 01 České Budějovice. Na základě úředního záznamu o zadržení věcí č. j. 122861-4/2019-520000-61, následně žalovaný zadržel 1 kus technického zařízení se soutěží Pegasus.

2. Žalobkyně byla žalovaným v úředním záznamu o zadržení a odnětí věci označena jako kontrolovaná osoba, u níž má žalovaný podezření, že údajně provozuje hazardní hru bez platného povolení, zadržené věci byly odňaty. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný námitkám žalobkyně proti zadržení technických zařízení nevyhověl.

3. Žalobu společně se žalobkyní podala i společnost Development Trade, s. r. o. (žalobkyně b). Jelikož soud zjistil, že obsahem napadeného rozhodnutí je vypořádání se s námitkami žalobkyně M.P., nikoli s námitkami společnosti Development Trade s. r. o., odmítl žalobu této žalobkyně b) usnesením ze dne 6. 2. 2020, č. j. 51 A 4/2020-76, jakožto žalobu podanou obou zjevně neoprávněnou dle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

II. Shrnutí žaloby

4. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 10. 1. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

5. Žalobkyně předně uvedla, že žalovaný neměl nikterak podloženo důvodné podezření, že se v případě soutěže Pegasus jedná, nebo může jednat o hazardní hru. Stejně tak chybí důvodné podezření žalovaného na provoz nelegální hazardní hry.

6. Žalobkyně považuje žalobou napadené rozhodnutí za vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné. Dle žalobkyně v něm absentují důvody pro rozhodnutí, které jsou v nyní posuzovaném případě nedostatečná oproti kontrolním zjištěním jiných celních úřadů. Existuje zde i rozpor s právním hodnocením věci žalovaným dle § 76 odst. 1 s. ř. s.

7. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný neučinil prakticky žádné kroky k tomu, aby řádně a v dostatečném rozsahu ověřil, jaké jsou principy hry Pegasus, jaká je interakce hry se soutěžícím, co ví soutěžící předem, jaké jsou mu poskytnuty informace před hrou a v rámci hry, že má soutěžící náhled na celý průběh soutěže, co zjistí z náhledu na jednotlivá kola atd. Žalovaný tak musí mít podezření, že se jedná o soutěž, jenž je založena na kombinaci náhodného, vědomostního a dovednostního principu, od počátku velmi pečlivě zdůvodněno, a musí již od začátku být schopen vysvětlit, v čem spočívá ona náhoda v soutěži, která rozhoduje o výhře či prohře ve smyslu zákona o hazardních hrách.

8. Žalobkyně dále velmi podrobným způsobem popsala způsob fungování soutěže Pegasus, přičemž zdůvodnění žalovaného ve vztahu k „údajné náhodě v soutěži“ je dle žalobkyně nepravdivé a neodpovídá skutečnému stavu věci.

9. Žalobkyně následně poukázala na protokol o kontrole celního úřadu pro Zlínský kraj, čj. 15951-11/2019-640000-61, a na protokol o kontrole celního úřadu pro Karlovarský kraj, čj. 27509-12/2019-540000-61, ve kterých celní úřady na jednu stranu potvrzují možnost hráče nahlédnout ve hře na veškerá kola, čímž je mu umožněno rozhodnout Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 51 A 4/2020 se, zda bude či nebude hrát, na druhou stranu však protokoly končí vyjádřením celních úřadů, že zde existuje prvek náhody, neboť soutěžící neví, kdy získá Tetrix odměnu a v jaké výši. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný v nyní posuzovaném případě nezjišťoval vše, co zjišťoval celní úřad pro Zlínský kraj, čímž postupoval nezákonným způsobem.

10. Žalovaný dle žalobkyně vůbec nepochopil princip soutěže Pegasus a evidentně není schopen hru Pegasus správně porovnat se zákonem o hazardních hrách, aby obhájil ono důvodné podezření.

11. Žalobkyně zdůraznila, že v soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem a soutěžící při vstupu do hry má k dispozici v každé Vizualizaci vždy v dovednostní části hry Tetrix aktuální náhled na celý průběh soutěže atd. K tomuto žalobci odkázali na rozhodnutí ředitele celního úřadu pro Plzeňský kraj, který v rozhodnutí uvádí, že při zkoušce hry Pegasus pracovník celního úřadu vyzkoušel v rámci hry Tetrix náhled na 3 kola dopředu a následně při ‚válcové‘ hře se postavení symbolů na válcích po jejich zastavení shodovalo s náhledem. Navzdory tomu dospěl i celní úřad pro Plzeňský kraj k závěru, že se jedná o hru s náhodným prvkem.

12. Žalobkyně dodala, že v soutěžící ví přesně například 20 kol předem v jednotlivých Vizualizacích, aniž by ztratil jedinou korunu:  ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže,  ve kterých kolech získá přímou Tetrix odměnu a v jaké výši,  jaké bude postavení symbolů na válcích v každém kole (nejedná se tudíž o neznámou skutečnost či náhodu) a  jakou částku přesně získá v přímých Tetrix odměnách a jaký bude přesně stav jeho Kreditu po těchto například 20 kolech a jakou bude mít v Pegasus bance – vědomostní části soutěže a kolik tedy může celkem ve hře získat do Kreditu podle toho, jak úspěšný bude dále ještě v Pegasus vědomostní soutěži.

13. Na základě výše uvedeného žalobkyně namítla, že u uvedeného druhu soutěže nejsou splněny podmínky pro to, aby bylo možné soutěž podřadit pod zákon o hazardních hrách, protože soutěžící má předem informace o tom, jak bude hra probíhat.

14. Žalobkyně též dodala, že žalovaný nemohl výše uvedené skutečnosti řádně zjistit, neboť kontrolní nákupy trvají několik málo minut, což je zcela nedostatečné, namísto toho, aby řádně a pečlivě vyzkoušel soutěž a všechny její principy.

15. Žalobkyně k argumentu žalovaného, dle kterého je vytváření náhledu ve hře časově náročné, uvedla, že Tetrix vychází z hry Tetris, kterou zvládne i desetileté dítě s jednou rukou za zády, a lze tudíž předpokládat, že ji zvládnou i pracovníci žalovaného. Hra Tetrix dle žalobců rozvíjí dovednostní a logické myšlení a postřeh, neboť při hře soutěžící získá zkušenosti, jak vytvoření náhledu urychlit, jak skládat symboly tak, aby rychleji vytvořil více linií současně a tím průběh hry urychlil atd. K posouzení náhody odkázali žalobci na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, čj. 1 As 136/2018-32. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 51 A 4/2020 16. V neposlední řadě žalobkyně odkázala na pravidla hry Pegasus, na principy soutěže Pegasus a na znalecký posudek k soutěži Pegasus zpracovaný ve zkušebním znaleckém Ústavu súdného inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině.

17. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a zároveň přikázal žalovanému navrátit zadržená zařízení Pegasus do provozovny žalobkyně.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného a replika žalobkyně

18. Žalovaný ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh řízení.

19. K námitce žalobkyně, dle které žalovaný neprovedl a nepopsal principy hry, interakce hry se soutěžícím, informace, které má o hře soutěžící předem a v rámci hry, jaký má soutěžící náhled na celý průběh soutěže a na jednotlivá kola, žalovaný uvedl, že v průběhu kontrolního nákupu dne 21. 10. 2019 ověřil principy hry provozované prostřednictvím zařízení Pegasus. Další kontrolní nákup následně provedl dne 23. 10. 2019. Na základě provedených kontrolních nákupů pojal žalovaný podezření, že dochází k porušování zákona o hazardních hrách a tato zařízení dne 23. 10. 2019 zadržel.

20. Žalovaný následně popsal, co se v průběhu hry odehrává. Dle žalovaného veškeré principy a fungování hry již náležitě popsal a vyhodnotil v úředním záznamu ze dne 23. 10. 2019, čj. 122861-2/2019-520000-61.

21. K námitce žalobkyně, že hra Pegasus neobsahuje prvky náhody a že není dáno důvodné podezření z provozování nelegální hazardní hry, žalovaný zopakoval, že se hra skládá ze tří základních částí a následně popsal základní charakteristiku těchto částí. Z provedených kontrolních nákupů je evidentní, že hráč, pokud nechce hrát hru Tetrix, může hrát pouze hru Vizualizace, která je z pohledu hráče vizualizovanou „klasickou válcovou hrou“. Vizualizace je totiž samostatným modulem hry na technickém zařízení Pegasus, jehož hraní není závislé ani na hře Tetrix, ani na hře Pegasus bank.

22. K námitce žalobkyně, že v soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, a že všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem, žalovaný konstatoval, že žalovaný prozkoumal principy hry Pegasus z pohledu průměrného hráče, z jehož pohledu je náhodou skutečnost, v jakém postavení bude ukončeno vizualizované postavení „protáčených válců“ a zároveň to, jaká bude hráči položena otázka ve hře Pegasus bank.

23. K tvrzení žalobkyně, dle kterého si v rámci hry Tetrix soutěžící v dovednostní části soutěže vytvoří náhled na celý možný průběh soutěže, včetně toho, jak bude mít postavené symboly na válcích v jednotlivých kolech, žalovaný uvedl, že si hráč nemůže vytvořit náhled na celý průběh soutěže, neboť technické zařízení Pegasus umožňuje hráči hrát hru Vizualizace i nad rámec jemu známých platforem ze hry Tetrix a technické zařízení ho v průběhu hry Vizualizace na tuto skutečnost neupozorní. Zároveň hráč není nikdy informován ve hře Tetrix o otázkách, které mu budou kladeny ve hře Pegasus bank, kde hráč hraje o sázky, které do této hry přesouvá technické zařízení Pegasus v případě „nevýherního postavení válců.“ Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 51 A 4/2020 24. Žalovaný se dále vyjádřil k tvrzení žalobkyně, že soutěžící ví přesně například 20 kol předem v jednotlivých vizualizacích, ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže.

25. Žalovaný nad rámec uvedeného dodal, že kontrolní hlídka provedla kontrolní nákup jediném technickém zařízení Pegasus umístěným v provozovně, a tento nákupy zdokumentovala. Žalovaný se tak s tvrzením žalobkyně, dle kterého si kontrolní hlídka záměrně vybraly pouze některé způsoby hry a jiné schválně vynechaly, neztotožnil.

26. Žalovaný stručně popsal důvody, pro které považuje návratnost hráčova vkladu za nejistou a nezaručitelnou.

27. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl pro její nedůvodnost.

28. V replice ze dne 11. 12. 2020 žalobkyně uvedla, že nevytváří aktivně podmínky pro provoz soutěží Pegasus a neprovádí ani výplatu výher. Dozorovanou osobou naopak byla nepochybně společnost Development Trade s. r. o., které nebylo zadržení soutěžních zařízení žalovaným oznámeno. K tomu žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2020, čj. 1 As 347/2019-38, a na rozsudky Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 3. 2020, čj. 25 Af 38/2019-50 a čj. 25 Af 26/2019-51.

29. Žalobkyně dále zopakovala, že základ důvodného podezření popřel správní orgán prvního stupně sám svými skutkovými zjištěními o principech soutěží Pegasus. Mimoto dle žalobkyně žalovaný soudu zcela záměrně zamlčel, že v náhledu na průběh hry Tetrix vidí soutěžící předem i to, jak se mu v dalších kolech zastaví symboly na válcích. Z toho vyplývá, že válce nejsou ovládány žádným generátorem náhody.

30. Dále žalobkyně zopakovala principy fungování hry a opětovně odkázala na rozhodnutí dalších celních úřadů. Dle žalobkyně vše, co je uvedeno v pravidlech soutěže, je nutné hodnotit jako rozsah informací, které má soutěžící před zahájením soutěže, a které v tomto rozsahu vylučují jeho nevědomost o možném průběhu soutěže, neboť bez potvrzení, že se s pravidly soutěže seznámil, nemůže soutěžící hru zahájit. Nad rámec uvedeného žalobkyně přirovnala hru Pegasus k soutěži AZ kvíz, u které dovozovala obdobné prvky náhody, jež jsou spatřovány žalovaným u hry Pegasus v nyní posuzovaném případě. Dále žalobkyně rozsáhle popsala již dříve uvedený princip hry a jednotlivá kola, včetně možnosti náhledů na tato kola. K tomu odkázala na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2017, čj. 57 Af 23/2016-72. K závěrům Nejvyššího správního soudu ve vztahu k náhodnému prvku, spočívajícím z povinnosti hráče zvolit v 10 sekundách správnou odpověď z 10 možností, žalobkyně předložila znalecký posudek V.Č. z oboru elektronika, specializace mobilní telefony, dle kterého lze na mobilních telefonech s operačním systémem Android vyhledat správnou odpověď na soutěžní otázku do 10 sekund. V tomto tudíž nelze spatřovat onen prvek náhody.

31. Žalobkyně závěrem upravila žalobní návrh tak, že nadále požaduje, aby krajský soud rozhodnutí zrušil jak rozhodnutí žalovaného, tak i samotné opatření o zadržení věcí. Žalobkyně naopak již nepožaduje, aby krajský soud přikázal žalovanému navrátit zadržená zařízení Pegasus do provozovny žalobkyně. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 51 A 4/2020 IV. Právní hodnocení krajského soudu 32. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

33. Žaloba není důvodná.

34. Ustanovení § 5 zákona o hazardních hrách stanoví, že „[p]rovozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry.“ 35. Dle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách platí, že „[o]soba pověřená dozorujícím orgánem je povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Osoba pověřená dozorujícím orgánem ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě.“ Odstavec 2 tohoto ustanovení dále stanoví, že „[d]ozorující orgán je oprávněn uskladnit zadržené věci podle odstavce 1 mimo dosah dozorované osoby. Dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, je povinna zadržené věci osobě pověřené dozorujícím orgánem vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto věci odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše osoba pověřená dozorujícím orgánem úřední záznam. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě. Náklady na skladování hradí dozorovaná osoba, které byla věc zadržena.“ Dle odstavce 3 uvedeného ustanovení „[p]roti uloženému opatření o zadržení věci může dozorovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel celního úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dozorované osobě.“ 36. V nyní posuzované věci je tak rozhodné právní postavení žalobkyně s ohledem na dvojí kategorii osob, s nimiž § 121 zákona o hazardních hrách pracuje. Je tudíž zapotřebí rozlišit „dozorovanou osobu“ a „osobu, která má věc v době zadržení u sebe“.

37. Touto problematikou se podrobně zabýval Krajský soud v Ostravě v žalobci odkazovaném rozsudku ze dne 16. 3. 2020, čj. 25 Af 38/2019-50, ve kterém uvedl okruhy práv a povinností jak dozorované osoby, tak osoby, která mé věc v době zadržení u sebe. dozorovaná osoba osoba, která má věc v době zadržení u sebe – v nyní posuzovaném případě žalobkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 51 A 4/2020 - doručí se jí stejnopis úředního - ústně se jí oznámí opatření záznamu o zadržení a vydání či o zadržení věcí odnětí věcí - předá se jí kopie úředního - má povinnost věc vydat záznamu - hradí náklady na skladování - má povinnost věc vydat zadržených věcí - může podat námitky proti opatření o zadržení věcí - doručuje se jí rozhodnutí o těchto námitkách - doručuje se jí písemnost o zrušení opatření o zadržení věci - vydává se jí zadržená věc, je-li zadržení zrušeno 38. Z uvedeného je zřejmé, že pouze dozorovaná osoba má právo podat námitky dle § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách.

39. Taktéž Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 3. 2020, čj. 1 As 347/2019-38, porovnal právní postavení obou výše uvedených kategorií osob a uvedl, že „ [u]vedeným srovnáním (zde ve sporu o zadržení a odnětí věci) lze dospět k závěru, že ten, kdo provozuje hazardní hru, tj. vlastním jménem vykonává činnost uvedenou v § 5 zákona o hazardních hrách, například i tím, že k tomu využívá věc, kterou je oprávněn držet, ať už na základě vlastnického práva, či práva odvozeného, je dozorovanou (kontrolovanou) osobou. Naproti tomu ten, kdo pouze umožnil provádění činnosti hodnocené jako provozování hazardní hry, například i tím, že poskytne část stavby k umístění uvedené věci a současně je přítomen výkonu dozoru, je pouze povinnou osobou, kterou tíží jen některé povinnosti, stanovené v § 121 zákona o hazardních hrách. Z podstaty věci má také tato povinná osoba méně práv, než osoba dozorovaná (kontrolovaná), do jejíchž práv může být zasaženo významněji.“ 40. Krajský soud v Ostravě v bodě 16. výše citovaného rozsudku dále uvedl, že „[z]e skutkových zjištění, učiněných v projednávané věci plyne, že žalobce ve vztahu k provozování hry, označené žalovaným jako hazardní, právě jen poskytl část své provozovny k umístění herních zařízení, nic víc. Již ze samotných zadržených písemností vyplynulo, že herní zařízení provozuje společnost Development, která dle tvrzení žalobce také k obsluze těchto zařízení měla své pracovníky na základě dohod o provedení práce. Dovozoval-li žalovaný u žalobce postavení dozorované osoby (str. 11 a násl. napadeného rozhodnutí) jen ze skutečnosti, že tento pronajal část své provozovny společnosti Development, jedná se o úvahu, jež je v rozporu s právním názorem vyjádřeném ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu. Tento rozsudek navíc výslovně vylučuje užití rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2018, č. j. 1 As 207/2018-32, kde je za provozovatele hazardní hry označen i ten, kdo vědomě a aktivně vytvářel podmínky, aby technická zařízení mohla být umístěna a provozována v jeho provozovně, neboť toto vymezení je učiněno jen z hlediska deliktní odpovědnosti. […] Za této situace soud uzavírá, Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 8 51 A 4/2020 že osoba, která toliko pronajme část své provozovny k umístění a provozování herních technických zařízení, není dozorovanou osobou ve smyslu § 121 HazHZ a nepřísluší jí tedy ani právo podat námitky.“ 41. Krajský soud nemá důvod se od výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, stejně jako od rozsudku Nejvyššího správního soudu jakkoliv odchýlit.

42. Mezi účastníky řízení je přitom nesporné, že společnost Developmnet Trade s. r. o. si od žalobkyně pronajala část jeho provozovny za účelem provozu herních zařízení Pegasus. Výše popsaná situace je tak v nyní projednávané věci ve vztahu k vymezení dozorované osoby a osoby, jež má v době zadržení zařízení u sebe, totožná. Žalobkyně tudíž nebyla osobou oprávněnou k podání námitek, neboť nebyla dozorovanou osobu ale pouze osobou, jež měla v době zadržení věci u sebe. Námitky žalobkyně tak měl žalovaný zamítnout jakožto námitky podané neoprávněnou osobou dle § 14 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád. Skutečnost, že žalovaný námitky zamítl z jiných důvodů, tudíž nemohla do práv žalobkyně z podstaty věci jakkoli zasáhnout. Žalovaný sice pochybil tím, že námitky žalobkyně vypořádal meritorně, avšak výrok jeho rozhodnutí je správný. Zrušení žalobou napadeného rozhodnutí pouze z tohoto důvodu by tak představovalo čirý formalismus.

43. Pro uvedené se krajský soud nadále nezabýval námitkami vztahujícími se k samotnému fungování technických zařízení Pegasus. S ohledem na povahu vyložených důvodů tohoto rozhodnutí krajský soud nepovažoval za nutné provádět v posuzované věci nad rámec obsahu správního spisu jakékoli dokazování.

44. Závěrem se soud vyjadřuje ke změně petitu žaloby, uvedené v replice žalobkyně ze dne 11. 12. 2020. Touto změnou petitu nedošlo ke změně předmětu řízení jako takového, neboť žalobkyně i nadále požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému (odpadla část požadovaného výroku, ve kterém soud nařídí žalovanému navrátit zadržené herní zařízení žalobkyni, jde pouze o faktické zúžené předmětu žaloby). S ohledem na obsah této změny proto soud neshledal důvod k postupu dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 95 o. s. ř.

V. Závěr a náklady řízení

45. Na základě shora uvedeného krajský soud žalobu žalobkyně zamítl pro nedůvodnost (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 9 51 A 4/2020 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 28. prosince 2020 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.