51 A 4/2022

Rubrum

č. j. 51 A 4/2022 - 54 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. ve věci žalobce: X, narozený dne X X zastoupený Mgr. Martinem Moskalem, advokátem se sídlem Skořepka 1058/8, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, IČO 70890650 se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.12.2021, č. j. KUJCK 128906/2021, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 2. 3. 2022 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 51 A 4/2022 jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu města České Budějovice ze dne 12. 7. 2021, č. j. SU 4867/2020-10 jako opožděné.

2. Žalobce v žalobě popsal řízení, jehož výsledkem bylo rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a dále uvedl, že se domáhá soudního přezkumu závěru o opožděném odvolání, neboť podle jeho názoru bylo odvolání podáno včas. Odvolání bylo odvolacímu orgánu doručeno dne 18. 8. 2021. Žalobce podal odvolání na základě poučení, které bylo uvedeno v rozhodnutí o nařízení k odstranění stavby. Podle žalobce poučení obsahovalo závažný nedostatek, kdy podle jeho názoru jazykovým, jakož i gramatickým výkladem z poučení vyplývá, že má odvolání podat právě ke zmíněnému Krajskému úřadu Jihočeského kraje. Formulace poučení byla dle žalobce matoucí a chybná. Žalobce dále uvedl, jak by podle jeho názoru mělo poučení znít, aby bylo srozumitelné.

3. Popsané pochybení Stavebního úřadu v Českých Budějovicích zakládá žalobci ve smyslu § 83 odst. 2 správního řádu právo podat odvolání nejpozději do 90 dnů od oznámení rozhodnutí, neboť poučení bylo nesprávné. Rozhodnutí stavebního úřadu bylo žalobci doručováno prostřednictvím České pošty, jelikož nebyl zastižen, bylo mu oznámeno fikcí 30. 7. 2021. Žalobce na základě chybného poučení podal odvolání přímo k odvolacímu orgánu, kterému bylo doručeno 18. 8. 2021. Vzhledem k tomu, že bylo poučení chybné, bylo odvolání podané dne 18. 8. 2021 včasné s ohledem na citované ustanovení § 68 odst. 5 správního řádu a tedy v zákonné lhůtě. Žalobci nemůže být kladeno k tíži, že odvolání podal u odvolacího orgánu, neboť tak učinil na základě chybného poučení.

4. Zároveň žalobce pod bodem VIII. žaloby napadl nezákonnost a nesprávnost prvostupňového správního rozhodnutí o odstranění předmětné stavby. Rozhodnutí bylo učiněno na základě chybného faktického a právního posouzení, kdy stavební úřad nesprávně posoudil stavební povolení, které nabylo právní moci 7. 12. 2020, ve kterém není stanovena podmínka k povolení stavby jako dočasné. Pokud nebyla stavba povolena jako dočasná, nemohlo uplynout doba jejího trvání. Žalobce odkázal na ustálenou soudní judikaturu, podle které dočasnost stavby může založit jen stavební povolení, nikoliv kolaudační rozhodnutí. Ve stavebním povolení nebyla stanovena podmínka povolení stavby jako dočasné, a tudíž nemohla být stavba za dočasnou prohlášena. Proto nemohl být využit ani postup podle § 129 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, podle kterého postupoval prvostupňový orgán při vydání rozhodnutí o odstranění stavby.

5. Žalobce současně podal návrh na odložení vykonatelnosti rozhodnutí, neboť pro to byly podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. splněny podmínky a následky by pro žalobce znamenaly nepoměrně větší újmu než by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 17. 12. 2021 č. j. KUJCK 128906/2021 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že obsahové náležitosti rozhodnutí jsou uvedeny v § 68 odst. 5 správního řádu. Podle písemností založených ve spise bylo rozhodnutí stavebního úřadu žalobci doručeno 30. 7. 2018. Doručovaná písemnost byla připravena k vyzvednutí u držitele poštovní licence dne 20. 7. 2021 a v důsledku marného uplynutí desetidenní lhůty k vyzvednutí nastala dne 30. 7. 2018 fikce jejího doručení viz § 24 odst. 1 správního řádu. S ohledem na to, že odvolací lhůta činí 15 Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 51 A 4/2022 dnů, konec lhůty připadl na sobotu 14. 8. 2021 a posledním dnem odvolací lhůty bylo pondělí 16. 8. 2018.

7. Žalobce podal odvolání k poštovní přepravě 17. 8. 2021, tj. po uplynutí odvolací lhůty. Doklad je založen ve správním spise. Bez ohledu na to, jak si žalobce vyložil obsah poučení, ať již správně či nesprávně identifikoval správní orgán, kterému má být odvolání adresováno, úkon provedl po uplynutí odvolací lhůty. Žalobcovo odvolání bylo doručeno odvolacímu orgánu 18. 8. 2021, který postoupil toto odvolání stavebnímu úřadu a ten je obdržel 23. 8. 2021.

8. Rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 12. 7. 2021 obsahovalo úplné a správné poučení, neboť obsahovalo veškeré náležitosti podle § 68 odst. 5 správního řádu, je srozumitelné a vyplývá z něho, v jaké lhůtě je možné odvolání podat, od kterého dne se lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Žalobce datoval odvolání 17. 8. 2021. Ostatně ani žalobce netvrdí, že odvolání učinil v patnáctidenní lhůtě pro odvolání, pouze tvrdí, že chybná informace a použití formulace u zdejšího správního orgánu v něm vyvolaly mylný dojem, že podání má být učiněno u žalovaného, proto adresoval odvolání žalovanému a tomu bylo odvolání doručeno 18. 8. 2021.

9. Žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č. j. 63 A 3/2012, které se obdobnou problematikou zabývá a současně žalovaný uvedl, že žalobcovo tvrzení považuje spíše za účelové. Poučení uvedené v rozhodnutí stavebního úřadu nebylo chybné, nebylo možné aplikovat § 83 odst. 2 správního řádu a skutečnost, že si žalobce jeden z bodů poučení chybně vyložil, nemůže být považováno za objektivní vadu poučení. Žalovanému proto nezbylo než podle § 92 odst. 1 správního řádu odvolání jako opožděné zamítnout, aniž by jej mohl meritorně projednat postupem podle § 89 odst. 2 správního řádu.

III. Obsah správních spisů

10. Ze správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

11. Stavební úřad Magistrátu města České Budějovice písemným opatřením ze dne 26. 8. 2020 č. j. SU/4867/2020-2 oznámil žalobci podle § 129 odst. 6 stavebního zákona zahájení řízení o odstranění stavby uvedené v ustanovení § 129 odst. 1 písm. f) stavebního zákona jako stavby dočasné, neboť uplynula stanovená doba jejího trvání a nebyla povolena změna v užívání.

12. Žalobce byl poučen o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o změnu v užívání dočasné stavby. Řízení o odstranění stavby bylo zahájeno dne 12. 9. 2020 a za účelem projednání záležitosti bylo nařízeno ústní jednání spojené s místním šetřením, které se konalo dne 22. 9. 2020. O průběhu místního šetření byl sepsán protokol. Žalobce podal žádost o změnu v užívání dočasné stavby dne 12. 10. 2020 pod zn. SU/6044/2020 Vm na dobu do 15. 3. 2030. Dne 16. 11. 2020 stavební úřad usnesením řízení o odstranění stavby přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, tj. do vydání rozhodnutí v řízení o změně v užívání dočasné stavby.

13. Žalobce byl vyzván k doplnění podkladů potřebných pro posouzení jeho žádosti o prodloužení dočasnosti stavby do 15. 3. 2030, k čemuž mu byla stanovena lhůta. Žalobce v této lhůtě požadované podklady nedoplnil, a proto stavební úřad řízení podle § 86 odst. 1 písm. c) správního řádu usnesením ze dne 8. 1. 2021 zn. SU/6044/2020 3 Vm zastavil, Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 51 A 4/2022 právní moci usnesení nabylo 5. 2. 2021. Pokračování v řízení oznámil stavební úřad opatřením ze dne 19. 5. 2021. Ve věci probíhajícího odstranění stavby obdržel stavební úřad 14. 6. 2021 námitky. K vypořádání těchto námitek vydal prvostupňový správní orgán dne 12. 7. 2021 pod č. j. SU/4867/2020-10 rozhodnutí o nařízení odstranění stavby žalobci, a to podle § 129 odst. 1 písm. f) stavebního zákona. Žalobci byly stanoveny i podmínky pro odstranění stavby. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání.

14. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím. Žalovaný správní orgán dospěl k závěru, že odvolání žalobce bylo podáno opožděně, a proto je jako opožděné podle § 92 odst. 1 správního řádu bez věcného vyřízení zamítl. V rozhodnutí vysvětlil důvody svých úvah k opožděnosti odvolání. Dále se v rozhodnutí zabýval i možností zahájení přezkumného řízení a k tomu uzavřel, že podmínky pro vedení přezkumného řízení neshledal. Stejně tak neshledal důvody pro obnovu řízení podle § 100 odst. 1 správního řádu ani vydání nového rozhodnutí. Uzavřel, že opožděné odvolání proti předmětnému rozhodnutí stavebního úřadu nezakládá důvody pro použití mimořádných opravných prostředků, respektive správního dozoru či dozorčího opravného prostředku, ani pro vydání nového rozhodnutí. Opožděným odvoláním napadené rozhodnutí tak zůstalo beze změny.

IV. Právní názor soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu tak, jak stanoví § 75 soudního řádu správního.

16. Žaloba není důvodná.

17. Podstata sporu spočívá v žalobcově přesvědčení o včasnosti jeho odvolání, respektive tvrdí, že byl chybně poučen a z toho důvodu byla lhůta pro podání odvolání podle § 83 odst. 2 správního řádu právě pro nesprávné poučení prodloužena o 90 dnů. Jím podané odvolání dne 17. 8.2021 doručené odvolacímu orgánu 18. 8. 2021 bylo podle jeho názoru podáno včas.

18. Odvolání ve správním řízení představuje řádný opravný prostředek. Účastník řízení jím žádá správní orgán vyššího stupně, aby přezkoumal rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně (tzv. dvojinstančnost správního řízení). Účastník řízení má na přezkoumání rozhodnutí právní nárok. Pro podání odvolání správní řád stanoví obecnou odvolací lhůtu 15 dnů, která se počítá ode dne oznámení napadeného rozhodnutí. Závaznost odvolacího rozhodnutí vyjadřuje zákon především tím, že proti rozhodnutí o odvolání již se nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, pokud bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 správního řádu (§ 91 odst. 1 téhož zákona). Opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda jsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení či pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li některé z těchto předpokladů, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí (§ 92 správního řádu).

19. Z citovaných ustanovení správního řádu týkajících se odvolání nelze mít pochybnosti o tom, že právní mocí rozhodnutí o odvolání, odvolací řízení končí. Rozhodnutím podle § 92 odst. 1 správního řádu odvolací správní orgán zamítá odvolání z důvodu jeho Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 51 A 4/2022 opožděnosti nebo jeho nepřípustnosti, tj. z důvodu nenaplnění jedné z jedné ze základních procesních podmínek, bez níž nelze podané odvolání meritorně posoudit. Proto také není odvoláním napadené rozhodnutí na základě opožděného či nepřípustného odvolání současně potvrzeno (CNTR. §90 odst. 5 správního řádu). Obecně platí, že pokud správní orgán, poté co přezkoumá odvoláním napadené rozhodnutí postupem stanoveným v § 89 odst. 2 správního řádu, neshledá důvod, aby s rozhodnutím naložil některým ze způsobů stanovených v § 90 odst. 1-4 správního řádu, jinak řečeno dojde k závěru, že odvolání není důvodné a není ani důvod pro zastavení řízení, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Od toho zamítnutí odvolání je třeba odlišovat zamítnutí odvolání podle § 92 odst. 2 věta první správního řádu, které není výsledkem meritorního přezkoumání obsahu napadeného rozhodnutí ani řízení, které jeho vydání předcházelo, ale jedná se o procesní rozhodnutí konstatující pouze opožděnost nebo nepřípustnost odvolání, aniž by byla jakkoliv hodnocena a zkoumána věcná a právní stránka rozhodnutí (srovnej. rozsudek NSS sp. zn. 5 As 111/2011).

20. Právní řád pro oba typy rozhodnutí zvolil stejnou formu zamítnutí tohoto odvolání. Odvolací orgán tudíž zamítá odvolání, jak za situace, kdy je odvolání nedůvodné (§ 90 odst. 5 správního řádu), tak i tehdy, pokud je nepřípustné nebo opožděné (§ 92 správního řádu). Procesní zamítnutí opožděného odvolání nemá vliv na právní moc napadeného rozhodnutí, na rozdíl od zamítnutí odvolání po věcném přezkumu (§ 90 odst. 5 správního řádu). Pokud se věcně správní rozhodnutí u odvolacího orgánu přezkoumává, pak rozhodnutí o odvolání spolu s prvostupňovým rozhodnutím tvoří jeden celek. Zde je potřeba rozlišit situaci, kdy je zamítnuto odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost, neboť s napadeným prvostupňovým rozhodnutím jeden celek netvoří. Přesto se takovým odvolacím rozhodnutím neupravuje jen proces tj. průběh odvolacího řízení, ale rozhoduje se s konečnou platností o tom, zda jsou dány zákonné předpoklady, pro to, aby odvolání bylo v odvolacím řízení řádně projednáno. V tomto smyslu nabývá toto odvolací rozhodnutí právní moci, avšak samostatně bez návaznosti na rozhodnutí prvostupňové. Pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky a všechny správní orgány (§ 73 odst. 2 věta první; ve spojení s § 93 odst. 1 správního řádu).

21. Žalobce v dané záležitosti nesdílel závěr odvolacího orgánu, že jeho odvolání bylo opožděné, z toho důvodu podal žalobu ke správnímu soudu, kde tento závěr zpochybnil. Současně však vznesl námitky proti prvostupňovému rozhodnutí tak, jak ostatně činil ve svém odvolání, které ovšem nebylo věcně posouzeno, neboť byl vysloven závěr o jeho opožděnosti. Právě tento fakt bránil věcnému přezkumu. Tuto skutečnost je potřeba vzít v úvahu, neboť stanoví také právní rámec přezkumu soudu na základě vznesené žaloby.

22. Žalobce podal správní žalobu proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání jako opožděné. Zásadní výhradu vznesl proti formulaci poučení, které bylo podle jeho názoru zavádějící a vzhledem k tomu, že se tímto, podle jeho názoru chybným, poučením řídil, došlo k situaci, která má pro něho nepříznivé důsledky. Soud názor žalobce nesdílí.

23. Soud zjistil z obsahu rozhodnutí ze dne 12. 7. 2021, že obsahuje poučení o opravném prostředku tohoto znění: „Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu v Českých Budějovicích podáním u zdejšího správního orgánu…..“. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 51 A 4/2022 24. Z uvedeného soud vyvodil závěr, že dikce citovaného poučení o opravném prostředku není z hlediska jazykové čistoty a pohledu stylistického zcela ideálně formulovaná, nicméně jeho znění lze jednoznačně a zřetelně bez důvodných pochybností porozumět tak, jak stanoví § 83 odst. 1 a § 86 odst. 1 správního řádu jaká je lhůta k podání odvolání (15 dnů), od kdy počíná běh této lhůty (ode dne jeho oznámení), kdo o odvolání rozhoduje (Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu v Českých Budějovicích), ke kterému správnímu orgánu se odvolání podává (podáním u zdejšího správního orgánu – toho, který prvostupňové rozhodnutí vydal). Nelze mít proto pochybnosti o tom, že podáním u zdejšího správního úřadu je třeba rozumět úřad, který rozhodnutí vydal. Pokud žalobce tvrdil, že mu vznikly nejasnosti ohledně poučení, pak tato námitka není důvodná, neboť z výše popsaného je pro odvolatele postup při podání odvolání zcela srozumitelný.

25. Soud však upozorňuje a zdůrazňuje skutečnost, že i kdyby text poučení uvedeného v prvostupňovém rozhodnutí žalobce nepochopil, pak bez ohledu na tuto skutečnost odvolání, které podal přímo k odvolacímu orgánu Krajskému úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, podal opožděně. Jak vyplývá, ze správního spisu, rozhodnutí stavebního úřadu bylo žalobci doručeno dne 30. 7. 2018. Písemnost byla totiž připravena k vyzvednutí u držitele poštovní licence ode dne 20. 7. 2021 a v důsledku marného uplynutí zákonné 10ti denní lhůty k vyzvednutí nastala fikce doručení dne 30. 7. 2018, což vyplývá z § 24 odst. 1 správního řádu. Odvolací lhůta, jak bylo výše uvedeno, činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí a o této lhůtě byl žalobce zcela jednoznačně a srozumitelně poučen. Konec lhůty pak připadl na sobotu 14. 8. 2021. Z toho důvodu byl posunut poslední den odvolací lhůty na následující pracovní den, a to na pondělí 16. 8. 2018. Z písemnosti doručenky založené ve spise je zřejmé, že žalobce podal odvolání k poštovní přepravě až dne 17. 8. 2021, což je po uplynutí odvolací lhůty, jak vyplývá i z dokladu ve správním spise zn. OREG/91405/2021/jibu). Jak již soud uvedl, bez ohledu na skutečnost, zda si žalobce vyložil obsah poučení s ohledem na význam slova zdejší, správně či nesprávně, poslal odvolání již po uplynutí odvolací lhůty, respektive předal ho k poštovní přepravě, a proto bylo byť nesprávnému orgánu doručeno taktéž po uplynutí odvolací lhůty. Žalobcovo odvolání obdržel žalovaný dne 18. 8. 2021 a poté je dne 20. 8. 2021 postoupil věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, tj. je prvostupňovému stavebnímu úřadu, který odvolání obdržel dne 23. 8. 2021. Tato data již nemají význam pro závěr, že odvolání bylo žalobcem podáno již k poštovní přepravě opožděně, neboť poslední den lhůty připadl na 16. 8. 2021 a žalobce je k poštovní přepravě podal teprve 17. 8. 2021. Soud nad rámec nutného další data uvádí tak, jak vyplývají ze správního spisu. Pro závěr, který vyslovil žalovaný správní orgán je však rozhodné, že bylo odvolání již k poštovní přepravě podáno opožděně a tím tudíž logicky i opožděně doručeno.

26. Pokud žalobce v žalobě dovozoval, že v důsledku chybného poučení měla být lhůta pro podání odvolání ve smyslu § 83 odst. 2 správního řádu prodloužena o 90 dnů, pak tato námitka rovněž není s ohledem na výše uvedené důvodná. Jak již soud uvedl, poučení uvedené v prvostupňovém rozhodnutí bylo správné. Z toho důvodu zde není aplikovatelný postup ve smyslu § 83 odst. 2 správního řádu a lhůtu pro podání odvolání nelze tak, jak se dovolává žalobce prodloužit. Ani ve smyslu této žalobní námitky nelze shledat závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí jako nesprávný. Aplikace ustanovení § 83 odst. 2 správního řádu je tudíž vyloučena. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 7 51 A 4/2022 27. V další části žaloby žalobce napadl zákonnost a správnost rozhodnutí prvostupňového stavebního úřadu, kterým bylo rozhodnuto o odstranění výše specifikované stavby. Tato námitka však v rámci žaloby proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání jako opožděné bez věcného řízení, není právně relevantní. Je tomu tak z toho důvodu, že opožděnost odvolání brání věcnému vyřízení odvolání, které směřovalo proti prvostupňovému rozhodnutí, a soud tudíž nemůže převzít roli odvolacího orgánu a přezkoumat prvostupňové rozhodnutí, respektive posoudit důvodnost námitek vznesených proti prvostupňovému rozhodnutí za žalovaný správní orgán. Právě skutečnost, že došlo k podání opožděného odvolání, věcnému přezkumu rozhodnutí brání. Obiter dictum soud poznamenává žalobcem rozporované dočasnosti stavby, že žalobce sám požádal o změnu v užívání dočasné stavby do 15. 3. 2030.

28. Dikce ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu jednoznačně stanoví postup pro odvolací orgán za situace, kdy je podáno opožděné nebo nepřípustné odvolání. Zároveň stanoví, že pokud rozhodnutí I. stupně již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení, nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné, nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí. Opožděným odvoláním je takové odvolání, které bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty, která je obecně stanovena v § 83 odst. 1 správního řádu.

29. Při jednání před krajským soudem žalobce rozšířil žalobní body o námitku, že správní orgány porušily svou povinnost, která jim vyplývá z § 92 odst. 1 věta druhá tudíž, že nezkoumaly, zda jsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení, nebo pro vydání nového rozhodnutí. Tato námitka byla vznesena opožděně po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené v § 72 odst. 1 soudního řádu správního. Nicméně soud poukazuje v této souvislosti na obsah žalobou napadeného rozhodnutí, kde je uvedena část označená jako vyjádření správního orgánu k možnosti zahájení přezkumného řízení u obnovy řízení, nebo nového rozhodnutí. Předpoklady pro vedení některého z těchto řízení shledány nebyly. K tomu lze odkázat na stranu 3 a 4 žalobou napadeného rozhodnutí.

V. Závěr, náklady řízení

30. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle ustanovení § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu krajský soud náhradu nákladů řízení žalovanému nepřiznal. Poučení: Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 8 51 A 4/2022 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 31. srpna 2022 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.